8 C 46/2021
č. j. 8 C 46/2021-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 4 982 Kč za administrativní poplatek, protože smluvní ujednání o něm bylo neplatné. Soud považoval poplatek za neurčitý a v rozporu s dobrými mravami, protože neodpovídal reálnému protiplnění. Žalovaná byla povinna zaplatit zůstatek jistiny ve výši 4 530 Kč spolu s úroky a zákonným úrokem z prodlení. Náklady řízení nebyly náhradou přiznány žádnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 512 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky celkem 4 982 Kč spolu s úrokem ve výši 27 % ročně z celkové částky 2 047 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z celkové částky 2 047 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku celkem 4 530 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 1 170,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem v celkové výši 3 981,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 27 % ročně z částky 4 530 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 530 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným k soudu dne 27. 11. 2020 ve znění jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, dne 14. 4. 2016 a smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, dne 6. 6. 2016. Na základě první smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 8 561 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 770 Kč (úroková sazba 27 % ročně), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 491 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 8. 6. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě druhé smlouvy o zápůjčce peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 8 561 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 770 Kč (úroková sazba 27 % ročně), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 491 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 13. 11. 2017. Nedílnou součástí obou smluv byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila v obou případech schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty žalované. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila. Poslední platbu na obě smlouvy žalovaná provedla dne 13. 11. 2017. Původní věřitelce proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami v případě první smlouvy právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky: jistiny ve výši 2 795,29 Kč a poplatku ve výši 1 169,85 Kč po započtení provedených úhrad žalované ve výši celkem 14 595,86 Kč a v případě druhé smlouvy právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky: jistiny ve výši 3 781,61 Kč a poplatku ve výši 1 765,25 Kč po započtení provedených úhrad žalované ve výši celkem 13 014,14 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 24. 6. 2019 své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat z první smlouvy též kapitalizovaný úrok ve výši 1 800,94 Kč (úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny 2 795,29 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. dne 9. 6. 2017, do dne postoupení pohledávky), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 529,61 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 2 795,29 Kč od uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, tj. od 16. 6. 2017, do postoupení pohledávky), úrok ve výši 27 % a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 2 795,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Z druhé smlouvy žádala žalobkyně na žalované dále přiznat kapitalizovaný úrok ve výši 2 180,07 Kč (úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny 3 781,61 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. dne 1. 8. 2017, do dne postoupení pohledávky), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 641,10 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 3 781,61 Kč od uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, tj. od 8. 8. 2017, do postoupení pohledávky), úrok ve výši 27 % a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 3 781,61 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Polska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení).
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
5. Obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaná podepsaly dne 14. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč a poslední splátce ve výši 271 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek, což znamená, že je povinna splácet poskytnuté prostředky k rukám zástupce právní předchůdkyně žalobkyně dle číslo smluvních podmínek. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.
6. Obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaná podepsaly dne 6. 6. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 310 Kč a poslední splátce ve výši 271 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek, což znamená, že je povinna splácet poskytnuté prostředky k rukám zástupce právní předchůdkyně žalobkyně dle číslo smluvních podmínek. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.
7. Součástí obou smluv byly totožné smluvní podmínky. Podle čl. 2 smluvních podmínek otištěných na jejich zadní straně zahrnuje administrativní činnost poskytovaná na základě smlouvy činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického upozornění a/nebo písemného upozornění na prodlení, podporu prostřednictvím telefonické linky a kontaktních center právní předchůdkyně žalobkyně, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty nebo poškození a mimořádné přijetí splátky celkové dlužné částky na pobočce právní předchůdkyně žalobkyně. Hotovostní režim splátek jako doplňková volitelná služba zahrnuje podporu zákazníka při uzavření smlouvy, osobní doručení částky zápůjčky na místo bydliště a osobní výběr splátek v místě bydliště zákazníka. Dle čl. 3 smluvních podmínek činila RPSN 90,99 %. Dle čl. 4 smluvních podmínek byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 28,63 % ročně. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Podle čl. 6 smluvních podmínek se žalovaná zavázala platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně, poplatek za hotovostní režim splátek byl stanoven jako 43 % z celkové výše spotřebitelského úvěru. Podle čl. 8 smluvních podmínek budou jakékoliv splátky celkové dlužné částky započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky.
8. Při prověřování úvěruschopnosti dne 14. 4. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je vdaná, nemá žádné nezaopatřené dítě, má středoškolské vzdělání, žije v nájmu, úvěr potřebuje na opravy/rekonstrukce. Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba jako dělnice. V zaměstnání dosahovala žalovaná čistého měsíčního příjmu 20 000 Kč. Po odečtení měsíčních výdajů 12 300 Kč (nájem 6 000 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč a interní splátky anonymizována dvě slova 2 100 Kč) zbýval žalované použitelný příjem ve výši 7 700 Kč. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky za 3 měsíce a výpis z účtu za 3 měsíce.
9. Při prověřování úvěruschopnosti dne 6. 6. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je vdaná, nemá žádné nezaopatřené dítě, má učňovské vzdělání, žije v nájmu, úvěr potřebuje na opravy/rekonstrukce. Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba jako dělnice. V zaměstnání dosahovala žalovaná čistého měsíčního příjmu 21 500 Kč. Po odečtení měsíčních výdajů 13 850 Kč (nájem 4 000 Kč, spoření/pojištění 1 250 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč, interní splátky anonymizována dvě slova 1 600 Kč a externí splátky zápůjček 4 000 Kč) zbýval žalované použitelný příjem ve výši 7 450 Kč. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, výplatní pásky za 3 měsíce a výpis z účtu za 3 měsíce.
10. Sjednané splátky ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 4. 2016 žalovaná nehradila řádně a včas, na svůj závazek uhradila v období od 14. 4. 2016 do 6. 2. 2018 pouze částku 14 595,86 Kč, z čehož bylo 1 660,19 Kč započteno na úrok, 5 730,96 Kč na náklady na sjednání a správu úvěru (tj. poplatek tvořený poplatkem na administrativní činnost a hotovostní režim splátek) a dále 7 204,71 Kč na úmor zápůjčky. Sjednané splátky ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 6. 2016 žalovaná nehradila řádně a včas, na svůj závazek uhradila v období od 6. 6. 2016 do 6. 2. 2018 pouze částku 13 014,14 Kč, z čehož bylo 1 572,47 Kč započteno na úrok, 5 223,28 Kč na náklady na sjednání a správu úvěru (tj. poplatek tvořený poplatkem na administrativní činnost a hotovostní režim splátek) a dále 6 218,39 Kč na úmor zápůjčky.
11. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 24. 6. 2019 postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, v seznamu postoupených pohledávek je pohledávka za žalovanou uvedena na str. 17 ze 169 a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 24. 6. 2019 odeslaným 17. 7. 2019. K zaplacení žalované dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 14. 7. 2020 odeslaným následujícího dne.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
13. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Polsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 2 smluvních podmínek.
14. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený dvěma smlouvami o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě předala obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky v hotovosti celkem ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 9 odst. 1.
16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
17. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky v 60 týdenních splátkách spolu s úrokem, poplatkem za administrativní činnosti a poplatkem za hotovostní režim splátek vyčíslenými na dobu trvání smlouvy. Výše úroku a poplatku za hotovostní režim a způsob jejich stanovení vyplývaly ze smluvních podmínek – jednalo se o procentní část poskytnutých úvěrů (úrok 28,63 % ročně a poplatek za inkaso ve výši 43 % z částky úvěru), jinak tomu však bylo v případě poplatku za tzv. administrativní činnost. Jeho výše je uvedena ve smlouvách jednorázovou částkou, ve smluvních podmínkách pak způsob výpočtu tohoto poplatku stanoven není. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, bylo by namístě, aby stanovení plateb souvisejících s úvěrem bylo pro spotřebitele dostatečně předvídatelné a transparentní a aby bylo možné výši požadovaných poplatků nějakým způsobem ověřit (např. výpočtem procentní sazby z jistiny nebo kontrolou jednorázově určené paušální částky dle položky sazebníku).
18. Nejenom nedostatek způsobu určení výše poplatku za administrativní činnost je v daném případě sporná, právní předchůdkyně žalobkyně ve smluvních podmínkách v čl. 2 vysvětluje, že poplatek zahrnuje 1) činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického upozornění a/nebo písemného upozornění na prodlení, 2) podporu prostřednictvím telefonické linky a kontaktních center právní předchůdkyně žalobkyně, 3) činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty nebo poškození a nakonec 4) mimořádné přijetí splátky celkové dlužné částky na pobočce právní předchůdkyně žalobkyně. Dle jazykového vyjádření se jedná o výčet konečný, nikoliv pouze demonstrativní. Nelze si nevšimnout, že všechny výše uvedené služby můžeme za správu úvěru (jíž administrativní činnost je) považovat jenom stěží. Platí-li si spotřebitel službu osobního výběru splátek v místě bydliště, má právo očekávat, že osoba výběrčího by jej na případnou kumulaci neuhrazených splátek upozornila a jednalo by se tak o činnost spadající pod režim výběru splátek, nikoliv správu úvěru. Zbývající vypočtené činnosti (pod body 2 až 4) nelze považovat za administraci úvěru (tj. činnost obvykle s poskytnutím úvěru související a pravidelně se opakující), nýbrž za určité nahodilé úkony, kterých nemusí být za celou dobu trvání úvěrového vztahu potřeba.
19. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za administrativní činnost je ve vztahu ke spotřebiteli neurčité, spotřebitel za tento poplatek nedostává žádnou službu správy úvěru (pouze možnost určitého plnění v případě nahodilé události, která však nemusí za celou dobu úvěrového vztahu vůbec nastat), případně službu, která je kryta jiným poplatkem (hotovostním inkasem), a proto takové ujednání má soud za neplatné pro rozpor se zákonem podle § 580 o. z., jelikož veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí být jasná a srozumitelná (§ 1811 odst. o. z.), a pro rozpor s dobrými mravy, protože poplatek za administrativní činnost tak, jak by sjednán ve smlouvě, má sloužit pouze k navýšení odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí úvěru, aniž by opticky došlo k navýšení úroku a aniž by spotřebitel reálně obdržel nějaké protiplnění. Co se týče bodu 4) ve výčtu administrativních činností, tento je současně v rozporu s pravidly pro předčasné splacení spotřebitelského úvěru stanovenými v § 15 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. K neplatnosti podle § 580 o. z. přihlíží soud i bez návrhu (§ 588 o. z.), neplatnost ujednání o poplatku za administrativní činnost ovšem nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).
20. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěry skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s placením svých závazků. Při zohlednění neplatnosti ujednání o administrativním poplatku, měla právní předchůdkyně žalobkyně v případě obou smluv nárok na vrácení jistiny 10 000 Kč a zaplacení úroku 1 770 Kč a inkasního poplatku 4 300 Kč. Z úhrad žalované provedených na první smlouvu ve výši 14 595,86 Kč byl úrok i inkasní poplatek zcela uhrazen a na jistinu bylo započteno 8 525,86 Kč, dluh žalované na jistině z této smlouvy představuje 1 474,14 Kč. Z úhrad žalované provedených na druhou smlouvu ve výši 13 014,14 Kč byl úrok i inkasní poplatek zcela uhrazen a na jistinu bylo započteno 6 944,14 Kč, dluh žalované na jistině z této smlouvy představuje 3 055,86 Kč.
21. Soud proto výrokem I. žalobu zamítl co do celkové částky administrativního poplatku 4 982 Kč (2 x 2 491 Kč) a dále co do požadovaného úroku 27 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částek převyšujících dosud neuhrazenou jistinu, tj. z částky 2 047 Kč (2 795,29 Kč – 1 474,14 Kč + 3 781,61 Kč – 3 055,86 Kč), od 25. 6. 2019 do zaplacení. Výrokem II. uložil soud žalované povinnost k úhradě jistiny úvěru v celkové výši 4 530 Kč (1 474,14 Kč + 3 055,86 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem v celkové výši 3 981,01 Kč (1 800,94 Kč + 2 180,07 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 1 170,71 Kč (529,61 Kč + 641,10 Kč), úrokem ve výši 27 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 4 530 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.
22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož úspěch a neúspěch účastníků odpovídá zhruba jedné polovině a po odečtení neúspěchu žalobkyně od úspěchu žalované se procentuální hodnota nákladů řízení blíží nule, přičemž žalované ani tak žádné náklady řízení nevznikly, a proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
23. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.