7 C 461/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení promlčení věcného břemene,

I. Určuje se, že věcné břemeno odpovídající právu umístění místní komunikace a vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody, kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky, k tíži pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zřízené na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], je promlčeno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 28 327 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] (čl. 2-3 spisu) se žalobkyně domáhala určení, že věcné břemeno odpovídající právu umístění místní komunikace a vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody, kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky, k tíži pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zřízené na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], je promlčeno, a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. V rámci odůvodnění žaloby uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky (dále též jako„ pozemek parc. [číslo]“). Pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem odpovídajícím právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace, a to přes část tohoto pozemku vymezenou v geometrickém plánu o vymezení rozsahu věcného břemene [číslo] 2008, vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] a schváleném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj dne 11. 7. 2008, č. j. 977/2008 (dále též jako„ věcné břemeno“) ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] a katastrálním území Staré Benátky (dále též jako„ pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]“). Věcné břemeno bylo zřízeno na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající. V současné době je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná. Věcné břemeno, které bylo zapsáno s právními účinky vkladu ke dni [datum], nebylo ode dne jeho vzniku žalovanou ani jejími právními předchůdci nikdy vykonáno. Jelikož se věcné břemeno v desetileté lhůtě, po níž nebylo vykonáváno, promlčelo, avšak stále je zapsáno v katastru nemovitostí, vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne [datum] k vydání potvrzení o promlčení věcného břemene za účelem provedení jeho výmazu z katastru nemovitostí. Jelikož žalovaná na dopis doposud nikterak nereagovala, nezbytnou součinnost žalobkyni neposkytla a potvrzení o promlčení věcného břemene nevydala, byla žalobkyně nucena domáhat se ochrany svých práv soudní cestou prostřednictvím této žaloby.

3. Žalovaná (čl. 51-54 spisu) navrhla zamítnutí žaloby, když žalované svědčí věcné břemeno, jehož výmazu se žalobkyně domáhá, a žalobkyně nemá na určení naléhavý právní zájem. Žalobkyně nabyla pozemek parc. [číslo] který je zatížen věcným břemenem, na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky ke dni [datum], přičemž toto věcné břemeno bylo v katastru nemovitostí zapsáno rovněž ke dni [datum], kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované k pozemku parc. [číslo] i ke dni [datum], kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované k pozemku parc. [číslo] přičemž k těmto datům nebyla v katastru nemovitostí ohledně výše uvedených pozemků zapsána poznámka spornosti či rozepře ve smyslu ust. § 986 občanského zákoníku, resp. ve smyslu ust. § 985 občanského zákoníku.

4. Žalovaná uvedla, že žaloba není důvodná, a to bez ohledu na to, zda je pravdivé a správné tvrzení žalobkyně o tom, že došlo k (údajnému) promlčení služebnosti, neboť žalovaná nabyla pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v dobré víře, že s těmito je spojeno věcné břemeno (které na ni přešlo společně s vlastnictvím pozemků), přičemž tuto svou dobrou víru vyvozovala ze stavu zápisu v katastru nemovitostí ke dni podání návrhů na vklad, kdy věcné břemeno bylo zapsáno v katastru nemovitostí a zároveň zde nebyla zapsána poznámka spornosti nebo poznámka rozepře, ani žádná jiná skutečnost, jež by tuto dobrou víru žalované mohla narušit. V této souvislosti odkázala zejména na ust. § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 občanského zákoníku, tj. na institut materiální publicity, kdy ve vztahu k nabyvateli práva chráněnému zásadou materiální publicity se hledí, jako by zapsaný stav byl skutečným právním stavem, i když tomu tak ve skutečnosti není. I kdyby tedy bylo pravdou, že ke dni nabytí pozemků žalovanou ve skutečnosti věcné břemeno neexistovalo (což však žalovaná neuznává), na základě zásady materiální publicity veřejných seznamů, došlo k nabytí od neoprávněného, přičemž v daném případě došlo ke splnění všech podmínek k uplatnění materiální publicity: a) rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu – pokud bylo věcné břemeno promlčeno, bylo nadále zapsáno v katastru nemovitostí, b) k nabytí práva došlo na základě právního jednání – žalovaná nabyla pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] na základě platně uzavřených kupních smluv, c) právní jednání, na základě kterého bylo právo nabyto, bylo úplatné – kupní smlouvy, na základě kterých žalovaná pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyla, byly úplatné, d) právo bylo nabyto v dobré víře, přičemž dobrou víru občanský zákoník presumuje (viz ust. § 7 občanského zákoníku, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4174/2017 nebo sp. zn. 22 Cdo 4925/2016, dle nichž není k založení dobré víry potřebné, aby nabyvatel do veřejného seznamu skutečně nahlédl a údaje si v něm ověřil, postačuje, že fakticky vychází ze stavu, který je ve veřejném seznamu zapsán; není povinností osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděla jakákoli další šetření proto, aby se ujistila, zda zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem opravdu je; či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018). Jelikož žalovaná při uzavření kupních smluv vycházela ze zápisu v katastru nemovitostí, kde bylo věcné břemeno zapsáno, za současné absence poznámky spornosti či rozepře, svědčí ji dobrá víra, e) právo bylo nabyto od osoby zapsané ve veřejném seznamu – žalovaná nabyla věcné břemeno, resp. vlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] od své právní předchůdkyně, která byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí, f) nejde o výjimku podle § 984 odst. 2 občanského zákoníku, g) skutečný vlastník neuplatnil své právo postupem a ve lhůtách podle § 985 nebo 986 občanského zákoníku, tj. v katastru nemovitostí nebyla v rozhodné době, tedy v okamžiku nabytí vlastnictví žalovanou, zapsána poznámka spornosti, resp. poznámka rozepře. Současná poznámka spornosti byla z iniciativy žalobkyně zapsána do katastru nemovitostí až dne [datum], přičemž návrh k jejímu zápisu podala žalobkyně dne [datum], tedy více než čtyři, resp. téměř tři roky poté, kdy žalovaná pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyla. Pokud žalobkyně tvrdí, že k promlčení věcného břemene došlo již dne [datum], bylo plně v jejích možnostech a moci, resp. bylo pouze její věcí, aby se domáhala výmazu tohoto věcného břemene z katastru nemovitostí. Z těchto důvodů vyplývá, že bez ohledu na to, zda došlo k promlčení věcného břemene či nikoliv, je žaloba v celém rozsahu nedůvodná.

5. Žalovaná současně nesouhlasila s tím, že by věcné břemeno mělo být promlčeno. Právní předchůdkyně žalované (paní [jméno] [příjmení]) svá práva vykonávala, a to zejména pokud jde o přípravné práce k vybudování inženýrských sítí a místní komunikace. V této souvislosti při jednání ve věci doplnila, že prováděla zaměřovací práce, např. tam chodili geodeti a připravovala podklady pro stavební a územní řízení. Na to žalovaná v listopadu 2018 navázala a uzavřela s městem Benátky dohodu o úhradě nákladů na pořízení územní studie a prováděla další práce, které s tím souvisely.

6. Zároveň namítala, že žalobkyně na předmětném určení, nemá naléhavý právní zájem, neboť se domáhá toliko určení, že předmětné věcné břemeno je promlčeno. Podmínky a předpoklady existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení mohou být splněny toliko v případě, pokud by se žalobkyně domáhala určení, že předmětné věcné břemeno zaniklo, že pozemek parc. [číslo] není zatížen věcným břemenem ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] že věcné břemeno neexistuje, neboť toliko takové určení by bylo způsobilé vytvořit pevný právní rámec a odstranit nejistotu v právních vztazích, resp. vyloučit budoucí spory.

7. V návaznosti na (výše uvedenou) obranu žalované žalobkyně doplnila (čl. 64-65 spisu), že žalované nesvědčí zásada materiální publicity ve spojení s ochranou dobré víry v nabytí věcného břemene, neboť žalovaná nepostupovala s dostatečnou mírou opatrnosti v ověření, zda je stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, ačkoliv existovaly objektivní okolnosti vyvolávající pochybnosti o tom, že jsou nabývaná věcná břemena promlčena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018 ve spojení s čl. IV. kupních smluv uzavřených dne [datum] a [datum], na základě nichž nabyla žalovaná do svého vlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]; a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1187/2019). Navíc právní předchůdkyně žalované (paní [jméno] [příjmení]) svá práva vyplývající z věcného břemene nevykonávala, když ke dni podání žaloby žalobkyní nebyla na pozemku parc. [číslo] umístěna žádná pozemní komunikace ani inženýrské sítě v rozsahu věcných břemen zřízených ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] tj. nedošlo k realizaci sjednaného obsahu věcného břemene. Případné kroky v rámci přípravných prací k vybudování inženýrských sítí a místní komunikace nepředstavují žádné jednání vlastníka panujícího pozemku, které by musel vlastník služebného pozemku jakkoliv trpět nebo se něčeho zdržet či něco konat, nemohou představovat výkon věcného břemene. Na určení, že je věcné břemeno promlčeno, má žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť věcné břemeno zaniká až jeho výmazem z veřejného seznamu, který příslušný katastrální úřad provede na základě rozhodnutí soudu určujícího, že je věcné břemeno promlčeno, a nikoli jeho samotným promlčením (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019).

8. Jednání konané dne [datum] (čl. 48 spisu) bylo odročeno bez zahájení projednání věci, při jednání dne [datum] (čl. 66-69 spisu) byla věc projednána a byl vyhlášen rozsudek ve věci.

9. Mezi účastníky bylo nesporným, že a) žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky (v textu rozsudku též„ pozemek parc. [číslo]“), b) žalovaná je, jak je uvedeno v katastru nemovitostí, oprávněna věcným břemenem odpovídajícím právu umístění místní komunikace a vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody, kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky, k tíži pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zřízené na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (v textu rozsudku též„ věcné břemeno“), 10. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným, zda je předmětné věcné břemeno promlčeno, když a) dle žalobkyně ano – nebylo deset let vykonáváno a žalovaná si měla při nabytí pozemků aktivně zjišťovat, zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem, když zde byly objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem (datum zřízení věcného břemene ve spojení se skutečností, že na předmětných pozemcích nebyla umístěna ani místní komunikace ani vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody či kanalizace) a b) dle žalované nikoli – bylo vykonáváno (přípravné práce právní předchůdkyně žalované k vybudování inženýrských sítí a místní komunikace); koupí žalované se věcné břemeno obnovilo, jelikož v katastru nemovitostí nebylo o promlčení zapsáno ničeho, např. poznámka spornosti (princip materiální publicity); v době koupě nebyla vznesena námitka promlčení.

11. V rámci doplnění skutkových tvrzení žalovaná při jednání uvedla, že pozemek parc. [číslo] je zdevelopovaný a na jeho části jsou inženýrské sítě, přičemž tyto vybudovala žalobkyně a nevedou dle geometrického plánu [číslo] 2008 Tyto sítě byly vybudovány přibližně v letech 2008 [číslo]. Přes pozemek parc. [číslo] vede i zpevněná cesta, která vede přibližně tak jak je stanoveno v geometrickém plánu. Nejedná se však o asfaltovou cestu, která by splňovala podmínky pro vydání územního rozhodnutí pro žalovanou. Žalobkyně potvrdila, že na pozemku parc. [číslo] jsou umístěny inženýrské sítě, které si ale žalobkyně vybudovala sama pro své účely. Oprávnění žalované z věcného břemena však spočívá v tom, aby si žalovaná umístila vlastní inženýrské sítě a komunikaci a toto neučinila.

12. Dále žalovaná doplnila, že při koupi pozemku vycházela ohledně skutečnosti, zda jsou zapsaná věcná břemena vykonávána ze skutečnosti, že věcná břemena byla v katastru nemovitostí zapsána, viděla, že pozemek žalobkyně je zdevelopovaný a současně nebyla informována o tom, že by žalobkyně vznesla námitku promlčení věcného břemene.

13. Žalobkyně poprvé vznesla námitku promlčení věcného břemene námitkami ke stavebnímu řízení dne [datum]. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

14. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (čl. 72-75 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem je mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě. [datum] byly dále zapsány předměty podnikání realitní zprostředkování, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a správa vlastního majetku.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované (čl. 76 spisu) vyplývá, že žalovaná je společností s ručením omezeným, jejímž předmětem je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

16. Výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] kat. území [příjmení] [jméno] (čl. 7-9 spisu) prokazuje, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a katastrálním území Staré Benátky (v textu rozsudku též„ pozemek parc. [číslo]„). Tento pozemek je povinným pozemkem z věcného břemene odpovídajícímu jednak právu průchodu, průjezdu a přístupu a jednak právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008 (v textu rozsudku též„ věcné břemeno„), přičemž oprávněnými pozemky jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum].

17. Výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] kat. území [příjmení] [jméno] (čl. 5-6 spisu) dokládá, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] a katastrálním území Staré Benátky (v textu rozsudku též„ pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]„). Předmětné pozemky jsou oprávněnými pozemky z věcného břemene odpovídajícímu jednak právu průchodu, průjezdu a přístupu a jednak právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008 (v textu rozsudku též„ věcné břemeno„), přičemž povinným pozemkem je pozemek parc. [číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum].

18. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (čl. 10-12 spisu) má soud za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní na straně kupující a paní [jméno] [příjmení] na straně prodávající dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně zakoupila do svého výlučného vlastnictví (nově oddělený) pozemek parc. [číslo] za kupní cenu 10 973 500 Kč. Současně bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] odpovídajícím jednak právu průchodu, průjezdu a přístupu a jednak právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace, a to přes část pozemku parc. [číslo] vymezenou v geometrickém plánu o vymezení rozsahu věcného břemene [číslo] 2008, vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] a schváleném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj dne 11. 7. 2008 pod č. j. 977/2008.

19. Kupní smlouva ze dne [datum] (čl. 34-36 spisu) prokazuje, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou na straně kupující a paní [jméno] [příjmení] na straně prodávající dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaná zakoupila do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] za kupní cenu 11 000 000 Kč. Prodávající ve smlouvě prohlásila, že ve prospěch pozemku parc. [číslo] bylo zřízeno věcné břemeno, a to na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

20. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] kat. území [příjmení] [jméno] ke dni [datum] (čl. 43-44 spisu) se podává, že paní [jméno] [příjmení] byla ke dni [datum] výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž tyto pozemky byly oprávněnými pozemky z věcného břemene, a povinným pozemkem byl pozemek parc. [číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum]. Na výpise z katastru nemovitostí není uvedená poznámka spornosti.

21. Kupní smlouva ze dne [datum] (čl. 38-40 spisu) ve spojení s dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě ze dne [datum] (čl. 41-42 spisu) dokládá, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou na straně kupující a paní [jméno] [příjmení] na straně prodávající dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaná zakoupila do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] za kupní cenu 7 900 000 Kč. Prodávající ve smlouvě prohlásila, že ve prospěch pozemku parc. [číslo] bylo zřízeno věcné břemeno, a to na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

22. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] kat. území [příjmení] [jméno] ke dni [datum] (čl. 45-46 spisu) vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] byla ke dni [datum] výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] přičemž tento pozemek byl oprávněným pozemkem z věcného břemene, a povinným pozemkem byl pozemek parc. [číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum]. Na výpise z katastru nemovitosti není uvedena poznámka spornosti.

23. Z oznámení o zahájení územního řízení ze dne 14. 9. 2022, č. j. M BnJ/04978/2021 (čl. 13-14 spisu) ve spojení s částí situačního výkresu (čl. 15 spisu) se podává, že žalovaná podala dne [datum] žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ Obytný soubor [obec]“ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále též jako„ žádost“), přičemž stavební záměr k žádosti zahrnuje zřízení inženýrských sítí, které mají být dle situačního výkresu, umístěny mimo jiné na pozemku parc. [číslo] na níž jsou zřízeny napojovací body ke stávajícím inženýrským sítím, jež jsou ve vlastnictví žalobkyně. Na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nebyly t. č. žalovanou zřízeny žádné inženýrské sítě odpovídající věcnému břemeni vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace.

24. Z dopisu ve věci promlčení věcných břemen ze dne [datum] (čl. 17 spisu) ve spojení s potvrzením o doručení dopisu ze dne [datum] (čl. 18 spisu) soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovanou o úředně ověřený podpis potvrzení o promlčení věcného břemene, a to za účelem provedení výmazu věcných břemen z katastru nemovitostí s tím, že v opačném případě bude podána žaloba u soudu.

25. Z čestného prohlášení společnosti [právnická osoba] (čl. 16 spisu) má soud za to, že předseda představenstva žalobkyně dne [datum] potvrdil, že pozemku parc. [číslo] nebylo nikdy vykonáváno věcné břemeno odpovídající právu umístění místní komunikace a vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008.

26. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení], když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.

27. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

28. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] který je povinným pozemkem z věcného břemene odpovídajícímu jednak právu průchodu, průjezdu a přístupu a jednak právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008, přičemž oprávněnými pozemky jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalované (bod [číslo] rozsudku). Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a paní [jméno] [příjmení] (bod [číslo] rozsudku). Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum] a pozemek parc. [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum] od paní [jméno] [příjmení] na straně prodávající, přičemž ve smlouvách prodávající výslovně prohlásila, že ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] bylo zřízeno věcné břemeno, a to na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] (bod [číslo] rozsudku). Žalobkyně poprvé vznesla námitku promlčení věcného břemene námitkami ke stavebnímu řízení dne [datum], tj. tato nebyla zapsána v katastru nemovitostí v době, kdy žalovaná pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabývala do svého výlučného vlastnictví (bod [číslo] rozsudku). Věcné břemeno nebylo ze strany žalované ani její právní předchůdkyně nikdy využito, když až dne [datum] podala žalovaná žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ Obytný soubor [obec]“ (bod [číslo] rozsudku). Žalobkyně i žalovaná jsou profesionálkami v oblasti nemovitostí (bod [číslo] rozsudku). Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

29. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

30. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

31. Dle ust. § 618 o. z., promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

32. Dle ust. § 66 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen„ potvrzení o zániku práva“).

33. V rozsudku ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019 Nejvyšší soud konstatoval, že v případě promlčené služebnosti je třeba žalobní návrh formulovat požadavkem na určení promlčení služebnosti. Rozhodnutí soudu určující, že služebnost je promlčena, je podkladem pro její výmaz z katastru nemovitostí. Rozhodl-li soud o zrušení promlčené služebnosti, je k promlčení vzhledem k popsaným následkům výmazu zapisované služebnosti z veřejného seznamu (katastru nemovitostí) nutné při rozhodování o přiměřené náhradě za rušenou služebnost přihlédnout. Je-li zapisovaná služebnost v okamžik rozhodování soudu skutečně promlčena, ač dosud ještě nedošlo k jejímu výmazu, nebude zásadně namístě přiznávat za její zrušení náhradu. To právě s ohledem na právní nárok na výmaz takové služebnosti zakotvený v § 618 ObčZ a následek jejího výmazu, kterým je faktický zánik služebnosti.

34. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006 vyplývá, že je-li právo odpovídající věcnému břemeni promlčeno, může se povinný z věcného břemene žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný výkonu takového práva zdržel.

35. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. dán právní zájem žalobkyně na určení promlčení věcného břemene. Dospěl k závěru, že tento právní zájem je dán, neboť právě rozhodnutí soudu o promlčení věcného břemene je podkladem pro jeho výmaz z katastru nemovitostí. Pokud žalovaná uváděla, že žalobkyně nemá na určení promlčení věcného břemene naléhavý právní zájem (má se domáhat určení, že věcné břemeno zaniklo), pak soud uvádí, že uvedený názor je v rozporu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019, od jehož závěrů nemá důvod se odchýlit.

36. Dle ust. § 3036 o. z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

37. Dle ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

38. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006, je-li právo odpovídající věcnému břemeni promlčeno, může se povinný z věcného břemene žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný výkonu takového práva zdržel.

39. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1848/2013, vykonáváním práva se myslí realizace jeho věcného obsahu. Desetiletá promlčecí lhůta počne běžet„ od okamžiku, kdy právo přestalo být vykonáváno“.

40. Po provedeném dokazování vzal soud nárok žalobkyně za důvodný. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], přičemž po dobu deseti let (srovnej ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb. ve spojení s ust. § 3036 o. z.) nebylo vykonáváno, tj. došlo k jeho promlčení.

41. Soud blíže nezkoumal, jaké přípravné práce ve vztahu k výkonu věcného břemene – k vybudování inženýrských sítí a místní komunikace vykonala právní předchůdkyně žalované (bod [číslo] písm. b) rozsudku), když samotné přípravné práce nemohou být považovány za výkon věcného břemene. Žalovaná se poprvé pokusila věcné břemeno realizovat (až) podáním žádosti dne [datum], přičemž v návaznosti na oznámení o zahájení územního řízení ze dne 14. 9. 2022, č. j. M BnJ/04978/2021 (bod [číslo] rozsudku) vznesla žalobkyně dne [datum] námitku promlčení věcného břemene námitkami ke stavebnímu řízení (bod [číslo] rozsudku) a dopisem ze dne [datum] požádala žalovanou o úředně ověřený podpis potvrzení o promlčení věcného břemene (bod [číslo] rozsudku). V této souvislosti soud uvádí, že námitku promlčení u peněžité částky dlužník také nevznáší (již) po promlčení nároku věřitele, ale (až) po výzvě věřitele k plnění či po podání žaloby v soudním řízení.

42. Dle ust. § 3064 o. z., ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Lhůty stanovené v § 983 a 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

43. Dle ust. § 980 odst. 2 o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

44. Dle ust. § 984 odst. 1 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

45. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Uvedené však neplatí, jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. V takovém případě naopak je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem. <i>46. Objektivním důvodem vzbuzujícím pochybnost o souladu skutečného právního stavu a stavu zapsaného ve veřejném seznamu mohou být i informace vyplývající z katastru nemovitostí – poznámka spornosti zápisu zapsaná do katastru nemovitostí na žádost osoby, jejíž věcné právo je zápisem dotčeno, která se domáhá odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem a která prokáže, že své právo uplatnila u soudu, nebo vyznačená informace (plomba), že probíhá řízení o zápisu takové poznámky.</i> 47. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2087/2020, nabyvatel nemovitosti evidované v katastru nemovitostí jako vlastnictví převodce není v zásadě povinen činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistil, že stav zápisů ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným právním stavem. Jsou-li mu ovšem známy skutečnosti, které knihovní stav objektivně znejišťují, pak lze po něm přiměřenou„ investigativní“ aktivitu požadovat. Posouzení, zda o takové skutečnosti šlo a zda investigativní aktivita vyvinutá nabyvatelem byla dostatečná, je na úvaze soudu, kterou by mohl dovolací soud zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená.

48. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3404/2019, absence povinnosti držitele seznámit se katastrální mapou či výměrou hranic neznamená, že je pro úvahu o vydržení vlastnického práva bez významu okolnost, že držitel má přímou možnost s těmito podklady seznámit, protože je má ve své dispozici.

49. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3461/2022, hodnocení toho, zda je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, je vždy individuální, založené na komplexním posouzení jedinečných a konkrétních skutkových okolností v každé projednávané věci.

50. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 5 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000, při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržení dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává 51. Při posouzení věci se soud rovněž zabýval otázkou, zda koupí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] žalovanou v době, kdy u těchto pozemků nebyla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti, příp. rozepře (bod [číslo] rozsudku), nedošlo o opětovnému vzniku věcného břemene s ohledem na princip materiální publicity katastru nemovitostí (ust. § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 o. z.), ale s negativním závěrem.

52. Soud si je vědom skutečnosti, že běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je v souladu se skutečným právním stavem, ale v dané (konkrétní) věci má za to, že žalovaná si měla aktivně zjistit, zda zápis ve veřejném seznamu ohledně existence věcného břemene je v souladu se skutečným stavem, když zde byly objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem.

53. Soud při hodnocení přihlédl ke skutečnosti, že: a) žalovaná je obchodní společností podnikající v oblasti nemovitostí (bod [číslo] rozsudku), která pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabývala za účelem realizace developerského projektu (bod [číslo] rozsudku), tj. nejedná se běžnou (normální) osobu a b) z katastru nemovitostí i z kupních smluv, na jejichž základě pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyla do svého vlastnictví, vyplývalo, že věcné břemeno bylo zřízeno na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] (bod [číslo] rozsudku), přičemž předmětné kupní smlouvy byly uzavřeny dne [datum] (bod [číslo] rozsudku), resp. dne [datum] (bod [číslo] rozsudku), tj. až po uplynutí desetileté promlčecí lhůty, tj. bylo na žalované (developerce), aby se aktivně přesvědčila, zda je věcné břemeno skutečně vykonáváno a v kladném případě jakým způsobem, což neučinila. Naopak z jejího tvrzení, že žalovaná navázala na přípravné práce prováděné právní předchůdkyní žalované ve vztahu k věcnému břemeni (bod [číslo] rozsudku) má soud za to, že žalované byl skutečný stav znám. K nákladům řízení a lhůtě splatnosti:

54. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

55. Jelikož byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 28 327 Kč, přičemž náklady žalobkyně spočívají: v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, odměně advokáta dle § 9 bod 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, porada s klientem dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) 12 500 Kč, paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 5 úkonů právní služby 1 500 Kč, náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast na jednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci) v částce 1 250 Kč náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 1 600 Kč (800 x 2 / [datum], [datum]), náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4 908 Kč (2 454 x 2 / [datum], [datum]). Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Ford Mondeo [registrační značka] při celkovém ujetí 320 km na trase [obec] – [obec] a zpět, průměrné spotřebě paliva 5,6 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč za jeden litr (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč km (§ 1 písm. b vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a DPH ve výši 21 % z částky 21 758 Kč (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů, náhrady ztráty času a náhrady cestovních výdajů), tj. 4 569 Kč 56. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

57. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.