7 C 467/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného pro zaplacení 11 527,94 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 9 914,83 Kč s příslušenstvím a o zaplacení částky ve výši 1 613,11 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného na náhradu nákladů řízení částku ve výši 3 760 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 11 527,94 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených půjček, které poskytla žalovanému společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě dvou smluv o půjčce (dále jen„ smlouvy“) [číslo] ze dne [datum] (výše půjčky 26 000 Kč) a [číslo] ze dne [datum] (výše půjčky 18 000 Kč). Žalovaný si převzal peníze v hotovosti ve dnech uzavření jednotlivých smluv.

2. Žalovaný se dle žalobkyně zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti se smlouvou [číslo] částku ve výši 47 736 Kč, která představuje půjčku ve výši 26 000 Kč, úrok ve výši 3 320 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 940 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 476 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 měsíčních splátkách po 796 Kč, přičemž poslední splátka byla určena ve výši 772 Kč ke dni [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum]. Ke dni [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou jistinu částkou 15 449 Kč a dlužný poplatek částkou 6 518 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 14 315,83 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 40 084,83 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke stejnému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 17 800 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 613,11 Kč, ke kterým uvádí, že se jedná o neuhrazený úrok ve výši 21 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny od [datum] do [datum]. Podrobné výpočty této částky žalobkyně uvedla v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy dlužnou částku neuhradil.

3. Žalovaný se dle žalobkyně zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti se smlouvou [číslo] částku ve výši 33 048 Kč, která představuje půjčku ve výši 18 000 Kč, úrok ve výši 2 298 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 420 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 330 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 měsíčních splátkách po 551 Kč, přičemž poslední splátka byla určena ve výši 539 Kč ke dni [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum]. Ke dni [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou jistinu částkou 15 704,02 Kč a dlužný poplatek částkou 10 094,98 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 15 884,17 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 23 133,17 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke stejnému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná částka ve výši 9 914,83 Kč se skládá z dlužné jistiny ve stejné výši. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 8 256,86 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 7 761,03 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 7,05 % z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy dlužnou částku neuhradil.

4. Dle žalobkyně její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka půjček z obou smluv, posoudila před jejími poskytnutími s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

5. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor dnem [datum]. Dne [datum] žalovaný zaslal soudu vyjádření k nároku žalobkyně, který zcela neuznal. Dodal, že jej věřitelka nikdy nekontaktovala, i když se s ní snažil celou věc řešit. Byl přesvědčen, že má již celý dluh uhrazen. O změně věřitele nebyl informován a žádnou výzvu k plnění neobdržel. Navrhl, aby okruh žalovaných byl rozšířen o bývalou manželku [jméno] [příjmení], neboť pohledávka spadala do společného jmění manželů. Uvedl, že k pohledávce nemá žádné doklady, ale má za to, že je nárok promlčen, a tak vznesl námitku promlčení. Samostatně vznesl i námitku promlčení nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení. Úrok z prodlení ve výši 21 % považuje za lichvu. Dle něj je třeba žalobu zamítnout. Současně uvedl, že nemá prostředky na zaplacení pohledávek, ale je připraven je případně platit formou splátkového kalendáře. Zajišťuje výchovu a výživu dvou nezletilých synů, přičemž ve věci výchovy a výživy je vedeno řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod čp. zn. 26 P 191/2017.

6. Žalovaná reagovala replikou, ve které mimo shrnutí již uvedených skutečností uvedla, že žalovaný dne [datum] podepsal uznání dluhu ve smyslu § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, čímž uznal předmětnou pohledávku z obou smluv uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně co do důvodu i výše a zavázal se ji splatit v měsíčních splátkách po 2 500 Kč, počínaje měsícem červencem 2017. Žalovaný však ani po té, co se zavázal splatit pohledávky v měsíčních splátkách, neuhradil řádně a včas. Žalobkyně má za to, že předmětné pohledávky promlčené nejsou, neboť jim svědčí promlčecí lhůta až do roku 2027.

7. Zástupkyně žalobkyně při jednání doplnila, že žalovaný po uznání závazku na něj dále hradil, čímž uznával svůj dluh a tím vždy prodloužil promlčecí dobu o čtyři roky dle starého obchodního zákoníku. Na závazek z listopadu 2011 žalovaný dle ní plnil naposledy [datum] a od tohoto data běží nová promlčecí doba. Na závazek z července 2011 žalovaný naposledy plnil [datum] a od tohoto data běží nová promlčecí doba. Dále uvedla, že závazkové vztahy se řídí § 407 obchodního zákoníku, který stanoví čtyřletou promlčení dobu, která běží od uznání závazku. Placení úroků se považuje za uznání částky, z níž se úroky platí.

8. Zástupce žalovaného odkázal na podaný odpor s tím, že žalovaný v době, kdy uznával předmětný závazek, byl tři měsíce po rozvodu, přičemž důvody rozvodu byly mimo jiné neshody manželů o hospodaření s penězi. V době uznání neměl podklady týkající se tohoto případu. Poté, co mu přišla upozornění, že má platit a výhružky exekutorem, uznání podepsal, ale nebyl si vědom toho, že uznává promlčený závazek. Následně plnil dle svých možností, neboť je samoživitel se dvěma nyní dospívajícími chlapci. Žalovaný se domníval, že splnil vše, co měl, a až po podání žaloby se dozvěděl, že uznal promlčený závazek. Dále uvedl, že podle § 110 odst. 3 starého občanského zákoníku je u úroku tříletá promlčecí doba.

9. K dotazu soudu na úvěruschopnost žalovaného zástupkyně žalobkyně odkázala na žalobu, kde je uvedeno, že vycházela z informací od žalovaného, dále z jeho tří výplatních pásek a nájemní smlouvy. Smlouva byla uzavřena v roce 2011, tedy před účinností zákona č. 43/2013 Sb., který zavedl sankci absolutní neplatnosti. K dotazu soudu na základě jakého důvodu žalobkyně započítávala platby žalovaného od [datum] na smlouvu o půjčce ze dne [datum], zástupkyně žalobkyně uvedla, že jelikož tato smlouvě byla dříve splatná než smlouva ze dne [datum]. Není-li žalovaným určeno, započítávají se jeho platby na závazek dříve splatný.

10. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti zápůjčku 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i úrok ve výši 3 320 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 940 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek (60) ve výši 13 476 Kč.

11. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti zápůjčku 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i úrok ve výši 2 298 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 420 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek (60) ve výši 9 330 Kč.

12. Ze smluvních podmínek, označených jako nedílná součást smlouvy (smluv), soud naznal bližší úpravu práv a povinností mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

13. Z listiny nazvané„ Uznání dluhu se splátkovým kalendářem datované ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči [právnická osoba], [IČO], na základě smluv o půjčce [číslo] [číslo] to v souhrnné výši 69 433,59 Kč, a současně se zavázal, že dlužnou částku zaplatí převodem na tam určený účet nebo poštovními složenkami.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

15. Z listiny nazvané Protokol o platební historii zákazníka [anonymizována dvě slova] týkající se smlouvy [číslo] soud zjistil evidenci hotovostních plateb žalovaného. Z listiny vyplynulo, že bylo uhrazeno 23 133,17 Kč a ke dni [datum] byl evidován zůstatek dluhu ve výši 9 914,83 Kč.

16. Soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky, a to výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum]. Z podacího lístku se podává, že výzva byla žalovanému oznámena.

17. Soud při jednání poučil žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř., že na základě dosud provedeného dokazování nemá za prokázané, že žalovaný při podpisu listiny označené jako Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne [datum] věděl, že uznává promlčený závazek, a vyzval ji, aby v tomto směru navrhla příslušné důkazy. Současně žalobkyni poučil, že pokud zůstane procesně nečinná, bude to pro ni znamenat zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene.

18. Na poučení reagovala žalobkyně, že žalovaný před uznáním závazku uhradil žalobkyni dne [datum] částku 294 Kč a z tohoto důvodu nemůže být úvěr z listopadu 2011 promlčen.

19. Po právní stránce soud posoudil věc s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

22. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

23. Podle § 110 obč. zák. věty před středníkem úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech.

24. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

25. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli ve smyslu § 657 obč. zák. dvě smlouvy o půjčce, a to smlouvu [číslo] ze dne [datum] a smlouvu [číslo] ze dne [datum], a současně má za prokázané, že na žalobkyni přešly pohledávky z těchto smluv, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Současně má za nesporné, že u smlouvy [číslo] mohlo být vykonáno právo na zaplacení poslední splátky půjčky (tj. právo soudně uplatněno jako nárok) ve smyslu § 101 a § 103 obč. zák. poprvé nejpozději ke dni [datum] (den po dni poslední smluvené splátky), a též u smlouvy [číslo] mohlo být vykonáno právo na zaplacení poslední splátky půjčky (tj. právo soudně uplatněno jako nárok) ve smyslu § 101 a § 103 obč. zák. poprvé nejpozději ke dni [datum] (den po dni poslední smluvené splátky); u každé předchozí nezaplacené splátky půjčky počala běžet promlčecí doba ve smyslu § 103 obč. zák. dříve. Z dokazování též nevyplynulo, že by byl aktivován právní předchůdkyní čl. 11 smluv ve smyslu § 103 obč. zák., a tak zesplatněn celý dluh.

26. Z výše uvedeného soud uzavírá, že nejpozději mohla počít běžet tříletá promlčecí doba (§ 101 obč. zák.) u smlouvy [číslo] dnem [datum], a u smlouvy [číslo] dnem [datum]. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. došlo k uplatnění práva u soudu) byl žalobkyní podán dnem [datum]. Nároky z obou smluv byly tedy uplatněny již jako promlčené. Nadto nelze přisvědčit žalobkyni v tom, že by se ve věci uplatnila čtyřletá promlčecí doba podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, neboť smlouvy nejen podle názvu, ale i podle svého obsahu byly smlouvou o půjčce (reálným kontraktem); srov. též výslovné podřazení smluv pod zákon č. 40/1964 Sb., nejen v úvodních ustanoveních smluv, ale i v čl. 21 smluvních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smluv.

27. K nároku na zaplacení úroku (jako samostatnému nároku) vztahujícímu se ke smlouvě [číslo] soud dodává, že povinnost platit úroky nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní. Splněním dluhu (závazku) nebo jeho zánikem z jiného důvodu zaniká (končí) také povinnost platit úroky jako vedlejší (akcesorický) závazkový právní vztah; zůstává tu jen povinnost zaplatit dospělé úroky. Dojde-li k promlčení hlavního závazkového právního vztahu, nemůže se takový právní následek uplynutí času nevztahovat k závazku vedlejšímu (akcesorickému). I když promlčení úroků běží (může běžet) samostatně, je - jak vyplývá z výše uvedeného - nepochybné, že se promlčí, dojde-li k promlčení závazku dlužníka vrátit z důvodu půjčky poskytnuté peněžní prostředky, ledaže by byla jen ohledně nich promlčecí doba stavena nebo přetržena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3477/2006). I v tomto soud uzavírá, že předmětný nárok byl promlčen.

28. Na věci nic nemění žalobkyní předložená listina o uznání dluhu žalovaným, neboť žalobkyně neprokázala skutkovou podstatu (hypotézu) jí příznivé normy vycházející z § 558 obč. zák., tj. že u promlčeného dluhu má uznání trvání existence dluhu tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Pokud tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran vědomosti žalovaného o tom, že žalovaný uznává (již v té době) promlčený dluh, lze uzavřít, že se neuplatní normou předvídaný následek v § 558 obč. zák. větě první (vyvratitelná domněnka), že dluh v době uznání trval.

29. Soudu tak nezbylo než k námitkám žalovaného na promlčení obou nároků přihlédnout a žalobu zamítnout.

30. Soud rovněž uvádí, že ač žalobkyně uplatňuje nárok na obchodní úrok z prodlení ve výši 21% ročně, tento nejenže nebyl účastníky sjednán, ale byl výslovně (nad rámec kapitalizovaného úroku, který byl součástí poplatku) vyloučen (srovnej čl. 3 věta druhá ve spojení s čl. 20 věta druhá a čl. 19 smluvních podmínek Smluv o půjčce). Jelikož žalovaný byl dle smluv o půjčce povinen žalobkyni uhradit částku v celkové výši 81 454 Kč a této uhradil částku v celkové výši 81 018 Kč, byl fakticky předmětem řízení nárok na zaplacení částky ve výši 436 Kč.

31. Jen pro úplnost soud uvádí, že se pro nadbytečnost nezabýval řádným posouzením úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně a oprávněností účtování poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek žalovanému.

32. Žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 3 760 Kč Náklady žalovaného spočívají v odměně advokáta dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 1 580 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení a účast na jednání dne [datum]), tj. 3 160 Kč, a paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. 600 Kč.

33. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobkyně povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

34. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalobkyni dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.