9 C 11/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 456 292,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, splátky splatné vždy ke každému poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím od právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek, v případě nezaplacení jedné z jich i její části, a to po dobu delší než sedm pracovních dnů.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 47 978 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], a co zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky 46 778 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44 358 Kč, a to ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splátky splatné vždy ke každému poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím od právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, v případě nezaplacení jedné z jich i její části, a to po dobu delší než sedm pracovních dnů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě akvizice společnosti [právnická osoba] skupinou [jméno] ze dne [datum] se žalobkyní stala společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] překlenovací úvěr ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit pravidelnou měsíční splátku ve výši 1 793 Kč a splátku stavebního spoření ve výši 1 206 Kč, a to vždy nejpozději do posledního pracovního dne kalendářního měsíce. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně splátky nesplácel, pročež žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila. Odstoupením od smlouvy se dluh žalovaného stal splatným v celém rozsahu. Žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Dlužná částka ve výši [částka] představuje nezaplacenou jistinu ve výši [částka] a neuhrazené poplatky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně podaným návrhem požadovala po žalovaném též zaplacení sjednaného kapitalizovaného úroku ve výši 18 762,78 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této.

2. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které poskytl v žádosti o úvěr. Žalobkyně vycházela z tvrzených příjmů (18 196 Kč) a výdajů na bydlení ve výši 500 Kč, nákladů na stravování a domácnost ve výši 1 000 Kč, ostatních pravidelných výdajů ve výši 500 Kč, ze splátky jiných úvěrů ve výši 5 534 Kč, z potvrzení o výši příjmu vystaveného zaměstnavatelem [právnická osoba] a z bankovních výpisů. Dále žalobkyně provedla lustraci v databázi neplatných občanských průkazů, insolvenčním rejstříku. Dále proběhlo automatické vyhodnocení scoringu s kladným výsledkem. V rejstříku exekucí nebyl žalovaný lustrován. Jako důkaz předložila soudu potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem, výpisu z účtu, výpis z registru CBCB.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným jakožto účastníkem stavebního spoření smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr na bydlení za účelem financování pozemku parc. č. st. 217, jehož součástí je stavba – budova [adresa] v [katastrální uzemí], obec Benátky nad Jizerou na žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet], a to překlenovací úvěr do částky 490 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření až do výše cílové částky stavebního spoření. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit dluh z poskytnutého úvěru včetně příslušenství a úhrad za žalobkyní poskytované služby a prováděné úkony účtované podle sazebníku úhrad, a to v 154 měsíčních splátkách ve výši 1 793 Kč a povinného spoření ve výši 1 206 Kč. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 4,39 % ročně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr, smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám Wüstenrot – stavební spořitelnou, a.s., z jejichž článku IX. odst. 2. a 3. ověřil soud oprávnění žalobkyně odstoupit od úvěrové smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek a úvěr zesplatnit (prokázáno podmínkami pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám Wüstenrot – stavební spořitelnou, a.s.). Žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 473 425,94 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] (prokázáno stavem účtu překlenovacího úvěru ke dni odstoupení). Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, zcela neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2021, leden – květen 2022. Žalobkyně upozornila žalovaného na možnost prohlášení úvěru za splatný a vyzvala jej k úhradě dlužné částky (prokázáno upozorněním na prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku ani poté neuhradil, uhradil celkem pouze 65 111,67 Kč, pročež žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení zesplatněné částky 475 055,05 Kč do [datum] (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a stavem překlenovacího úvěru ke dni odstoupení ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván právním zástupcem žalobkyně, a to upomínkou ze dne [datum], odeslanou žalovanému dle poštovního podacího archu dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]).

6. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný u zaměstnavatele [právnická osoba] dosahoval průměrného měsíčního čistého příjmu [částka]. Pracovní poměr měl sjednán na dobu určitou do [datum].

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu částkou [částka], výdaje částkou [částka], kam spadají výdaje na splácení již existujících závazků ve výši 5 534 Kč, výdaje na bydlení ve výši 500 Kč, výdaje na stravování a domácnost ve výši 1 000 Kč a ostatní výdaje 500 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě a nemá vyživovací povinnost.

8. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Žalobkyně s žalovaným k jeho žádosti uzavřela smlouvu o stavebním spoření a k ní navazující smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 490 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 4,39 % ročně v 154 měsíčních splátkách po 1 793 Kč (úrok) a 1 206Kč (povinné spoření). Žalovaný měsíční splátky včas a řádně nehradil, po zesplatnění úvěru a započtení úhrad žalovaného na stavební spoření zůstala na jistině úvěru dlužná částka 455 092,27 Kč a na poplatcích částka 1 200 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni na účet stavebního spoření celkovou částku [částka].

10. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádosti o překlenovací úvěr vyplývá, že žalovaný by výší příjmu na splácení úvěru měl, přičemž výše měsíčního příjmu žalovaného byla doložena i potvrzením jeho zaměstnavatele. Z uvedené listiny však zároveň vyplývá, že žalobkyně nikterak nezkoumala výši měsíčních výdajů žalovaného, zejména výši nákladů na živobytí. Žalobkyně nikterak nezkoumala výši nákladů žalovaného spojených s bydlením, či výši jiných závazků.

11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>17. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 21. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

22. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 23. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.

24. Předmětná smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí žalovaný co do částky 408 314,27 Kč nevrátil. Žalovaný tak měl povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši 408 314,27 Kč (dlužná jistina 473 425,94 Kč mínus částka 65 111,67 Kč zaplacená žalovaným), která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), co do této částky tedy bylo žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohl dozvědět až z žaloby. Ode dne následujícího po doručení žaloby ([datum]) je tak žalovaný v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni prodlení žalovaného.

25. Ve zbývajícím rozsahu žalobního návrhu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 358 Kč, přičemž tato částka představuje 79 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 89,50 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,50 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 252 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 456 292,27 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 320 Kč ve výši 6 577,20 Kč. Po zaokrouhlení činí výše nákladů řízení 44 358 Kč.

27. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného).