9 C 203/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 586 546,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 283 566,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 566,30 Kč od datum do zaplacení, částku 283 041,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 041,04 Kč od datum do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 12 061,06 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 856,11 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 184,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 303 383,47 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 342,43 Kč od datum do zaplacení, částky 7 877,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 962,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 942,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 940,59 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 53 391 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhá po žalované zaplacení částky 295 627,36 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 120 měsíčních splátkách ve výši 3 639,83 Kč, poslední ve výši 3 933,40 Kč, a to vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a.. Poněvadž žalovaná ani po opakovaných výzvách žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni datum za splatný a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne datum, přesto však dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 293 527,36 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 9 856,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 18 184,94 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 303 383,47 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná na úvěr celkem uhradila částku 16 433,70 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované podle žádosti o úvěr, výpisů z běžného účtu a náhledu do registru. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba, s.r.o., že bydlí u rodičů, je svobodná, že celkový měsíční příjem žalované činí 22 845 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Vůči žalobkyni měla žalovaná závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 639,83 Kč, žádné další závazky žalovaná v době podání žádosti o úvěr neměla.

2. Žalobkyně se žalobou dále domáhá po žalované zaplacení částky 290 918,89 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 675,86 Kč, poslední ve výši 4 213,44 Kč, a to vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a.. Poněvadž žalovaná ani po opakovaných výzvách žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni datum za splatný a žalované tuto skutečnost písemně oznámila a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 301 371,83 Kč do datum. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne datum, přesto však dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 290 018,89 Kč, poplatků ve výši 900 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 9 962,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 942,04 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná na úvěr celkem uhradila částku 16 958,96 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované podle žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmů a náhledu do registru. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba, s.r.o., že bydlí u rodičů, je svobodná, že měsíční příjem žalované činí 22 845 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Vůči žalobkyni měla žalovaná závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 639,83 Kč, žádné další závazky žalovaná v době podání žádosti o úvěr neměla.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena zákonným způsobem.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“, protože se nevyjádřila). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se čerpané peněžní prostředky zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 120 měsíčních splátkách po 3 639,83 Kč, poslední ve výši 3 933,40 Kč k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum O výši a splatnosti měsíční splátky byla žalovaná informována výpisy z běžného účtu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byla žalovaná povinna platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru a poplatky. V případě, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem žalobkyně, výše poplatků sazebníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru Expres půjčka ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od datum a sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od datum). Žalovaná úvěr čerpala dne datum ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné částky, což odůvodnila opakovaným porušení smluvních povinností ze strany žalované (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne datum podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem z téhož dne).

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že je zaměstnána u právnická osoba, s.r.o., že průměrný čistý příjem má 22 845 Kč, což potvrzuje výpisem z běžného účtu. Dále žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem domácnosti činí 23 000 Kč, platí splátky úvěru ve výši 3 639,83 Kč měsíčně a nemá žádné další výdaje (prokázáno žádostí o úvěr, výpisy z běžného účtu).

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se čerpané peněžní prostředky zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 675,86 Kč, poslední ve výši 4 213,44 Kč k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum O výši a splatnosti měsíční splátky byla žalovaná informována výpisy z běžného účtu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byla žalovaná povinna platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru a poplatky. V případě, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem žalobkyně, výše poplatků sazebníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru Expres půjčka ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od datum a sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od datum). Žalovaná úvěr čerpala dne datum ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné částky ve výši 301 371,83, Kč do datum, což odůvodnila opakovaným porušení smluvních povinností ze strany žalované (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne datum podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem z téhož dne).

8. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že je zaměstnána u právnická osoba, s.r.o., že průměrný čistý příjem má 22 845 Kč, což potvrzuje výpisem z běžného účtu. Dále žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem domácnosti činí 22 800 Kč, platí splátky úvěru ve výši 3 639,83 Kč měsíčně a nemá žádné další výdaje (prokázáno žádostí o úvěr, výpisy z běžného účtu).

9. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně sice poukázala na kroky žalobkyně činěné před poskytnutím úvěru, ovšem k uvedenému nepředložila takové důkazy, které by osvědčily zákonnou povinnost žalobkyně dostatečně posuzovat úvěruschopnost žalované – tj. posuzovat, že je skutečně v možnostech žalované pohledávku splácet.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Vzhledem k tomu, že ke sjednání a poskytnutí úvěrů došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

13. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

21. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 22. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalované příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalované verifikovala. Toto zjevně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalované vyšla ze závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud je přesvědčen, že řečené se plně uplatní i v poměrech ZoSÚ, který je s odkazem na § 78 ZoSÚ v tomto i přísnější. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zcela nedostatečně.

23. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná čerpala od žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru číslo jistinu úvěru v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaná žalobkyni splatila částku 16 433,70 Kč. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 283 566,30 Kč. Dále žalovaná čerpala od žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru číslo jistinu úvěru v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaná žalobkyni splatila částku 16 958,96 Kč. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 283 041,04 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.

24. Zároveň má žalobkyně vůči žalované dle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované, tj. ode dne datum až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaná byla proto uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 283 566,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 566,30 Kč od datum do zaplacení, a dále částku 283 041,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 041,04 Kč od datum do zaplacení.

25. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smluv, nezbylo soudu, než žalobu co do částky 12 061,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 856,11 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 184,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 303 383,47 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 342,43 Kč od datum do zaplacení, dále co do částky 7 877,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 962,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 942,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 940,59 Kč od datum do zaplacení, zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 566 607,34 Kč, tedy z 97 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 19 938,91 Kč, tedy z 3 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 94 % (97 % - 3 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 23 463 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 586 546,25 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 330 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 550 Kč ve výši 5 785,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 94 % z částky 56 798,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 53 391 Kč.

27. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tři dny od právní moci rozsudku), a to třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.