9 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 2. 9. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Co do zbývající části se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne 1. 9. 2015 při jízdě na lince 510 hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní právní předchůdce žalobkyně požadoval přirážku k jízdnému ve výši 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2016 byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud z„ Oznámení o závadách“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 1. 9. 2015 na lince 510 železniční dopravy. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše přirážky k jízdnému 500 Kč je soudu známa z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2016 byla postoupena pohledávka na žalobkyni. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 524 a násl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, tj. v částce odpovídající žalobkyni zaplacenému soudnímu poplatku. Ohledně zbývající části soud žalobkyni náhradu nákladů řízení a to dle § 150 o.s.ř. Soud přihlédl ke skutečnosti, že pohledávka za žalovanou déle jak šest let nebyla nikterak uplatněna vůči žalované, čímž zejména zcela zbytečně narůstaly úroky z prodlení. Dále též soud přihlédl k absenci některých údajů v žalobním návrhu, zejména co do konkretizace místa zjištění, porušení povinnosti žalované (uvedeno pouze číslo vlaku 510 mezi stanicemi 0 a 0). Žalovaná je povinna zaplatit přiznanou částku s úrokem z prodlení i s náhradou nákladů řízení v zákonné lhůtě tři dny od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř. odst.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou.