9 C 178/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 557,82 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 557,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 557,82 Kč od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se zbývající část žalobního návrhu, a to co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 557,82 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] úvěr. Celkem žalovaná čerpala úvěr ve výši 14 557,82 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 0,4026 % denně nebo 146,949 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná úvěr ani zčásti nesplatila a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 14 557,82 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum].

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 0,4026 % denně či 146,949 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 17 959,74 Kč (prokázáno Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republiky uzavřená s klientem dne [datum], Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice). Z informací o klientech soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] byla žalovaná (prokázáno informací o klientech ze dne [datum]). Z platební informace soud zjistil, že žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč (prokázáno platební informací [variabilní symbol]). Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku do [datum]. Žalovaná částku nezaplatila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek), což žalované oznámila dopisem ze dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou podle podacího lístku téhož dne (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek z téhož dne). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Poplatek za poskytnutí úvěru žalobkyně po žalované nepožaduje. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny dluhu a dále zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do zaplacení.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [právnická osoba] GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

14. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 557,82 Kč, čímž byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila a úvěr ve stanovené době nevrátila. Žalobkyně v řízení netvrdila a neprokazovala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Smlouva o úvěru je tedy dle § 87 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatným právním jednáním. Soud proto hodnotil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a přiznal žalobkyni částku, o kterou se žalovaná vůči ní bezdůvodně obohatila, tj. částku 14 557,82 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované. Výše přisouzeného úroku z prodlení 15 % ročně byla přiznána dle petitu žaloby a nepřevyšuje výši zákonnou.

15. Co do zbývající části žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 557,82 Kč od [datum] do [datum] byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že žalovaná byla se svou povinností vrátit právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení řádně seznámena.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 557,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 2 o. s. ř.). Soud rozhodl o odměně advokátky a náhradě jejích hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

17. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku), a to třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.