8 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalovaná je vlastnicí pozemků parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha o výměře výměra a parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha o výměře výměra, nově vymezených geometrickým plánem číslo rok vyhotoveným anonymizováno jméno příjmení, ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem anonymizováno příjmení příjmení pod číslo rok a potvrzeným stát. instituce, stát. instituce, pod anonymizováno – číslo rok číslo dne datum, vše v obci a katastrální uzemí, zaps. na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí.

II. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 874 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované určení svého vlastnického práva k pozemkům parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha o výměře výměra a parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha o výměře výměra, nově vymezeným geometrickým plánem číslo rok vyhotoveným anonymizováno jméno příjmení, ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem anonymizováno příjmení příjmení pod číslo rok a potvrzeným stát. instituce, stát. instituce, pod anonymizováno – číslo rok číslo dne datum, vše v obci a katastrální uzemí zapsáno na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí souboru nemovitých věcí funkčně souvisejících s domem adresa v obci a katastrální uzemí, zapsaných na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec. V rámci tohoto souboru nemovitých věcí rodina žalobkyně od nepaměti vlastní a užívá předzahrádku funkčně související s domem adresa. Žalobkyně příslušný soubor nemovitých věcí nabyla od svých prarodičů (pana jméno jméno a paní jméno celé jméno žalobkyně) darovací smlouvou ze dne datum, ti je nabyli od rodičů pana jméno jméno, tj. pra-prarodičů žalobkyně: pana jméno jméno a paní jméno celé jméno žalobkyně kupní smlouvou ze dne datum Pan příjmení jméno a paní jméno celé jméno žalobkyně pak nemovité věci nabyli v roce rok. V lednu rok žalobkyně kontrolou údajů v katastru nemovitostí zjistila, že předzahrádka domu adresa je v katastru nemovitostí evidenčně vedena na žalovanou jako část pozemku parc. číslo ostatní komunikace - ostatní plocha o evidované výměře rok m², zapsaného na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec. Do ledna rok neměla žalobkyně žádnou pochybnost o svém vlastnickém právu k předzahrádce. Žalobkyně i její právní předchůdci předzahrádku výlučně užívali a mají ji od nepaměti oplocenou, oplocení po generace udržovali a udržují. Oplocení předzahrádky (pletivo) i kované oplocení (vrata) vznikly ještě před rokem rok, kdy nabyly nemovité věci obec a jméno jméno. Podezdívka a sloupky oplocení jsou původní, pouze před rokem rok došlo k výměně pletiva a natření kovaného oplocení. Vzhledem k evidentnímu splnění zákonných požadavků na vydržení žalobkyně oslovila žalovanou dopisem ze dne datum s žádostí o akceptaci vydržení vzhledem k předzahrádce s tím, že nabídla hrazení veškerých nákladů transakce vč. pořízení geometrického plánu. Žalovaná požadavek žalobkyně odmítla a nabídla pouze úplatný převod. Žalobkyně nechala za účelem oddělení částí, které užívá jako vlastník, vypracovat geometrický plán číslo rok, ve kterém jsou vydržené pozemky žalobkyně odděleny z pozemku parc. číslo označeny nově jako pozemky parc. číslo o výměře výměra a parc. číslo o výměře výměra Celkem má sporná část pozemku (předzahrádky) výměru anonymizována dvě slova Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k uzavření souhlasného prohlášení, na základě kterého by sporné pozemky byly evidenčně zapsány do vlastnictví žalobkyně a opět nabídla, že ponese náklady celé transakce. Žalovaná nabídku opět odmítla. Žalobkyně je přesvědčena, že jsou splněny veškeré zákonné předpoklady vydržení. K vydržení došlo již za doby vlastnictví právních předchůdců žalobkyně, jejích pra-prarodičů pana jméno jméno a paní jméno celé jméno žalobkyně, podle § 134 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl platný v době, kdy došlo k vydržení, a to již ke dni datum. Z těchto důvodů je, přes zápis v katastru nemovitostí, skutečným vlastníkem sporných pozemků parc. číslo o výměře výměra a parc. číslo o výměře výměra žalobkyně. Na jednání soudu žalobkyně doplnila, že naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva spatřuje v uvedení v soulad rozpor stavu zapsaného v katastru nemovitostí se stavem faktickým.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává a navrhla podanou žalobu zamítnout. Žalovaná je přesvědčena, že dobrá víra, o kterou žalobní nárok žalobkyně opírá, jí nesvědčí. Z výpisu z knihovní vložky číslo vlastníků jméno a jméno příjmení ohledně stavební parcely číslo s domem adresa je zde uvedena výměra stavební parcely výměra a ve vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální uzemí vlastníků jméno a jméno příjmení, kde je zapsána stavební parcela číslo s domem adresa, vykazuje stavební parcela výměru výměra. Z notářského zápisu číslo ze dne datum nabyvatelů jméno a jméno příjmení vyplývá vlastnictví k domu adresa s parcelou st. anonymizováno a domu adresa s parcelou st. anonymizováno s odkazem na knihovní vložky poz. knihy číslo pro katastrální uzemí, avšak nejsou zde uvedeny výměry pozemků. Žalobkyni ani jejím předchůdcům nenáleží vlastnické právo k tzv. zaměřené předzahrádce (výměra a výměra), žalobkyni nesvědčí žádný právní titul a žalobkyně nemohla být v dobré víře i s ohledem na výměru celku parcely číslo. Stavební parcela číslo má evidovanou výměru výměra a přilehlá zahrádka k této parcele má dle geometrického plánu celkem výměru výměra, nepoměr výměry stavební parcely číslo ke které zahrádka přiléhá, a předzahrádky je více než 115 % (celkem výměra), v možnostech průměrně obezřetného člověka bylo možné odhalit nesoulad faktické výměry výměra užívaných pozemků s právním stavem evidované výměry. Žalobkyně ani v souladu s § 80 o. s. ř. netvrdí a neosvědčuje svůj naléhavý právní zájem. Rodina žalobkyně užívala předzahrádku před domem adresa v obci obec, nikdy ale nebyli vlastníky této předzahrádky, chybí zde dobrá víra - pouze předzahrádku užívali. Již ve smlouvě kupní z roku rok, kde nemovitost adresa a stp. číslo nabyli obec a jméno jméno, je uvedeno, že jde o převod dvou rodinných domků s nepatrnou parcelou. Ve smlouvě kupní z roku rok je již dům adresa a stp. číslo označená výměrou výměra. To samé je v darovací smlouvě z roku rok: stp. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra. Prostým náhledem do katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný a každému k nahlédnutí dostupný, bylo možné zjistit, že předzahrádka není ve vlastnictví žalobkyně ani nebyla ve vlastnictví jejích právních předchůdců. Rovněž daňové povinnosti vůči státu si plnila rodina žalobkyně po celou dobu pouze k parcele stp. číslo s výměrou výměra. Žalované náleží vlastnické právo k celku parcely číslo o celkové výměře výměra. příjmení žalovaná obec hospodařila s majetkem s péčí řádného hospodáře, jak jí ukládá zákon o obcích č. 172/1991 Sb., nemohla souhlasit s tím, že by v rámci zaměření geometrickým plánem bylo zapsáno vlastnictví k pozemkům na základě souhlasného prohlášení žalobkyně a žalované. Žalovaná navrhovala odprodat žalobkyni geometrickým plánem rozdělené parcely číslo o výměře výměra a číslo o výměře výměra, označené žalobkyní jako„ předzahrádka“ za úředně stanovenou cenu, což žalobkyně odmítla. Právní předchůdci žalobkyně si bez předchozího souhlasu kohokoli zabrali větší část pozemku, než který jim náležel, tento si oplotili a tím vznikla„ předzahrádka“. Žalovaná nemohla přistoupit na požadavek žalobkyně k souhlasnému prohlášení o vlastnickém právu žalobkyně, neboť by žalovaná docílila toho, že by se mohli i ostatní občané domáhat svého domnělého vydržecího práva k nemovitostem na žalované a žalovaná, pokud by se tímto způsobem zbavovala majetku, následně by jí žádný legální majetek nezbyl a vystavovala by se riziku postihu špatného hospodaření s obecním majetkem. Žalovaná sice nezpochybňuje užívání sporné části parcely žalobkyní i jejími právními předchůdci, má však za to, že nemohli být v dobré víře. Tehdejší platné předpisy občanského práva neumožňovaly nabýt vlastnictví k věci ve vlastnictví československého státu, resp. v socialistickém vlastnictví, vydržením. Tato situace pak byť s určitou obměnou prakticky trvala do datum. Tvrzení žalobkyně, že užívání pozemku jako vlastníka„ trvalo po dobu delší 10 let již ke dni datum, kdy byl institut vydržení navrácen do českého civilního práva“, neobstojí. Podle § 115 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, nebylo možno vydržením nabýt vlastnické právo mj. k věcem, které byly v socialistickém vlastnictví (šlo o tzv.„ nezcizitelné věci“). Zákon číslo Sb., občanský zákoník, který nahradil zákon č. 141/1950 Sb., způsob nabytí vlastnického práva vydržením nepřipouštěl, a to až do datum, kdy se institut vydržení vrátil do soukromoprávní úpravy zákonem č. 131/1982 Sb., nicméně podle této právní úpravy vydržení nebylo možné uplatnit ve vztahu k věcem z majetku v socialistickém vlastnictví a k pozemkům v socialistickém vlastnictví ani k věcem a pozemkům, ke kterým měla socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů (§ 135 odst. 3). Současně se žalobkyně nemůže dovolávat vydržení předzahrádky jejími právními předchůdci, jestliže jí nesvědčí žádná právní titul o jejím převodu, k tomu žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009.

3. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

4. Kupní smlouvou ze dne datum zachycenou v notářském zápise anonymizováno jméno příjmení, státním notářem v anonymizována dvě slova příjmení, pověřeným zástupcem státního notáře jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka, anonymizováno číslo, došlo ve prospěch kupujících – manželů jméno a jméno příjmení ze strany prodávajících – paní jméno příjmení a její dcery jméno příjmení k prodeji domu adresa se stp. číslo zapsaného ve vložce číslo pozemkové knihy obec a domu adresa se stp. číslo zapsaného ve vložce číslo pozemkové knihy obec se všemi právy a břemeny a příslušenstvím, pozemky v mezích a hranicích, jak je prodávající samy držely a jich užívaly. Smluvní strany souhlasně prohlásily v bodě sedmém kupní smlouvy, že jde o převod dvou rodinných domků s nepatrnou parcelou, které spolu souvisí a tvoří jeden celek (notářský zápis).

5. Kupní smlouvou ze dne datum zachycenou v notářském zápise anonymizováno jméno příjmení, státním notářem v obec, pod sp. zn. spisová značka, anonymizováno číslo, došlo ve prospěch kupujících – manželů jméno a jméno příjmení ze strany prodávajících – manželů jméno a jméno příjmení k prodeji domu adresa ve stavu demolice se stp. číslo (výměra) zapsaného ve vložce číslo pozemkové knihy obec a domu adresa v k.ú. obec se stp. číslo (výměra) zapsaného ve vložce číslo pozemkové knihy obec (notářský zápis). Převod vlastnického práva byl zanesen do pozemkové knihy k.ú. obec v knihovní vložce číslo (výpis z pozemkové knihy).

6. Smlouvou ze dne datum darovali manželé jméno a jméno jméno žalobkyni stavbu adresa na pozemku parc. číslo o výměře výměra a stavbu adresa na pozemku parc. číslo o výměře výměra, vše v k. ú. obec, část územní celek, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo. Podle odst. 2 čl. I. smlouvy je jako příslušenství těchto staveb uvedena ČOV, přilehlá zahrádka, stodola, garáž, kůlna a venkovní betonové a travnaté plochy (darovací smlouva). Vlastnické právo žalobkyně dle darovací smlouvy bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě návrhu na vklad podaného dne datum (návrh na vklad), k zápisu došlo dne datum (výpis z katastru nemovitostí). 7. obec pozemku St. anonymizováno, na němž stojí dům adresa, je od roku rok beze změny. U domu adresa hranice kopíruje jeho levou zeď – při pohledu z ulice – a před přední zdí je úzký pás, od něhož hranice šikmo pokračuje k domu adresa (katastrální mapa).

8. Žalovaná je vlastnicí pozemku parc. číslo o výměře výměra – ostatní plocha v k. ú. obec, část územní celek, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo to na základě zákona číslo (výpis z katastru nemovitostí).

9. Před domem adresa a vlevo vedle něj je při pohledu z ulice oplocená zahrádka, na přední zahrádce je umístěna nádrž na svod dešťové vody a na boční zahrádce jsou záhony (letecká mapa). anonymizováno jméno příjmení vyhotovil k rozdělení pozemku parc. číslo v k. ú. obec, část územní celek, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví číslo k oddělení zahrádky u domu adresa geometrický plán číslo rok ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem anonymizováno příjmení příjmení pod číslo rok a potvrzený za Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, jméno příjmení pod anonymizováno – číslo rok číslo dne datum. Od pozemku parc. číslo se odděluje pozemek parc. číslo o výměře výměra a parc. číslo o výměře výměra (geometrický plán).

10. Při pohledu z ulice je vidět dům adresa, vlevo je budova adresa. Předzahrádka se nachází před budovou adresa a z levé její strany. V místě, kde končí křídlo budovy adresa, je kovová branka a vlevo vedle ní brána pro vjezd vozidla, na bránu vlevo navazuje zděný přístřešek pro měřič elektřiny, vlevo od zděného přístřešku stále v úrovni brány a branky pokračuje kovaný plot s podezdívkou. Plot je nahoře zdobený šipkami, přibližně v úrovni zděného přístřešku začíná budova adresa, mezi ní a plotem je na pravé straně přibližně anonymizováno m široký odstup, který se zužuje doleva ve tvaru trojúhelníku. Předzahrádka se pak dále vlevo rozšiřuje za roh podél budovy adresa do větší předzahrádky, mezi rohem domu a rohem plotu je vzdálenost 1,75 m. Větší předzahrádka je z levé strany ohraničena straším pletivovým plotem s podezdívkou a vlevo od budovy adresa sahá předzahrádka od domu téměř k silnici. příjmení a plot odděluje travnatý pás. Předzahrádka vzadu sahá k sousední budově, je trojúhelníkového tvaru a směrem dozadu se rozšiřuje. Vzadu se v ní nachází rozvětvený ovocný strom – meruňka, záhony s rajčaty a větší rybízový keř (místní šetření). Předzahrádka je u domu v podobě, jaká je dnes, minimálně od roku rok, meruňkový strom se zde nachází asi 4 roky. Podezdívka oplocení je u domu po celou dobu nejméně od roku 1955, měnilo se pouze pletivo oplocení a natíral se plot (svědecký výslech jméno jméno staršího). Přibližně od roku 2000 či 2001 měli jméno v budově adresa chladírnu drůbeže a tehdy zřídili pilíř na elektřinu. V r. 1996 v létě se ženil otec žalobkyně, a to vyměňovali pletivo v oplocení, jinak byl plot beze změny od jeho dětství (svědecký výslech jméno jméno staršího). Nejméně posledních 19 let je zahrádka u domu adresa oplocena tak, jak je to dnes (svědecký výslech jméno příjmení). Žalobkyně či její právní předchůdci platili daň z nemovitostí z pozemku parc. č. St. anonymizováno (shodné tvrzení účastníků).

11. Zaplocených pozemků má žalovaná ve svém majetku mnoho, historicky k tomu docházelo. Majetek žalované obce nebyl tak hlídaný, hranice pozemků se neřešily. Za posledních 10 let se řešilo asi 5 podobných případů. Jak dlouho je předzahrádka u anonymizováno připlocena, nedokázal starosta žalované říct, ale za dobu, co je pan příjmení starostou (pozn. soudu: 10 let), plot u domu adresa stojí a pozemek za plotem užívají anonymizováno O problému se zápisem v katastru nemovitostí se žalovaná dozvěděla až na základě dopisu pana jméno (účastnický výslech starosty žalované).

12. Žalobkyně požádala dopisem datovaným datum žalovanou o schválení bezúplatného převodu části pozemku parc. číslo do jejího vlastnictví s ohledem na jeho vydržení (uplatnění práva vydržení). Žalovaná žalobkyni odpověděla dopisem datovaným datum tak, že by nejprve muselo proběhnout soudní řízení osvědčující vydržení části pozemku žalobkyní, a navrhla, aby žalobkyně část pozemku odkoupila na cenu 100 Kč za m2 (odpověď žalované). Dopisem ze dne datum se žalobkyně obrátila prostřednictvím svého zástupce na žalovanou s pokusem o smírné vyřešení věci před podáním žaloby (dopis zástupce žalobkyně).

13. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: Kupní smlouvou ze dne datum nabyli manželé jméno a jméno jméno dům adresa se stp. číslo dům adresa se stp. číslo v obci obec bez uvedení výměry pozemků, pouze s označením„ s nepatrnou parcelou“, a následně je kupní smlouvou ze dne datum převedli na manžele jméno a jméno příjmení, pozemky jsou již označeny výměrou, a to stp. číslo výměrou výměra a stp. číslo výměrou výměra Smlouvou ze dne datum darovali manželé jméno a jméno jméno tyto nemovité věci žalobkyni mimo jiné včetně přilehlé zahrádky. Žalovaná je vlastnicí pozemku parc. číslo o výměře výměra v obec obec se nachází před budovou adresa a z levé její strany, je oplocena kovaným a pletivovým plotem se starou podezdívkou. Předzahrádka je u domu v podobě, jaká je dnes, minimálně od roku 1955, pouze se prováděla údržba oplocení. Geometrickým plánem anonymizováno jméno příjmení číslo rok byly od pozemku parc. číslo oddělené pozemky se zahrádkou u domu adresa parc. číslo číslo celkem tvoří výměra. Žalobkyně či její právní předchůdci platili daň z nemovitostí z pozemku parc. č. St. anonymizováno.

14. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:

15. Na úvod je třeba uvést, že žaloba je přípustná podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jelikož žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva, neboť účelem žaloby je dosažení souladu faktického stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Obě účastnice jsou věcně legitimovány – žalobkyně jako tvrzená vlastnice oddělených nové vytvořených pozemků parc. číslo (dále také jako„ zahrádka“ nebo„ předzahrádka“) a žalovaná jako jejich zapsaná vlastnice.

16. Soud postupoval ve věci v souladu s § 3028 odst. 2 věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle zákona číslo Sb., občanského zákoníku (dále jako„ obč. zák.“), protože všechny právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, měly nastat před datum.

17. Podle § 134 odst. 1 a 3 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

18. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně (i její právní předchůdci) byla objektivně se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí náleží právo k zahrádce u domu adresa v anonymizována dvě slova. Žalobkyně se domnívala, že nabyla zahrádku společně s dalšími nemovitými věcmi (dvěma rodinnými domy adresa a parcelami St. anonymizováno a anonymizováno), resp. že se jedná o součást pozemku parc. St. anonymizováno, a to na základě darovací smlouvy od svých prarodičů, kteří nemovité věci nabyli kupní smlouvou ze dne datum, a ti zase od rodičů dědečka žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne datum.

20. Ve prospěch dobré víry žalobkyně svědčí hned několik okolností. První z nich je skutečnost, že zahrádku nerušeně užívali právní předchůdci žalobkyně od roku 1956 ve stejném rozsahu, v jakém ji užívá nyní žalobkyně. Dlouhodobá pokojná držba žalobkyně a jejích právních předchůdců trvající 65 let posiluje závěr o jejich dobré víře, protože při obvyklé péči o majetek by žalovaná jako skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupila k řešení věci, pokud by měla za to, že žalobkyně či její právní předchůdci užívají její pozemek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4952/2016), obzvláště tehdy jsou-li právními předchůdci žalobkyně osoby jí blízké (prarodiče a praprarodiče), u nichž neměla důvod k větší opatrnosti ohledně rozsahu od nich nabytého majetku, zejména šlo-li o nemovité věci darované a tvořící ohrazený ucelený funkční celek, jako takový zjevně řadu desetiletí užívaný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1261/2007).

21. Za druhé je zahrádka k domu adresa připlocena nejméně od roku 1956. Stav podezdívky oplocení odpovídá tomu, že kovaný i pletivový plot se na místě nachází po několik generací rodiny žalobkyně. Sporné části pozemku parc. číslo byly k nemovitým věcem žalobkyně či jejích právních předchůdců vždy připloceny a s domem užívány jako jednolitý funkční celek tvořící rodinné domy se zahrádkou. Vzhledem k místu, kde se dům nachází, lze předpokládat jeho existenci alespoň s určitým minimálním venkovním prostorem okolo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2010). Oprávněnou držbu nemůže sama o sobě vyloučit skutečnost, že se držitelé při nabytí nemovitosti nepřesvědčili o hranici jimi nabývaných pozemků podle operátů tehdejší evidence nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2211/2000).

22. Žalovaná vyvozuje nedostatek dobré víry právních předchůdců žalobkyně z ustanovení kupní smlouvy z roku 1956, v níž je uvedeno, že k rodinným domů adresa náleží pouze nepatrná parcela, tudíž si rodina žalobkyně musela být vědoma toho, že užívá větší pozemek, než jí náleží. Žalovaná zde ale přehlíží, že jako nepatrná parcela je tu označena nejenom parc. St. anonymizováno o výměře výměra, ale i parc. St. anonymizováno, která má výměru výměra, tudíž z označení parcely jako nepatrné nelze bez dalšího učinit závěr, že právní předchůdci žalobkyně mohli rozpoznat, že jim zahrádka nenáleží. Žalovaná zpochybňovala dobrou víru žalobkyně také tím, že poukázala na výrazný nepoměr výměry stavební parcely číslo se výměra a výměry zahrádky celkem výměra, tj. výměra zahrádky je více než 115 % vlastněného pozemku St. anonymizováno, přičemž bylo v možnostech průměrně obezřetného člověka odhalit nesoulad faktické výměry výměra užívaných pozemků s právním stavem evidované výměry. Soud na rozdíl od žalované neposuzoval poměr výměr pouze ve vztahu mezi pozemkem parc. St. anonymizováno a připlocenou zahrádkou, ale porovnával zahrádku s celým žalobkyní užívaným funkčním celkem (parc. St. anonymizováno s výměra a parc. St. anonymizováno se výměra) a v takovém případě činí výměra zahrádky pouze 11 % výměry celého žalobkyní užívaného celku.

23. Žalovaná v řízení dále namítala, že žalobkyně se nemohla dovolávat vydržení předzahrádky jejími právními předchůdci, jestliže jí nesvědčí žádný právní titul o jejím převodu, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009. Soud má však za to, že toto rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá, jelikož v odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu se jednalo o vydržení pozemku s vlastním parcelním číslem, který mohl být samostatně převoditelný, zatímco v případě žalobkyně na ni její právní předchůdci nemohli zahrádku převést, jelikož ta není samostatným pozemkem, nadto za situace, kdy se domnívali, že zahrádka je součástí jejich pozemku parc. St. anonymizováno, jehož byli vlastníky, o čemž svědčí i skutečnost, že zahrádku označili v darovací smlouvě jako příslušenství darovaných nemovitých věcí, byť samozřejmě z právního hlediska se o příslušenství nejedná.

24. Nerozhodné je, že žalobkyně ani její právní předchůdci neplatili daň z části jimi drženého pozemku žalované, protože současně platili daň z přilehlého pozemku St. anonymizováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015).

25. Co se týče splnění druhé podmínky vydržení, a to trvání nepřetržité oprávněné držby žalobkyně (jejích právních předchůdců) po dobu deseti let, zde soud poukazuje na proměny právní úpravy vydržení, jak k nim docházelo po roce 1956, kdy praprarodiče žalobkyně nemovité věci nabyli. S ohledem na absenci právní úpravy vydržení v obč. zák. ve znění účinném před novelou číslo Sb. (tj. do datum) nebylo možné vlastnické právo k nemovitostem vydržet. Po datum bylo sice vydržení v právní úpravě obsaženo (srov. § 135a obč. zák., ve znění účinném před novelou č. 509/1991 Sb.), ale pozemek (a to jakýkoliv pozemek, nejen pozemek v tzv. socialistickém společenském vlastnictví) nebyl až do datum, kdy nabyla účinnosti novela obč. zák., provedená zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva. To je patrné jednak z toho, že pozemky nebyly podle tehdejší legislativy i teorie předmětem tzv. osobního vlastnictví (§ 127 obč. zák., ve znění účinném před novelou č. 509/1991 Sb.), jakož i z toho, že oprávněný držitel pozemku, který splnil v této době podmínky vydržení, měl jen právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 1991. K vydržení vlastnického práva k pozemku fyzickými osobami tak mohlo dojít až od datum (srovnej § 134 obč. zák.). Z textu zákona přitom vyplývá, že vlastnické právo k pozemku nabude vydržením osoba, která kdykoliv po datum splní podmínky, stanovené § 134 obč. zák., přičemž do vydržecí doby se započítává i doba, po kterou měl oprávněný držitel pozemek v nepřetržité držbě před 1. l. 1992 (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1999 sp. zn. 22 Cdo 1193/98 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 1999, číslo str. 331) či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1204/2007).

26. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobkyně byla k lednu 2020, kdy u zahrádky zjistila nesoulad mezi faktickým stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, oprávněnou držitelkou zahrádky, a to jenom po datum po započtení doby držení zahrádky jejími právní předchůdci po dobu 18 let (při započtení doby před datum dokonce 64 let), čímž žalobkyně splnila zákonné podmínky pro vydržení zahrádky stanovené v § 134 obč. zák., a proto soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o určení vlastnického práva žalobkyně k zahrádce jako parc. číslo číslo v hranicích stanovených geometrickým plánem číslo 2020 vyhotoveným anonymizováno jméno příjmení, ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem anonymizováno příjmení příjmení pod číslo 2020 a potvrzeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pod anonymizováno – číslo rok číslo dne datum. Tento geometrický plán je v souladu s § 48 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, nedílnou součástí rozsudku.

27. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení v celkové výši 30 874 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou 18 600 Kč za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum a účast na místním šetření dne datum), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b) AT sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 3 100 Kč, -) odměnou 1 800 Kč za 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, -) náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 400 Kč, tj. 4 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět, -) cestovným ve výši 357,02 Kč na trase obec - obec a zpět na jednání dne datum (60 km) při cestě vozidlem anonymizována dvě slova s průměrnou spotřebou 5,7 litrů číslo km při ceně paliva 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., -) cestovným ve výši 226,11 Kč na trase obec – obec a zpět na jednání dne datum (124 km) při cestě vozidlem anonymizována dvě slova s průměrnou spotřebou 5,7 litrů číslo km při ceně paliva 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 4 490,46 Kč.

28. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.