7 C 463/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na určení

I. Žaloba o určení, že hranice pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] je správně dle Protokolu k ověření parcelních hranic ze dne [datum] vypracovaného firmou [právnická osoba], tj. že omítka na rozestavěné stavbě garáže žalobkyně na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] nezasahuje do pozemku parc. č. st. [anonymizováno] ve vlastnictví žalované, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 13 552 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že hranice pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] je správně dle Protokolu k ověření parcelních hranic ze dne [datum] vypracovaného firmou [právnická osoba], tj. že omítka na rozestavěné stavbě garáže žalobkyně na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] nezasahuje do pozemku parc. č. st. [anonymizováno] ve vlastnictví žalované, a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. V rámci odůvodnění žaloby uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhají neustále spory týkající se hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území. [příjmení] [jméno], obec Benátky nad Jizerou z nichž pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalobkyně a pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalované, přičemž tyto spory znemožňují kolaudaci rozestavěné stavby garáže na pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně nechala na své náklady v terénu protokolárně vytyčit průběh vlastnické hranice pozemků osobou oprávněnou vykonávat zeměměřičské činnosti, společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Tato geodetická kancelář provedla místní šetření a zaměřila skutečný stav pozemků a rovněž jí byl vystaven protokol k ověření parcelních hranic ze dne [datum]. Vytýčení bylo provedeno s přesností danou podkladem katastrální mapy, tj. se střední souřadnicovou chybou 14 cm a mezní polohovou odchylkou 40 cm. Z tohoto protokolu dle názoru žalobkyně vyplývá, že omítka rozestavěné stavby její garáže nepřesahuje do pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Oproti tomu žalovaná má za to, že hranice citovaných pozemků probíhá jinde a tato omítka zasahuje do jejího pozemku. Jelikož Městský úřad Benátky nad Jizerou, odbor výstavby a územního plánování odmítá žalobkyni vydat kolaudační rozhodnutí s tím, že není oprávněn rozhodnout o hranicích pozemků, a jediným orgánem, který je oprávněn toto určit, je příslušný soud, domáhá se žalobkyně tohoto určení soudem.

3. Žalovaná (čl. 25-26 spisu) navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že garáž žalobkyně je„ černou stavbou“, kdy žalobkyně garáž postavila v rozporu s vydaným stavebním povolením [číslo] (kde je uvedeno, že má jít o stavbu garáže o jednom stání se šířkou garáže 3,30 m). Dle geometrického plánu ze dne [datum] je garáž zaměřena bez přístavby vpředu, která je předmětem sporu, a to se šířkou 3,72 m, dále dle geometrického plánu z roku 2020 má již šířka garáže 3,85 m. V plánu, který předložila žalobkyně má již rozměr garáže 3,98 m a z tohoto plánuje je zřejmé, že hranicí pozemků by měla být společná zeď obou garáží. Žalobkyně na přístavbě zbudovala zateplení formou polystyrenu směrem do pozemku žalované, což jí potvrdil i [příjmení] [příjmení], který udělal kontrolní zaměření pozemku. S ohledem na výše uvedené zjištění žalované a sporu o hranici pozemku, nechala žalovaná přístavbu garáže prošetřit Městským úřadem Benátky nad Jizerou, kdy Městský úřad sdělil žalované, že bylo zjištěno, že stavba garáže nebyla provedena v souladu se stavebním povolením. Na základě výše uvedených zjištění Městský úřad Benátky nad Jizerou dne [datum] zahájil řízení o odstranění stavby, následně podala žalobkyně žádost o dodatečné povolení stavby. Poté žalovaná zrekapitulovala průběh řízení před správním orgánem, na jehož konci nebyla žalobkyně v žádosti o dodatečné povolení stavby úspěšná, kdy správní orgán včetně odvolacího správního orgánu žádost žalobkyně zamítl a pokračoval v řízení o odstranění stavby. Žalobkyně podala tuto žalobu, aby opět zamezila odstranění stavby, tj. podání této žaloby je účelové, když žalobkyně si byla od počátku vědoma, že se svojí„ černou stavbou“ zasahuje do pozemku žalované.

4. Dne [datum] se ve věci uskutečnilo ústní jednání ve věci (čl. 62-64 spisu).

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že a) žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [příjmení] [jméno], [územní celek], b) žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [příjmení] [jméno], [územní celek], c) hranice mezi pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] je objektivně určitelná – tuto lze určit geometrickým plánem.

6. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným, kudy vede hranice mezi pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], když a) dle žalobkyně je hranice mezi pozemky parc. č. st. [anonymizována dvě slova] parc. č. st. [anonymizováno] správně určena Protokolem k ověření parcelních hranic ze dne [datum] vypracovaného firmou [právnická osoba] a b) dle žalované hranice mezi pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] odpovídá katastru nemovitostí a zjištěním správních orgánů.

7. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

8. Z informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], obec Benátky nad Jizerou (čl. 9 spisu) má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Na pozemku stojí rozestavěná stavba 9. Z informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek] (čl. 10 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Na pozemku stojí garáž.

10. Katastrální mapa předmětných pozemků (čl. 11 spisu) dokládá, že předmětné pozemky spolu sousedí.

11. Z protokolu k ověření parcelních hranic ze dne [datum] vypracovaný firmou [právnická osoba] (čl. 5-7 spisu) se podává, že ve dnech 5. a [datum] bylo provedeno polohové vytyčení a ověření části parcelních hranic pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] se střední souřadnicovou chybou 14 cm a mezní polohovou odchylkou 40 cm.

12. Z geometrického plánu pro vyznačení budov s katastru č. plánu [číslo] ze dne [datum] (čl. 31-33 spisu) vyplývá, že garáž žalobkyně měla v roce 2020 šířku 3,85 m.

13. Dle plánu pro přístavbu garáže z května 2020 (čl. 34 spisu) vyplývá, že žalobkyně má v úmyslu mít garáž se šířkou 3,98 m.

14. Ze spisu stavebního úřadu v [obec] sp. zn. MěÚ [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] podala žalobkyně žádost o dodatečné stavební povolení garáže na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] s tím, že musela stavbu garáže prodloužit v rozporu se stavebním povolením, když byl rozpor mezi projektovou dokumentací a zaměřením pozemku (viz žádost o stavební povolení ze dne [datum] na čl. 1). Přípisem ze dne [datum] vyjádřila žalovaná nesouhlas s přístavbou garáže žalobkyně, když v květnu 2019 došlo k zateplení této přístavby a toto zateplení zasahuje do pozemku žalované parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Navíc původní rozměr garáže měl mít dle stavební dokumentace rozměr 3,3 m, na geometrickém plánu z roku 1998 je rozměr přístavby garáže 3,72 m, na geometrickém plánu z roku 2020 je rozměr přístavby garáže 3,85 m a v plánech k dodatečnému stavebnímu povolení má garáž rozměr 3,98 m (viz nesouhlas s přístavbou garáže ze dne [datum] na čl. 6). Dne [datum] provedl správní orgán prohlídku na místě se zjištěním, že původní garáž na pozemku st. p. [anonymizováno] byla přistavěna směrem do silnice v délce 3,5 m bez povolení nebo jiného opatření stavebního úřadu. Zároveň bylo zjištěno, že bylo provedeno zateplení garáže vč. části směrem na pozemek st. p. [anonymizováno] (viz protokol o vydání dodatečného povolení na čl. 7). Rozhodnutím ze dne [datum] zakázal správní orgán užívání stavby garáže a přístavby garáže na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] (viz rozhodnutí o zákazu užívání ze dne [datum] na čl. 20). Podáním ze dne 15. 9. 2021se žalobkyně odvolala proti rozhodnutí Městského úřadu Benátky nad Jizerou ze dne [datum], jímž správní orgán stanovil podmínku pro dokončení stavby, tj. odstranit polystyrenový obklad v délce 3,6 m na stěně přístavby na hranici se soudním pozemkem st. p. [anonymizováno] (viz odvolání žalobkyně ze dne [datum] na čl. 38). Rozhodnutím ze dne [datum] správní orgán zamítl žádost žalobkyně o dodatečné povolení změny stavby před dokončením„ přístavby garáže“ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Nové Benátky, když mezi účastnicemi nedošlo ve věci občanskoprávní námitky (přesahu stavby na sousední pozemek a otázka jeho hranic) k dohodě a žalobkyně nepodala návrh na zahájení občanskoprávního řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz rozhodnutí o zamítnutí dodatečného povolení změny stavby ze dne [datum] na čl. 46, čl. 53). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání, v němž popsala, jak došlo k rozporu stavby garáže s projektovou dokumentací, a rozporovala termín zateplení garáže, když se jedná pouze o náhražku malty (na zarovnání nerovností se použil polystyren o tloušťce 2-5 cm, maximálně 6 cm). V odvolání žalobkyně připustila, že následná omítka zasahuje do pozemku žalované, jelikož to nejde řešit jinak (viz odvolání do rozhodnutí o zamítnutí dodatečného povolení stavby ze dne [datum] na čl. 47). Rozhodnutím ze dne [datum] odvolací správní orgán potvrdil rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne [datum], jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o dodatečné povolení změny stavby před dokončením„ přístavby garáže“ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz rozhodnutí Krajského úřadu na čl. 51, čl. 52).

15. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazů výslechem účastníků, výslechem geodeta [jméno] [příjmení], důkazy navrženými při jednání dne [datum] (rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum], vyjádření stavebníka k definici zateplovacího sytému fasády, kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi panem [příjmení] a žalovanou), potvrzením Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum], znaleckým posudkem na určení hranice pozemku a fotografiemi garáže z roku 2006 když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.

16. Soud zamítl návrhy žalované na provedení důkazů navrženými podáním ze dne [datum], které nebyly při ústním jednání provedeny, a důkazy navrženými při ústním jednání (3 fotografie zachycující stav na místě, 2 katastrální mapy, plánek vypracovaný žalovanou, která si změřila, jak se její pozemek fakticky zužuje), správním spisem ohledně odstranění stavby a projektovou dokumentací přístavby garáže žalobkyně, když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.

17. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

18. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], který bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalované. [příjmení] mezi těmito pozemky je objektivně určitelná, např. geometrickým plánem. Žalobkyně se domáhá vydání dodatečného stavebního povolení garáže na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], přičemž žalovaná s tímto nesouhlasí mj. z důvodu, že zateplení přístavby garáže zasahuje do pozemku žalované parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí].

19. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

20. Dle ust. § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

21. Dle ust. § 80 o. z., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014, či usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2171/2017, samotná subjektivní pochybnost o průběhu sporné hranice (kterou může soud objektivně za pomoci znalce, příp. dalším dokazováním zjistit) neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části pozemku.

23. Jelikož je hranice mezi pozemky parc. č. st. [anonymizováno] (pozemek ve vlastnictví žalobkyně) a parc. č. st. [anonymizováno] (pozemek ve vlastnictví žalované) v [katastrální uzemí] objektivně zjistitelná (např. geometrickým plánem) a spor o její průběh existuje jen mezi účastníky řízení, soud žalobu podanou dle ust. § 1028 o. z. – na stanovení hranice na základě konstitutivního rozhodnutí soudu (dle Protokolu k ověření parcelních hranic ze dne [datum] vypracovaného firmou [právnická osoba]) zamítl. V daném případě je třeba žalovat na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku ve smyslu § 80 o. s. ř. K nákladům řízení a lhůtě splatnosti:

24. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

25. Jelikož byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 13 552 Kč, přičemž náklady žalované spočívají: odměně advokáta dle § 9 bod 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /9: [číslo]) 10 000 Kč, paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby 1 200 Kč a DPH ve výši 21 % z částky 11 200 Kč (součet odměny advokáta a paušální úhrady hotových výdajů), tj. 2 352 Kč 26. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobkyně povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

27. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalobkyni dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.