8 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hanzlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 39 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 21 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 560 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se ve zbytku, tj. co do částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 464,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 560 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za dřevo, které žalovaný od žalobkyně odebral. V této žalobě uvedla, že žalovaný se dne [datum] nebo [datum] obrátil se svou žádostí o odběr tvrdého dřeva na pana [příjmení], člena zastupitelstva obce (žalobkyně). Pan [obec] po konzultaci s panem [příjmení], který pro žalobkyni vykonává funkci lesníka a v jehož gesci je i prodej vytěženého dřeva, žalovanému telefonicky sdělil, že tvrdé dřevo v množství 50 prm je na prodej za cenu 800 Kč/prm při zajištění vlastní dopravy, s čímž žalovaný souhlasil a po dohodě s panem [příjmení] a za souhlasu pana [příjmení] si jej odvezl. Po odběru dřeva žalovaný kontaktoval pana [příjmení] s tím, že v odebraném dřevě byl přimíchán cca 1 prm dřeva měkkého, a tudíž žádal, aby tato skutečnost byla zohledněna při vyúčtování. Žalobkyně žalovanému následně dne [datum] vystavila fakturu, kterou žalovanému vyúčtovala 49 prm tvrdého dřeva po 800 Kč/prm a 1 prm měkkého dřeva za 360 Kč. Žalovaný však vyúčtovanou cenu odmítl uhradit s tím, že měl za to, že se i na něj vztahuje cena, která byla schválena zastupitelstvem obce pro odběr palivového dřeva ve výši 360 Kč/prm, přičemž navrhl uhradit kompromisní částku 504 Kč/prm. Žalobkyně žalovanému sdělila, že v jeho případě se jednalo o individuální odběr dřeva, kdy cena za toto dřevo byla sjednána před jeho odběrem kompetentním zástupcem žalobkyně, žalobkyně proto trvala na úhradě vyúčtované částky. Žalovaný ani přes opakované upomínky žalovanou částku neuhradil. Pokud jde o prodej palivového dřeva občanům, cenu za toto dřevo schválilo zastupitelstvo obce ve výši 360 Kč/prm svým usnesením, jednalo se přitom o smrkové dřevo vytěžené po kůrovcové kalamitě, v kládách o délce 2 metrů a složené na určitém místě v katastru obce. Cena ve výši 360 Kč/prm byla v té době cena obvyklá a odpovídala prakticky ceně nákladů na jeho těžbu. [příjmení] kůrovcem napadeného dřeva byla při péči o lesní porost provedena probírka a kácelo se dřevo napadené hnilobou, z vývratu po vichřicích apod., které bylo následně přemístěno na odvozní místo. Na tomto místě bylo již několik let uskladněno i 50 prm jasanového dřeva o délce 4 metrů, o něž projevil zájem žalovaný. Poté, co pan [příjmení] zjistil, že žalovaný odmítá vyúčtovanou cenu uhradit, navštívil jej spolu s panem [příjmení] a vyzval jej, aby odebrané dřevo vrátil, žalovaný to však odmítl a dokonce oběma vyhrožoval, že pokud se mu pokusí dřevo z pozemku odvézt, použije k ochraně svého majetku střelnou zbraň. Co se týče plnění žalovaného, žalobkyně uvedla, že jej nepřijala, neboť toto plnění jednak přišlo z účtu třetí osoby, a jednak bylo zasláno v době, kdy ještě nebyla vystavena faktura, tudíž závazek ještě nebyl splatný. Žalobkyně si toto plnění nemohla ponechat, neboť se musí řídit zákonem o účetnictví, neměla k tomuto plnění fakturu, ani dodací list.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, a to z níže uvedených důvodů. Žalovaný jednak namítal, že pana [příjmení] oslovil již v listopadu 2021 na základě výzvy obecního úřadu vyvěšené dne [datum] na oficiálních stránkách žalobkyně s tím, že by chtěl koupit palivové, pokud možno tvrdé dřevo, kupní cenu s panem [příjmení] vůbec neřešil. Žalovaný vyčkával více než 3 schůze zastupitelstva obce, zda se bude jeho žádost projednávat. Když se tak nestalo, kontaktoval pana [příjmení] znovu a dle jeho pokynů odebral 50 prm dřeva. Žalovaný dále namítal, že cena ve výši 800 Kč/prm za odběr předmětného dřeva mu byla sdělena až následně, neboť kdyby mu tato cena byla sdělena před odběrem dřeva, o koupi dřeva by zájem neměl. Pokud jde o skutečnost, že upozorňoval na to, že mezi odebraným dřevem byl i 1 prm měkkého dřeva, činil to z toho důvodu, že požadoval dřevo tvrdé, nikoli z důvodu požadavku na odlišnou cenu. Rovněž namítal, že tato cena byla stanovena neoprávněnou osobou, v rozporu se zákonem a taktéž s vlastním rozhodnutím zastupitelstva obce. Předmětnou kupní smlouvu tudíž považuje za neplatnou, neboť dle § 41 odst. 2 zákona o obcích platí, že právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popř. rady obce jsou bez tohoto schválení neplatná. Žalovaný proto s vyúčtovanou cenou nesouhlasil, neboť očekával, že cena za předmětné dřevo bude odpovídat ceně ve výši 360 Kč/prm, tj. celkem 18 000 Kč. Jelikož měl žalovaný zájem vyřešit spor smírně, navrhl žalobkyni, že uhradí cenu ve výši 504 Kč/prm tvrdého dřeva. Žalobkyně však jeho návrh nepřijala a nadále trvale na úhradě vyúčtované částky. Žalovaný z obavy před prodlením osobně navštívil obecní úřad a chtěl uhradit částku ve výši 18 000 Kč, avšak žalobkyně plnění nabízené žalovaným nepřijala. Žalovaný proto dne [datum] provedl úhradu z účtu své družky, tato platba však byla žalobkyní dne [datum] vrácena. Ohledně úhrady této částky tak žalovaný nemůže být v prodlení. Pokud jde o pana [příjmení], žalovaný uvedl, že si vyžádal od žalobkyně všechny dokumenty, na základě nichž pan [příjmení] vykonával pro žalobkyni práci. Žalovaný má za to, že dohoda o provedení práce ze dne [datum], ani dohoda o provedení práce ze dne [datum] pana [příjmení] neopravňovala ke stanovení kupní ceny za odběr dřeva. Jiná dohoda žalovanému předána nebyla, ani nebyla předložena při kontrole hospodaření obce za rok 2021, kterou prováděl Krajský úřad Středočeského kraje. Žalovaný proto namítal, že později žalobkyní předložený dodatek [číslo] k dohodě o provedení práce ze dne [datum], který měl pana [příjmení] opravňovat k zajišťování prodeje dřeva pro žalobkyni, nebyl vyhotoven v roce 2021, nýbrž že byl vyhotoven dodatečně a antidatován. Žalovaný si dále od žalobkyně vyžádal dokumenty ohledně prodeje palivového dřeva občanům obce v letech 2021 a 2022. Z těchto dokumentů vyplývá, že občanům obce bylo palivové dřevo prodáváno v průměru za cenu odpovídající 360 Kč/prm, v několika případech i za cenu nižší, příp. zdarma. V několika případech bylo za tyto ceny prodáno i dřevo tvrdé a i dřevo jiného druhu než smrkové. Žalovaný má proto za to, že by byl prvním občanem obce, kterému by bylo palivové dřevo prodáno za částku odpovídající 800 Kč/prm. Toto jednání žalobkyně tak považuje za zjevně diskriminační. Žalovaný má rovněž za to, že usnesení zastupitelstva obce nelze interpretovat tak, že by se schválená cena vztahovala jen k určitému druhu dřeva. Žalovaný dále nesouhlasil s tím, že by splatnost kupní ceny byla vázána na žalobkyní vystavenou fakturu, neboť bylo běžnou praxí, že po odběru dřeva každý zašel na obecní úřad dřevo zaplatit, přičemž obdržel doklad o zaplacení, případně zaplatil bankovním převodem bez vystavení faktury. Žalovaný má za to, že žalobkyni nic nebránilo v tom, aby jím nabízené plnění přijala a vystavila fakturu na zaplacení zbývající částky.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný v druhé polovině dubna 2022 odebral od žalobkyně 49 prm tvrdého dřeva a 1 prm měkkého dřeva a dále že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za 49 prm tvrdého dřeva částku 39 200 Kč a za 1 prm měkkého dřeva částku 360 Kč, tj. celkem 39 560 Kč.

4. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu, kterou žalovanému vyúčtovala k úhradě částku 39 560 Kč se splatností dne [datum].

5. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem žalovaný odmítl uhradit vyúčtovanou částku, a to z toho důvodu, že měkké i tvrdé dřevo, které žalobkyně prodává, pochází z jedné těžby, tudíž by jej měla prodávat za stejných podmínek, přičemž jediná prodejní cena za palivové dřevo (bez rozlišení tvrdého a měkkého dřeva) byla určením usnesením [číslo] ze dne 2. 4. 2021 ve výši 360 Kč/prm. Dále žalovaný uvedl, že nemá zájem zneužívat chyby žalobkyně a vědom si toho, že odebral tvrdé palivové dřevo, které se od měkkého dřeva liší hustotou, vahou a délkou hoření, navrhl za odebrané dřevo uhradit částku 25 200 Kč (tj. 504 Kč/prm).

6. Z upomínky ze dne [datum] odeslané dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu vyúčtované částky. Tímto dopisem žalovanému sdělila, že jím odebrané dřevo nepatřilo do sortimentu, který se prodával občanům obce za schválenou cenu 360 Kč/prm. Za tuto se prodávalo pouze kůrovcové smrkové dřevo ve dvoumetrových kládách, tato informace přitom byla deklarována od počátku a je stále vyvěšena na úřední desce žalobkyně. V případě žalovaného se jednalo o prodej individuální, neboť tento měl zájem o jiný sortiment dřeva. Tento prodej pro žalobkyni zajišťuje pan [příjmení], který zároveň stanovuje nejvýhodnější cenu pro žalobkyni. Cena byla žalovanému sdělena panem [příjmení], zastupitelem obce, po konzultaci s panem [příjmení]. Jelikož žalovaný cenu odsouhlasil, odběr dřeva mu byl umožněn.

7. Z upomínky odeslané dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl o úhradu vyúčtované částky znovu upomenut.

8. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný znovu odmítl uhradit vyúčtovanou částku. Žalovaný uvedl, že cena jím odebraného dřeva měla být určena zastupitelstvem obce, nikoli panem [příjmení] nebo [příjmení]. Jelikož zastupitelstvo obce cenu neurčilo, žalovaný vycházel z jediné odsouhlasené ceny zastupitelstvem, a to ceny ve výši 360 Kč/prm. Dále žalovaný vyjádřil své pochybnosti o způsobu zaměstnávání pana [příjmení], zejm. že od [datum] žalobkyně zaměstnává pana [příjmení] na základě dohody o provedení práce pouze ve funkci odborného lesního hospodáře a funkci lesníka tak nemá obsazenou, tudíž úkony prováděné panem [příjmení] ve funkci lesníka tak nejsou platné, neboť nejsou kryty žádným smluvním vztahem.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě vyúčtované částky prostřednictvím jejího zástupce. V této žalobkyně mj. uvedla, že o tom, že byl žalovaný s danou cenou srozuměn, svědčí i skutečnost, že reklamoval z celkového objemu dodaného dřeva 1 prm dřeva měkkého v jiné ceně.

10. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v reakci na předžalobní upomínku žalobkyni sdělil, že mezi účastníky nebyla předem sjednána žádná cena. Pokud jde o reklamaci, žalovaný pouze uvedl, že mezi dřevem tvrdým, které upřednostňoval, se nachází malé množství dřeva měkkého. Dále uvedl, že posledních 20 let cenu dřeva určeného pro občany obce vždy odsouhlasilo zastupitelstvo obce, nikdy se nejednalo o cenu tržní. Prodej dřeva určeného jiným subjektům bylo vždy v kompetenci starosty obce a povětšinou se nejednalo o cenu tržní. Cena ve výši 360 Kč/prm není cenou tržní. Oba typy dřeva byly těženy ve stejnou dobu a se stejnými náklady. Vzhledem k tomu, že tvrdé i měkké palivové dřevo je stále palivové, žalovaný očekával, že cena bude úměrná měřitelným rozdílům mezi nimi, a nikoli více než dvojnásobná. Žalovaný rovněž uvedl, že odsouhlasenou cenu (tj. ve výši 360 Kč/prm) žalobkyni zaplatil, tato mu však byla vrácena. Pokud mu je známo, tak je žalovaný jediným občanem obce, který odebral tvrdé dřevo a po kterém je požadována k úhradě tržní cena. Žalovaný vycházel z jediné legitimně odsouhlasené ceny, a to částky 360 Kč/prm, cena ve výši 800 Kč/prm nebyla platně určena.

11. Z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím paní [jméno] [příjmení] zaslal na účet žalobkyně částku ve výši 18 000 Kč se zprávou pro příjemce, v níž uvedl, že se jedná o platbu za dřevo 50 m3 po 360 Kč s tím, že nabídka 50 m3 po 504 Kč platí s podpisem [celé jméno žalovaného].

12. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Kluky konaného dne [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že na zasedání zastupitelstva obce zastupitelstvo obce projednalo podmínky prodeje a ceny za palivové dřevo tak, že obec občanům nabídne prodej palivového dřeva z obecního lesa za cenu 360 Kč/prm na odvozním místě, odvozní místa budou určena lesním hospodářem s tím, že zájemci se mohou hlásit do pořadníku buď na obecním úřadě v úředních hodinách nebo telefonicky u pana [příjmení]. [příjmení] či J. [příjmení], přičemž dopravu obec zajišťovat nebude. Zastupitelstvo obce následně přijalo usnesení, kterým schválilo prodej palivového dřeva za cenu 360 Kč/prm. Tento zápis byl vyvěšen na úřední desce obce dne [datum].

13. Z printscreenu z webových stránek žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že na úřední desce obce byla vyvěšena dne 24. 6. [číslo] výzva občanům obce týkající se prodeje dřeva, kdy obec žádala občany, kteří mají zájem o nákup palivového dřeva od obce, aby tuto skutečnost s odhadem množství, o nějž mají zájem, oznámili buď starostce nebo zastupitelům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Cena dřeva byla 360 Kč/prm, doprava vlastní. Dále bylo v této výzvě uvedeno, že bližší informace k prodeji dřeva, dopravě a odvozu podá zastupitel [jméno] [příjmení]. A rovněž upozornění, že přes probíhající těžbu dřeva je možno si dřevo již také po domluvě odvážet, přičemž se mělo jednat o dvoumetrové klády složené pod Klukovským kopcem před kolejemi.

14. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s panem [jméno] (správně má být [jméno]) [příjmení] dohodu o provedení práce, na základě které měl pan [příjmení] na dobu neurčitou počínaje [datum] vykonávat pro žalobkyni práci ve funkci odborného lesního hospodáře a hajného (lesníka), odměna byla sjednána ve výši 5 000 Kč hrubého za měsíc, místem výkonu práce byly lesy v majetku žalobkyně.

15. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s panem [jméno] [příjmení] dohodu o provedení práce, na základě které měl pan [příjmení] na dobu neurčitou počínaje [datum] vykonávat pro žalobkyni práci ve funkci odborného lesního hospodáře, odměna byla sjednána ve výši 6 000 Kč hrubého za měsíc, místem výkonu práce byly lesy v majetku žalobkyně.

16. Z dodatku [číslo] k dohodě o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že dohoda o provedení práce ze dne [datum] byla doplněna o to, že pan [příjmení] bude vedle funkce odborného lesního hospodáře vykonávat pro žalobkyni i funkci hajného (lesníka), přičemž mezi kompetence hajného (lesníka) mělo mj. patřit zajišťování prodeje dřeva za nejvýhodnější cenu pro žalobkyni. Tímto dodatkem byla zároveň zrušena dohoda o provedení práce ze dne [datum].

17. Z tabulky s názvem Prodej paliva 2021 soud zjistil, že žalobkyně v roce 2021 prodala občanům obce celkem 523,5 prm palivového dřeva za průměrnou cenu 359,40 Kč/prm (vyjma jedné položky, kdy 2 prm byly prodány za cenu 200 Kč/prm, bylo dřevo vždy prodáno za cenu 360 Kč/prm). Dále žalobkyně darovala 10 prm tvrdého dřeva a 40 prm měkkého dřeva a rovněž prodala 1,5 prm tvrdého jasanového dřeva za cenu 300 Kč/prm.

18. Z tabulky s názvem Prodej paliva 2022 soud zjistil, že žalobkyně v roce 2021 prodala občanům obce (vyjma dřeva prodaného žalovanému) celkem 197,85 prm dřeva za průměrnou cenu 334,20 Kč/prm. Z tohoto objemu dřeva bylo prodáno 18,5 prm dřeva (bez uvedení druhu) za cenu 100 Kč/prm, 4,7 prm dřeva (bez uvedení druhu) za cenu 300,60 Kč/prm, 9,15 prm jasanového dřeva za cenu 360 Kč/prm, 19,5 prm jasanového dřeva za cenu 359 Kč/prm a 30 prm borovicového dřeva za cenu 360 Kč/prm. Ve všech těchto případech vyjma borovicového dřeva se jednalo o samotěžbu.

19. Ze zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně při kontrole hospodaření za rok 2021, prováděné Krajským úřadem Středočeského kraje, předložila ke kontrole z dohod o provedení práce pouze dohodu o provedení práce ze dne [datum] uzavřenou na dobu neurčitou od [datum] pro výkon funkce lesního hospodáře a hajného, dohodu o provedení práce ze dne [datum] uzavřenou na dobu neurčitou od [datum] pro výkon funkce odborného lesního hospodáře a dohodu ze dne [datum] na dobu neurčitou od [datum] pro drobnou údržbu nemovitého majetku ve vlastnictví žalobkyně.

20. Z vyúčtování obec Kluky ze dne [datum] soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek jako zastupitel obce měl na starost obstarávání prodeje palivového dřeva prodávaného žalobkyní. Žalovaný jej oslovil, že by měl zájem o konkrétní dřevo, a to dřevo jasanové o délce 4 metrů. Nejednalo se o dřevo palivové, ani o dřevo určené pro komerční prodej, protože tohoto dřeva bylo málo. Tohoto dřeva bylo asi 50 prm. Svědek žalovanému sdělil, že není k prodeji dřeva oprávněn, že tuto záležitost musí řešit s hajným, tedy s panem [příjmení], že jej může i kontaktovat sám. Svědek telefonicky kontaktoval pana [příjmení] a zájem žalovaného s ním konzultoval. Pan Klíma mu sdělil cenu ve výši 800 Kč/prm. Svědek tuto cenu tlumočil žalovanému, tento s ní souhlasil s tím, že se ozve, až bude mít zajištěn svůj odvoz. Pan Klíma svědka pověřil i výdejem dřeva žalovanému. Běžně je výdej dřeva zajišťován panem [příjmení], občas je výdejem pověřován svědek. Po vydání dřeva zajel svědek za žalovaným, aby ověřil, že vše proběhlo v pořádku. Žalovaný mu sdělil, že mezi celkovým objemem dřeva bylo i nějaké dřevo měkké. Svědek odhadem určil, že se jednalo zhruba o 1 prm. Po rozhovoru s panem [příjmení] žalovanému sdělil, že cena za tento 1 prm bude nižší. Následně se svědek dozvěděl, že žalovaný byl na úřadě a nechtěl sjednanou cenu uhradit. Kontaktoval proto pana [příjmení] a šli to s žalovaným řešit. Pan Klíma se žalovanému představil a dotazoval se, z jakého důvodu žalovaný nechce danou cenu uhradit, že se jedná o slušnou cenu. Žalovaný s tímto tvrzením nesouhlasil a namítal, že pan [příjmení] není oprávněn cenu určovat. Začala mezi nimi rozepře. Pan Klíma navrhoval úhradu kupní ceny ve splátkách, anebo že zajistí odvoz dřeva. Na to žalovaný začal říkat, že nemají právo vstupu na jeho pozemek, příp. ať se obrátí na policii. Pan Klíma policii kontaktoval, ta mu však sdělila, že se jedná o občanskoprávní záležitost a že ji nebude řešit.

22. Pro občany obce bylo určeno k prodeji dřevo převážně smrkové, hnilobné, o délce 2 metrů. Skutečnost, že obec má k prodeji právě toto dřevo, bylo obci sděleno panem [příjmení]. Ten se s obcí dohodl, že by bylo dobré tímto dřevem zásobit občany, neboť to vypadalo, že v budoucnu bude dřeva nedostatek. Následně byla dohodnuta i cena tohoto dřeva, která byla poté schválena zastupitelstvem obce. Za stejnou cenu se dále prodávalo ještě dřevo získané samovýrobou, tzn. vývraty, polomy apod. [příjmení], o nějž měl zájem žalovaný, bylo z vývratu nebo polomu a bylo napadeno houbou. Už tam leželo delší dobu, podle laického názoru svědka bylo spíše využitelné jako dřevo palivové.

23. Žalovaný s cenou ve výši 800 Kč/prm souhlasil, proto mu také svědek dřevo vydal. Žalovaný mu nesdělil, že by měl o dřevo zájem jen za cenu schválenou zastupitelstvem obce, naopak svědkovi říkal, že uvedená cena je velice příznivá. O ceně se poté bavili i u žalovaného na zahradě. Svědek má za to, že pokud by všechno dřevo mělo být za cenu 360 Kč/prm, žalovaný by mu neříkal, že mezi odebraným dřevem je i 1 prm jiného dřeva. Jiným občanům obce se tvrdé dřevo neprodávalo, prodávalo se jim jen dřevo v samovýrobě. Žalovaný si však odvážel dřevo vyrobené, určené k prodeji. V té době stála výroba 550 Kč/m3. Tuto cenu je možné přepočítat i na cenu za prostorový metr, existuje na to vzoreček. Výrobou se zpracovává i dřevo po vývratech a polomech, neboť spadlé dřevo je v celé délce, musí se nařezat, odvětvit, uklidit a odvézt. Pokud je prováděna samovýroba, dotyčná osoba si spadlé dřevo zpracuje sama. V ceně výroby není rozlišeno, o jaký druh dřeva se jedná, jedná se o celkovou cenu 24. V době, kdy žalovaný poptával jasanové dřevo, bylo k dispozici i dřevo měkké. Žalovaný byl poté, co odmítl sjednanou cenu uhradit, vyzýván k tomu, aby odebrané dřevo vrátil. Žalovaný to však odmítl. Pan Klíma poptával i jiného zájemce.

25. Svědek dále uvedl, že v rozhodném období funkci odborného lesního hospodáře a funkci hajného zastával pan [příjmení]. Obec najala hajného z toho důvodu, že v lese byla kalamita, a také za účelem lepšího hospodaření. Dohody, které byly uzavřeny s panem [příjmení], svědek četl. Jedna změna proběhla z toho důvodu, že v původní dohodě byla sjednána odměna ve výši 5 000 Kč hrubého, správně ale měla být ve výši 5 000 Kč čistého. Skutečnost, že je pan [příjmení] oprávněn stanovovat cenu za dřevo bylo podle svědka určitě stanoveno již v první dohodě.

26. Obec rozhodovala o ceně palivového dřeva, bylo to v částce 360 Kč/prm a byla to cena určená pro dřevo smrkové v délce 2 metrů. Žalovaný na schůze zastupitelstva chodil, na těchto schůzích bylo sdělováno, jakého dřeva se to týká. I tam mi bylo panem [příjmení] sděleno, že občanům obce je určeno dřevo získané po kůrovcové kalamitě, tedy dřevo smrkové, dvoumetrové. Pokud jde o dřevo jasanové, o nějž žalovaný projevil zájem, svědek žalovanému říkal, že toto dřevo není určeno k prodeji občanům obce s tím, že podmínky prodeje je možné zjistit u pana [příjmení] Cena ve výši 800 Kč/prm za prodej tvrdého dřeva byla sdělena pouze žalovanému, neboť jiný občan obce stejný požadavek nevznesl. Cenu za prodej dřeva určuje vždy hajný. Z jakého důvodu cenu za palivové dřevo schvalovalo zastupitelstvo obce, svědkovi nebylo známo, jiné usnesení zastupitelstva o schválení cena za palivové dřevo neexistuje. Pouze po sporu s žalovaným zastupitelstvo obce přijalo usnesení, z nějž jasně vyplývá, že cenu za prodej dřeva určuje hajný.

27. Pokud jde o tabulku s názvem Prodej paliva 2021, tak k této svědek uvedl, že v případě 1,5 prm tvrdého jasanového dřeva za částku 300 Kč/prm se jednalo dřevo nekvalitní, spadlé v silnici, cenu v tomto případě určil hajný, i v tomto případě se jednalo o samovýrobu. K položkám pod tabulkou svědek uvedl, že se jedná o dřevo určené pro obec. Co se týče 40 prm měkkého dřeva, tak toto bylo darováno panu [příjmení], protože v době těžby se jezdilo přes jeho pozemky. To dohodl hajný. K první položce, kde je v poznámce uvedeno„ 11m“, svědek uvedl, že se nemohlo jednat o dřevo o délce 11 m, takové dřevo by nebylo palivové a neprodávalo by se občanům obce, nejspíš to je překlep. Pokud jde o tabulku s názvem Prodej paliva 2022, tak k této svědek uvedl, že 30 prm borovicového dřeva bylo prodáno za cenu 360 Kč/prm, protože se jednalo o hnilobu.

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalobkyni vykonává funkci lesníka, a to na základě dohody o provedení práce. Pokud jde o předmětný prodej, svědek uvedl, že mu volal pan [příjmení] s tím, že jeden občan obce by měl zájem o koupi 50 prm jasanového dřeva. Protože v té době neměl čas, prodejem pověřil pana [příjmení]. Řekl mu, ať dřevo prodá za cenu 800 Kč/prm, a to proto, že se nejednalo o kůrovcové dřevo. Žalovaný s cenou souhlasil. Týden na to jej pan [příjmení] kontaktoval znovu s tím, že žalovaný nechce uhradit cenu za odebrané dřevo. Svědek navrhl, že za žalovaným rovnou zajedou. Když za ním přijeli, svědek se žalovanému představil, navrhoval mu, že pokud nemá na zaplacení, tak cenu může uhradit ve 3 nebo 4 splátkách, případně, že dřevo odveze, že má jiného zájemce. Nicméně žalovaný v té době již dřevo zpracovával, řezal jej a štípal. Na sdělení svědka reagoval tak, že řekl, že jej s panem [příjmení] na pozemek bez policie nepustí, padlo i něco o zbrani. Svědek na policii zavolal, ale bylo mu sděleno, že tento problém musí obec řešit občanskoprávní cestou.

29. Žalovaný měl zájem o koupi konkrétního dřeva, a to jasanového ve čtyřmetrové délce, proto chtěl vědět cenu, tu svědek stanovil v částce 800 Kč/prm. Svědek neviděl problém v tom, že s žalovaným o prodeji jednal pan [příjmení], neboť v obci působil jako její zastupitel. Po odběru dřeva mu pan [příjmení] volal s tím, že v odebraném dřevu se objevil asi 1 prm dřeva měkkého. Svědek proto panu [příjmení] řekl, aby toto dřevo určil částkou 360 Kč/prm. Cena 800 Kč/prm byla cena obvyklá, tržní. V této ceně byla zahrnuta i výroba dřeva. Jelikož toto dřevo nebylo vytěženo v době, kdy svědek pracoval pro obec, nebyla mu známa cena za konkrétní těžbu, ale v té době obvyklá cena výroby činila cca 500 Kč/m3 Cena předmětného dřeva zpracovaného samovýrobou by tedy činila 300 Kč za metr.

30. Splatnost ceny svědek s žalovaným neřešil, většinou odběratelé cenu uhradí do týdne. Svědkovi se nikdy nestalo, že by někdo s danou cenou nesouhlasil. Cena za odebrané dřevo je občany obce běžně placena tak, že svědek na dodací list napíše cenu, originál předá obci, kopii dá občanovi obce s tím, aby tento došel na obec a cenu uhradil tam. Samotné placení tak jde mimo svědka.

31. Cena ve výši 360 Kč/prm byla stanovena pro prodej dřeva mezi lesníky nazývaného jako vláknina v dvoumetrové délce. Toto dřevo se běžně vozí do papíren ve [obec], kde se z něj vyrábí papír, toto dřevo svědek nabízel i občanům obce, neboť jej občanům prodával za stejnou cenu jako papírnám. Tuto cenu určil svědek, v té době bylo dřeva moc a v okolí se prodávalo za stejnou cenu. Výdělek pro obec činil asi 6 Kč/m3. Obdobné dřevo, jaké se prodalo žalovanému, tj. tvrdé a jiného druhu než smrkové, se v té době nikomu jinému neprodávalo. V té době občané obce kupovali pouze měkké dřevo, prodej tvrdého dřeva šel přes těžební firmu. [příjmení] odebrané žalovaným by určitě bylo možné prodat přes těžební firmu, nejspíš by se prodalo jako kulatina o kvalitě C až D, přičemž v současné době cena takového dřeva činí 2 500 Kč/m3. Ani v případě kvality C, D se nejedná o palivové dřevo, v té době by předmětné dřevo prodal těžební firmě za cenu 1 600 až 1 800 Kč/m3. Nikomu jinému, než žalovanému svědek tvrdé dřevo neprodával, toto občanům obce ani prodávat nechtěl, neboť jej mohl lépe zpeněžit.

32. Svědek dále uvedl, že pro žalobkyni pracuje od roku 2021. Co se týče jednotlivých dohod, tak jedna změna proběhla z tohoto důvodu, že v této bylo špatně uvedeno svědkovo křestní jméno. Svědek si již nevzpomíná, proč funkce hajného byla do dohody doplněna v rámci dodatku z dubna 2021.

33. Svědkovi nebylo známo, proč cenu ve výši 360 Kč/prm dřeva určeného k prodeji občanům stanovovalo zastupitelstvo obce. Na návrhu usnesení nebo výzvě občanům se svědek nepodílel. Pouze určil cenu a jaké dřevo má být za tuto cenu prodáváno.

34. Pokud jde o cenu za výrobu, jedná se o komplexní cenu za lokalitu.

35. Co se týče tabulek ohledně prodeje palivového dřeva, k těmto svědek uvedl, že jsou zpracovávány v součinnosti s obcí. V tabulkách je zahrnut i prodej dřeva v samovýrobě, proto jsou u některých položek ceny nižší. Pokud jde o borovicové dřevo, jednalo se o souše nebo vývraty o kvalitě jako vláknina. V případě dřeva zdarma se jednalo např. o dřevo darované osobě, která je pustila přibližovat se přes pozemek. To, že bude dřevo darováno, musel svědek odsouhlasit s obcí, což provedl tak, že se dohodl s panem [příjmení]. K položce, kde je v poznámce uvedeno„ 11m“, svědek uvedl, že se patrně nejedná o délku, ale o metry kubické (krychlové).

36. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

37. Pan Klíma vykonával pro žalobkyni od [datum] na dobu neurčitou práci ve funkci odborného lesního hospodáře a hajného (lesníka), a to na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] a ze dne [datum], resp. dodatku [číslo] k dohodě ze dne [datum]. V rámci tohoto dodatku byl starostkou obce pan [příjmení] pověřen, aby ve funkci hajného zajišťoval pro žalobkyni prodej dřeva, a to pro ni za nejvýhodnější cenu. Při kontrole hospodaření za rok 2021, prováděné Krajským úřadem Středočeského kraje, žalobkyně nepřeložila ke kontrole shora uvedený dodatek.

38. Z důvodu kůrovcové kalamity a progńozy nedostatku palivového dřeva pan [příjmení] informoval obec o tom, že by bylo vhodné zásobit občany obce dřevem vytěženým v důsledku této kůrovcové kalamity, a to dřevem převážně smrkovým o délce 2 metrů. Cenu za toto dřevo určil jako cenu v té době obvyklou, tato činila 360 Kč/prm a de facto odpovídala ceně výroby (tj. těžby a zpracování) dřeva. Zastupitelstvo obce následně projednalo otázku prodeje palivového dřeva občanům obce a schválilo jeho prodej za cenu ve výši 360 Kč/prm. Současně na úřední desce obecního úřadu vyvěsilo výzvu občanům obce, aby se zájemci o palivové dřevo hlásili buď starostce obce, nebo jednomu z uvedených zastupitelů obce s tím, že podrobnější informace o prodeji dřeva podá zastupitel obce pan [příjmení].

39. Žalovaný měl zájem o koupi konkrétního dřeva, a to dřeva tvrdého jasanového ve čtyřmetrové délce. Za tím účelem oslovil pana [příjmení], zastupitele obce, který mu sdělil, že k prodeji tohoto dřeva není oprávněn, že se nejedná o palivové dřevo určené k prodeji občanům obce a že prodej tohoto dřeva musí být řešen s hajným, tedy panem [příjmení] Pan [obec] proto telefonicky kontaktoval pana [příjmení], kterému tlumočil zájem žalovaného, pan [příjmení] odsouhlasil prodej tohoto dřeva žalovanému za cenu 800 Kč/prm a výdejem dřeva žalovanému pověřil pana [příjmení]. Poté, co pan [příjmení] sdělil žalovanému cenu určenou panem [příjmení] a žalovaný tuto cenu odsouhlasil, vydal pan [příjmení] žalovanému předmětné dřevo, tedy 50 prm tvrdého jasanového dřeva. Po odběru dřeva zajel pan [příjmení] za žalovaným ověřit, zda vše proběhlo v pořádku. Při té příležitosti bylo zjištěno, že mezi odebraným dřevem je asi 1 prm dřeva měkkého. Pan [obec] tuto skutečnost sdělil panu [příjmení] a tento rozhodl o tom, že toto dřevo má být žalovanému účtováno za cenu 360 Kč/prm.

40. Žalovaný se poté dostavil na obecní úřad, kde odmítl sjednanou cenu uhradit. Když se o této skutečnosti dozvěděl pan [příjmení], kontaktoval pana [příjmení] a tito se následně společně vydali za žalovaným vzniklou situaci řešit. Pan Klíma nabízel žalovanému možnost úhrady kupní ceny ve splátkách, příp. odvoz daného dřeva, neboť již měl jiného zájemce. Žalovaný však ani jednu z nabídek nepřijal.

41. Dne [datum] žalovaný zaplatil žalobkyni částku 18 000 Kč, která odpovídala ceně 360 Kč/prm. Tuto platbu žalovaný provedl prostřednictvím bankovního účtu třetí osoby, platbu však jednoznačně identifikoval uvedením množství dřeva a svým podpisem. Tato platba ovšem nebyla žalobkyní přijata a byla žalovanému vrácena.

42. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu, kterou žalovanému vyúčtovala k úhradě částku 39 560 Kč, kdy tato cena odpovídala 49 prm tvrdého dřeva po 800 Kč/prm a 1 prm měkkého dřeva za 360 Kč/prm. Splatnost fakturované částky byla stanovena na [datum].

43. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyúčtované částky, žalovaný však tuto uhradit odmítl. Žalobkyni navrhl uhradit částku ve výši 25 200 Kč odpovídající 504 Kč/prm odebraného dřeva, žalobkyně ale nadále trvala na úhradě vyúčtované částky. <b>44. Právní posouzení:</b> 45. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

46. Podle § 2080 o. z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

47. Podle § 1930 odst. 1 o. z. dluh se plní vcelku. Podle § 1930 odst. 2 o. z. nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Věřiteli tím nevzniknou žádné jiné povinnosti. Dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plněním.

48. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

49. Podle § 35 odst. 2 věty první zák č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce.

50. Podle § 35 odst. 4 obecního zřízení zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.

51. Podle § 84 odst. 2 obecního zřízení je zastupitelstvu obce vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni, c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c), h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda, j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, k ) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76, o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce podle § 81a odst. 6, p) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce, q) zřizovat a zrušovat obecní policii, r) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, s ) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, t) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, u) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, v ) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce, x) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis, y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.

52. Podle § 85 obecního zřízení zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních: a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, d) uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem, e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč, g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč, j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti, k ) zastavení nemovitých věcí, l) vydání komunálních dluhopisů, m) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce, n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.

53. Podle § 102 odst. 2 obecního zřízení radě obce je vyhrazeno a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce, e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen„ komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, k ) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, m) schvalovat organizační řád obecního úřadu, n) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem, o) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.

54. Podle § 102 odst. 3 obecního zřízení rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.

55. Podle § 99 odst. 2 obecního zřízení v obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).

56. Podle § 102 odst. 4 obecního zřízení v obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k ) a o).

57. Podle § 41 odst. 2 obecního zřízení právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná. Podle § 41 odst. 3 obecního zřízení k neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených mj. v odstavci 2 přihlédne soud i bez návrhu.

58. V posuzované věci byla mezi účastníky platně uzavřena kupní smlouva podle § 2079 o. z., jejímž předmětem byla koupě konkrétního dřeva vytěženého v lesích ve vlastnictví žalobkyně, a to za předem sjednanou kupní cenu ve výši 800 Kč/prm (tvrdého) dřeva. Skutečnost, že tato cena byla žalovanému sdělena ještě před odběrem dřeva má soud za prokázanou výpověďmi obou slyšených svědků, když oba svědci vypovídali spontánně, jejich výpovědi byly v souladu, a soud jim proto neměl důvod nevěřit. Za zcela logický argument považuje soud i tvrzení žalobkyně, jež bylo podepřeno výpovědí svědka [příjmení], že bez odsouhlasení ceny žalovaným by toto dřevo nebylo žalovanému vydáno. Uvedení svědci zároveň ozřejmili, jakým způsobem byla stanovena cena, kdy v této mimo ceny za samotné dřevo byla zahrnuta i cena za výrobu, tedy těžbu a zpracování tohoto dřeva.

59. Pokud jde o namítanou neplatnost kupní smlouvy z toho důvodu, že předmětná smlouva nebyla uzavřena v souladu s veřejnoprávními předpisy, resp. že pan [příjmení] nebyl oprávněn k určení kupní ceny, tak k tomu soud uvádí následující. Z § 84 odst. 2, 4, § 85 a § 102 odst. 2, 3 obecního zřízení vyplývá, že prodej obecního movitého majetku spadá do kompetence rady obce, přičemž se jedná o nevyhrazenou činnost, kterou si může zastupitelstvo obce vyhradit. V malých obcích, tj. i v případě žalobkyně, kde se rada obce nevolí, podle § 99 odst. 2 obecního zřízení vykonává její pravomoc starosta obce.

60. Rozhodování o uzavření smlouvy o prodeji dřeva ve vlastnictví obce tak v daném případě náleželo starostce obce, která tuto pravomoc měla plně ve své dispozici a mohla ji přenést na jiný subjekt. Vzhledem k tomu, že starostka tuto svou pravomoc delegovala prostřednictvím dohody o provedení práce na zaměstnance obce, pana [příjmení], má soud za to, že pan [příjmení] byl oprávněn za žalobkyni uzavřít smlouvu o prodeji obecního majetku, resp. předmětnou kupní smlouvu, a současně stanovit i náležitosti této smlouvy včetně určení kupní ceny.

61. V daném případě tak nebylo potřeba, aby zastupitelstvo obce uzavření kupní smlouvy, resp. podmínky, za kterých má být taková kupní smlouva uzavřena, předběžně projednalo a schválilo, kupní smlouva tak není stižena absolutní neplatností ve smyslu § 41 odst. 2, 3 obecního zřízení.

62. Zastupitelstvo obce si sice na zasedání konaném dne [datum] vyhradilo rozhodování o prodeji dřeva vytěženého v lesích ve vlastnictví obce, toto se však týkalo pouze určitého druhu dřeva, a to dřeva vytěženého po kůrovcové kalamitě, když o podmínkách prodeje tohoto dřeva přijalo usnesení. Toto rozhodnutí však není možno považovat za úkon, kterým by si zastupitelstvo obce vyhradilo rozhodování o prodeji veškerého dřeva ve vlastnictví obce, jednalo se o případ ad hoc odůvodněný aktuálními potřebami obce.

63. Skutečnost, že kupní cena schválená zastupitelstvem obce ve výši 360 Kč/prm se týkala pouze určitého druhu dřeva, má soud rovněž za prokázanou svědeckými výpověďmi pana [příjmení] a pana [příjmení] Tito svědci shodně vypověděli, že k prodeji za tuto cenu bylo určeno pouze dřevo vytěžené po kůrovcové kalamitě, neboť toto dřevo bylo znehodnocené a prodávalo se de facto pouze za cenu výroby. Svědek [příjmení] navíc vypověděl, že tato okolnost byla žalovanému známa, neboť tento se osobně účastnil schůzí zastupitelstva, na nichž byla tato otázka řešena.

64. Co se týče námitky, že dohoda o provedení práce, resp. dodatek k této dohodě, jímž byla na pana [příjmení] delegována pravomoc o rozhodování o uzavření smluv o prodeji obecního dřeva, byl antidatován, tak k tomu soud uvádí, že tento závěr není možno učinit pouze na základě kontrolní zprávy, ze které vyplývá, že tento dodatek nebyl ke kontrole předložen. Z výpovědi pana [příjmení] naopak vyplynulo, že tento fakticky vykonával obě dvě funkce, tedy jak funkci odborného lesního hospodáře, tak funkci lesníka kontinuálně po celou dobu, odkdy v obci působí.

65. Na základě shora uvedeného má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 o. z., kdy uzavření této smlouvy zprostředkoval pan [příjmení], který žalovanému tlumočil podmínky prodeje stanovené osobou k tomu oprávněnou, a to panem [příjmení], a dále žalovanému odběr dřeva fakticky umožnil. Kupní cena byla žalovanému sdělena a také tímto odsouhlasena před odběrem předmětného dřeva, v opačném případě by žalovanému nebyl odběr dřeva umožněn. Jelikož žalovaný smluvené dřevo odebral, je povinen sjednanou kupní cenu, tedy částku ve výši 39 560 Kč, uhradit.

66. Pakliže se žalovaný spoléhal na to, že pan [příjmení] není oprávněn stanovit cenu, za kterou má být dřevo prodáno, jednalo se o nepoctivý úmysl, kterému nenáleží a ani nemůže být poskytnuta soudní ochrana, žalovaný tak musí nést následky svého jednání, a tedy uhradit kupní cenu, která byla mezi účastníky platně sjednána. Pokud by bylo pravdou, že žalovaný před odběrem dřeva o jeho ceně nevěděl, mohl toto dřevo vrátit, jak mu bylo nabízeno panem [příjmení] a [příjmení], to však neučinil.

67. Soud nemá ani za to, že by byl žalovaný znevýhodňován oproti jiným občanům obce, jak vyplynulo z výslechu svědků, občanům obce nebylo v rozhodném období obdobné dřevo, tj. tvrdé dřevo určené ke komerčnímu prodeji, prodáváno. Pokud jde o palivové dřevo prodané občanům obce v letech 2021 a 2022, z předložených tabulek a ze svědeckých výpovědí je zřejmé, že pokud bylo občanům obce prodáváno jiné dřevo než dřevo vytěžené po kůrovcové kalamitě, jednalo se buď o dřevo obdobné kvality jako kůrovcové, nebo o dřevo, které bylo zpracováno samovýrobou, tedy v uvedených cenách nebyla zahrnuta cena výroby, příp. se jednalo o dřevo určené pro potřeby obce nebo např. o dřevo poskytnuté obcí zdarma jako náhrada za využití přístupové cesty.

68. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nepřijala platbu ve výši 18 000 Kč, resp. tuto žalovanému vrátila, nemohl soud žalobě vyhovět v plném rozsahu, neboť ohledně části žalované pohledávky ve výši 18 000 Kč nemůže být žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s její úhradou a žalobkyně tak není oprávněna domáhat se podle § 1969 o. z. splnění dluhu žalovaného v této části. Pokud žalobkyně namítala, že tuto částku nepřijala ani jako částečné plnění, protože ji žalovaný uhradil v době, kdy kupní cena ještě nebyla splatná, neboť splatnost byla stanovena až v předmětné faktuře, která byla vystavena až následně, tak tato skutečnost nebyla prokázána. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že splatnost kupní ceny nebyla výslovně ujednána, kupní cena byla obvykle splatná po vydání dřeva, přičemž dle § 2079 odst. 2 o. z. platí, že pokud neplyne ze smlouvy nebo ze zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně, tedy dle uvedených zvyklostí byl žalovaný povinen kupní cenu uhradit po odběru dřeva na obecním úřadě. Pokud tedy žalovaný žalobkyni nabízel plnění ve výši 18 000 Kč po odběru předmětného dřeva, byť před vydáním shora uvedené faktury, bylo to v době, kdy kupní cena byla již splatná, žalobkyně proto měla dle § 1930 odst. 2 o. z. povinnost toto plnění od žalovaného přijmout a nadále se domáhat úhrady zbývající částky, resp. dát žalovanému najevo, že tuto úhradu považuje pouze za částečné plnění. V rozsahu této částky tedy nemůže být žalovaný v prodlení s její úhradou, soud proto nemohl žalobě v této části vyhovět.

69. Pokud žalobkyně namítala, že předmětné plnění nemohla přijmout, neboť musí postupovat v souladu se zákonem o účetnictví, tak k tomu soud uvádí, že povinnost žalobkyně jako veřejnoprávní korporace ohledně řádného vedení účetnictví žalobkyni nezbavuje plnění dalších povinností, k nimž se svým jednáním zavázala v soukromoprávní sféře. Obecně totiž platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného, právní následky v oblasti veřejného práva tak nemohou mít vliv na právní následky v oblasti práva soukromého.

70. Jako nedůvodnou soud shledal i námitku žalobkyně, že platba byla učiněna z účtu třetí osoby, když z popisu předmětné platební transakce bylo jednoznačné, kým a za co byla tato částka hrazena.

71. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalobě vyhověl ohledně částky 21 560 Kč (39 560 Kč – 18 000 Kč), a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení z této částky požadovaného v souladu s § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

72. Pouze pro úplnost soud dodává, že pokud by soud učinil závěr o tom, že předmětná kupní smlouva byla sjednána neplatně z důvodu, že pan [příjmení] nebyl oprávněn za žalobkyni jednat, tedy rozhodnout o uzavření této smlouvy včetně stanovení jejího obsahu, posuzoval by nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž při stanovení výše peněžité náhrady, kterou by soud uložil k úhradě žalovanému, by v souladu s § 2999 odst. 2 o. z. vycházel z výše sjednané kupní ceny, tj. z částky 800 Kč/prm.

73. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

74. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v částce 2 464,90 Kč, přičemž tato částka představuje 9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 54,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,5 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 978 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 39 560 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze 7 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum], g) – účast na jednání před soudem dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a. t.) včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 000 Kč ve výši 4 410 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 2 464,90 Kč (tj. 9 % z částky 27 388 Kč) byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).