9 C 190/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 68 542,31 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 68 542,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 68 542,31 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 68 542,31 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum úvěr. Celkem žalovaný čerpal úvěr ve výši 135 397 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 10,45 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 186 828,36 Kč a žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 68 542,31 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovaném spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalovanému dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10,45 % měsíčně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovaném spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR). Z přípisu od společnosti právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu č. bankovní účet v období od datum do datum byl žalovaný (prokázáno přípisem od právnická osoba ze dne datum). Z daného sdělení právnická osoba ovšem nebylo prokázáno, že na účet žalovaného byla připsána platba s variabilním symbolem číslo, tj. platba na kterou poukazuje žalobkyně v žalobním návrhu. Pouze okrajově soud uvádí, že ovšem nepovažuje za vyloučeno, že žalovaný daný úvěr ve výši 15000 Kč dne datum čerpal, čemuž nasvědčuje i platební informace pod variabilním symbolem číslo. Soud má za to, že žalovaný předmětné finanční prostředky obdržel, neboť žalované zjevně plnil. příjmení jiné i s přihlédnutím k závěru soudu o nedůvodnosti žaloby se soud podrobně již touto skutečností nezabýval (zamítnutí žaloby s přihlédnutím k závěrům soudu ohledně absence nároku žalobkyně na uhrazení jakékoliv částky).

5. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku do datum. Žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil 186 828,36 Kč v období od datum do datum. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek), což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou podle podacího lístku téhož dne (předžalobní upomínka ze dne datum, podací lístek z téhož dne). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny dluhu a dále zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny za období od datum do zaplacení.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále z. číslo Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, právnická osoba GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

15. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla mu spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumala jeho výdaje. Právní předchůdkyně konkrétně nahlédla do insolvenčního rejstříku a centrální registru exekucí. Z dokazování vyplynulo, že byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 135 397 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 186 828,36 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil více, než mu žalobkyně poskytla, soud výrokem I. rozsudku celý nárok žalobkyně, tj. co do zaplacení částky 68 542,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 68 542,31 Kč od datum do zaplacení, zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení by příslušela procesně úspěšnějšímu žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.