9 C 114/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 103 695,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky částka, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částek částka a částka s příslušenstvím s níže uvedeným odůvodněním: žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce částka, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a pravidelné poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala celkovou částku částka a celkově uhradila částku částka. Jelikož žalovaná přestala úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila již ničeho a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku částka sestávající se z dlužné jistiny částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut ve výši částka a poplatků za pojištění ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalované též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatila.

2. Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce částka, a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a pravidelné poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala celkovou částku částka a celkově uhradila částku částka. Jelikož žalovaná přestala úvěr včas a řádně splácet, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila již ničeho a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku částka sestávající se z dlužné jistiny částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut ve výši částka a poplatků za pojištění ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalované též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatila.

3. K prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv žalobkyně uvedla, že posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované, zohlednila jeho věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí či způsob bydlení, žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.

4. Žalobkyně nejprve porovnávala příjem žalované částka uvedený při uzavírání smlouvy ze dne datum s jejím životním minimem částka, splátkami jiným společnostem z NRKI mimo žalobkyni ve výši částka a s výší splátky schváleného úvěru částka, čímž dospěla ke zbývající částce částka. V případě smlouvy ze dne datum pak žalobkyně vycházela z navýšeného příjmu částka, z výdajů – životní minimum žalované částka, splátek jiným společnostem z NRKI mimo žalobkyni částka, splátek u žalobkyně částka, výší splátky schváleného úvěru částka, žalobkyně dospěla k částce částka, která by žalované zbyla. Z důvodu kladného výsledku uvedených výpočtů, neshledala žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet předmětné úvěry.

5. Dle tvrzení žalobkyně byla v rámci uzavírání smlouvy č. hodnota a smlouvy č. hodnota provedena lustrace žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen.

6. Za účelem ověření tvrzení žalované o příjmech si žalobkyně v rámci uzavírání smlouvy ze dne datum vyžádala výpis z bankovního účtu za období datum – datum a výplatní pásku za období 12/2022.

7. Prostřednictvím těchto dokumentů žalobkyně ověřila tvrzení žalované o příjmu z titulu zaměstnání a dále ověřila i zaměstnavatele žalované - společnost Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, IČO IČO. a.s. Od zaměstnavatele žalované v měsících červen a červenec přišly opakující se platby, které byly vyšší než tvrzená výše ve smlouvě. Žalobkyně do výpočtu MLS uvedla výši tvrzenou ve smlouvě a tím byly podmínky pro zkoumání úvěruschopnosti pro žalovanou ještě přísnější. Žalovaná v měsíci červenci roku 2023 změnila zaměstnavatele a při kontraktačním procesu na smlouvu č. hodnota ze dne datum s žalobkyní uvedla, že je podnikatelem. V předmětné době je z výpisu znatelný příjem žalované z její podnikatelské činnosti, který koresponduje s výší tvrzenou ve smlouvě. Z předmětného výpisu z bankovního účtu rovněž vyplývá, že žalovaná v době výpisu disponovala nad rámec již uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně částka. Tuto částku ovšem žalobkyně do výpočtu MLS výše nezahrnula. Prostřednictvím výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalované, mezi nimi například výdaje na stravu (např. Albert, potraviny, Penny, Tesco, McDonalds, Lidl, Kaufland aj.), léky (BENU lékárna), dopravu (např. ONO, OMV, Mol, Benzina), ošacení (Shein, Sinsay, Pepco, Reserved), drogerii (DM drogerie), či telekomunikační služby (O2). K výdajům žalobkyně dále podotýká, že z výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako např. restaurace, Spotify, Netflix, VOYO, platby za virtuální služby Google aj., o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalovaná značnou část svých výdajů nehradila přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když velkou část svých příjmů z účtu vybírala prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak neměla žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybíranými finančními prostředky. Samotný výběr finančních prostředků z účtu je tak nutno klasifikovat jako výdaje žalované, aťuž je jimi v dalším kroku hrazeno cokoliv. Dle žalobkyně lze předpokládat, že žalovaná, která uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru, bude muset uzpůsobit výběry z účtu tak, aby svým závazkům dostála. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětných úvěrů svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaná dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalované byla proto na velmi vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Rovněž skutečnost, že žalovaná žalobkyni řádně hradila na smlouvu č. hodnota od července 2023 do září 2024, tedy po dobu přesahující jeden rok, než došlo k zesplatnění úvěru, žalovaná žalobkyni hradila na smlouvu č. hodnota od prosince 2023 do září 2024, tedy po dobu deseti měsíců, než došlo k zesplatnění úvěru, byla tak nepochybně schopna úvěry splácet.

8. Žalovaná učinila nesporným, že dne datum uzavřela úvěrovou smlouvu č. hodnota s úvěrovým rámcem částka a dne datum uzavřela úvěrovou smlouvu č. hodnota s úvěrovým rámcem ve výši částka. Na smlouvu č. hodnota v internetovém bankovnictví dohledala čerpání částky částka a úhrady ve výši částka. Rozdíl tak činí částka k doplacení. Co se týče smlouvy č. hodnota, dohledala čerpání ve výši částka a úhrady ve výši částka. Rozdíl tak činí částka nad zápůjčky. Nicméně jak docházelo k postupným čerpáním i postupným úhradám, tak žalovaná ztratila úplný přehled. Žalovaná tak žalobou nárokovanou částku částka neuznává, zpětně vůbec nesedí (v porovnání s přehledy v internetovém bankovnictví). Co se týče prověřování úvěruschopnosti, žalovaná uvedla, že v případě úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, stačilo doložit občanský průkaz, 3 bankovní výpisy z účtu, přičemž výdajová stránka nebyla prověřována vůbec. Žalovaná vše nahrála přes internet. K úvěrové smlouvě č. hodnota ze dne datum žalovaná dokládala jen aktualizaci údajů z předešlé smlouvy.

9. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, neboť žalobkyně a žalovaná daly svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

10. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a žalovanou dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

11. Ze smlouvy označené Šikovný účet - revolvingový úvěr č.: hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec s limitem částka, který byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 z dlužné částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem částka.

12. Ze smlouvy označené Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č.: hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec s limitem částka, který byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. částka se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 25,90 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je podnikatel s čistým měsíčním příjmem částka. Dále sdělila výdaje na bydlení v částce částka, splátky všech úvěrů v částce částka a ostatní výdaje v částce částka.

13. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy č. hodnota vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti. Žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá děti a žije ve vlastním bytě/domě. Dále sdělila, že je zaměstnancem s příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti sdělila v částce částka, jako měsíční výdaje domácnosti sdělila částku částka. Žalovaná byla lustrována mimo jiné v registrech SOLUS, NRKI, CEE, MVCR a to bez negativních záznamů.

14. Z potvrzení o ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy č. hodnota vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti. Žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá děti a žije u rodičů. Dále sdělila, že je podnikatelkou s příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti sdělila v částce částka, jako měsíční výdaje domácnosti sdělila částku částka. Žalovaná byla lustrována mimo jiné v registrech SOLUS, NRKI, CEE, MVCR a to bez negativních záznamů.

15. Z úvěrové zprávy žalované se podává, že žalovaná v době žádosti o úvěr ze dne datum již splácela úvěr v původní částce částka, zbývalo jí doplatit 12 splátek po částka měsíčně.

16. Z úvěrové zprávy žalované se podává, že žalovaná v době žádosti o úvěr ze dne datum již splácela úvěr v původní částce částka, zbývalo jí doplatit 8 splátek po částka měsíčně a dále úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým rámcem částka, aktuálně její dlužná částka činila částka.

17. Z výpisu z běžného účtu žalované za období datum - datum se podává, že zůstatek žalované na začátku měsíce byl částka, zůstatek na konci měsíce částka. Kreditní obrat činil částka, debetní obrat částka, tj. výdaje žalované převyšovaly její příjmy.

18. Z výpisu z běžného účtu žalované za období datum - datum se podává, že zůstatek žalované na začátku měsíce byl částka, zůstatek na konci měsíce částka. Kreditní obrat činil částka (včetně mimořádné odměny v částce částka ze dne datum), debetní obrat částka.

19. Z výpisu z běžného účtu žalované za období datum - datum se podává, že zůstatek žalované na začátku měsíce byl částka, zůstatek na konci měsíce částka. Kreditní obrat činil částka (včetně výplaty z životního pojištění v částce částka ze dne datum), debetní obrat částka, tj. výdaje žalované převyšovaly její příjmy.

20. Z výpisu z běžného účtu žalované za období datum - datum se podává, že zůstatek žalované na začátku měsíce byl částka, zůstatek na konci měsíce částka. Kreditní obrat činil částka, debetní obrat částka, tj. výdaje žalované značně převyšovaly její příjmy.

21. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jak má žalobkyně obecně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů.

22. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná celkem vyčerpala částku částka. Naposledy uhradila splátku dne datum. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila částka.

23. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná celkem vyčerpala částku částka. Naposledy uhradila splátku dne datum. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila částka.

24. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo hodnota zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky částka.

25. Z druhé výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu z datum soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo hodnota zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky částka.

26. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby písemně vyzýval k zaplacení žalovaných částek vyplývajících ze smlouvy č. hodnota a smlouvy č. hodnota.

27. Soud nehodnotil ostatní předložené listiny, neboť z nich nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci, případně se vztahovaly ke skutečnostem prokázaným jiným způsobem.

28. Provedeným dokazováním a z nesporných tvrzení účastníků řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřených úvěrových smluv peněžní prostředky ve výši částka na základě smlouvy č. hodnota a ve výši částka na základě smlouvy č. hodnota (prokázáno výpisy žalobkyně; žalovaná sice dokládala zčásti odlišné částky, sama ovšem uvedla, že si není jistá, když čerpaní i splácení probíhalo postupně v průběhu delšího období). Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila částka.

29. Co se týče prověřování úvěruschopnosti, žalovaná uvedla, že v případě úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, stačilo doložit občanský průkaz, 3 bankovní výpisy z účtu, přičemž výdajová stránka nebyla prověřována vůbec. Žalovaná vše nahrála přes internet. K úvěrové smlouvě č. hodnota ze dne datum žalovaná dokládala jen aktualizaci údajů z předešlé smlouvy.

30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

31. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

32. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

34. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Podle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

37. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

38. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

40. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 ZoSÚ stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

41. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-Finance s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z měsíčních výpisů z běžného účtu žalované. Nadto již z těchto bylo zřejmé ve spojení s již existujícím úvěrovým závazkem žalované, že žalovaná jen stěží vychází s aktuálními příjmy, její bankovní účet opakovaně vykazoval výdaje převyšující příjmy. Nadto žalovaná často využívala výjimečné, nepravidelné příjmy v řádech desetitisíců korun (mimořádná odměna, výplata životního pojištění). Žalobkyně blíže nezkoumala výdaje žalované a její domácnosti, například na bydlení, jídlo, koníčky. Spokojila se s jejím tvrzením, ač zcela zjevně neodpovídalo realitě (viz výpis z účtu s výdaji přes 70 000 Kč za měsíc). Zda příjem žalované pravidelně pokrývá její výdaje a výdaje domácnosti, žalobkyně neověřila, nevyžádala si další výpisy z účtu žalované za delší období před uzavřením smluv, ze kterých by mohlo být seznatelné, jak žalovaná se svými příjmy vychází dlouhodobě, a to zejména s ohledem na rozpory mezi tvrzenými a doloženými částkami příjmů i výdajů.

42. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

43. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatné; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

44. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkovou částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatných smluv, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka celkem částka a žalovaná žalobkyni vrátila celkovou částku částka. Stále žalovaná žalobkyni nevrátila částku částka, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně a kterou je žalovaná povinna vrátit. Dále soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni i účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka s odkazem na § 122 odst. 1 ZoSÚ (žalobkyně účtovala částka za měsíc vymáhání jednoho nároku, tj. náklady vynaložené na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek; žalovaná byla o výši nákladů vždy informována v příslušné výzvě k zaplacení, přičemž soud považuje za účelně vynaložené náklady na vymáhání obou nároků ze dvou smluv po dobu 2 měsíců.).

45. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnul co do zbývající částky žalobního návrhu, tj. co do částky částka, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka a úroku z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení.

46. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky (úrok z prodlení) z níže uvedených důvodů: z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní aktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná své aktuální majetkové poměry neuvedla a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, její možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, splátkám dle neplatných úvěrových smluv a částečně i poměrům žalované zjištěným při poskytování úvěrů.

47. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka, tedy z 37 %, žalovaná byla úspěšná co do částky částka, tedy z 63 %. Žalované proto náleží poměrná náhrada 26 % (63 % - 37 %) vynaložených nákladů řízení v částce částka, tj. částka. Tyto náklady vycházejí z § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1 x písemné podání ve věci). Žalovaná je povinna zaplatit tyto náklady řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem ( § 149 odst. 1 o.s.ř.).

48. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalobkyni tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť nebyl shledán důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.