7 C 8/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1/) Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2/) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. 31, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadnou tři desetiny z tohoto výtěžku, žalované č. , hodnota, připadne jedna desetina a žalovanému č. , hodnota, šest desetin z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne , datum, podaným vůči žalovaným domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4, Anonymizováno, ostatní plocha, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Uvedla, že výše spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti činí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (správně , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a žalovaní jsou vlastníky zbývajících podílů. Jelikož žalobkyně nemá zájem být nadále podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, a mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně způsobu vypořádání, žalobkyně navrhla, aby soud zrušil jejich spoluvlastnictví k nemovitostem a nařídil jejich prodej v dražbě.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Jelikož se žalovaní, ač řádně obesláni, k jednání nedostavili, neomluvili se a nepožádali ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti id. 3/10, žalované č. , hodnota, přísluší podíl o velikosti id. 1/10 a žalovanému č. , hodnota, podíl o velikosti 6/10. Žalobkyně svůj podíl nabyla na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora ze dne , datum, a ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, a ke dni , datum, a dále na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . Žalovaná č. , hodnota, svůj podíl zdědila dne , datum, a žalovaný č. , hodnota, svůj podíl nabyl na základě smlouvy darovací ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ke spoluvlastnickému podílu žalované č. , hodnota, je nařízena exekuce (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou a s plochou malé výměry, sloužící jako komunikace (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

8. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení přiměřené náhrady.

10. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud České republiky uvedl, že řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu § 153 odst. 2 osř není vázán žalobním návrhem účastníků. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 142 odst. 1 ObčZ v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 142 odst. 3 ObčZ, ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

11. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaní byli po celou dobu nekontaktní a pasivní.

12. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o. z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. V závazném pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu stojí na prvém místě rozdělení společné věci, včetně přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek (např. též i usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě soud dospěl k závěru, že nemovitosti nejsou dělitelné, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou a malou plochou, sloužící jako komunikace. Rozdělení v tomto případě není hospodářsky účelné, neboť by nebylo možné nemovitosti řádně užívat k určenému účelu a nadto by se podstatně snížila cena jednotlivých nemovitých věcí tvořících tento funkční celek (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Pro případ, že není možné reálné rozdělení věci, následuje přikázání věci jednomu nebo více ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, to však samozřejmě za předpokladu, že spoluvlastníci s přikázáním do svého vlastnictví souhlasí. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit (např. též i nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 687/2004, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 39, s. 57, pod poř. č. 194/2005).

15. Jelikož žalobkyně uvedla, že nemá zájem o nabytí nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaní se k této otázce nevyjádřili, nebylo možné zrušené podílové spoluvlastnictví vypořádat ani přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků.

16. Jestliže není dobře možné reálné rozdělení dosud společné nemovitosti a žádný z účastníků řízení ji nechce do svého výlučného vlastnictví, zbývá jako jediný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení – nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě. Její výtěžek se mezi účastníky řízení rozdělí v poměru, který odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům tak, jak je ve výroku II. uvedeno.

17. Soud si je vědom skutečnosti, že na spoluvlastnický podíl žalované č. , hodnota, byla nařízena řada exekucí, ale tato skutečnost (nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků) nebrání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , od jehož závěrů nemá zdejší soud důvod se odchýlit).

18. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků řízení nese své náklady sám. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne , datum, , přičemž zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.