Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

9 C 198/2023

č. j. 9 C 198/2023-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2023:9.C.198.2023.5

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl ve prospěch žalobkyně o uznání nároku na zaplacení částky 149 886,79 Kč s příslušnými úroky a poplatky. Soud uznal, že nárok žalobkyně je v souladu s hmotným právem, konkrétně s ustanoveními § 2395 až § 1970 občanského zákoníku. Rozsudek přiznal kapitalizovaný smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 28 562,50 Kč. Dluh byl ustanoven ve splátkách po 2 000 Kč a 500 Kč měsíčně, splatných 25. dne každého měsíce.

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 149 886,79 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 149 886,79 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 770,56 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 801,43 Kč, s úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 147 771,92 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 771,92 Kč od datum do zaplacení, a to vše ve splátkách ve výši 2 000 Kč, splátky splatné vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2023 až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení i jedné ze splátek či její části po dobu delší než 20 dnů.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 28 562,50 Kč, a to ve splátkách ve výši 500 Kč, splátky splatné vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2023 až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení i jedné ze splátek či její části po dobu delší než 20 dnů.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum a ze dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 149 886,79 Kč z titulu smlouvy o úvěru k účtu číslo bankovní účet, uzavřené dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník poplatků. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému úvěr 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 12,50 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením a žalobkyně proto úvěr zesplatnila dopisem ze dne datum, přičemž žalovaného vyzvala k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 123 832,58 Kč, zbývající částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 147 771,92 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 114,87 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 15 770,56 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 801,43 Kč, dále žalobkyně požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12,50 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě vyhodnocení informací z registrů BRKI, NRKI, příjmení, z interní databáze žalobkyně, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 31 977 Kč. Dále žalovaný uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 15 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 2 200 Kč měsíčně, měsíční splátku půjček a úvěrů ve výši 712 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, a že je svobodný. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat.

2. Žalovaný nárok žalobkyně před soudem výslovně uznal, zdůraznil ovšem, že není v jeho možnostech pohledávku žalobkyně v zákonné lhůtě zaplatit. Měl značné zdravotní problémy související s rodinnou situací, zhroutil se, byl jsem hospitalizován, přišel o práci. Nyní je první měsíc zaměstnán u společnosti právnická osoba, za srpen 2023 odpracoval 3 dny a obdržel hrubý příjem 2 819 Kč, čistý příjem 2 168 Kč, předpokládaný měsíční příjem by měl být maximálně 16 000 Kč. Výdaje na bydlení činí již v této době minimálně 4000 Kč měsíčně. Žalovaný dluží na výživném syna po dobu delší jak dva roky, zvažuje požádat soud o snížení výživného, které nyní činí 6 000 Kč měsíčně. Z důvodu neplacení výživného byl žalovaný trestně stíhán, musí zaplatit dlužné výživné, byl mu nařízen dohled probačního úředníka.

3. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s hmotným právem.

4. Jak je zřejmé, soud se i přes uznání závazku žalovaným musel zabývat, zda nárok žalobkyně není v rozporu s hmotným právem, dále zda je soud ve věci příslušným.

5. Žalovaný je státním občanem země, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav, který opírá zejména o níže vyjmenované listinné důkazy, které hodnotil každý jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:

7. Ze smlouvy o úvěru – Optimální půjčka číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru – Optimální půjčka, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč za účelem konsolidace dluhů. Úvěr byl veden na účtu číslo bankovní účet. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni průběžně vracet 96 měsíčních splátkách ve výši 3 327 Kč se splatností každého 10. dne v měsíci, počínaje dnem datum. Součástí splátek byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 12,5 % ročně, pojistného ve výši dle sazebníku a poplatků dle sazebníku.

8. Všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou. Sazebník stanovoval výši poplatků spojených s úvěrem.

9. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud ověřil, že žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy seznámila s právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy.

10. Z historie úvěru ze dne datum a výpisu periodického při pohybu k účtu č. bankovní účet soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal dne datum, a to takto: ve výši 18 800 Kč na účet č. bankovní účet, ve výši 22 935 Kč na účet č. bankovní účet, ve výši 62 265 Kč na účet č. bankovní účet a ve výši 96 000 Kč na účet č. bankovní účet. Naposledy žalovaný uhradil splátku dne datum Celkem žalovaný uhradil na splátkách částku 123 832,58 Kč, a to na jistině částku 52 228,08 Kč, na obchodním úroku částku 64 511,70 Kč, na úroku z prodlení částku 47,67 Kč a na poplatcích částku 7 045,13 Kč.

11. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 29 019,79 Kč do datum s tím, že jej upozornila, že pokud v uvedené lhůtě žalovaný dlužnou částku nezaplatí, přistoupí žalobkyně v souladu s č.l. 9 písm. f) všeobecných obchodních podmínek k zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný dlužnou částku v uvedené lhůtě neuhradil, byl úvěr ke dni datum zesplatněn.

12. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně potvrzení podání ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky.

13. Z žádosti o poskytnutí Optimální půjčky ze dne datum, prohlášení o zdravotním stavu ze dne datum, návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Optimální půjčky, výpisu z bankovních a nebankovních registrů, potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne datum a kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, měsíčně hradí výdaje spojené s bydlením ve výši 15 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 1 200 Kč, pojištění ve výši 1 000 Kč, spoření ve výši 400 Kč. Dále uvedl, že má jiné úvěry ve výši 80 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 400 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je od r. 2016 zaměstnán u společnosti právnická osoba jako operátor výroby a jeho průměrný čistý měsíční výdělek činí 32 086 Kč.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

16. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), přičemž podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

18. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 147 771,92 Kč, na poplatky ve výši 2 114,87 Kč, na úrok kapitalizovaný ke dni datum ve výši 15 770,56 Kč a na úrok ve výši 12,50 % ročně z částky 147 771,92 Kč od datum do zaplacení, na zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum ve výši 1 801,43 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 771,92 Kč od datum do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována.

22. Je tak zřejmé, že nárok žalobkyně je v souladu s hmotným právem. Soud proto žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání, tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., a to zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu do datum na částku ve výši 1 801,43 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 771,92 Kč od datum do zaplacení, přičemž jeho výše je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 562,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 996 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 149 886,79 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (pod písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby), v poloviční výši 3 550 Kč za odeslání jednoduché předžalobní upomínky včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 650 Kč ve výši 3 916,50 Kč.

24. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě podstatně delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tři dny od právní moci rozsudku), a to ve splátkách specifikovaných ve výroku I a II. tohoto rozsudku pro uznání, splátky splatné vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2023 až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení i jedné ze splátek či její části po dobu delší než 20 dnů. Soud má za to, že podstatně delší lhůta splatnosti nebude mít vážný dopad do majetkových práva žalobkyně, naopak umožní žalovanému dobrovolně plnit, a to bez dalšího, zejména pro žalovaného finančně nákladného, vykonávacího řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.