9 C 101/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 113 849,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný úrok v částce , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení v částce , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 9,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s bankou , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Banka“), dne , datum, Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splátka byla složena z platby jistiny, poplatků (dle Sazebníku Banky) a úroku při sazbě 9,7 % p.a. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinen neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky Banky. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni , datum, , současně uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku zahrnující úroky, poplatky a smluvní pokuty ve výši , částka, byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění měla Banka nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , na předmětný úvěr uhradil celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem , částka, . Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení , částka, , úroků ve výši 9,7 % p. a. z dlužné jistiny úvěru , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z dlužné částky , částka, (dlužná jistina úvěru , částka, , dlužné poplatky a smluvní pokuty , částka, ) od , datum, do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu svůj dluh neuhradil.

2. Před uzavřením smlouvy o úvěru Banka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle žádosti o úvěr, výpisů z běžného účtu a náhledem do registrů ověřila situaci žalovaného (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je od dne , datum, na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , že má vlastní bydlení, je ženatý, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, a že má dvě vyživovací povinnosti vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem ověřený z běžného účtu a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, . Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 68,32 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je popsáno výše, Banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši , částka, , když výše nové splátky byla , částka, . Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu žaloba byla řádně doručena.

4. Z listinných důkazů má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Žalovaný dne , datum, žádal Banku o poskytnutí úvěru v částce , částka, , přičemž uvedl a doložil, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, od , datum, na dobu neurčitou, a to na pozici dělník/řemeslník. Jeho čistý měsíční příjem činil , částka, . Celkový příjem domácnosti pak uvedl a doložil v částce , částka, měsíčně, výdaje přiměřené své sociální situaci. Žalovaný sdělil, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě či bytě od roku 2005. K ověření své totožnosti žalovaný předložil svůj občanský a řidičský průkaz (prokázáno žádostí o úvěr).

6. Banka a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru – expres půjčka, kterou se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky Bance vrátit v 95 měsíčních splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, , splátky splatné každého 10. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Součástí každé splátky byla úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 9,7 % ročně, poplatků, částečně vyjmenovaných ve smlouvě samotné, ve zbytku podle sazebníku poplatků. Podle článku III bodu 4. činil poplatek za jednorázové zaslání každé písemné upomínky částku , částka, a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný částku , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky Banky (prokázáno smlouvou o úvěru – Expres půjčka ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami).

7. Banka dne , datum, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (prokázáno platební historií žalovaného ke smlouvě č. , hodnota, ).

8. Banka z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků úvěr č. , č. účtu, ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka ke dni , datum, činila , částka, a skládala se z dlužné jistiny , částka, , úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , poplatků , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o úvěru, platební historií žalovaného, oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, ).

9. Žalovaný uhradil dle smlouvy celkem , částka, ve 23 splátkách (prokázáno platební historií žalovaného a výpisy z úvěrového účtu).

10. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, (položka 523).

11. Banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, ).

12. K zaplacení žalované částky ze smlouvy o úvěru - Expres půjčka uzavřené dne , datum, s Bankou byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).

13. V posuzované věci soud podrobně zvažoval, zda lze považovat zákonnou povinnost Banky dostatečně zkoumat a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného za splněnou. Před uzavřením úvěrové smlouvy Banka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle příslušné žádosti o úvěr a výpisů z běžného účtu, náhledem do registrů ověřila situaci žalovaného (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík). Banka se nespoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely. Příjmy i výdaje žalovaného posoudila v potřebném rozsahu, vycházela – mimo jiné – i z údajů běžného účtu. Banka nezjistila informace, které by naznačovaly, že žalovaný není úvěruschopný. Dle názoru soudu Banka ovšem nedostatečně zkoumala výši výdajů žalovaného. I přes výše uvedené soud přihlédl nejen k dalším krokům Banky ohledně výše specifikované zákonné povinnosti, ale zejména k výši splátky, kterou měl žalovaný povinnost dle úvěrové smlouvy měsíčně Bance hradit, a to 2 402, , částka, . Dále měl soud i značné pochybnosti o oprávněnosti Banky požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve sjednané výši – tj. 20 % z dlužných splátek po zesplatnění úvěru. Nakonec se soud rozhodl považovat i sjednání smluvní pokuty za platné, přestože částka odpovídající smluvní pokutě je na hranici zákonnosti. Pouze po pečlivém zohlednění všech výše uvedených skutečností, též z důvodu, že žalovaný nárok žalobkyně a její rozhodná tvrzení ani zčásti nerozporoval, proti žalobě ničeho nenamítal, soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru za platnou.

14. Věc účastníků tak byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Vzhledem k tomu, že ke sjednání a poskytnutí úvěru došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi Bankou a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Banka a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě Banka poskytla žalovanému finanční prostředky , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit Bance poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí sjednaný úrok a poplatky ve sjednaných splátkách. Těmto svým povinnostem žalovaný včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, pročež Banka předmětný úvěr zesplatnila. Žalobkyně v řízení prokázala, že Banka, i když ne zcela, ale aspoň přiměřeně, zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nespoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, ale tyto ověřila a porovnala s dokumenty, relevantními databázemi a matematickými modely. Až poté, co nezjistila informace, které by skutečně naznačovaly, že žalovaný není úvěruschopný, úvěr žalovanému poskytla se splátkami, které dle názoru soudu měl žalovaný schopnost hradit. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že žalovaný byl po určitou dobu schopný veškeré splátky platit.

21. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

22. Žalovaný na své závazky žalobkyni nadále dluží na jistině částku celkem , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok v částce , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení v částce , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 9,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud žalobě s odkazem na shora uvedené zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právo žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, a jedné paušální náhradě výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být sice zákonná (3 dny od právní moci rozsudku), ovšem z důvodu přiznané výše plnění a snahy soudu poskytnout žalovanému možnost s žalobkyní projednat svou případnou žádost o delší lhůtu k plnění, splátkový kalendář, poskytl žalovanému lhůtu k plnění delší, 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud musel přihlédnout i ke skutečnosti, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit jeho majetkové poměry, možnosti k úhradě. Dle názoru soudu poskytnutí delší lhůty k plnění nebude mít zásadní dopad do majetkových práv žalobkyně, naopak žalovanému umožní plnit jeho povinnost dobrovolně, bez vykonávacího řízení, čímž se zamezí i vzniku dalších nákladů vykonávacího řízení.