9 C 136/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 41 203,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 60 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 337,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 337,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 7 866,12 Kč spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 41 203,13 Kč od 1. 10. 2021 do 16. 12. 2021, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 41 203,13 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 41 203,13 Kč od 1. 10. 2021 do 16. 12. 2021, se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 7 866,12 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 33 337,01 Kč od 17. 12. 2021 do 7. 3. 2022.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 931,14 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 14. 2. 2022 a doplněným podáním ze dne 25. 4. 2022 domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou na základě žádosti o úvěr ze dne 11. 8. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč a současně žalované zřídila a otevřela účet [číslo]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalovaná celkem čerpala úvěr ve výši 49 406,01 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, když se dostala do prodlení se splácením a právní předchůdkyně žalobkyně proto celý dluh zesplatnila dne 30. 9. 2021. Žalovaná celkem na svůj dluh uhradila částku ve výši 16 069 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení jistiny ve výši 41 203,13 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně na základě informací získaných od žalované (příjem ve výši 18 000 Kč a výdaje ve výši 6 000 Kč) a na základě nahlédnutí do databází [příjmení], BRKI, NRKI.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaná zažádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru dne 11. 8. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto žádost akceptovala dopisem ze dne 13. 8. 2020, na základě čehož došlo k uzavření smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Z výpisu úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, a to pravidelnými měsíčními splátkami vždy ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 57 181 Kč. Každá splátka byla splatná vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník pro úvěry, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry. Pro případ prodlení žalované s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně přičítat k nezaplacené jistině úvěru úroky a právo na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, když umožnila žalované čerpat peněžní prostředky v celkové výši 49 406,01 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož se dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, celkem uhradila 16 069 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 25. 8. 2021 prohlásila celý poskytnutý úvěr za splatný ke dni 30. 9. 2021 a zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení částky 45 307 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021, žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne 29. 10. 2021, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována. Žalovaná na dluhu nezaplatila ničeho poté, co byla pohledávka převedena na žalobkyni, ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění ze dne 9. 11. 2021 vyzvána.

7. Z žádosti o revolvingový úvěr vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodná, od března 2020 pracuje pro společnost [právnická osoba], její čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč a výdaje na domácnost 6 000 Kč, přičemž nesplácí jinou půjčku.

8. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala před poskytnutím úvěru informace od žalované a tyto následně hodnotila individuálně a porovnávala její příjmy a výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v databázích jako je [příjmení], NRKI, BRKI.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. <i>12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>16. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>17. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

21. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 22. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o revolvingovém úvěru i z hlediska toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované vyžádala informace o jejím příjmu a výdajích, nicméně sdělené údaje žalované nebyly blíže zjišťovány a zejména poté ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.

23. Předmětná smlouva o revolvingovém úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky, které jí ani žalobkyni žalovaná co do částky ve výši 33 337,01 Kč nevrátila. Žalovaná tak měla povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši 33 337,01 Kč (vyplacená jistina 49 406,01 Kč mínus částka 16 069 Kč zaplacená žalovanou), která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), co do této částky tedy bylo žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení od 8. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohla dozvědět až z žaloby, která jí byla soudem doručena dne 7. 3. 2022. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni prodlení žalované.

24. Ve zbývajícím rozsahu, tj. částky 7 866,12 Kč spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 41 203,13 Kč od 1. 10. 2021 do 16. 12. 2021, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 41 203,13 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 41 203,13 Kč od 1. 10. 2021 do 16. 12. 2021, se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 7 866,12 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 8,5 % z částky 33 337,01 Kč od 17. 12. 2021 do 7. 3. 2022, soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná a domáhala se svého nároku formulářovou žalobou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 931,14 Kč, přičemž tato částka představuje 61,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80,91 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,09 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 649 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 203,13 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč.

26. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného).