8 C 375/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 283 643,94 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 283 643,93 Kč s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 1 228 622,70 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 228 622,70 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 592 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 11. 12. 2020 ve znění jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví jako dlužného plnění z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 30. 4. 2008 ve znění dodatku [číslo] ze dne 21. 1. 2009 a dodatku [číslo] uzavřené mezi účastnicemi. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobkyně pro poskytování hypotečních úvěrů a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník odměn a náhrad. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 000 Kč, úroky jakož i veškeré další pohledávky vzniklé žalobkyni z titulu úvěrové smlouvy za podmínek stanovených smlouvou. Roční úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 5,89 % ročně. Žalovaná se zavázala žalobkyni hradit pravidelný měsíční poplatek za správu úvěru ve výši 150 Kč. Řádné splácení pohledávky vyplývající ze smlouvy bylo zajištěno zástavním právem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] k nemovitým věcem. S ohledem na skutečnost, že žalovaná porušila smluvní ujednání tím, že úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami prohlásila již vyčerpanou částku úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatnou ke dni 16. 6. 2017 a žalovanou vyzvala dopisem ze dne 16. 6. 2017 ke splacení hypotečního úvěru. Ke dni zesplatnění činila výše dlužné částky celkem 1 283 643,93 Kč sestávající z neuhrazených splátek jistiny ve výši 1 228 622,70 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 1 350 Kč, neuhrazených kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 40 393,68 Kč a neuhrazených kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 13 277,55 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne 2. 12. 2020, který byl žalované doručen dne 3. 12. 2020. Žalobkyně zaslala výzvu k plnění v souladu s § 142a občanského soudního řádu. Žalovaná však ke dni podání žaloby pohledávku neuhradila a ani jinak na výzvu nereagovala. Žalobkyně nesouhlasí s požadavkem žalované na zamítnutí žaloby co do příslušenství, jelikož omezení § 170 insolvenčního zákona se týká pouze uspokojování pohledávek v insolvenčním řízení, nikoliv spoludlužníků, na jejichž majetek insolvenční řízení vedeno není. Ani účinky spojené s rozhodnutím o úpadku nebrání vzniku pohledávky na příslušenství, nicméně s ohledem na principy insolvenčního řízení je jejich uspokojení omezeno.

2. Dle názoru žalované je návrh žalobkyně nepřezkoumatelný. Žalovaná činí nesporným, že uzavřela s žalobkyní smlouvu o hypotečním úvěru, který jí byl poskytnut. Bývalý manžel žalované žádal žalobkyni asi po 4 letech neúspěšně o změnu smluvních podmínek, protože splátka přibližně 27 000 Kč měsíčně byla příliš vysoká. Žalobkyně umožnila žalované a jejímu bývalému manželovi namísto toho odklad splátek, což však ve výsledku znamenalo pozdější navýšení měsíční splátky na 33 000 Kč. Žalovaná s bývalým manželem se snažili situaci bezúspěšně řešit. Po zesplatnění dluhu byl na majetek bývalého manžela žalované vyhlášen konkurz, který stále probíhá. Žalobkyně svoji pohledávku v rámci konkurzu přihlásila jako zajištěnou pohledávku s právem na přednostní uspokojení. Úvěr je zajištěn majetkem v reálné hodnotě asi 8 až 10 milionů korun. V rámci insolvenčního řízení probíhají jednání o prodeji nemovitých věcí, z kterého by byla pohledávka žalobkyně zcela uhrazena. Žalovaná proto považuje podanou žalobu za šikanózní, žalobkyně zbytečně navýšila náklady soudního řízení tím, že nepodala návrh elektronicky za nižší soudní poplatek. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby ohledně příslušenství pohledávky, protože pohledávka byla přihlášena v rámci konkurzního řízení, tudíž se zastavilo její úročení a pohledávka nemůže podléhat dvěma právním režimům. Úvěrová smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku, který dvojí úročení nedovoloval. V předžalobní výzvě datované 2. 2. 2020 (pozn. zřejmě myšleno 2. 12. 2020) s termínem splatnosti 10. 12. 2020 nebyla dodržena zákonná podmínka o přiměřenosti lhůty poskytnuté k úhradě, jelikož termín splatnosti nastal ještě před skončením úložní doby na poště a jen pouhou náhodou se stalo, že žalovaná byla zastižena doručovatelem a zásilka nebyla uložena na poště. Na upomínku žalovaná reagovala doporučeným dopisem, který však žalobkyně nemohla zaznamenat, když podala hned 11. 12. 2020 žalobu k soudu.

3. Z provedených důkazů získal soud následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně podepsala dne 30. 4. 2008 s JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jako„ spoludlužník“) a žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované a spoludlužníkovi poskytnout peněžní prostředky formou hypotečního úvěru do výše úvěrového limitu 3 000 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán do 31. 12. 2008, jeho účelem byla výstavba rodinného domu. Žalovaná se spoludlužníkem se zavázali mimo jiné poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 33 140,68 Kč, splátky zahrnují jistiny a úroky ve výši 5,89 % ročně. Pravidelný poplatek za správu úvěru byl stanoven v aktuálním sazebníku odměn a náhrad žalobkyně. Řádné splacení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy bylo zajištěno zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a obchodní podmínky žalobkyně pro poskytování hypotečních úvěrů (úvěrová smlouva). Období pro čerpání úvěru bylo ujednáním smluvních stran prodlouženo do 30. 6. 2009 (dodatek [číslo]) a posléze do 30. 9. 2009 (dodatek [číslo]). Podle čl. III [číslo] obchodních podmínek žalobkyně pro poskytování hypotečních úvěrů (dále jako„ OP“) byli žalovaná a spoludlužník povinni uhradit žalobkyni z částek, s jejichž splacením jsou v prodlení, zejména pokud jde o splácení jistiny úvěru. úroků a poplatků nebo plnění jakéhokoli jiného závazku podle smlouvy, úrok z prodlení, a to od data původního termínu splátky do data jejího skutečného splacení. Podle čl. III [číslo] OP v případě, že se žalovaná a spoludlužník dostanou do prodlení s úhradou splatné částky úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky nebo její část včetně jistiny hypotečního úvěru, úhradu úroků, poplatků, odměn a smluvních pokut, a to v termínu uvedeném v oznámení žalobkyně ([příjmení]). Poplatek za správu hypotečního úvěru činil dle sazebníku odměn a náhrad 150 Kč měsíčně (sazebník).

5. Za účelem zajištění závazků žalované a spoludlužníka vůči žalobkyni z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 30. 4. 2008 uzavřela žalobkyně s žalovanou a spoludlužníkem dne 30. 4. 2008 smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] (zástavní smlouva).

6. Dne 22. 7. 2009 požádal spoludlužník o čerpání úvěru ve výši 3 000 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] (žádost o čerpání). Žalobkyně oznámila spoludlužníkovi, že ke dni 13. 8. 2009 bylo ukončeno čerpání hypotečního úvěru a vyčerpaná jistina činí 3 000 000 Kč, anuitní splátka je stanovena ve výši 33 140,68 Kč a první bude provedena dne 14. 9. 2009 (oznámení o dočerpání).

7. Žalovaná se spoludlužníkem naposledy uhradili na hypoteční úvěr splátku 35 000 Kč dne 16. 9. 2016. Žalobkyně vyúčtovala žalované a spoludlužníkovi poplatek za správu úvěru 150 Kč za měsíce říjen 2016 až červen 2017, tj. 9 x 150 Kč. V neuhrazené splátce za září 2016 byl vynesen úrok 4 494,71 Kč a úmor jistiny 31 992,67 Kč, v neuhrazené splátce za říjen 2016 byl vynesen úrok 4 377,67 Kč a úmor jistiny 32 109,71 Kč, v neuhrazené splátce za listopad 2016 byl vynesen úrok 4 260,20 Kč a úmor jistiny 32 227,18 Kč, v neuhrazené splátce za prosinec 2016 byl vynesen úrok 4 142,31 Kč a úmor jistiny 32 345,07 Kč, v neuhrazené splátce za leden 2017 byl vynesen úrok 4 023,98 Kč a úmor jistiny 32 463,40 Kč, v neuhrazené splátce za únor 2017 byl vynesen úrok 3 905,21 Kč a úmor jistiny 32 582,17 Kč, v neuhrazené splátce za březen 2017 byl vynesen úrok 3 786,02 Kč a úmor jistiny 32 701,36 Kč, v neuhrazené splátce za duben 2017 byl vynesen úrok 3 666,39 Kč a úmor jistiny 32 820,99 Kč, v neuhrazené splátce za květen 2017 byl vynesen úrok 3 546,32 Kč a úmor jistiny 32 941,06 Kč a v neuhrazené splátce za červen 2017 byl vynesen úrok 4 362,25 Kč a úmor jistiny 32 628,13 Kč Celkem činil podíl jistiny ve splátkách za září 2016 až červen 2017 částku 324 811,74 Kč, úrok 40 565,06 Kč a vyúčtovaný kapitalizovaný úrok z prodlení 13 323,72 Kč. Jistina úvěru ke dni jejího zesplatnění činila 903 810,96 Kč (souhrnný výpis pohybů na účtu). Žalobkyně vyčíslila dluh za žalovanou a spoludlužníkem na dlužnou jistinu 1 228 622,70 Kč, dlužné splátky úroků úvěru 40 393,68 Kč, dlužné poplatky 1 350 Kč a rozpočtený dluh na debetních úrocích 13 277,55 Kč (struktura dluhu).

8. Dopisem datovaným 16. 6. 2017 oznámila žalobkyně žalované, že z důvodu porušování úvěrové smlouvy požaduje splacení úvěru včetně úroků a ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 6. 7. 2017. Splatná částka činí celkem 1 283 643,93 Kč (výzva ke splacení hypotečního úvěru). Dopis byl žalované odeslán dne 19. 6. 2017 prostřednictvím poštovních služeb (dodejka).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem datovaným 2. 12. 2020 a odeslaným téhož dne k úhradě dluhu ve výši 1 283 643,93 Kč s příslušenstvím do 10. 12. 2020 (výzva k zaplacení včetně podacího archu). Výzva byla žalované doručena dne 3. 12. 2020 (informace o zásilce).

10. Provedeným dokazováním dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jako spoludlužnice JUDr. [jméno] [příjmení] uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na jejím základě spoludlužníci čerpali hypoteční úvěr ve výši 3 000 000 Kč, který se zavázali hradit v pravidelných měsíčních splátkách, což však od poloviny roku 2016 nečinili a se splácením se dostali do prodlení. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho zaplacení.

11. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:

12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“).

14. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Mezi žalobkyní a žalovanou se spoludlužníkem vznikl právní vztah založený smlouvou o hypotečním úvěru podle § 497 obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvních ujednání žalované a spoludlužníkovi úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se spoludlužníkem své závazky vyplývající z uzavřené smlouvy porušili tím, že se dostali do prodlení s jejich plněním. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 1 228 622,70 Kč, nesplacené splátky úroků z úvěru ve výši 40 393,68 Kč, neuhrazené poplatky ve výši 1 350 Kč a kapitalizovaný nesplacený úrok z prodlení ve výši 13 277,55 Kč.

16. Žalobkyně se může v souladu s § 511 odst. 1 obč. zák. domáhat plnění na kterémkoliv ze solidárních dlužníků, tj. buďto jenom na spoludlužníkovi, jenom na žalované nebo na obou současně. Případným plněním jedním z nich zaniká povinnost plnit i druhému. Prohlášením konkurzu na spoludlužníka a přihlášením pohledávky žalobkyně na plnění z úvěrové smlouvy v insolvenčním řízení není dle § 183 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, dotčeno právo žalobkyně domáhat se uspokojení pohledávky po žalované odpovídající jí společně a nerozdílně se spoludlužníkem.

17. Pro každého ze solidárních dlužníků přitom nastává splatnost dluhu a tím i prodlení s jeho splněním samostatně. Každému ze solidárních dlužníků však nevzniká samostatná povinnost hradit úrok z prodlení, ale vzniká jim povinnost hradit rovněž úrok z prodlení společně a nerozdílně, ovšem pouze v rozsahu, v jakém jsou dotčení dlužníci současně v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013). U úročení pohledávky žalobkyně nedochází k nastolení dvou různých právních režimů. Žádný právní předpis nevylučuje právo žalobkyně jako věřitelky na sjednaný úrok z úvěru dle § 502 odst. 1 obch. zák. a současně na sankční úrok dle § 369 odst. 1 obch. zák. V projednávaném případě ani nenastala judikaturou vyloučená situace, kdy by žalobkyně požadovala na žalované úroky z prodlení z dlužných úroků, tzv. anatocismus (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Insolvenční řízení úročení pohledávky nezastavuje, jak se domnívá žalovaná, pouze omezuje možnost upokojení narůstajícího příslušenství přihlášené pohledávky v rámci konkurzu spoludlužníka, nicméně nárok žalobkyně na příslušenství vzniká a vůči žalované, která není v úpadku, se může žalobkyně domáhat jeho uspokojení.

18. Stejně tak soud shledal nedůvodnou námitku žalované, že jí žalobkyně nestanovila v předžalobní výzvě k plnění přiměřenou lhůtu ke splnění dluhu, jelikož nejenom, že žalobkyně zaslala výzvu k plnění již dopisem odeslaným žalované dne 19. 6. 2017, ale současně ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ukládá žalobkyni pouze, aby žalované výzvu k plnění ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala, nikoliv doručila. Námitce žalované, že žalobkyně mohla uplatnit svůj nárok„ levnějším“ způsobem, a to prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se žalobkyně zcela správně brání tím, že občanský soudní řád jí tento návrh s ohledem na předmět řízení přesahující částku 1 000 000 Kč ani neumožňuje, nadto, i kdyby takový návrh podat mohla, jedná se o právo žalobkyně zvolit způsob, jakým se domáhá své pohledávky.

19. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalované povinnost k úhradě této částky spolu s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 1 228 622,70 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení dle § 502 odst. 1 obch. zák. a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 228 622,70 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.

20. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 66 592 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 64 183 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů (předžalobní výzva k plnění, sepsání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 2. 3. 2021, příprava účasti na jednání dne 5. 5. 2021, účast na jednání dne 5. 5. 2021, příprava na jednání dne 26. 5. 2021 a účast na jednání dne 26. 5. 2021) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., dále cestovným v doložené výši 185 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 5. 5. 2021 za použití veřejné hromadné dopravy a cestovným v doložené výši 124 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 26. 5. 2021 za použití veřejné hromadné dopravy.

21. Soud žalobkyni nepřiznal vyúčtovanou náhradu za promeškaný čas po 100 Kč za každou započatou půlhodinu, jelikož ta přísluší pouze účastníkům zastoupeným advokátem dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

22. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.