7 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 17 584,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,27 % ročně a s poplatky dle sazebníku v měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a ocitla se v prodlení se splácením. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatků v celkové výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, na nákup mobilního telefonu. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 21,27 % ročně, a to v pravidelných 10 měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni v měsíci. Částku ve výši , částka, vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně z účtu č. , č. účtu, na účet žalované č. , hodnota, -, Anonymizováno, dne , datum, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem transakcí a přehledem bankovních účtů společnosti , právnická osoba, .).

6. Žalovaná nezaplatila na poskytnutý úvěr ničeho (prokázáno tabulkou nazvanou jako rozklad splátek).

7. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyrozuměla žalovanou, že odstupuje od smlouvy o úvěru č. , hodnota, z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru.

8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).

9. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, , žalovaná měla dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, včetně sjetiny z online systému sledování zásilek , právnická osoba, .).

10. Soud neprovedl důkaz listinou nazvanou jako relevantní příloha, neboť žalobkyně neuvedla, jaké skutečnosti mají být touto listinou prokázány.

11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

12. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

25. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

26. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

27. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že by její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a tuto skutečnost v řízení ani netvrdila. Žalobkyně byla při jednání poučena ve smyslu § 118b o. s. ř. o tom, že soud nemá za dostatečně tvrzené a prokázané, že by smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla sjednána platně, když žalobkyně nedoložila splnění povinností dle § 86 z. s. ú. Současně byla žalobkyně vyzvána, aby ohledně výše uvedených skutečností doplnila svá tvrzení a označila důkazní prostředky. Žalobkyně však žádná tvrzení ani důkazy nedoplnila. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran skutečnosti, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a tedy, že byla smlouva o úvěru sjednána platně.

28. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou od právní předchůdkyně žalobkyně skutečně obdržela. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by něčeho uhradila.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byl poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, . Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku nejpozději do , datum, , což žalovaná nesplnila a od následujícího dne se tak ocitla v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

30. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, částečně zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši , částka, (tj. , částka, + zákonný úrok z prodlení , částka, ), což představuje úspěch ve věci ve výši 65,55 %. Žalovaná pak byla úspěšná co do částky , částka, (tj. , částka, + zákonný úrok z prodlení , částka, ), tedy byla ve věci úspěšná z 34,45 %. Úspěch žalované soud poměřoval i co do úspěchu stran příslušenství, které vyčíslil ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni , datum, (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně má tedy nárok na 31,1 % z celkové výše náhrady nákladů řízení, která činí , částka, (65,55 % - 34,45 %). Tyto náklady sestávají ze:- zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, ;- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby;- odměny advokáta dle § 6 a § 7 bodu 5. a. t. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby učiněný po podání žaloby (účast na jednání dne , datum, );- tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 1 a. t.;- jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.;- náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Ford DA3, RZ: , SPZ, při celkovém ujetí 124 km (zjištěno prostřednictvím webových stránek www.google.com/maps) na trase , adresa, a zpět, průměrné spotřebě paliva 4,53 l/100 km, vyhláškové ceně paliva , částka, za jeden litr motorové nafty (§ 4 písm. c vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a sazbě základní náhrady 5, , částka, /km (§ 1 písm. b) vyhlášky);- náhrady za promeškaný čas strávený na cestě (4x půlhodina) ve výši , částka, dle § 14 odst. 3 a. t.;- daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

32. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

33. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.