7 C 8/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1/) Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2/) Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. 31, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadnou tři desetiny z tohoto výtěžku, žalované č. hodnota připadne jedna desetina a žalovanému č. hodnota šest desetin z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne datum podaným vůči žalovaným domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada a pozemku parc. č. Anonymizováno/4 Anonymizováno ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (dále jen „nemovitosti“). Uvedla, že výše spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti činí Anonymizováno/Anonymizováno (správně Anonymizováno/Anonymizováno) a žalovaní jsou vlastníky zbývajících podílů. Jelikož žalobkyně nemá zájem být nadále podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, a mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně způsobu vypořádání, žalobkyně navrhla, aby soud zrušil jejich spoluvlastnictví k nemovitostem a nařídil jejich prodej v dražbě.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Jelikož se žalovaní, ač řádně obesláni, k jednání nedostavili, neomluvili se a nepožádali ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti id. 3/10, žalované č. hodnota přísluší podíl o velikosti id. 1/10 a žalovanému č. hodnota podíl o velikosti 6/10. Žalobkyně svůj podíl nabyla na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora ze dne datum a ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum a ke dni datum a dále na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Žalovaná č. hodnota svůj podíl zdědila dne datum a žalovaný č. hodnota svůj podíl nabyl na základě smlouvy darovací ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ke spoluvlastnickému podílu žalované č. hodnota je nařízena exekuce (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou a s plochou malé výměry, sloužící jako komunikace (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

8. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení přiměřené náhrady.

10. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud České republiky uvedl, že řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu § 153 odst. 2 osř není vázán žalobním návrhem účastníků. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 142 odst. 1 ObčZ v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 142 odst. 3 ObčZ, ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

11. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaní byli po celou dobu nekontaktní a pasivní.

12. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o. z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. V závazném pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu stojí na prvém místě rozdělení společné věci, včetně přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek (např. též i usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V daném případě soud dospěl k závěru, že nemovitosti nejsou dělitelné, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou a malou plochou, sloužící jako komunikace. Rozdělení v tomto případě není hospodářsky účelné, neboť by nebylo možné nemovitosti řádně užívat k určenému účelu a nadto by se podstatně snížila cena jednotlivých nemovitých věcí tvořících tento funkční celek (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. Pro případ, že není možné reálné rozdělení věci, následuje přikázání věci jednomu nebo více ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, to však samozřejmě za předpokladu, že spoluvlastníci s přikázáním do svého vlastnictví souhlasí. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit (např. též i nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 687/2004, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 39, s. 57, pod poř. č. 194/2005).

15. Jelikož žalobkyně uvedla, že nemá zájem o nabytí nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaní se k této otázce nevyjádřili, nebylo možné zrušené podílové spoluvlastnictví vypořádat ani přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků.

16. Jestliže není dobře možné reálné rozdělení dosud společné nemovitosti a žádný z účastníků řízení ji nechce do svého výlučného vlastnictví, zbývá jako jediný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení – nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě. Její výtěžek se mezi účastníky řízení rozdělí v poměru, který odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům tak, jak je ve výroku II. uvedeno.

17. Soud si je vědom skutečnosti, že na spoluvlastnický podíl žalované č. hodnota byla nařízena řada exekucí, ale tato skutečnost (nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků) nebrání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka, od jehož závěrů nemá zdejší soud důvod se odchýlit).

18. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků řízení nese své náklady sám. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne datum, přičemž zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.