7 C 91/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 13 343,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, .

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek za podanou žalobu ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného revolvingového spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s úrokem ve výši 1,02 % denně, s poplatkem za každé vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce byl ujednán dnem , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, sazebník, SECCI formulář a další dokumenty uvedené ve smlouvě. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z informací získaných od žalovaného prostřednictvím licence AISP, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtu žalovaného a dále ověřila výši čistého příjmu žalovaného (, částka, ) výpisem z účtu a výplatními páskami. Dále provedla kontrolu registrů: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů a registry bankovních a nebankovních klientských informací. Žalovaný se identifikoval jménem, příjmením, pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu a poté s ním byla uzavřena smlouva elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Úvěr byl dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Smlouva byla vypovězena dne , datum, , přičemž žalovaný se dostal do prodlení dne , datum, . Nesplacená pohledávka činí , částka, , skládající se z jistiny , částka, , poplatku za vyplacení jednotlivých částek úvěru , částka, , smluvního úroku , částka, a poplatku za službu Presto , částka, . Žalobkyně se dále nárokuje částku , částka, jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za prvních 90 dní prodlení od , datum, do , datum, , v souladu se smlouvou. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .

2. Žalovaný při jednání uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí, zejména co do výše uplatněného nároku, neboť na předmětný úvěr již uhradil celkem , částka, . Současně namítl, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila jeho schopnost úvěr splácet, při sjednávání úvěru nebyly zohledněny jeho další závazky ani skutečnost, zda mu po úhradě splátek zůstávají prostředky na základní potřeby, a navrhl proto žalobu zamítnout, případně posoudit úvěr jako bezúročný. K prokázání svých tvrzení předložil výpisy z účtu a potvrzení o přijatých platbách.

3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Žalovaný se zavázal k úvěru zaplatit úrok ve výši 1,016 % denně a poplatek za vyplacení jednotlivé části úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách ve výši určené předpisem splátek. Účastníci se dohodli, že žalovaný bude splátky úvěru zasílat na účet žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, . Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila náhledem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, informace o zprostředkovateli, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně).

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 8.4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení (všeobecné obchodní podmínky platné ode dne , datum, ).

6. Majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, kterému žalobkyně dne , datum, zaslala částku , částka, a dále dne , datum, částku , částka, (sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činí , částka, , výše příjmu uvedeného spotřebitelem činí , částka, , výše měsíčních výdajů na bydlení , částka, , výše vypočítaných minimálních výdajů činila , částka, (výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy).

8. Žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala e-mail na e-mailovou adresu , e-mail, , kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru, kterým vypověděla smlouvu o úvěru z důvodu dlouhodobého prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celého úvěru (e-mail ze dne , datum, ).

9. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku , částka, , konkrétně dne , datum, uhradil částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , přičemž u těchto plateb byl uveden variabilní symbol , var. symbol, , který odpovídá číslu smlouvy o úvěru. Zprávou ze dne , datum, žalobkyně žalovanému potvrdila přijetí splátky půjčky.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů (předžalobní výzva ze dne 20. 11 2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, ).

11. Z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, a ze dne , datum, soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť není zřejmé, které písemnosti byly žalovanému zasílány.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru společně s úrokem ve výši 1,016 % denně a s poplatkem za každé jednotlivé vyplacení částky úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky. V případě prodlení se splácením se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do úplného splacení dluhu. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

14. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

23. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

24. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

25. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nikterak neověřila příjmy žalovaného, resp. ověřila pouze příchozí platby na bankovní účet žalovaného, avšak již nezkoumala, zda se jedná o skutečný příjem žalovaného (např. ze zaměstnání) nebo zda se jedná o jiné úvěry či zápůjčky. Žalobkyně dále nezkoumala měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů NRKI a BRKI, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Navíc žalovaný při jednání sám uvedl, že žalobkyně jeho úvěruschopnost vůbec nezkoumala. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

26. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému skutečně poskytla (, částka, ) a částkou, kterou žalovaný žalobkyni uhradil v souvislosti s úvěrem (, částka, ).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí – předžalobní výzva ze dne , datum, opírajíc se o absolutně neplatnou smlouvu o spotřebitelském úvěru nebyla sto zapříčinit splatnost závazku z bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobkyni úroky z prodlení nepřiznal (viz § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněného poplatku za poskytnutí úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

29. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však dle jeho vyjádření žádné náklady řízení nevznikly.

31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku – žalovaný uvedl, že je tato lhůta pro něj dostačující.

32. V souladu s položkou 2 bodu 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud žalobkyni doměřil soudní poplatek za zahájení řízení ve výši , částka, , když ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodů ležících na straně žalobkyně (uplatnění nepřiměřeně vysokého úroku z úvěru).