9 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D. a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru <b>I. Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne 14. 5. 2021, které bylo doručeno žalobkyni žalovanou dne 14. 5. 2021, je neplatné.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 880 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náhradu nákladů státu ve výši 162 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 1. 6. 2021 doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen soud) 2. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (dále jen ZP) ze dne 14. 5. 2021, které bylo doručeno žalobkyni žalovanou dne 14. 5. 2021 s poukazem zejména na následující skutečnosti: Na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 6. 2008 byla žalobkyně v pracovním poměru u žalované, ve znění pozdějších změn pracovní smlouvy jako dělnice drobných prací, resp. montážní dělník, resp. operátor výroby a to na dobu neurčitou. Dne 14. 5. 2021 předala žalovaná žalobkyni okamžité skončení pracovního poměru datované dne 14. 5. 2021, kterým byl pracovní poměr žalobkyně skončen podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (dále jen okamžité skončení PP). Důvodem tohoto okamžitého zrušení mělo být tvrzené porušení pracovních povinností žalobkyní zvlášť hrubým způsobem a to tím, že minimálně ve dnech 15. 4. 2021 a 19. 4. 2021 žalobkyně v prostoru haly [anonymizováno] výrobního závodu žalované v [obec] aktivně napomáhala krádežím elektronických vzpěr k pátým dveřím jejich uschování pod oblečením hlavního pachatele a dále měla i přihlížet dalším krádežím a nikoho o nich neinformovat (dále jen krádeže). Konkrétně měla žalobkyně takto činit dne 15. 4. 2021 (krádež ze strany [jméno] [příjmení]) a dne 19. 4. 2021 (pomoc panu [příjmení] s uschováním kradeného materiálu pod oblečení). Ze strany žalobkyně nebyl pro okamžité zrušení pracovního poměru žádný relevantní důvod, žalobkyně byla z účasti na krádežích obviněna křivě. Žalovaná nezměnila svůj názor ani přes písemné sdělení zástupce žalobkyně ze dne 24. 5. 2021, kterým žalobkyně napadla platnost daného okamžitého zrušení, požádala žalovanou o další zaměstnání a přidělování práce podle její pracovní smlouvy ve smyslu § 69 odst. 1 ZP.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla ji v plném rozsahu zamítnout. Důvody okamžitého zrušení pracovního poměru jsou zjevné z kamerových záznamů žalované. Žalovaná přijala dne 16. 4. 2021 anonymní oznámení o podezření na krádeže autosoučástek v prostoru haly [anonymizováno], kterého se měl dopouštět bývalý zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení]. V návaznosti na uvedené vyhodnotila žalovaná dostupné kamerové záznamy, přičemž zjistila, že [jméno] [příjmení] spolu s dalším zaměstnancem žalované [jméno] [příjmení] odcizují v prostoru výrobní linky autosoučástky – elektronické vzpěry pátých dveřích, které během přestávky na jídlo a oddech pod oblečením vynášejí z areálu žalované a ukrývají ve svých soukromých vozidlech. Dne 22. 4. 2021 provedla žalovaná ve spolupráci s PČR SKPV [obec] zadržení jmenovaných zaměstnanců, přičemž v tom okamžiku měl každý z nich pod svým oblečením uloženy dva kusy uvedených autosoučástek. Žalované byla jednáním daných zaměstnanců způsobena celková škoda ve výši 372 564 Kč. Jmenovaní byli odsouzeni za výše uvedené krádeže pravomocným trestním příkazem soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 18. 5. 2021. Toto rozhodnutí je již pravomocné. Po opětovném vyhodnocení kamerových záznamů zjistila žalovaná, že žalobkyně se podílela na dvou jednáních bývalých zaměstnanců a to dne 15. 4. 2021 a dne 19. 4. 2021. Žalobkyně si musela být vědoma páchání trestné činnosti bývalými zaměstnanci, neboť vzpěry do pátých dveří se na pracovišti žalobkyně vůbec nemontovaly a tyto autosoučástky na jejím pracovišti neměly být vůbec přítomny. Žalobkyně je dlouholetou pracovnicí žalované, proto si uvedeného musela být vědoma, tedy toho, že se jedná o součástky, které na jejím pracovišti nemají být vůbec přítomny. Žalobkyně tak porušila nejen § 301 písm. d) ZP (střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele), ale i ustanovení prováděcího bodu 2.

6. Pracovního řádu žalované. Žalovaná má nulovou toleranci k trestné činnosti a útokům na její majetek, kdy v dané záležitosti se jednalo o nepřímý útok na majetek zaměstnavatele a tedy dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky o porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Žalovaná proto postupovala u žalobkyně shodně jako u dalších dotčených osob, které se jakkoliv podílely na popsaných krádežích.

3. Soud učinil po provedeném dokazování následující skutková zjištění, a to zejména z níže uvedených důkazů: <i>4. pracovní smlouva ze dne 2. 6. 2008 včetně jejích změn; nesporná tvrzení účastníků</i> Žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 6. 2008 ve znění dalších dodatků na pozici montážní dělník (shodná tvrzení účastníků); <i>5. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 14. 5. 2021, nesporná tvrzení účastníků</i> Dopisem datovaným dne 14. 5. 2021 zrušila žalovaná s žalobkyní okamžitě pracovní poměr s poukazem na ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, toto okamžité zrušení bylo žalobkyni předáno téhož dne u žalované. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru bylo tvrzené porušení povinností žalované zvlášť hrubým způsobem, a to tím, že minimálně ve dnech 15. 4. 2021 a 19. 4. 2021 žalobkyně v prostoru haly [anonymizováno] výrobního závodu žalované v [obec] aktivně napomáhala krádežím elektronických vzpěr k pátým dveřím jejich uschování pod oblečením hlavního pachatele a dále měla i přihlížet dalším krádežím a nikoho o nich neinformovat. Konkrétně měla žalobkyně takto činit dne 15. 4. 2021 (krádež ze strany [jméno] [příjmení]) a dne 19. 4. 2021 (pomoc panu [příjmení] s uschováním kradeného materiálu pod oblečení); <i>6. Oznámení zaměstnance zaměstnavateli ze dne 24. 5. 2021, nesporná tvrzení účastníků</i> tímto oznámením doručeným žalované žalobkyně oznámila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání u žalované a přidělování práce podle její pracovní smlouvy, přičemž zároveň rozporuje důvody okamžitého zrušení pracovního poměru; <i>7. trestní příkaz Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka], nesporná tvrzení účastníků</i> [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bývalí zaměstnanci žalované a zároveň bývalí spolupracovníci žalobkyně (dále jen: odsouzení zaměstnanci), byli odsouzeni za krádeže u žalované, a to pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. 2 T 67/2021; <i>8. výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]</i> z výslechu těchto osob, odsouzených pravomocným trestním příkazem, jejichž výpovědi soud zcela uvěřil, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se nikterak nepodílela na trestné činnosti jmenovaných na majetku žalované, o trestné činnosti, na které se měla dle žalované podílet, nevěděla; <i>9. Výslech svědka [jméno] [příjmení]</i> z výpovědi tohoto svědka soud nezjistil žádnou ze skutečností prokazující, nebo i nasvědčující žalovanou tvrzené důvody pro napadené okamžité zrušení pracovního poměru; <i>10. Záznamy z kamerového systému žalované z časového období 15. 4. 2021 a 19. 4. 2021 2 CD</i> z těchto záznamů, o které žalovaná opírala oprávněnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně u žalované, soud nezjistil tvrzené porušení pracovní kázně žalobkyní 11. Z provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně pracovala pro žalovanou od 2. 6. 2008, naposledy na pracovní pozici montážní dělník. Dopisem doručeným žalobkyni dne 14. 5. 2021 žalovaná s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr u žalované, a to dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Důvodem tohoto okamžitého zrušení mělo být tvrzené porušení pracovních povinností žalobkyní zvlášť hrubým způsobem a to výše specifikovaným, tedy tím, že minimálně ve dnech 15. 4. 2021 a 19. 4. 2021 v prostoru haly [anonymizováno] výrobního závodu žalované v [obec] měla aktivně napomáhat krádežím elektronických vzpěr k pátým dveřím jejich uschování pod oblečením hlavního pachatele a dále měla i přihlížet dalším krádežím a nikoho o nich neinformovat. Konkrétně měla žalobkyně takto činit dne 15. 4. 2021 (krádež ze strany [jméno] [příjmení]) a dne 19. 4. 2021 (pomoc panu [příjmení] s uschováním kradeného materiálu pod oblečení). Žalobkyně s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasila, tuto skutečnost žalované písemně sdělila oznámením ze dne 24. 5. 2021, přičemž zároveň požádala žalovanou o další zaměstnání a přidělování práce podle její pracovní smlouvy ve smyslu § 69 odst. 1 ZP. Žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla.

13. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:

14. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

15. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 zákoníku práce), proto jej není třeba tvrdit a ani prokazovat. Žaloba byla podána včas, neboť okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno žalovanou dne 14. 5. 2021 a žaloba žalobkyně na určení jeho neplatnosti byla soudu doručena dne 1. 6. 2021.

16. Právní jednání bylo učiněno písemně, důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl vymezen. Okamžité zrušení pracovní poměru tak splňuje formální náležitosti stanovené v § 60 zákoníku práce 17. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

18. Žalovaná je v soudním řízení povinna prokázat naplnění výpovědního důvodu, tj. je povinna prokázat, že se žalobkyně dopustila vytýkaného hrubého porušení pracovní povinnosti. Tuto důkazní povinnost ovšem žalovaná nenaplnila. Žalovaná v řízení neprokázala důvodnost okamžitého zrušení pracovního poměru, respektive neoprávněnost žaloby. Naopak soud konstatuje, že z výpovědí svědků ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) má soud tvrzení žalované naopak za jednoznačně vyvrácená – tj. že žalobkyně se ničeho z vytýkaného nedopustila, pracovní kázeň nikterak neporušila. Soud podotýká, že z žalobkyní předložených kamerových záznamů též naprosto žádné porušení pracovní kázně žalobkyní neshledal.

19. Soud proto uzavřel, že nebyly splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 14. 5. 2021 je neplatné. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud takto rozhodl.

20. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 35 880 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: odměnou 25 000 Kč za 10 níže vyjmenovaných úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /,přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 35 000 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 2 500 Kč. Úkony právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) sepis sdělení o neplatnosti ukončení pracovního poměru, 3) sepis žaloby 4 – 5) účast u jednání dne 6. 9. 2021 (2 úkony), 6) písemné podání ze dne 9. 9. 2021, 7-8) účast u jednání soudu dne 8. 10. 2021 (dva úkony), 9) jednání s žalovanou, 10) účast u jednání dne 8. 11.2021. Žalobkyně má i nárok na úhradu 10 režijních paušálů a´ 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a DPH ve výši 21% z uvedeného (tj. z částky 25 000 Kč + 3 000 Kč činí DPH 5 880 Kč), celkem 33 880 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni též částku 2 000 Kč odpovídající žalobkyní zaplacenému soudnímu poplatku. Soud podotýká, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobkyni v plné výši, neboť soud neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odlišný postup ve věci (například § 150 o.s.ř.).

21. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. Výrokem III. rozsudku soud uložil neúspěšné žalované zaplatit náklady státu ve výši 162 Kč odpovídající státem uhrazenému cestovnému svědka [jméno] [příjmení] k výslechu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).

23. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. V zájmu předcházení dalších případných soudních sporů soud vyzývá žalovanou k důslednému respektování zákonných postupů. Dle tvrzení žalobkyně, která žalovaná strana i sama potvrdila, byly v průběhu soudního řízení žalovanou vůči žalobkyni činěny, nebo minimálně avizovány, určité právní kroky, které lze považovat minimálně za nestandartní - například viz písemná výzva žalované žalobkyni k podstoupení lékařské prohlídky (která se dostala do dispozice žalobkyně po určeném termínu) a následné upozorňování na tvrzené opětovné porušení pracovní kázně žalobkyně z důvodu nedostavení se k prohlídce, dále upozornění žalované, že žalovaná nebude mít pravděpodobně možnost žalobkyni zaměstnávat. Soud věří, že i přes neúspěch žalované ve věci, bude žalovaná postupovat vůči žalobkyni jako řádný zaměstnavatel, a to nejen z důvodu, že dle názoru soudu žalobkyně skutečně nezavdala jakoukoli příčinu k posuzovanému okamžitému zrušení pracovního poměru.