8 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 39 318 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 200 Kč zastavuje.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 36 118 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 23. 3. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastnicemi dne 1. 7. 2015 peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 148,18 % ročně v 30 měsíčních splátkách po 5 264 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. V souladu se smlouvou ze dne 17. 10. 2016 poskytla žalobkyně žalované revolving (další peněžní prostředky) ve výši 30 321 Kč, čímž došlo k navýšení úvěru o dalších 18 měsíčních splátek. Výpůjční úroková sazba revolvingu činila 118,41 % ročně. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči ní zesplatnila ke dni 20. 4. 2018 (v důsledku prodlení o délce 60 dnů se splátkou [číslo] splatnou dne 18. 2. 2018). Do zesplatnění uhradila žalovaná žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku 159 763 Kč. Žalobkyni současně vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 2 495 Kč, tj. smluvní pokuty 499 Kč za splátku [číslo] s jejichž úhradou se dostala žalovaná do prodlení v délce 30 dní. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka za žalovanou 67 243,35 Kč sestávající z dosud nesplacené jistiny a přirostlých nesplacených úroků. Žalované dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, žalobkyně však požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, ke dni vyhotovení žaloby se jedná o částku 36 164,64 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni v sedmi platbách pouze částku 66 584 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nové jistiny úvěru (po zohlednění plateb žalované) ve výši 659,35 Kč, smluvní pokuty celkem 38 659,64 Kč spolu s úrokem z úvěru 80,72 % ročně a zákonným úrokem z prodlení z jistiny úvěru od 22. 4. 2018 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že po sdělení předběžného právního názoru soudu neví, co by dodala.

3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do částky 3 200 Kč, kterou žalovaná po podání žaloby zaplatila. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalované.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru (výpis ze seznamu subjektů).

6. Žalovaná dne 1. 7. 2015 podepsala návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na předtištěném formuláři, v návrhu se označila svým jménem a příjmením, adresou, bankovním účtem č. [bankovní účet] a telefonním číslem. Žalovaná požádala o revolvingový spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 60 000 Kč na dobu 30 měsíců. Základní celková částka splatná žalovanou měla činit 157 920 Kč, celková výše měsíční splátky pak 5 264 Kč. Výpůjční úroková sazba úvěru činila 148,18 % ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba. V případě splacení prvních 12 splátek a následně vždy každých 18 splátek bude žalované úvěr po schválení žalobkyní automaticky prodloužen o 18 měsíců a navýšen o 30 321 Kč. Výpůjční úroková sazba revolvingu činí 118,41 % ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba. Dle čl. XVI. návrhu jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru smluvní ujednání SRU. Žalobkyně přijala návrh žalované dne 7. 7. 2015 (návrh). Dle čl. 2 smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jako„ smluvní ujednání SRU“) v případě akceptace nabídky dá žalobkyně příkaz k bezhotovostnímu převodu prostředků odpovídajících sjednané základní celkové výši úvěru na účet žalované. Současně s odesláním prostředků odešle žalobkyně žalované oznámení o schválení úvěru. Dle čl. 3 smluvních ujednání SRU bude revolving za splnění podmínek sjednaných ve smlouvě o revolvingovém úvěru poskytnut bezhotovostním bankovním převodem na účet žalované, nejpozději den následující po poskytnutí revolvingu zašle žalobkyně žalované písemné oznámení. Dle čl. 3 smluvních ujednání SRU je žalobkyně oprávněna započíst vyplácený revolving oproti svým splatným pohledávkám za žalovanou, a to i pohledávkám z jiného smluvního vztahu, než vztahu založeného touto smlouvou o revolvingovém úvěru či z jiného důvodu. Dle čl. 4 smluvních ujednání SRU se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni peněžní prostředky odpovídající poskytnutému úvěru a zaplatit sjednané úroky z poskytnutého úvěru. Dle čl. 12 smluvních ujednání SRU v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než a) 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky a dále b) 30 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost žalované zaplatit žalobkyni dále smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky. Dle čl. 12 smluvních ujednání SRU v případě, že nebudou uhrazeny dvě splátky řádně a včas nebo v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 60 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 12 smluvních ujednání SRU se v případě, že dojde k zesplatnění úvěru, veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle čl. 12 smluvních ujednání SRU v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky a dle čl. 12 smluvních ujednání SRU v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině úvěru ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení (smluvní ujednání SRU). Úroková sazba 148,18 % ročně užitá žalobkyní odpovídá nominální úrokové sazbě 94,3515 % ročně a úroková sazba 118,41 % ročně užitá žalobkyní odpovídá nominální úrokové sazbě 80,5188 % ročně (vyjádření znalce).

7. Žalovaná stvrdila svým podpisem seznámení se s předsmluvním formulářem (formulář). Dopisem ze dne 8. 7. 2015 oznámila žalobkyně žalované schválení úvěru dle jejího návrhu, přílohou dopisu byl splátkový kalendář (oznámení o schválení včetně dodejky). V pořadí 12. splátka úvěru byla splatná dne 18. 7. 2016, poslední 30. splátka byla splatná dne 18. 1. 2018 (splátkový kalendář).

8. Žalovaná předložila v procesu uzavírání smlouvy o úvěru žalobkyni potvrzení zaměstnavatele ze dne 3. 7. 2015 o svém průměrném čistém měsíčním příjmu ve výši 26 819 Kč. Žalovaná byla zaměstnána u Zemědělského družstva Sever [obec] jako ošetřovatelka telat (potvrzení). V dubnu 2015 činil čistý měsíční příjem žalované 21 913 Kč (výplatní páska). Ke svému bankovnímu účtu č. [bankovní účet] měla žalovaná sjednaný kontokorent 15 000 Kč, který v květnu 2015 přečerpala o 417,14 Kč (výpis z účtu). Žalovaná bydlela ve vlastním bydlení, je vyučena. Žalovaná vyčíslila své měsíční výdaje na 19 019 Kč měsíčně, z toho činily splátky vůči žalobkyni částku 4 000 Kč. Poskytovaný úvěr měl být započten na dluh ze smlouvy [číslo] (hodnocení klienta). V registru [příjmení] neměla žalovaná evidovány žádné dluhy po splatnosti (výpis záznamů). Skóre žalované bylo 174, přičemž čím je skóre vyšší, tím je platební morálka evidovaná v registru NRKI lepší (výpis z registru NRKI).

9. Žalobkyně poskytla žalované dne 7. 7. 2015 částku ve výši 32 193 Kč a dne 17. 10. 2016 částku 23 216 Kč převodem na její účet uvedený ve smlouvě. Dále žalobkyně vyplatila dne 7. 7. 2015 částku 27 807 Kč a dne 17. 10.2016 celkem částku 7 105 Kč, to vše na účet [číslo] [bankovní účet] (doklad o vyplacení úvěru z elektronického výpisu z účtu).

10. Žalovaná se dostala do prodlení 27 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 7. 2017, do prodlení 56 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 8. 2017, do prodlení 28 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 9. 2017, do prodlení 26 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 10. 2017, do prodlení 32 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 11. 2017, do prodlení 30 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 12. 2017, do prodlení 56 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 1. 2018, do prodlení 148 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 2. 2018 a do prodlení 120 dní s úhradou splátky [číslo] splatné dne 18. 3. 2018 (karta klienta).

11. Dopisem datovaným 18. 9. 2017 upozornila žalobkyně žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě, že neuhradí dlužné splátky [číslo] včetně naúčtované smluvní pokuty 499 Kč (upozornění na možnost zesplatnění). Dopisem datovaným 19. 12. 2017 upozornila žalobkyně žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě, že neuhradí dlužné splátky [číslo] včetně naúčtované smluvní pokuty 998 Kč (upozornění na možnost zesplatnění). Dopisem datovaným 19. 2. 2018 upozornila žalobkyně žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě, že neuhradí dlužné splátky [číslo] včetně naúčtované smluvní pokuty 1 996 Kč (upozornění na možnost zesplatnění). Dopisem datovaným 21. 3. 2018 upozornila žalobkyně žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě, že neuhradí dlužné splátky [číslo] včetně naúčtované smluvní pokuty 1 996 Kč (upozornění na možnost zesplatnění).

12. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení se splátkou [číslo] celkem ve výši 1 263 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalobkyně [číslo] (faktura [číslo]). Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení se splátkou [číslo] celkem ve výši 2 632 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalobkyně [číslo] (faktura [číslo]). Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení se splátkou [číslo] celkem ve výši 1 105 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalobkyně [číslo] (faktura [číslo]). Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení se splátkou [číslo] až 14 celkem ve výši 2 105 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalobkyně [číslo] (faktura [číslo]).

13. Žalobkyně informovala žalovanou, že došlo k zesplatnění všech jejích závazků ze smlouvy ke dni 20. 4. 2018 a prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení jejího dluhu dopisem ze dne 3. 3. 2021 (předžalobní upomínka včetně podacího archu).

14. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení činila v červenci 2015 12,58 % ročně (přehled úrokových sazeb [příjmení]).

15. Soud neučinil žádní pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího, jelikož se týkalo rozhodčího řízení, které nebylo v daném případě uplatněno.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet dle § 9 odst. 1 ZoSÚ z doložených příjmů žalované po odečtení uvedených výdajů žalované, které se nejeví jako nepřiměřené.

19. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované poskytla dne 7. 7. 2015 částku ve výši 32 193 Kč a dne 17. 10. 2016 částku 23 216 Kč převodem na její účet uvedený ve smlouvě. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně vyplatila dne 7. 7. 2015 ve prospěch žalované částku 27 807 Kč, jelikož z žádných předložených důkazů není patrné, na jaký závazek žalované vůči žalobkyni byla tato platba započtena. Pouze v hodnocení klienta bylo uvedeno, že poskytovaný úvěr má být započten na dluh ze smlouvy [číslo] nicméně v přehledu plateb není částka 23 216 Kč tímto číslem původní smlouvy označena. Dne 17. 10.2016 došlo v souladu s dohodou účastnic dle § 1991 o. z. (čl. 3 smluvních ujednání SRU) k započtení pohledávky žalobkyně na smluvní pokuty vyúčtované celkem ve výši 7 105 Kč oproti poskytovanému úvěru ve výši 30 321 Kč.

20. Žalobkyně a žalovaná si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednaly úrok ve výši 148,18 % (resp. u revolvingu 118,41 %) ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před 1. 1. 2014 vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

21. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. 26 Cdo 1587/2015: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

22. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období července 2015, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 12,58 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaná ujednaly úrok více než 11x (9x) vyšší, popřípadě přípustíme-li znalcem přepočtené nominální sazby více než 7,5x (6x) vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku podstatně převyšovalo obvyklou úrokovou sazbu a ocitlo se v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.).

23. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost žalované zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o. z., dle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smluv o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

24. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh spotřebitelských úvěrů. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v [obec], jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně [obec], J. in [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. [nakladatelství], 2014, k § [číslo]).

25. Při zohlednění vůle smluvních stran ujednat povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutém počtu měsíčních splátek je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a v jakém rozsahu na úrok. Pro smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou to bude vypadat následovně: žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit ve 30 měsíčních anuitních splátkách, po zohlednění úrokové sazby pro červenec 2015 ve výši 12,58 % ročně by žalovaná na úroku zaplatila 6 277,88 Kč (u prokázané poskytnuté jistiny 36 784 Kč), případně pro představu 10 240,13 Kč u jistiny 60 000 Kč, a 3 108,89 Kč (u jistiny 30 321 Kč). Výpočty byly získány pomocí úvěrové kalkulačky anuitních splátek dostupné na [webová adresa]. Vzhledem k tomu, že celkem zaplatila žalovaná žalobkyni již celkem 226 347 Kč, je takto přepočtený dluh žalované včetně smluvních pokut úplně uhrazen, ba dokonce přeplacen. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, jak je patrno z I. výroku tohoto rozsudku.

26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované v celkové výši 600 Kč spočívají v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (příprava na jednání a účast na jednání dne 5. 5. 2021) po 300 Kč podle § 2 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.