8 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 176 979,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 176 979,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 627,50 Kč od 3. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 164 945,43 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 164 945,43 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 418,89 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 647,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 862,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 12. 2020 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku co do částky 173 352,43 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 16. 1. 2017 a co do částky 3 627,50 Kč jako nepovoleného debetu na bankovním účtu žalovaného. Smlouvu o úvěru ze dne 16. 1. 2017 uzavřeli účastníci k žádosti žalovaného o poskytnutí osobního úvěru [číslo]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč, které se žalovaný zavázal čerpat jednorázově do 19. 1. 2017 a splatit je s úrokem ve výši 11,50 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 5 845 Kč RPSN činila 12,76 %. Uzavřením smlouvy žalovaný souhlasil se zařazením do kolektivního pojištění schopnosti splácet, za což se zavázal hradit pojistné ve výši 300 Kč měsíčně. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne 16. 1. 2017. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 20. 4. 2020, proto mu žalobkyně zaslala dne 25. 5. 2020 upomínku s výzvou k zaplacení, na kterou však žalovaný nereagoval. Vzhledem k tomu, že je žalovaný nekontaktní, nepodařilo se žalobkyni zjistit, z jakého důvodu přestal úvěr hradit. V souladu s obchodními podmínkami došlo v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celé úvěrové pohledávky, o čemž žalobkyně žalovaného informovala a vyzvala jej k jejímu zaplacení do 21. 9. 2020, na kterou opět žalovaný nereagoval. Celková pohledávka žalobkyně za žalovaným z úvěrové smlouvy činí 173 352,43 Kč sestávající z jistiny 164 945,43 Kč a úvěrových poplatků 8 407 Kč (tj. 2 x 250 Kč za zaslání první upomínky při neprovedení splátky úvěru, 7 x 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru, 13 x 300 Kč za pojistné v období od 20. 11. 2019 do 20. 11. 2020 a 13 x 39 Kč za poplatek za výpis za stejné období). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni poslední úhrady žalovaného (21. 3. 2020) do 7. 12. 2020 ve výši 12 418,89 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za stejné období ve výši 1 647,81 Kč, dále úrok z úvěru ve výši 11,5 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne 8. 12. 2020 do zaplacení. Dne 15. 6. 2018 uzavřeli účastníci smlouvu o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků na jeho běžném účtu č. [bankovní účet] do záporného zůstatku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný ani po opakovaných urgencích žalobkyně nevyrovnal nepovolený debet vzniklý na jeho účtu ke dni 31. 8. 2020 ve výši - 3 247,58 Kč, a proto žalobkyně od smlouvy se žalovaným odstoupila a tuto skutečnost mu oznámila dopisem ze dne 10. 9. 2020. Nepovolený debet byl úročen sazbou 25 % ročně. Dne 2. 10. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek č. [bankovní účet]. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně zkoumala nahlédnutím do bankovního i nebankovního registru klientských informací, do insolvenčního rejstříku, interní databáze a databáze neplatných dokladů (bez zjištění negativního záznamu), opatřením potvrzení o příjmu žalovaného a vyžádáním si od žalovaného údajů o jeho výdajích. Žalobkyně je přesvědčena, že zachovala potřebnou úroveň zvláštních dovedností a péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení jeho dluhu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný požádal dne 16. 1. 2017 o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč, do žádosti uvedl, že je rozvedený, má středoškolské vzdělání, bydlí od roku 2017 v nájmu. Pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil 26 500 Kč, výdaje na bydlení činily 3 800 Kč měsíčně, pojištění 260 Kč, spoření 500 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč. Žalovaný neměl žádné nezaopatřené děti (žádost). Žalovaný požádal dne 15. 6. 2018 o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ve výši 3 000 Kč, do žádosti uvedl, že bydlí od roku 2017 v nájmu. Pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil 28 000 Kč, výdaje spojené s bydlením činily 8 000 Kč měsíčně, pojištění 300 Kč, spoření 500 Kč a ostatní výdaje 100 Kč. Žalovaný neměl žádné nezaopatřené děti (žádost). Žalovaný žalobkyni předložil svůj občanský průkaz (fotografie průkazu). Žalobkyně u žalovaného nenašla negativní záznam v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí ani interním systému, žádné pohledávky po splatnosti (výsledek aplikačního ratingu), ani žádný negativní záznam v registru BRKI/NRKI (odpovědi z externích registrů). Příjmy a výdaje žalovaného byly vyrovnané, žalovaný si hradil měsíčně životní pojistku 260 Kč, platby na elektřinu 2 500 Kč, na účet žalovanému chodil příjem od [právnická osoba] v měsíční průměrné čisté výši 24 336,10 Kč (výpisy z účtu žalovaného za období od července do prosince 2016) a posléze ve výši 29 331,10 Kč (výpisy z účtu žalovaného za období od ledna do června 2018 včetně, kdy žalovanému na účet žádná mzda nepřišla). Zaměstnavatel žalovaného dne 11. 1. 2017 potvrdil, že průměrný příjem žalovaného činil 26 519 Kč, žalovaný nebyl ve výpovědní ani zkušební lhůtě (potvrzení).

5. Žalovaný podepsal s žalobkyní dne 16. 1. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský osobní bezúčelový úvěr ve výši 300 000 Kč, který měl žalovaný čerpat jednorázově v termínu do 19. 1. 2017. Zápůjční úroková sazba činila 11,50 % ročně, RPSN 12,76 %. Žalovaný se zavázal žalobkyni obdržené finanční prostředky vrátit platbami ze svého účtu č. [bankovní účet] v 72 měsíčních splátkách po 5 845 Kč do 20. 12. 2022. Žalovaný souhlasil se zařazením do kolektivního pojištění ke spotřebitelským úvěrům žalobkyně, za což se zavázal žalobkyni hradit poplatek ve výši 300 Kč splatný společně se splátkou úvěru. Účastníci si sjednali zasílání papírových výpisů z účtu na adresu žalovaného jednou měsíčně. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby byly uvedeny ve smlouvě ve výňatku ze sazebníku s tou výhradou, že žalobkyně je oprávněna výši poplatků a cen za bankovní služby měnit a účinností změny sazebníku platí poplatky a ceny uvedené v sazebníku (smlouva o úvěru).

6. Žalovaný podepsal s žalobkyní dne 13. 4. 2018 s žalobkyní smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobkyně pro žalovaného vedla bankovní účet č. [bankovní účet], k němuž mu poskytla debetní kartu VISA (smlouva o bankovních službách). Dne 15. 6. 2018 podepsala žalobkyně s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na základě které umožnila žalovanému přečerpat zůstatek na jeho bankovním účtu do celkové výše úvěru 3 000 Kč na dobu čerpání 360 dní se zápůjční úrokovou sazbou 19,99 % ročně. Při překročení celkové výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu žalovaného považován za nepovolený debet, a to po dobu tohoto přečerpání. Výše úrokové sazby pro nepovolený debet činí 25 % ročně (smlouva o povoleném debetu).

7. Podle čl. 10 odst. 1 všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, kdy žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti související s bankovními službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení žalovanému nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy žalovaného se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín. Podle čl. 13 odst. 2 obchodních podmínek je žalovaný v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu povinen neprodleně žalobkyni uhradit veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu včetně příslušenství. Podle čl. 24 odst. 1 podmínek je žalovaný povinen platit žalobkyni ceny a další úhrady za poskytované bankovní služby a za úkony s bankovními službami souvisejícími, které žalobkyně účtuje v souladu se sazebníkem účinným v době poskytnutí dané bankovní služby nebo provedení úkonu (všeobecné obchodní podmínky). Dle čl. 8 odst. 1 úvěrových podmínek se za případ porušení smlouvy se považuje skutečnost, dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého ze smlouvy, v takovém případě je žalobkyně dle čl. 9 odst. 1 podmínek oprávněna od smlouvy odstoupit (úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele).

8. Účastníci si sjednali poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč, poplatek za zasílání výpisu z účtu poštou ve výši 39 Kč měsíčně. Za zaslání první upomínky – oznámení o vzniku nepovoleného debetu/oznámení o prodlení činí 250 Kč, poplatek zaslání druhé upomínky – oznámení o vzniku nepovoleného debetu/oznámení o prodlení činí 500 Kč (sazebník platný od 1. 4. 2019).

9. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 1. 2017 po započtení poplatku za zpracování úvěru ve výši 490 Kč částku ve výši 299 510 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] (interní účetní doklad).

10. Žalovaný uhradil dne 20. 11. 2019 předepsanou splátku úvěru pouze částečně, a proto jej žalobkyně vyzvala k řádnému plnění jeho povinností upomínkou, za kterou mu naúčtovala dne 1. 12. 2019 poplatek 250 Kč, za další upomínku pak dne 17. 12. 2019 poplatek 500 Kč. Splátku splatnou dne 20. 12. 2019 žalovaný neuhradil, žalobkyně mu naúčtovala dne 27. 12. 2019 poplatek za upomínku 500 Kč. Dne 21. 1. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni pouze částečnou splátku splatnou již dne 20. 11. 2019, žalobkyně mu naúčtovala dne 25. 1. 2020 poplatek za upomínku 500 Kč. Dne 18. 2. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni pouze částečnou splátku splatnou již dne 20. 12. 2019, žalobkyně mu naúčtovala dne 25. 2. 2020 poplatek za upomínku 500 Kč. Dne 24. 3. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni pouze částečnou splátku splatnou již dne 20. 12 a 20. 2. 2020, žalobkyně mu naúčtovala dne 31. 3. 2020 poplatek za upomínku 250 Kč, dne 15. 4. 2020 poplatek za upomínku ve výši 500 Kč, dne 25. 4. 2020 poplatek za upomínku 500 Kč a dne 26. 5. 2020 poplatek za upomínku 500 Kč. Dne 17. 8. 2020 uhradil žalovaný pouze částku ve výši 546,47 Kč jako částečnou úhradu na splátku splatnou původně 20. 3. 2020. Ke dni 16. 9. 2020 provedla žalobkyně zesplatnění úvěru žalovaného. Dne 17. 9. 2020 uhradil žalovaný částku 4 000 Kč jako částečnou úhradu na splátku splatnou původně 20. 3. 2020. Za období od 20. 11. 2019 do 20. 11. 2020 žalovaný žalobkyni nezaplatil 13 poplatků za pojištění po 300 Kč a 13 poplatků za výpis z účtu po 39 Kč. Ke dni 7. 12. 2020 činila neuhrazená jistina úvěru 134 945,43 Kč, neuhrazené vyčíslené úroky z úvěru 12 418,89 Kč, neuhrazený vyčíslený úrok z prodlení ve výši 1 647,81 Kč (transakční historie).

11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal vůči žalobkyni do prodlení s úhradou svých splatných závazků z úvěrové smlouvy, vyzvala jej žalobkyně dopisem ze dne 8. 9. 2020 odeslaným následujícího dne k okamžitému splacení celé pohledávky 184 253,75 Kč. Ke splnění této povinnosti poskytla žalobkyně žalovanému prodlouženou lhůtu do 21. 9. 2020 (výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky včetně dodejky).

12. Dopisem ze dne 31. 8. 2020 upozornila žalobkyně žalovaného na nepovolený debet na jeho účtu a vyzvala jej k okamžitému uhrazení minimální částky 597,58 Kč (oznámení o vzniku nepovoleného debetu). Dopisem ze dne 10. 9. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu (odstoupení). Dopisem ze dne 2. 10. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému zrušení účtu č. [bankovní účet] poté, co došlo dne 29. 9. 2020 k zániku smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně (oznámení). Záporný zůstatek na účtu ve výši - 3 627,50 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet] (výpis z účtu).

13. Předžalobními upomínkami ze dne 20. 11. 2020 odeslanými téhož dne vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě jeho dluhů (předžalobní upomínky včetně podacích archů).

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Smlouva o úvěru byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Smlouva o povoleném debetu byla soudem posuzována podle § 2665 o. z., dle kterého ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

17. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Žalobkyně soudu prokázala, že před uzavřením obou smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně přitom využila všech jí dostupných zdrojů, nespolehla se pouze na informace od žalovaného, pečlivě si obstarala přehled majetkových poměrů žalovaného a náležitě tyto poměry vyhodnotila. Soud se otázkou zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní zabýval z úřední povinnosti, jelikož druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, [právnická osoba] [anonymizováno], řízení o předběžné otázce, rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla převodem na jeho bankovní účet a poté mu umožnila přečerpat finanční prostředky na jeho bankovním účtu č. [bankovní účet] až do výše záporného zůstatku 3 000 Kč. Žalovaný se však v rozporu se smluvními ujednáními postupně od listopadu 2019 dostával do prodlení se splácením svých závazků vůči žalobkyni, a proto žalobkyně v souladu s § 2001 o. z. a smluvními ujednáními odstoupila od smlouvy o běžném účtu a závazek ze smlouvy o úvěru i smlouvy o povoleném debetu zesplatnila, což žalovanému oznámila.

20. Žalobkyně si právem nárokuje ze smlouvy o úvěru poskytnutou a nesplacenou jistinu úvěru ve výši 164 945,43 Kč spolu se sjednaným poplatkem za pojištění splácení ve výši 3 900 Kč (13 měsíčních poplatků po 300 Kč) a sjednaným poplatkem za výpis z účtu ve výši 507 Kč (13 měsíčních poplatků po 39 Kč dle sazebníku). Žalobkyně dále požadovala přiznání poplatků celkem ve výši 4 000 Kč (2 x 250 Kč a 7 x 500 Kč) za upomínky na prodlení s úhradou jednotlivých splátek, soud přitom za účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dlužných splátek žalovaného považuje pouze maximálně 300 Kč za jednotlivou upomínku, tudíž v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ se částka 1 400 Kč převyšující účelně vynaložené náklady na upomínání (2 600 Kč, tj. 2 x 250 Kč + 7 x 300 Kč) považuje za smluvní pokutu. Smluvní pokuta ve výši 1 400 Kč není v rozporu s omezeními dle § 122 odst. 3 ZoSÚ, nebyl proto důvod žalobě nevyhovět i do tohoto nároku. Soud v souladu se shora uvedeným žalobkyni všechny tyto nároky přiznal spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny 164 945,43 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti žalovaným dosud zcela neuhrazené splátky splatné dne 20. 3. 2020 (tj. 21. 3. 2020) do dne vyhotovení transakční historie (7. 12. 2020) ve výši 12 418,89 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 164 945,43 Kč za stejné období ve výši 1 647,81 Kč a úroku z úvěru ve výši 11,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne 8. 12. 2020 do zaplacení. Úrok z úvěru byl přiznán podle § 2395 o. z. ve výši dle smlouvy a zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Ze smlouvy o povoleném debetu žalobkyně oprávněně požadovala zaplacení vzniklého záporného zůstatku v nepovolené výši 3 627,50 Kč, soud proto i tuto částku žalobkyni přiznal spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v celkové výši 37 862,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 7 080 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou 24 540 Kč za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby, přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 176 979,93 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 8 180 Kč; soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jelikož tato tvrzení měla být již součástí žalobního návrhu, aby bylo tento návrh možno považovat za perfektní, a proto náklady na doplnění vyjádření nejsou náklady vynaloženými účelně; -) odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 342,40 Kč.

23. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.