7 C 61/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala požalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně poukázala na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejména zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na základě porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, první upomínku, jíž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto dne , datum, zaslala žalovanému druhou upomínku, jíž opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný nic neuhradil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Nárokovaná částka , částka, představuje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, žalobkyně dále požaduje náklady na upomínkování v celkové výši , částka, (upomínka č. , hodnota, , upomínka č. , hodnota, ), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů soudního řízení ve výši , částka, . Závěrem žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení s potvrzením o verifikační platbě , částka, ze dne , datum, (Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba, ID operace , Anonymizováno, ) a předsmluvními informacemi ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala žalovaného vyplatit úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4. 3. smlouvy měl být úvěr čerpán tak, že částka , částka, měla být vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců, byl tedy původně splatný do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN činilo 436 % ročně. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny žalovaným hrazen formou pravidelných měsíčních splátek v částce , částka, bez umoření jistiny. Každá jednotlivá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku pak byla splatná poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Z tabulky umoření, obsažené v předsmluvních informacích, soud zjistil, že první splátka měla být uhrazena dne , datum, . Podle článku IX. Odst. 9. 1. smlouvy o úvěru si strany pro účely doručování právních úkonů vyplývajících ze smlouvy stanovily korespondenční a e-mailovou adresu (e-mailová adresa žalovaného v záhlaví , e-mail, ). Podle článku V. odst. 5. 4. smlouvy poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, jak je níže uvedeno. Poskytovatel zašle spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailové adresy uvedené v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou , částka, . Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. V případě, že spotřebitel dlužnou částku ve lhůtě neuhradí, poskytovatel zašle spotřebiteli druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou , částka, . Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. Účelem upomínek je upozornit spotřebitele na vícenáklady spojené s dalším vymáháním úhrady spotřebitelského úvěru.

5. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že má průměrný příjem , částka, měsíčně, náklady žalovaný vyčíslil částkou , částka, měsíčně (z toho , částka, na bydlení, , částka, na náklady domácnosti, , částka, na finanční závazky, , částka, na ostatní výdaje). Žalobkyně žalovaného lustrovala v evidenci SOLUS, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s výsledkem bez záznamu. Žalobkyně na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného došla k závěru, že žalovaného po odečtení jeho nákladů a závazků zbývá měsíční zůstatek v částce , částka, , tedy je schopen splácet měsíčně , částka, .

6. Z detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne , datum, , ID operace , Anonymizováno, se podává, že dne , datum, zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě částky , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, (jedná se o číslo smlouvy o úvěru).

7. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovaným soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky splatné dne , datum, výzvu k úhradě a naúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši , částka, .

8. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovaným soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky splatné dne , datum, výzvu k úhradě a naúčtovala mu další poplatek za upomínku ve výši , částka, za druhé upomínání. Současně žalobkyně žalovaného upozornila na možné zesplatnění úvěru v plné výši a naúčtování sankcí a smluvních pokut, pokud dlužná částka nebude připsána na bankovním účtu žalobkyně do , datum, .

9. Z listiny označené „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“ ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne vyplývá, že zástupce žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s hrazením jeho závazků plynoucích ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, oznámil žalovanému zesplatnění nesplacené jistiny úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na , částka, a vyzval žalovaného k jejímu zaplacení do , datum, . Pro případ nezaplacení dlužné částky byl žalovaný informován o možném soudním vymáhání.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, vyplacenou převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný měl úroky úvěru ve výši 15 % měsíčně splácet měsíční splátkou ve výši , částka, , vždy k 15. dni v měsíci. Jistinu úvěru měl žalovaný uhradit společně s poslední splátkou, splatnou dne , datum, . První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, .

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

22. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

23. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

24. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala skutečné měsíční příjmy a výdaje žalovaného a toto ani v žalobě netvrdila. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru vyplynulo, že žalovaný měl mít měsíční příjem ve výši , částka, a měsíční výdaje ve výši , částka, . Z přílohy č. , hodnota, zároveň vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, na jejichž základě zjistila rozdílné částky příjmů a výdajů oproti těm, které žalovaný uváděl. Žalobkyně však nepředložila výpisy z bankovního účtu žalovaného k důkazu (a tyto ani k důkazu neoznačila). Žalobkyně neoznačila a nepředložila ani žádný jiný důkaz, že by žalovaným tvrzené údaje ověřovala. Lze tak uzavřít, že se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů.

25. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 87 ZoSÚ). Žalobkyni by tak náleželo pouze vydání skutečně poskytnuté částky , částka, jako bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalobkyně však neuvedla, zda žalovaný něčeho uhradil v souvislosti se smlouvou o úvěru. Žalobkyně pouze tvrdila, že na jistinu žalovaný neuhradil ničeho. Již však netvrdila, jakou částku žalovaný uhradil na úroky či poplatky. Žalovaný se zavázal splácet úroky úvěru v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, . Jistinu úvěru ve výši , částka, měl splatit společně s poslední splátkou splatnou až dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení až se splátkou splatnou dne , datum, , a toto vyplývá i z předložených upomínek. Lze tedy důvodně předpokládat, že žalovaný uhradil platby úroků za měsíce listopad 2024 až červenec 2025, tj. celkem uhradil částku ve výši , částka, (9 splátek po , částka, ), čímž pokryl celou poskytnutou jistinu úvěru. Je věcí žalobkyně, aby tvrdila, zda žalovaný předchozí splátky uhradil či nikoliv. Jak již soud uvedl výše, pokud žalobkyně tvrdí, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky splatné (až) , datum, , lze dovodit, že s ostatními splátkami v prodlení nebyl, tedy že byly uhrazeny.

26. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a žalovaným uhrazených úroků, a neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, jakou celkovou částku žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil, soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I.).

27. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle § 118b o. s. ř. o povinnosti uvést rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalovaného a v otázce, kolik žalovaný celkem uhradil, když z obsahu spisu vyplývá – jak výše uvedeno – že žalovaný na úrocích z tohoto úvěru uhradil již částku ve výši , částka, ) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

28. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. V řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však, vzhledem k jeho pasivitě, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.