9 C 168/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žaloba o zaplacení částky ve výši 673 458,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 673 458,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 673 458,80 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ke dni 21. 2. 2022 ve výši 2 094,80 Kč, úrokem ke dni 21. 2. 2022 ve výši 45 800,58 Kč, úrokem ve výši 19,50 % ročně z částky 673 458,80 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, dále částku 1 500 Kč, to vše do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 74 764,60 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 20. 4. 2022 a doplněnou podáním ze dne 30. 5. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 673 458,80 Kč, která představuje dlužnou jistinu úvěru, spolu s poplatkem ve výši 1 500 Kč, úrokem z prodlení ve výši 2 094,80 Kč, úrokem z úvěru ve výši 45 800,58 Kč, smluvním úrokem z úvěru ve výši 19,50 % ročně z jistiny úvěru od 22. 2. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny úvěru od 22. 2. 2022 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně), s žalovaným uzavřela dne 24. 9. 2019 smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů spotřebitelům. Na základě smlouvy poskytla dne 29. 10. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč. Úvěr byl co do částky 454 269,23 Kč použit na úhradu dluhu u společnosti [právnická osoba], a to za výhodnějších podmínek spočívajících v příznivější úrokové sazbě. [příjmení] 245 730,77 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 3,50 % ročně, tato byla změněna ke dni 8. 2. 2021 na 6,50 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatky ve výši 150 Kč měsíčně dle smlouvy splácet 240 měsíčními splátkami tak, že první splátka činila 1 429,26 Kč a další splátky 4 059,80 Kč. Jelikož žalovaný nedoložil pojistnou smlouvu na nemovitost, k čemuž byl dle smlouvy povinen, zvýšila právní předchůdkyně splátku na 5 162,60 Kč. Ke dni 21. 2. 2022 zvýšila právní předchůdkyně úrokovou sazbu z úvěru na 19,50 % ročně. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přistoupila právní předchůdkyně k zesplatnění úvěru ke dni 22. 2. 2022 O zesplatnění byl žalovaný informován dopisem, ve kterém byl současně vyzván k úhradě dlužné částky 673 458,80 Kč spolu s příslušenstvím ve výši 46 060,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Následně tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 3. 2022 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 3. 2022. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 65 617,46 Kč.

3. Pohledávka ze smlouvy byla zajištěna na základě zástavní smlouvy [číslo] ze dne 24. 9. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jakožto zástavcem (dále jen„ zástavní smlouva“) k nemovitosti – pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [obec], [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, katastrální území Střížovice. Právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí nastaly dne 3. 10. 2019.

4. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně na základě výpisů z účtu žalovaného za období 3 kalendářních měsíců, potvrzení o výši příjmu vystaveného zaměstnavatelem dne 13. 8. 2019, potvrzení banky [právnická osoba] o vhodnosti účtu žalovaného ke splácení úvěru a na základě lustrace žalovaného v bankovním registru klientských informací s negativním záznamem.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

6. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě žádosti žalovaného uzavřela s žalovaným 24. 9. 2019 smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč. Tento úvěr měl být co do částky 454 269,23 Kč použit na úhradu stávajícího dluhu u společnosti [právnická osoba] Zbylá část úvěru byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet. Žalovaný byl dle bodu VII. smlouvy povinen splatit úvěr nejpozději do 20 let od první splátky po dočerpání úvěru, a to 240 měsíčními splátkami ve výši 4 059,80 Kč spolu s poplatky za správu úvěru. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 3,50 % ročně. Dle smlouvy byl žalovaný povinen doložit pojistnou smlouvu na nemovitost či oznámení zástavního práva pro pojistitele potvrzeného pojišťovnou. Tuto podmínky však nesplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně s účinností od 8. 2. 2021 zvýšila splátku na 5 162,60 Kč a současně v souladu se smlouvou zvýšila úrokovou sazbu na 6,50 % ročně. Zvýšení splátky i úrokové sazby bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 1. 2021. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, zvýšila právní předchůdkyně úrokovou sazbu úvěru v souladu se smlouvou na hodnotu trojnásobku, tj. 19,5 % ročně. O zvýšení úrokové sazby byl žalovaný informován dopisem ze dne 17. 2. 2022. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla v souladu se smlouvou zajištěna pozemkem parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], katastrální území Střížovice. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, svůj závazek úvěr splácet však řádně a včas neplnil, jelikož se dostal opakovaně do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na okamžité zesplatnění úvěru. Žalovaný na úvěr uhradil za dobu jeho trvání 65 617,46 Kč. Žalobkyně proto prohlásila celý poskytnutý úvěr za okamžitě splatný ke dni 18. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k uhrazení částky v celkové výši 719 518,89 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně opakované žalovaného vyzývala k úhradě dluhu (výzva z 28. 1. 2021, 28. 2. 2021 a 28. 3. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Tato společnost následně převedla pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 3. 2022. Žalovaný o tom byl vyrozuměn dopisy ze dne 1. 2. 2022 a 3. 3. 2022, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována. Žalovaný žalobkyni dluží na jistině 673 458,80 Kč, na úrocích 45 800,58 Kč a na poplatcích 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 8. 2021.

9. V žádosti o přípravu návrhu smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že nemá vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním rodinném domě. Dále uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč měsíčně. Příjem byl ověřen z výpisů z účtu žalovaného a potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 13. 8. 2019 O výdajích žalovaný uvedl, že splácí úvěr ve výši 1 058 Kč měsíčně a dále pojištění nemovitosti ve výši 200 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 5. 5. 2019 do 4. 8. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaný má dostatečný příjem na splácení úvěru. Dále žalobkyně dotazem na [právnická osoba] a. s. ověřila, že bankovní účet žalovaného je vhodný pro splácení úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 16. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 673 458,80 Kč, na poplatcích 1 500 Kč a na úrocích 45 800,58 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud zohlednil i skutečnost, že úvěr, který měl z větší části sloužit k refinancování dluhu u společnosti [právnická osoba] byl sjednán za příznivějších podmínek a ku prospěchu žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 764,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 33 673 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 673 458,80 Kč sestávající z částky 11 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 960 Kč ve výši 7 131,60 Kč.

18. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

19. Lhůta pro splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla soudem stanovena podstatně delší, než lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud zohlednil výši žalované částky i majetkové poměry, možnosti a schopnosti žalovaného. Proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě, která dle názoru soudu umožní žalovanému buď zajistit si finanční prostředky k úhradě, nebo dohodnout s žalobkyní jinou lhůtu k plnění (například splátkový kalendář). I v zájmu žalobkyně jistě je, aby žalovaný splnil svoji povinnost dobrovolně.