7 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 798 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 1 798 Kč ve výši 9,75 % ročně od 9. 9. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši 1 088 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 1 088 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 357 Kč. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 9. 10. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 886 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaná částka představuje dlužné pojistné s příslušenstvím za období od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 dle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni 23. 4. 2015, kterou bylo mezi stranami sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ([anonymizována dvě slova], [registrační značka]). Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni pojistné za předmětné období. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s., neboť žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku a smlouva byla uzavřena na území České republiky. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 6. 2015 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne 15. 6. 2015. Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 721 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 23. 4. 2019. Pojistná smlouva zanikla dnem 8. 9. 2019 z důvodu nezaplacení pojistného, když žalovaný netvrdil dřívější zánik pojistného. Žalovaný zůstal žalobkyni za dobu trvání pojištění od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 dlužen pojistné ve výši 1 798 Kč (roční pojistné ve výši 4 721 Kč za dobu 139 dní). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 2. 2020. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši smluvené ve smlouvě, případně ve výši změněné pojistitelkou v souladu s § 2785 o. z. Za období od 23. 4. 2019 do 8. 9. 2019 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 1 798 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, když dlužné pojistné požadované žalobkyní (2 886 Kč) neodpovídá výši ročního pojistného po žalobkyní požadovanou dobu (zamítnuto co do částky ve výši 1 088 Kč). Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti sjednaném ve smlouvě (srov. § 2783 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (1 798 Kč) v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne požadovaného žalobkyní (9. 9. 2019), když žalobkyně jej požadovala až ode dne, kdy již byl žalovaný v prodlení s úhradou pojistného. Ve zbývající části žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (z částky ve výši 1 088 Kč) soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 62 % a žalovaný z 38 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 % Náklady žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Z částky 1 489 Kč činí 24 % částku 357 Kč a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku

III. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.