7 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 798 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 1 798 Kč ve výši 9,75 % ročně od 9. 9. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši 1 088 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 1 088 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 357 Kč. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 9. 10. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 886 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaná částka představuje dlužné pojistné s příslušenstvím za období od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 dle pojistné smlouvy číslo s počátkem pojištění ke dni 23. 4. 2015, kterou bylo mezi stranami sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (anonymizována dvě slova, registrační značka). Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni pojistné za předmětné období. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s., neboť žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku a smlouva byla uzavřena na území České republiky. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 6. 2015 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne 15. 6. 2015. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 721 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 23. 4. 2019. Pojistná smlouva zanikla dnem 8. 9. 2019 z důvodu nezaplacení pojistného, když žalovaný netvrdil dřívější zánik pojistného. Žalovaný zůstal žalobkyni za dobu trvání pojištění od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 dlužen pojistné ve výši 1 798 Kč (roční pojistné ve výši 4 721 Kč za dobu 139 dní). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 2. 2020. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši smluvené ve smlouvě, případně ve výši změněné pojistitelkou v souladu s § 2785 o. z. Za období od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 1 798 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, když dlužné pojistné požadované žalobkyní (2 886 Kč) neodpovídá výši ročního pojistného po žalobkyní požadovanou dobu (zamítnuto co do částky ve výši 1 088 Kč). Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti sjednaném ve smlouvě (srov. § 2783 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (1 798 Kč) v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne požadovaného žalobkyní (9. 9. 2019), když žalobkyně jej požadovala až ode dne, kdy již byl žalovaný v prodlení s úhradou pojistného. Ve zbývající části žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (z částky ve výši 1 088 Kč) soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 62 % a žalovaný z 38 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 % Náklady žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Z částky 1 489 Kč činí 24 % částku 357 Kč a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku

III. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.