9 C 134/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t.č. stát. instituce, příjmení cesta 444, PSČ obec pro zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se zbývající část žalobního návrhu, a to co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce s odůvodněním, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit). Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku ve výši 16 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí zápůjčky žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do dne datum. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil, přestože o to byl upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní (potvrzení o provedené platbě ze dne datum) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum převedla na účet žalovaného č. bankovní účet obnos ve výši 16 000 Kč. Transakce byla zaevidována pod ID číslo. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho (prokázáno výpisy z účtu za období číslo). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více. Součástí uzavřené smlouvy byly obchodní podmínky (prokázáno Standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v ČR). Podle čl. 3 standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice právní předchůdkyní žalobkyně úvěrová smlouva se považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy (obchodní podmínky). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tom informovala dopisem ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum danou k poštovní přepravě dne datum (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby a poštovním podacím archem).

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

5. Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž dle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, právnická osoba GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

12. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, čímž byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a zápůjčku ve stanovené době nevrátil. Žalobkyně v řízení netvrdila a neprokazovala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Smlouva o zápůjčce je tedy dle § 87 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatným právním jednáním. Soud proto hodnotil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a přiznal žalobkyni částku, o kterou se žalovaný vůči ní bezdůvodně obohatil, tj. částku 16 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ode dne datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného. Výše přisouzeného úroku z prodlení 8,05 % ročně byla přiznána dle petitu žaloby a nepřevyšuje výši zákonnou.

13. Co do zbývající části žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že žalovaný byl se svou povinností vrátit právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení řádně seznámen.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 255 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 2 o. s. ř.). Soud rozhodl o odměně advokátky a náhradě jejích hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

15. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku), a to třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.