7 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 25 710,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného revolvingového spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s úrokem ve výši 0,98 % denně, s poplatkem za každé vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky a s poplatkem za SMS informační servis ve výši , částka, v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce byl ujednán dnem , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů a předpis denních splátek. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že zjišťovala počet členů domácnosti, příjmy domácnosti, měsíční výdaje žalovaného, ověřila výši čistého příjmu žalovaného (, částka, ) výpisem z účtu a výplatními páskami. Dále provedla kontrolu registrů: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr hledaných osob, sankční seznamy a registry bankovních a nebankovních klientských informací. Žalovaný se identifikoval jménem, příjmením, pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu, kdy byla jeho identita ověřena prostřednictvím služby , Anonymizováno, . Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, v sedmi platbách, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši 3000, dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Smlouva byla vypovězena dne , datum, , přičemž žalovaný se dostal do prodlení dne , datum, . Nesplacená pohledávka činí , částka, , skládající se z jistiny , částka, , poplatku za vyplacení jednotlivých částek úvěru , částka, , smluvního úroku , částka, a poplatku za službu informační SMS servis , částka, . Žalobkyně se dále nárokuje částku , částka, jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za prvních 90 dní prodlení od , datum, do , datum, , v souladu se smlouvou. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil ani přes předžalobní výzvu odeslanou dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. v případě žalovaného soud jeho souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Žalovaný se zavázal k úvěru zaplatit úrok ve výši 0,983 % denně, poplatek za vyplacení jednotlivé části úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatek za informační SMS servis ve výši , částka, denně, a to v pravidelných denních splátkách ve výši určené předpisem splátek. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila náhledem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně, BankID výpis).

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 8.4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení (všeobecné obchodní podmínky platné ode dne , datum, ).

6. Majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, kterému žalobkyně dne , datum, zaslala částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částky , částka, a , částka, , dne , datum, částky , částka, a , částka, a dne , datum, částku , částka, . Celkem žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši , částka, (sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činí , částka, , výše příjmu uvedeného spotřebitelem činí , částka, , výše měsíčních výdajů na splácení půjček , částka, a na bydlení , částka, , ostatní nezbytné výdaje ve výši , částka, a zbytné výdaje ve výši , částka, , výše minimálních vypočítaných výdajů činí , částka, (výpis o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , identifikované příjmy).

8. Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , kterou vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a náklady právního zastoupení ve výši , částka, , a to do tří dnů (výzva k úhradě ze dne , datum, , potvrdenie o podaji doporučenej zásielky ze dne , datum, ).

9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni na předmětný závazek uhradil částku , částka, .

10. Z potvrzení o odeslání poštovní zásilky ze dne , datum, soud nezjistil nic pro věc relevantního, neboť se jedná o potvrzení zásilky odeslané společností , právnická osoba, ., která není účastníkem tohoto řízení a nadto není zřejmý obsah odeslané zásilky.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru společně s úrokem ve výši 0,983 % denně, s poplatkem za každé jednotlivé vyplacení částky úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky a poplatek za službu informační SMS servis ve výši , částka, denně. V případě prodlení se splácením se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do úplného splacení dluhu. Žalovaný na dlužnou částku uhradil , částka, . Žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

27. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

28. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nikterak neověřila příjmy žalovaného, resp. ověřila pouze příchozí platby na bankovní účet žalovaného, avšak již nezkoumala, zda se jedná o skutečný příjem žalovaného (např. ze zaměstnání) nebo zda se jedná o jiné úvěry či zápůjčky. Žalobkyně dále nezkoumala měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů NRKI a BRKI, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy.

29. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (, částka, ).

30. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, (doručena třetí pracovní den po jeho odeslání – tedy , datum, ), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, , tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

31. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, a také smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

33. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.