7 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 12 827,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 182,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 182,43 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 5 645,13 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 501,4 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 824,5 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 900 Kč od 30. 9. 2025 do 28. 11. 2025, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 717,57 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 20. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 827,56 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací z interních databází a externích registrů a dále z výpisů z bankovních účtů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vzala v potaz sociální a demografická data. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 31 427,59 Kč na účet č. , č. účtu, a č. , č. účtu, a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve stanovené minimální částce podle rozpisu plateb společně se sjednaným úrokem. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 5. 2025. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 24 245,16 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025 s účinností ke stejnému dni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny 10 000 Kč, poplatku 900 Kč, kapitalizovaného úroku 1 927,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 501,40 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z jistiny od 30. 9. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 900 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě předžalobní výzvou, na kterou nijak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2024 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vždy ke 13. dni v měsíci splácet částku v minimální výši stanovené v rozpisu plateb, který měl žalovaný k dispozici na online účtu na webových stránkách , Anonymizováno, . Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 60 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) činila 81,02 % (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2024 včetně smluvních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru).

6. Totožnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z fotografie žalovaného, na které je žalovaný zachycen společně se svým občanským průkazem (prokázáno fotografií žalovaného).

7. Právní předchůdkyně zaslala žalovanému na účet č. , č. účtu, dne 9. 5. 2024 částku ve výši 10 000 Kč, dne 22. 6. 2024 částku 402,55 Kč dne 3. 9. 2024 částku ve výši 10 000 Kč, dne 11. 9. 2024 částku ve výši 778,22 Kč a dne 6. 11. 2024 částku ve výši 246,82 Kč. Dále zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 10. 1. 2025 částku ve výši 10 000 Kč. Celkem tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 427,59 Kč (prokázáno šesti potvrzeními o provedení transakce ze dne 20. 11. 2025).

8. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 24 245,16 Kč, a to v pěti nepravidelných splátkách (prokázáno tvrzení žalobkyně, přehledovou tabulkou umoření).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne 9. 4. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 2 361,19 Kč ve lhůtě 30 dnů od zaslání výzvy. Zároveň žalovaného upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dlužné částky (prokázáno výzvou před zesplatněním dluhu ze dne 9. 4. 2025).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2025. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 13 234,43 Kč do deseti dnů od doručení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslána dne 14. 11. 2025 (prokázáno smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 30. 9. 2025 a dopisem ze dne 29. 9. 2025 včetně podacího lístku ze dne 14. 11. 2025).

11. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 31. 12. 2025, která mu byla odeslána téhož dne (prokázáno výzvou k plnění ze dne 31. 12. 2025 včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2025).

12. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

13. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

25. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

26. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

27. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv zkoumala skutečné měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala majetkové poměry žalovaného z výpisů z jeho bankovního účtu a dále nahlédnutím do veřejných registrů a databází, avšak k tomuto svému tvrzení nepředložila žádný důkaz.

28. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 7 182,43 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (31 427,59 Kč), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (24 245,16 Kč).

29. Soud k projednání věci nařídil jednání na 12. 5. 2026, k němuž se žalobkyně nedostavila a z jednání se omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že její právní předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831).

30. Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o. s. ř.).

31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29. 9. 2025, který mu byl odeslán dne 14. 11. 2025. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do deseti dnů od doručení dopisu. Dopis byl žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručen dne 18. 11. 2025, desátý den nastal dne 28. 11. 2025. Žalovaný do tohoto data dlužnou částku neuhradil, ode dne následujícího se proto ocitl v prodlení (29. 11. 2025). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 7 182,43 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení.

32. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 5 645,13 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 501,4 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 824,5 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 900 Kč od 30. 9. 2025 do 28. 11. 2025, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 717,57 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení částečně zamítnout.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému vzhledem k jeho pasivitě mu však žádné náklady řízení nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 26. 7. 2006, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 555,82 Kč (7 182,43 Kč + 373,39 Kč) a žalovaný co do částky 8 084,44 Kč (5 645,13 Kč + 501,4 Kč + 824,5 Kč + 206,05 Kč + 198,46 Kč + 708,90 Kč). Příslušenství bylo vyčísleno ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 12. 5. 2026.

34. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.