7 C 92/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného pro 109 970,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku zadáním unikátního SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis. Žalobkyně dne , datum, vyplatila zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem , částka, včetně nákladů zápůjčky spočívajících v obchodním úroku ve výši , částka, a administrativním poplatku ve výši , částka, , a to v 83 splátkách ve výši , částka, a 84. splátce ve výši , částka, . Splatnost první splátky byla sjednána na , datum, . Jelikož žalovaný neuhradil ničeho a ocitl se v prodlení, žalobkyně neuhrazenou jistinu zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , obchodních úroků ve výši , částka, , administrativních poplatků ve výši , částka, , smluvních pokut do zesplatnění v částce , částka, , smluvní pokuty od zesplatnění v částce , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z tvrzení žalobkyně, provedených důkazů a obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, včetně elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line a obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal jí uhradit celkový dluh ve výši , částka, , kdy úrok ve výši 39 % a administrativní poplatek činily , částka, , a to v 83 splátkách ve výši , částka, a 84. splátce ve výši , částka, . Ze splátkového kalendáře Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, jaká část splátky se započítává na jistinu, na úroky a na administrativní poplatek.

5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně na účet č. , č. účtu, vyplatila částku ve výši , částka, . Číslo bankovního účtu bylo shodné jako číslo účtu, které žalovaný uvedl ve smlouvě o zápůjčce.

6. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného v tomto období činily celkem , částka, a výdaje , částka, . Dále bylo zjištěno, že kromě příjmů od společnosti , právnická osoba, . v celkové výši , částka, a od ČSSZ v celkové výši , částka, , byly na účet žalovaného připisovány i příjmy z půjček, a to ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, (, datum, ), ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, (, datum, ), ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, (, datum, ) a ve výši , částka, (, datum, ). Dále žalovanému byly zasílány platby vždy v řádech stokorun až nižních tisícikorun od řady fyzických osob, kdy však nelze dovodit, že by se jednalo o pravidelný příjem ze zaměstnání.

7. V čestném prohlášení o příjmech a výdajích ze dne , datum, žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., měsíční příjem má ve výši , částka, s tím, že je v zaměstnání od června 2021, nesplácí žádné půjčky, má měsíční výdaje , částka, , bydlí u rodičů 3-5 let s náklady na bydlení ve výši , částka, , je rozvedený a bezdětný.

8. Výplatní lístek za měsíc únor 2024 dokládá, že žalovanému bylo na jeho účet na mzdě za únor 2024 vyplaceno , částka, při mimořádné záloze , částka, . Výplatní lístek za měsíc březen 2024 dokládá, že žalovanému bylo na jeho účet na mzdě za březen 2024 vyplaceno , částka, při mimořádné záloze , částka, , když žalovaný byl část měsíce v pracovní neschopnosti. Výplatní lístek za měsíc duben 2024 dokládá, že žalovanému bylo na jeho účet na mzdě za duben 2024 vyplaceno , částka, při mimořádné záloze , částka, . Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud naznal, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., přičemž tato společnost žalovanému vyplácela mzdu (viz předložené výplatní lístky).

9. Dle Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut činila výše administrativního poplatku částku , částka, měsíčně, výše úroku 39 % ročně a výše smluvních pokut byla stanovena 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky v případě prodlení se splacením splátky nebo její části a ve výši 0,1 % denně z výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení po zesplatnění dluhu. Náhrada účelně vynaložených nákladů činila , částka, za komunikaci s klientem v rámci hledání vhodného řešení za účelem minimalizace negativních dopadů prodlení klienta.

10. Dle výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a informací o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky splátek ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , nákladů účelně vynaložených ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, do , datum, , jinak mělo dojít ke zneplatnění celé nesplacené zápůjčky.

11. Dle oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, byla zápůjčka žalovaného zesplatněna a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, do , datum, .

12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána téhož dne, soud zjistil, že byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

13. Z tvrzení žalobkyně, která žalovaný nerozporoval a vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni , datum, bylo zjištěno, že žalovaný na jistinu, obchodní úroky, administrativní poplatky, smluvní pokuty, zákonné úroky z prodlení a náklady za upomínání neuhradil ničeho.

14. Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrady splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění a po zesplatnění činí suma sankcionovaných částí , částka, .

15. Ačkoli soud při jednání uvedl, že je mu z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovaného bylo nařízeno několik exekucí, z této skutečnosti nevycházel, jelikož zástupce žalobkyně poukázal na elektronický výpis informací, z něhož vyplývá, že ke dni , datum, nebyl žalovaný v exekuci.

16. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

17. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli19. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

31. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

32. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

33. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2390 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Ze žaloby nevyplývá, že by žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Při jednání sice zástupce doplnil, že vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , který by byl v budoucnu dosahovat, ač z důvodu pracovní neschopnosti došlo ke krátkodobému výpadku. Žalobkyně dle jeho tvrzení rovněž zohlednila jiné zápůjčky žalovaného a výdaje vynakládané na sázení, čímž došlo k ponížení skóringu žalovaného. Dle názoru soudu, ale žalovaným předložené výpisy z účtu za 3 měsíce předcházející poskytnutí zápůjčky nemohly vést ke kladnému zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaný měl záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž v posledním měsíci před poskytnutím zápůjčky od žalobkyně měl řadu příjmů z dalších úvěrů od společností , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a neznámé společnosti v celkové výši , částka, . Taktéž je zde rozpor mezi údaji uvedenými v čestném prohlášení o příjmech a výdajích, v němž je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , z výpisů z účtu však vyplynulo, že průměrný měsíční příjem ze zaměstnání a od ČSSZ měl žalovaný ve výši , částka, , což nekoresponduje ani s žalobkyní uváděným příjmem (, částka, ). Žalovaným uváděné běžné výdaje ve výši , částka, soud považuje za nepřiměřeně nízké a zcela v rozporu s předloženými výpisy z bankovního účtu. Žalovaný dále uvedl, že nesplácí ničeho na půjčky, ale z výpisů z bankovního účtu žalovaného vyplynulo, že měl v době sjednání smlouvy o zápůjčce závazky z minimálně čtyř dalších spotřebitelských úvěrů. Z výše uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného sjednaný úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva o zápůjčce neplatná.

34. Soud se neztotožnil ani s argumentací žalobkyně ohledně potvrzení platnosti uzavřené smlouvy vydáním elektronického platebního rozkazu, jelikož neplatnost smlouvy o zápůjčce soud zjistil po provedeném dokazování (k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného).

35. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše).

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem.

37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, , což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení, když žalobkyně jeho přiznání za období , datum, až , datum, nepožadovala.

38. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvních pokut, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

39. Dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 75,5 % a žalovaný z 24,5 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 %. Náklady žalobkyně spočívají:- zaplaceného soudního poplatku v částce , částka- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.- dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, a jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, ,- náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za každou započatou půlhodinu, tj. , částka, ,- náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití autobusu na trase , adresa, a zpět (2 x , částka, běžné jízdné) a- daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času) ve výši , částka, .Z částky , částka, činí 61 % částku , částka, a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak uvedeno ve výroku III.

41. Při výpočtu jízdného soud vycházel z běžného jízdného v autobusu, když zástupce žalovaného ve lhůtě tří dnů od jednání soudu (ani do dne písemného vyhotovení rozsudku) náhradu nákladů řízení nevyčíslil. V této souvislosti soud podotýká, že s ohledem na sídlo právního zástupce v Praze vycházel z cestovného na trase , adresa, a zpět.

42. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

43. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.