9 C 203/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 586 546,25 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 283 566,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 566,30 Kč od [datum] do zaplacení, částku 283 041,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 041,04 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 12 061,06 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 856,11 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 184,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 303 383,47 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 342,43 Kč od [datum] do zaplacení, částky 7 877,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 962,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 942,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 940,59 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 53 391 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 295 627,36 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 120 měsíčních splátkách ve výši 3 639,83 Kč, poslední ve výši 3 933,40 Kč, a to vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a.. Poněvadž žalovaná ani po opakovaných výzvách žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni [datum] za splatný a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], přesto však dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 293 527,36 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 9 856,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 18 184,94 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 303 383,47 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná na úvěr celkem uhradila částku 16 433,70 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované podle žádosti o úvěr, výpisů z běžného účtu a náhledu do registru. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u [právnická osoba], s.r.o., že bydlí u rodičů, je svobodná, že celkový měsíční příjem žalované činí 22 845 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Vůči žalobkyni měla žalovaná závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 639,83 Kč, žádné další závazky žalovaná v době podání žádosti o úvěr neměla.

2. Žalobkyně se žalobou dále domáhá po žalované zaplacení částky 290 918,89 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 675,86 Kč, poslední ve výši 4 213,44 Kč, a to vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a.. Poněvadž žalovaná ani po opakovaných výzvách žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni [datum] za splatný a žalované tuto skutečnost písemně oznámila a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 301 371,83 Kč do [datum]. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], přesto však dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 290 018,89 Kč, poplatků ve výši 900 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 9 962,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 942,04 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná na úvěr celkem uhradila částku 16 958,96 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované podle žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmů a náhledu do registru. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u [právnická osoba], s.r.o., že bydlí u rodičů, je svobodná, že měsíční příjem žalované činí 22 845 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Vůči žalobkyni měla žalovaná závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 639,83 Kč, žádné další závazky žalovaná v době podání žádosti o úvěr neměla.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena zákonným způsobem.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“, protože se nevyjádřila). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se čerpané peněžní prostředky zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 120 měsíčních splátkách po 3 639,83 Kč, poslední ve výši 3 933,40 Kč k 18. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] O výši a splatnosti měsíční splátky byla žalovaná informována výpisy z běžného účtu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byla žalovaná povinna platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru a poplatky. V případě, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem žalobkyně, výše poplatků sazebníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru Expres půjčka ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od [datum] a sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum]). Žalovaná úvěr čerpala dne [datum] ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné částky, což odůvodnila opakovaným porušení smluvních povinností ze strany žalované (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem z téhož dne).

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že je zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o., že průměrný čistý příjem má 22 845 Kč, což potvrzuje výpisem z běžného účtu. Dále žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem domácnosti činí 23 000 Kč, platí splátky úvěru ve výši 3 639,83 Kč měsíčně a nemá žádné další výdaje (prokázáno žádostí o úvěr, výpisy z běžného účtu).

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru Expres půjčka [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se čerpané peněžní prostředky zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 675,86 Kč, poslední ve výši 4 213,44 Kč k 18. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] O výši a splatnosti měsíční splátky byla žalovaná informována výpisy z běžného účtu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byla žalovaná povinna platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru a poplatky. V případě, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem žalobkyně, výše poplatků sazebníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru Expres půjčka ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od [datum] a sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum]). Žalovaná úvěr čerpala dne [datum] ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné částky ve výši 301 371,83, Kč do [datum], což odůvodnila opakovaným porušení smluvních povinností ze strany žalované (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem z téhož dne).

8. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že je zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o., že průměrný čistý příjem má 22 845 Kč, což potvrzuje výpisem z běžného účtu. Dále žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem domácnosti činí 22 800 Kč, platí splátky úvěru ve výši 3 639,83 Kč měsíčně a nemá žádné další výdaje (prokázáno žádostí o úvěr, výpisy z běžného účtu).

9. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně sice poukázala na kroky žalobkyně činěné před poskytnutím úvěru, ovšem k uvedenému nepředložila takové důkazy, které by osvědčily zákonnou povinnost žalobkyně dostatečně posuzovat úvěruschopnost žalované – tj. posuzovat, že je skutečně v možnostech žalované pohledávku splácet.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Vzhledem k tomu, že ke sjednání a poskytnutí úvěrů došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. <i>13. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

21. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 22. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalované příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalované verifikovala. Toto zjevně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalované vyšla ze závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud je přesvědčen, že řečené se plně uplatní i v poměrech ZoSÚ, který je s odkazem na § 78 ZoSÚ v tomto i přísnější. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zcela nedostatečně.

23. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná čerpala od žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru [číslo] jistinu úvěru v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaná žalobkyni splatila částku 16 433,70 Kč. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 283 566,30 Kč. Dále žalovaná čerpala od žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru [číslo] jistinu úvěru v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaná žalobkyni splatila částku 16 958,96 Kč. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 283 041,04 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.

24. Zároveň má žalobkyně vůči žalované dle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované, tj. ode dne [datum] až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaná byla proto uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 283 566,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 566,30 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částku 283 041,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 283 041,04 Kč od [datum] do zaplacení.

25. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smluv, nezbylo soudu, než žalobu co do částky 12 061,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 856,11 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 184,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 303 383,47 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 342,43 Kč od [datum] do zaplacení, dále co do částky 7 877,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 962,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 942,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 299 981,63 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 940,59 Kč od [datum] do zaplacení, zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 566 607,34 Kč, tedy z 97 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 19 938,91 Kč, tedy z 3 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 94 % (97 % - 3 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 23 463 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 586 546,25 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 330 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 550 Kč ve výši 5 785,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 94 % z částky 56 798,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 53 391 Kč.

27. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tři dny od právní moci rozsudku), a to třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.