8 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hanzlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 6. 2. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 060 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážek k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná ve dnech 5. 2. 2022 a 19. 2. 2022 cestovala na linkách městské hromadné dopravy (dne 5. 2. 2022 na lince číslo dne 19. 2. 2022 na lince číslo) provozovaných žalobkyní, při provedených přepravních kontrolách se neprokázala platnými jízdními doklady a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 30 Kč. V důsledku toho žalované v obou případech vznikla povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 3 060 Kč, tu však ani po výzvě zástupce žalobkyně nezaplatila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřila, ačkoli jí výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaná použila ke své osobní přepravě dne 5. 2. 2022 linku číslo dne 19. 2. 2022 linku číslo tj. prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, při kontrolách se neprokázala platnými jízdními doklady (jízdenkami), a proto jí byl v obou případech uložen postih ve výši 1 500 Kč, zároveň byla vždy vyzvána k doplacení jízdného ve výši 30 Kč. Žalovaná částku ve výši 3 060 Kč neuhradila ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Mezi účastníky byla v obou případech konkludentním jednáním uzavřena smlouva o přepravě osoby ve smyslu § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z,“), ve spojení s § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Uzavřením této smlouvy vznikl mezi žalobkyní a žalovanou závazkový vztah, jehož obsahem byl zejména závazek žalobkyně přepravit žalovanou ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek žalované dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu, tj. jízdné. Žalovaná svou smluvní povinnost zaplatit jízdné v obou případech porušila, a tudíž jí vznikla povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. § 37 zák č. 266/1994 Sb., o drahách, a přepravními podmínkami žalobkyně. Jelikož žalovaná dlužné částky neuhradila, ocitla se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitých závazků a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat vedle žalované částky také úroky z prodlení. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O příslušenství dlužných částek ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího vždy ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 060 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (pod písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.