9 C 115/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 139 290,28 Kč s příslušenstvím I. Žaloba o zaplacení částky 139 290, , částka, s příslušenstvím se zamítáII. Žádný z účastníků nemá právo na zaplacení náhrady nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, (dále jen: soud) dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, respektive s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem v částce , částka, a s úrokem ve výši 29,13 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dříve také pod názvem Expobank CZ a.s., LBBW Bank CZ a.s. či BAWAG Bank CZ a.s. (ke dni , datum, zanikla sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , fúzí, s rozhodným dnem , datum, ), dále též jen „Banka“, a žalovaný, dne , datum, uzavřeli Smlouvu o úvěru na koupi zboží č. , IBAN, (dále též jen „Smlouva o úvěru; Smlouva“). Dle ujednání Smlouvy o úvěru jsou její nedílnou součástí rovněž Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP). V souladu s čl. 10.1 Smlouvy o úvěru podepsal žalovaný Smlouvu o úvěru prostřednictvím SMS textové zprávy s OTP (jednorázovým) kódem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, , po jeho předchozí identifikaci Bankou. Na základě Smlouvy o úvěru poskytla Banka žalovanému finanční prostředky (úvěr) ve výši , částka, pro účel financování koupě motorového vozidla , jméno FO, /, jméno FO, , VIN , VIN kód, . Úvěr byl čerpán dne , datum, . Žalovaný se zavázal hradit Bance úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 29,13 % ročně a poplatky dle Smlouvy o úvěru a Sazebníku poplatků. Ve vztahu k financovanému vozidlu se žalovaný zavázal sjednat a udržovat havarijní a zákonné pojištění, a nést náklady s těmito pojištěními spojené. Celkovou výši úvěru včetně sjednaných úroků se žalovaný zavázal zaplatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , přičemž výše poslední splátky se mohla lišit. Splatnost první splátky byla stanovena na , datum, , každá další pak byla splatná vždy k 25. dni v měsíci. V případě prodlení s úhradou dohodnutých plateb byl žalovaný dle čl. 4.3 Smlouvy o úvěru povinen k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem , částka, . Žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti tím, že se dostal do prodlení se splácením sjednaných úhrad, tj. zejména splátek čerpaného úvěru, a svůj dluh nevyrovnal, ačkoli ho k tomu Banka opakovaně upomínala. Banka proto využila svého práva a v souladu s čl. 4.4 Smlouvy o úvěru a čl. 5 Úvěrových podmínek prohlásila celý úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, ve stanovené lhůtě. S účinností ke dni , datum, byla pohledávka za žalovaným vyplývající ze Smlouvy o úvěru s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla Bankou postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o úvěru o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru , částka, , úroků z úvěru kapitalizovaných ke dni , datum, částkou , částka, , zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni , datum, částkou , částka, , úroků ve výši 29,13 % ročně z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a smluvní pokutu v částce , částka, . Smluvní pokuta byla žalobkyní, jako právním nástupcem Banky, vyčíslena na základě 4.3 Smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z postoupené dlužné jistiny, a to za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a uplatněna vůči žalovanému prostřednictvím písemné předžalobní upomínky odeslané dne , datum, .

2. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela Banka prvně z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o poskytnutí úvěru č. , IBAN, , přičemž k žádosti žalovaný rovněž doložil svoje osobní doklady, na jejichž podkladu mohla Banka prověřit jeho identitu. Žalovaný byl povinen informovat Banku o všech skutečnostech, které mohou mít za následek ohrožení jeho schopnosti dostát svým finančním závazkům dle Smlouvy o úvěru řádně a včas (zejména zahájení insolvenčního nebo exekučního řízení na majetek žalovaného či zániku společného jmění manželů). Pokud tak nečinil, jedná se dle Banky o porušení Smlouvy o úvěru z jeho strany. Žádost o úvěr Banka hodnotila v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a s principy obezřetného úvěrování. Vyhodnocení úvěruschopnosti vycházelo z relevantních externích i interních registrů (BRKI, insolvenční rejstřík, evidence exekucí, neplatné doklady) a rovněž z údajů tvrzených žalovaným. Nadto banka porovnávala zjištěné informace o příjmech a výdajích klienta s veřejně dostupnými a statistickými informacemi o životním a existenčním minimu. Banka rovněž prováděla kontrolu adresy žalovaného –zda žalovaný nemá adresu na obecním (městském) úřadě či ubytovně a zda je zaměstnavatel žalovaného zapsán v obchodním rejstříku. Z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl od , datum, zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ., výše jeho čistých měsíčních příjmů činila , částka, . Existence zaměstnavatele byla ověřena i přímo v obchodním rejstříku. Žalovaný sdělil vyživovací povinnost k jedné osobě, doložil výpisy z běžného účtu, ze kterých byla patrná výše měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti, a které si Banka ve výše uvedeném rozsahu ověřila, dospěla Banka k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na koupi zboží je dostatečná, poskytnutí úvěru na koupi vozidla, tj. předmětu financování, nebude mít negativní dopad na jeho celkovou finanční situaci.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k soudem nařízenému jednání se nedostavil4. Z listinných důkazů, (které soud uvádí v závorce kurzívou), a které hodnotil jednotlivě i v jejich souvislostech, má soud za zjištěný následující skutkový stav:5. společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dříve také pod názvem Expobank CZ a.s., LBBW Bank CZ a.s. či BAWAG Bank CZ a.s. (i dále jen Banka) a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru na koupi zboží č. , IBAN, (i dále jen: Smlouva o úvěru; Smlouva), na základě které se Banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky v částce , částka, za účelem koupě automobilu zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky Bance vrátit v 72měsíčních splátkách po , částka, splatných každého 25. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Součástí každé splátky byla úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 29,13 % ročně. Banka byla oprávněna prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou dle článku 4 odst. 4.4. v případě, že by byl žalovaný v prodlení s úhradou měsíční splátky nebo jiné platby dle Smlouvy o úvěru, a neuhradil by veškeré dlužné částky ani poté, co byl k jejich zaplacení vyzván Bankou uhradit dlužné splátky v dodatečné lhůtě ve výši nejméně 30 dnů. V případě neuhrazení by se stala dosud nesplacená jistina úvěru splatnou ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti zaslaném Bankou žalovanému. Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků, Všeobecné obchodní podmínky(žádost o poskytnutí úvěru č. , IBAN, , Smlouva č. , IBAN, o úvěru na koupi zboží);6. Žalovaný v žádosti o úvěr v částce , částka, na pořízení automobilu , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, (dále jen: vozidlo), uvedl, že žije v domácnosti s jedním nezaopatřeným dítětem, je ženatý, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem , částka, . Oproti tvrzením žalobkyně ovšem žalovaný v žádosti uvedl i existenci půjčky se splátkou , částka, měsíčně. Další skutečnosti týkající se příjmů a výdajů žalovaný neuvedl, předložil výpisy z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období 04/2019 až 06/2019 a Vyúčtování mzdy pouze za měsíc květen 2019(žádost o úvěr, Výpisy z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období 04/2019 až 06/2019, Vyúčtování mzdy žalovaného za měsíc květen 2019);7. Žalovaný vyčerpal částku , částka, na koupi automobilu(Transakční historie)

8. Žalovaného čistý příjem za měsíc květen 2019 činil , částka, , dobírka (po úhradě příspěvků odborů, stravování a poplatku za zdravotní dokumentaci) činila , částka(Vyúčtování mzdy za měsíc květen 2019);9. Zůstatky na běžném účtu žalovaného za období duben 2019 až červen 2019 včetně nepřesáhly v žádném z posuzovaných měsíců částku , částka, , dne , datum, byl žalovanému zúčtován úrok za nepovolený debet ve výši , částka(Výpisy z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období 04/2019 až 06/2019);10. Z důvodu trvajícího prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků dle Smlouvy o úvěru Banka opakovaně písemně upozornila žalovaného, že neuhradil pravidelnou splátku dle Smlouvy o úvěru o úvěru. Současně žalovaného vyzvala, aby dluh uhradil, s tím, že v případě neuhrazení Banka prohlásí úvěr za předčasně splatný, a vozidlo bude žalovanému odebráno(upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, , upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, , upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, );11. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků dle Smlouvy o úvěru Banka prohlásila ke dni , datum, zbývající dlužnou částku , částka, za okamžitě splatnou a vyzvala žalovaného k uhrazení do 15 kalendářních dnů(oznámení o splatnosti úvěru ze dne , datum, );12. Žalovaný vyčerpal dle Smlouvy o úvěru č. , IBAN, celkem , částka, , přičemž uhradil , částka(platební historie žalovaného ke Smlouvě o úvěru);13. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datumprokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , položka 823420;14. Banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky vzniklé z titulu Smlouvy o úvěru na žalobkyni(oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, );15. Dlužná částka ke dni , datum, činila dle vyčíslení žalobkyně , částka, na jistině úvěru, , částka, na smluvní pokutě, , částka, na kapitalizovaném úroku, , částka, na kapitalizovaném úroku z prodlení(transakční historií žalovaného, výzva žalobkyně k zaplacení);16. K zaplacení žalované částky ze Smlouvy o úvěru o úvěru byl žalovaný před zahájením soudního řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, podaným k poštovní přepravě dne , datum(prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

17. V návaznosti na výše uvedené soud shrnuje zjištěný skutkový stav:

18. Banka a žalovaný uzavřeli dne , datum, , v souladu s § 2395 a násl. o. z., smlouvu o úvěru, kterou se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr na koupi vozidla ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 72 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný vyčerpal celkovou částku na koupi vozidla. Pohledávka ze Smlouvy o úvěru byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. Povinnostem ze Smlouvy o úvěru žalovaný včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, Banka tak předmětný úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky , částka, , přičemž ke dni , datum, měla dlužná částka dle žalobkyně činit , částka, na jistině úvěru, , částka, na smluvní pokutě, , částka, na kapitalizovaném úroku, , částka, na kapitalizovaném úroku z prodlení. Čistý měsíční příjem žalovaného v měsíci květnu 2019 byl , částka, , další příjmy žalovaného nebyly Bance doloženy. Zůstatky na účtech žalovaného za měsíce duben 2019 až červen 2019 nepřesahovaly částku , částka, za měsíc. Tvrzení žalobkyně, že Banka dostatečně ověřila situaci žalovaného náhledem do registrů (interní a externí databáze, bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR), žalobkyně neprokázala. Banka měla mít zcela zřejmou obavu o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přesto si od žalovaného nevyžádala další podklady prokazující nejen jeho tvrzené příjmy, ale i výdaje – které navíc žalovaný ani dostatečně neuvedl.Soud má za tak za jednoznačně prokázané, že Banka zcela nedostatečně prověřila, a též nedostatečně zhodnotila úvěruschopnost žalovaného, i přes zjevně nepříznivou finanční situaci, která měla při schvalování vyvolat v Bance odůvodněné obavy ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet, Banka si nevyžádala další listiny osvědčující úvěruschopnost žalovaného. Banka se de facto spoléhala pouze na údaje deklarované žalovaným, přestože i tyto byly nedostatečné.

19. Soud věc posoudil podle následujících ustanovení:

20. Vzhledem k tomu, že ke sjednání a poskytnutí úvěru došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi Bankou a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením Smlouvy o úvěru o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové Smlouvy o úvěru spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od Smlouvy o úvěru odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

29. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sice uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., soud se však byl povinen zabývat otázkou, zda tato Smlouva byla uzavřena platně, v souladu s ustanoveními ZSÚ, zejména tedy zda Banka, právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala a posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 ZSÚ).

30. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy, resp. smlouvy o zápůjčce, ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

31. Poskytovatel úvěru či zápůjčky je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup dle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných, a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů, přičemž tento postup je nutné následně doložit.

32. Dle jednoznačného názoru soudu v daném případě Banka, právní předchůdkyně žalobkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Tvrzení žalobkyně, že Banka dostatečně zjistila a posoudila úvěruschopnost žalovaného, která umožnila žalovanému úvěr poskytnout, je dle názoru soudu přinejmenším neprokázané, respektive dle soudu listinnými důkazy vyvrácené. Banka proto úvěr žalovanému neměla poskytnout. Tento závěr soudu není ani v rozporu se skutečností, že žalovaný byl po určitou dobu schopný veškeré splátky platit, neboť je zřejmé, že tato schopnost byla pouze dočasná, a není zřejmé, z jakých zdrojů žalovaný své závazky vůči Bance plnil. Jsou tak nepravdivá tvrzení žalobkyně, že žalovaný žalobkyni dluží i nadále v řízení žalovanou částku.

33. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně (Banka) jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru zcela neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V daném případě však žalovaný na smlouvě o úvěru zaplatil již vyšší částku, než kterou si půjčil, není proto ničeho, co by měl žalobkyni vrátit. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl – viz výrok I. tohoto rozsudku.Soud dále podotýká, že v řízení nelze aplikovat například závěry rozsudku Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti. Zároveň v řízení nelze použít ani závěry rozsudku NS ČR č. j. , spisová značka, , neboť zde byla řešena skutkově odlišná otázka. Soud též zdůrazňuje, že zde není jakýkoli zákonný důvod pro odebrání vozidla žalovaného – jak bylo Bankou žalovanému avizováno.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu, žalovaný nebyl zastoupený a zůstal v řízení nečinný.