7 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela jako věřitel se žalovanou jako dlužníkem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně poukázala na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalované (zejména zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na základě porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované dne , datum, první upomínku, jíž vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto dne , datum, zaslala žalované druhou upomínku, jíž opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná nic neuhradila, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne , datum, . Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila na jistinu pohledávky ničeho. Nárokovaná částka , částka, představuje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, žalobkyně dále požaduje náklady na upomínkování v celkové výši , částka, (upomínka č. , hodnota, , upomínka č. , hodnota, ), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů soudního řízení ve výši , částka, . Závěrem žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení s potvrzením o verifikační platbě , částka, ze dne , datum, (Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba, ID operace , Anonymizováno, ) a předsmluvními informacemi ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala žalované vyplatit úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4. 3. smlouvy měl být úvěr čerpán tak, že částka , částka, měla být vyplacena na účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců, byl tedy původně splatný do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 20 % měsíčně, RPSN činilo 792 % ročně. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny žalovanou hrazen formou pravidelných měsíčních splátek v částce , částka, bez umoření jistiny. Každá jednotlivá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku pak byla splatná poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Z tabulky umoření, obsažené v předsmluvních informacích, soud zjistil, že první splátka měla být uhrazena dne , datum, . Podle článku IX. Odst. 9. 1. smlouvy o úvěru si strany pro účely doručování právních úkonů vyplývajících ze smlouvy stanovily korespondenční a e-mailovou adresu (e-mailová adresa žalované v záhlaví , e-mail, ). Podle článku V. odst. 5. 4. smlouvy poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, jak je níže uvedeno. Poskytovatel zašle spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailové adresy uvedené v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou , částka, . Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. V případě, že spotřebitel dlužnou částku ve lhůtě neuhradí, poskytovatel zašle spotřebiteli druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou , částka, . Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. Účelem upomínek je upozornit spotřebitele na vícenáklady spojené s dalším vymáháním úhrady spotřebitelského úvěru.

5. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že má průměrný příjem , částka, měsíčně, své náklady žalovaná žalobkyni nesdělila a žalobkyně tak vycházela z minimálních nákladů na bydlení ve výši , částka, a z minimálních ostatních nákladů ve výši , částka, . Z bankovního účtu měla žalobkyně zjistit měsíční příjem žalované ve výši , částka, , měsíční výdaje ve výši , částka, a splátky závazků ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanou lustrovala v evidenci SOLUS, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s výsledkem bez záznamu. Žalobkyně na základě porovnání příjmů a výdajů žalované došla k závěru, že žalované po odečtení jejích nákladů a závazků zbývá měsíční zůstatek v částce , částka, , tedy je schopna splácet měsíčně , částka, .

6. Z detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne , datum, , ID operace , Anonymizováno, se podává, že dne , datum, zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě částky , částka, na účet žalované č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, (jedná se o číslo smlouvy o úvěru).

7. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovanou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou s ohledem na její prodlení s uhrazením měsíční splátky splatné dne , datum, výzvu k úhradě a naúčtovala jí poplatek za upomínku ve výši , částka, .

8. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovanou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou s ohledem na její prodlení s uhrazením měsíční splátky splatné dne , datum, výzvu k úhradě a naúčtovala jí další poplatek za upomínku ve výši , částka, za druhé upomínání. Současně žalobkyně žalovanou upozornila na možné zesplatnění úvěru v plné výši a naúčtování sankcí a smluvních pokut, pokud dlužná částka nebude připsána na bankovním účtu žalobkyně do , datum, .

9. Z listiny označené „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“ ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne vyplývá, že zástupce žalobkyně v důsledku prodlení žalované s hrazením jejích závazků plynoucích ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, oznámil žalované zesplatnění nesplacené jistiny úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na , částka, a vyzval žalovanou k jejímu zaplacení do , datum, . Pro případ nezaplacení dlužné částky byla žalovaná informována o možném soudním vymáhání.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku , částka, vyplacenou převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná měla úroky úvěru ve výši 20 % měsíčně splácet měsíční splátkou ve výši , částka, , vždy k 15. dni v měsíci. Jistinu úvěru měla žalovaná uhradit společně s poslední splátkou, splatnou dne , datum, . První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, .

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

22. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

23. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

24. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala skutečné měsíční příjmy a výdaje žalované a toto ani v žalobě netvrdila. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru vyplynulo, že žalovaná měla mít měsíční příjem ve výši , částka, a zároveň z ní vyplynulo, že žalovaná žalobkyni nesdělila výši svých měsíčních výdajů. Dle přílohy č. , hodnota, měla žalobkyně běžné výdaje žalované sama zjistit z výpisů z účtu žalované, a to ve výši , částka, . Je však evidentní, že takto extrémně nízká částka rozhodně nemůže představovat skutečné výdaje žalované na živobytí. Z přílohy č. , hodnota, dále vyplývá, že žalobkyně vycházela z částky , částka, coby výdajů na bydlení a z částky , částka, coby ostatních výdajů. Tyto částky si však žalobkyně stanovila sama coby „minimální“ částky, které však nemohou reflektovat skutečné výdaje žalované. Z přílohy č. , hodnota, zároveň vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované, tyto však nepředložila k důkazu (a ani je k důkazu neoznačila). Žalobkyně neoznačila a nepředložila ani žádný jiný důkaz, že by skutečně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Lze tak uzavřít, že se žalobkyně zcela rezignovala na ověření skutečných příjmů a výdajů žalované.

25. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 87 ZoSÚ). Žalobkyni by tak náleželo pouze vydání skutečně poskytnuté částky , částka, jako bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalobkyně však neuvedla, zda žalovaná něčeho uhradila v souvislosti se smlouvou o úvěru, když pouze tvrdila, že na jistinu žalovaná neuhradila ničeho. Již však netvrdila, jakou částku žalovaná uhradila na úroky či poplatky. Žalovaná se zavázala splácet úroky úvěru v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, . Jistinu úvěru ve výši , částka, měla splatit společně s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že se žalovaná dostala do prodlení až se splátkou splatnou dne , datum, , a toto vyplývá i z předložených upomínek. Lze tedy důvodně předpokládat, že žalovaná uhradila platby úroků za měsíce prosinec 2024 až srpen 2025, tj. celkem uhradila částku ve výši , částka, (9 splátek po , částka, ), čímž pokryla celou poskytnutou jistinu úvěru. Je věcí žalobkyně, aby tvrdila, zda žalovaná předchozí splátky uhradila či nikoliv. Jak již soud uvedl výše, pokud žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky splatné (až) , datum, , lze dovodit, že s ostatními splátkami v prodlení nebyla, tedy že byly uhrazeny.

26. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a žalovanou uhrazených úroků, a neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, jakou celkovou částku žalovaná v souvislosti s úvěrem uhradila, soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I.).

27. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle § 118b o. s. ř. o povinnosti uvést rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované a v otázce, kolik žalovaná celkem uhradila, když z obsahu spisu vyplývá – jak výše uvedeno – že žalovaná na úrocích z tohoto úvěru uhradila již částku ve výši , částka, ) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

28. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. V řízení byla úspěšnější žalovaná, které však, vzhledem k její pasivitě, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.