9 C 223/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D. a přísedících Ing. Jarmily Nováčkové a Ing. Petra Jíchy ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, DiS.Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro určení neplatnosti ukončení pracovního poměru

I. Rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí ze dne datum dle § 22 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, zákoník práce, je n e p l a t n é.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v adresa náklady státu ve výši částka související s výslechem svědkyně jméno FO, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum doručenou Okresnímu soudu v adresa (dále jen: soud) dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil neplatnost ukončení pracovního poměru žalobkyně žalovanou, a to na základě výpovědi ze dne datum (dále jen: výpověď) dle § 52 písm. g) dle § 52 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen: zákoník práce). Žalobkyně poukázala zejména na následující skutečnosti: na základě pracovní smlouvy ze dne datum je žalobkyně je v pracovním poměru u žalované jako učitelka v mateřské školce. Dne datum žalovaná doručila žalobkyni poštou výpověď z pracovního poměru, a to pro opakované méně závažné porušení pracovních povinností. Žalobkyně s výpovědí nesouhlasí, rozporuje jednotlivé výpovědní důvody, s tím, že není zde žádná důvodnost údajných porušení pracovních povinností, žádné nedosahuje ani minimální intenzity porušení pracovních povinností, u některých z uvedených důvodů není naplněna podmínka konkrétnosti a identifikovatelnosti vytýkaného jednání. Dle Výpovědi se měla žalobkyně dopustit těchto porušení: 1) V neurčené době při výskytu infekční nemoci ve škole neinformovala vedení školy, neinformovala pracovnici údržby a nevydala žádný pokyn k zamezení šíření infekční choroby v prostorách mateřské školy; 2) Dne datum měla telefonicky informovat paní jméno FO o výsledcích kontroly Krajské hygienické stanice (dále jen: KHS) v prostorách školy, přičemž měla uvést lživé údaje s cílem očernit provozní zaměstnankyni paní jméno FO, kdy měla uvést údaje, které jsou v rozporu se závěry uvedené kontroly, čímž měla porušit závazek mlčenlivosti ve věci interních záležitostí ZŠ a MŠ adresa a zároveň tím měla jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; 3) Měla podávat rodičům v blíže nespecifikované době lživé informace o paní jméno FO, především že je na dovolené, na kterou nemá nárok, a kterou jí pan ředitel proplatí, ačkoliv měla vědět, že paní jméno FO je na OČR s nemocným synem 4) právnická osoba od ní měli v blíže nespecifikované době získat informace, že ředitel ZŠ a MŠ adresa přikázal přijímat děti učitelek i když jsou nemocné, že ředitel zakázal dávat dětem odklady nebo že zakázal ve školce topit; 5) před rodiči snižovala kvalifikaci svých spolupracovnic, v blíže nespecifikované době se měla o paní jméno FO vyjádřit, že má „jenom maturitu“ a o slečně jméno FO, že je „jenom servírka“ a vyzvat rodiče k podání podnětu na inspektorát práce a prošetření údajné nekvalifikovanosti těchto osob; 6) Do vnitřních prostor školky měla bez vědomí ředitele školy vpustit rodiče – paní Anonymizováno a paní jméno FO – kterým měla ukazovat místa, kde byly nedostatky v úklidu a společně s učitelkou paní jméno FO jim poskytnout fotodokumentaci s plísní rohu místnosti mateřské školy; 7) Dne datum měla křičet před přítomnými rodiči na její nadřízenou paní jméno FO, že jí děti ve třídě dělají „bordel“ a že si je má zklidnit; 8) – nezapsání docházky dětí do třídní knihy (ohledně tohoto bodu je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně se tohoto tvrzeného provinění nedopustila) 9) Dne datum měla v prostorách jídelny MŠ zkonzumovat oběd, který údajně neměla objednaný a uhrazený, a tento oběd měla zkonzumovat před dětmi, které na svůj oběd stále čekaly. Na uvedené tvrzené porušení pracovních povinností byla žalobkyně upozorněna vytýkacími dopisy ze dne datum, datum a datum. K jednotlivým bodům Výpovědi žalobkyně zdůraznila: k bodu ad 1/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: žalobkyně sice v pátek datum zaznamenala při její ranní směně výskyt pupínků u jednoho z dětí, proto telefonicky kontaktovala matku dítěte, která uvedla, že se jedná o reakci na konzumaci většího množství citrusových plodů. Teprve následující den matka dítěte sdělila, že po návštěvě lékaře byla u dítěte diagnostikována tzv. sedmá nemoc. Žalobkyně byla v té době vedoucí pracovnicí, o této skutečnosti i v době svého pracovního volna informovala svou podřízenou paní jméno FO, která bezprostředně poté o uvedeném informovala rodiče na nástěnce v šatně školky – tj. na místě, kde se výlučně vyvěšovaly informace pro rodiče dětí. jméno FO se též dotázala zástupce žalované – nyní již bývalého ředitele žalované, tituly před jménem jméno FO (dále jen: ředitel žalované; ředitel), zda je třeba učinit i další opatření, zejména telefonicky informovat rodiče dětí a předat informace hygienické stanici. Ředitel výslovně uvedl, že další opatření nemají být již činěna, vyvěšení informace na nástěnce je zcela postačující, k jiným krokům není žalovaná povinna; k bodu ad 2/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: tvrzení žalované je nepravdivé, žalobkyně neinformovala paní jméno FO, ani jiné osoby, o závěrech KHS. jméno FO sama dala podnět ke kontrole KHS v prostorách školy, jako oznamovatelka tak dostala informace přímo od KHS; k bodu ad 3/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: tvrzení žalované je nepravdivé. Pokud se někdy jednalo o nepřítomnosti paní jméno FO, tak se pouze žalobkyně, jako nadřízená paní jméno FO, dotázala svých nadřízených na důvody nepřítomnosti jmenované, jinak nepřítomnost paní jméno FO nikterak nekomentovala. k bodu ad 4/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění výtka neobsahuje konkrétní datum, není jasné, k jaké události se váže, nesplňuje základní předpoklady pro její užití jako výpovědní důvod. Žalobkyně navíc uvedené výslovně popírá, že by rodiče informovala ohledně tvrzené povinnosti přijímat nemocné děti učitelek do výuky, zákazu dávat dětem odklady i topit ve školce. Bylo ovšem mimo jiné obecně známo, a žalobkyně rodičům dětí i tuto skutečnost k jejich dotazu i potvrdila, že ředitel žalované odvolal žalobkyni k datum z funkce vedoucí učitelky z důvodu, že dle jeho názoru často doporučovala odklady školní docházky. Důvody odvolání byly uvedeny i v zápise z jednání ze dne datum. Ohledně přijímání nemocných dětí učitelů do školky například vznesla na třídní schůzce dotaz paní jméno FO, matka jednoho z dětí, a zároveň bývalá zaměstnankyně žalované, s poukazem, že je jí tento postup znám i z její předchozí pracovní činnosti; k bodu ad 5/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění výtka co do tvrzeného snižování kvalifikace spolupracovnic žalobkyně není konkrétní, není jasné, kdy k tvrzenému mělo dojít, k jaké události se váže, nesplňuje základní předpoklady pro její užití jako výpovědní důvod. Toto tvrzení žalobkyně navíc výslovně popírá, nedopustila se jej. k bodu ad 6/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění výtka není konkrétní, není jasné, kdy k tvrzenému mělo dojít, k jaké události se váže, opět nesplňuje základní předpoklady pro její užití jako výpovědní důvod. Není navíc pravdou, že by ukazovala paní Vích a paní jméno FO místa, kde byly nedostatky v úklidu, a že by s učitelkou paní jméno FO jmenovaným poskytla fotodokumentaci s plísní rohu místnosti mateřské školy; k bodu ad 7/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění skutečně dne datum došlo k situaci, kdy žalobkyně upozornila paní Anonymizováno na nezbytnost ztišení dětí v její skupině. Daného dne měla žalobkyně, spolu s paní jméno FO, v péči každá jednu skupinu dětí, přičemž skupina dětí v péči žalobkyně měla spát po obědě, avšak druhá skupina v péči paní jméno FO tropila takový hluk, že děti v péči žalobkyně nemohly spát. Když žalobkyně za účelem zajištění nápravy přišla na místo, kde se nacházely děti v péči paní jméno FO, tyto zde byly samy bez jejího dozoru, a ona sama cosi řešila s rodiči za dveřmi na chodbě. Žalobkyně pouze upozornila paní jméno FO na to, že je třeba zajistit klid skupiny dětí v její péči, jednalo se tak o běžný výkon pracovních povinností. Charakter upozornění nebyl v žádném případě mimo běžný rámec slušné komunikace. k bodu ad 8/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: (ohledně tohoto bodu je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně se tohoto tvrzeného provinění nedopustila) Žalobkyně k tomuto výpovědnímu důvodů uvedla, že docházku dětí do třídní knihy zapisuje učitelka vždy až v rámci nepřímé pedagogické činnosti, a to v souladu s popisem pracovní doby pedagogických pracovníků. V době, kdy žalobkyně realizovala přímou pedagogickou činnost – tj. pečovala o děti, zapisovat nic do třídní knihy nemohla, ani ona ani nikdo jiný v této době tak nečinil. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná v soudním řízení výslovně uvedla, že se ohledně tohoto výpovědního důvodu zmýlila, tento skutek nenastal, soud se dále, tímto prvotně tvrzeným proviněním, již nezabýval. k bodu ad 9/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: Žalobkyně se nemůže jednoznačně vyjádřit, zda daného dne, tj. datum, konzumovala ve školce oběd. Zcela jednoznačně však popírá, že by postupovala kdykoli na úkor dětí. Dodavatel jídla, třetí osoba, učitelkám školky i sdělil, že dává porce navíc, tedy porce, které nikým nebyly hrazeny, a měly by se při nezkonzumování, po skončení oběda vyhodit. Žalobkyně konzumovala vždy pouze jídlo, které zbylo, a nikdy ne dříve, než děti. Postupovala tak shodně jako prakticky všichni členové pedagogického sboru včetně ředitele žalované. Žalobkyni není známo, že by žalovaná vydala jakýkoliv interní pokyn, který zakazuje učitelkám konzumovat zbylé jídlo, tímto jednáním rozhodně nemohlo být nikterak zasahováno do oprávněných zájmů žalované, a žalobkyně tuto výtku považuje v zásadě stejně tak, jako všechny ostatní, za ryze účelovou. K dalším tvrzeným proviněním žalobkyně zmíněným žalovanou ve Výpovědi mimo výpovědní důvody, na které byla žalobkyně upozorněna žalovanou ve vytýkacích dopisech, žalobkyně uvedla: V blíže nespecifikované době měla žalobkyně dětem rozdávat sáčky s bílým krystalickým cukrem, což je nepřijatelné jednání, které není v souladu s výživovými normami. Ve školce učitelky děti učily rozdíly mezi chutěmi, například sladkým – slaným. Za tím účelem si žalobkyně s kolegyněmi přinesly vždy i dané potraviny, nejednalo se tak o majetek žalované. O těchto způsobech výuky bylo informované nejen vedení žalované, ale i rodiče. Při vyklízení kuchyňky ve školce žalobkyně skutečně rozdala každému z přítomných dětí jeden sáček baleného cukru, aby si doma osladily čaj nebo kakao, a zjistily tak, co je sladké. Tímto se tak žalobkyně nedopustila porušení žádných pracovních povinností. Další kolegyni jméno FO přítomné u uvedeného, výtka zaslána nebyla. Teprve datum dal ředitel pokyn, aby se tato činnost neopakovala. Děti cukr ve školce nekonzumovaly, ovšem v době narozenin, svátků pro ostatní nosily bonbony či čokoládu, a tuto skutečnost všichni respektovali. V pracovní době, ve dnech 3-datum, kdy se měla žalobkyně věnovat pedagogické činnosti s dětmi, se věnovala úklidu, který dočasně vykonávala na základě Dohody o provedení práce Žalobkyně vždy tyto práce prováděla po skončení pedagogické činnosti, resp. po skončení pracovní doby dle pracovní smlouvy, která do konce roku 2022 trvala vždy do 15:00 hodin. Od datum byla její doba změněna tak, že po dobu dvou týdnů pracovala od 6 do 12 hodin, třetí týden od 9:30 do 15:30 hodin. Ve dnech datum až datum si neuvědomila, že její pracovní doba trvá až do 15:30 hodin, proto již od 15:00 hodin prováděla úklidové práce, děti předala kolegyni jméno FO, která neupozornila žalobkyni na její omyl a informovala přímo ředitele školky. Po upozornění ze strany ředitele se dohodla žalobkyně s nadřízenou paní jméno FO, že daná pracovní doba, ve které prováděla úklid, bude odečtena z fondu nadpracované pracovní doby. Dle sdělení paní jméno FO měl s tímto řešením souhlasit i ředitel školky. Navíc ředitel nařizoval učitelkám, aby v době realizace přímé pedagogické činnosti prováděly úklid nebo vařily dětem čaj.

2. Žalovaná s žalobním návrhem nesouhlasila, navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, žalované přiznat náhradu nákladů řízení v plné výši. Výpověď je důvodná, žalovaná se opakovaně dopustila porušení pracovní kázně, činila tak dlouhodobě. Vůči žalobkyni měli rozhodné výhrady nejen žalovaná a její podřízení – spolupracovníci žalované, ale též rodiče dětí. Žalobkyně zejména poté, co došlo k reorganizaci ohledně jejího předchozího vedoucího místa, nerespektovala téměř žádné pokyny žalované, chovala se nevhodně ke svým spolupracovníkům i nadřízeným, a to v přítomnosti dětí a jejich rodičů. Mimo jiné obdržel ředitel žalované přípis ze dne datum podepsaný sedmi zaměstnanci, v němž jej informovali o pochybeních, kterých se žalobkyně měla dopustit. Některá z těchto pochybení, po přešetření událostí, byla následně předmětem vytýkacích dopisů. Výpověď byla žalobkyni řádně doručena nikoli dne datum poštou, ale na jejím pracovišti dne datum. Výpověď žalobkyni předával zástupce žalované – ředitel alý ředitel žalované tituly před jménem jméno FO, za přítomnosti pracovnic žalované tituly před jménem jméno FO a jméno FO. Žalobkyně výpověď odmítla převzít, žalovaná zaslala žalobkyni výpověď následně poštou pouze pro její informaci. Žalovaná je schopna důvody výpovědi prokázat, i když co do důkazů se nachází v poněkud složité situaci. Mnozí z rodičů, kteří by některá rozhodná tvrzení žalované mohli dosvědčit, totiž odmítají svědčit, a žalovaná jim přislíbila jejich údaje nikde neuvádět. Despekt žalobkyně k některým dalším zaměstnancům žalované, snaha o destabilizaci prostředí a vztahů mezi zaměstnanci celkově, jsou seznatelné též z přípisu adresovaného řediteli žalované ze dne datum. Podepsaní zaměstnanci žalované výslovně uvedli, že žalobkyně se všemi dostupnými prostředky snaží vyvolávat mezi zaměstnanci konflikty, své kolegy ani jejich práci nerespektuje, často se o nich nevhodně vyjadřuje či je dokonce slovně napadá. Obec adresa, v níž se žalovaná nachází, má cca 400 obyvatel. Jedná se o velmi malou obec, v níž se jakékoli informace, i ty nepravdivé, šíří rychle, a mohou způsobit značnou újmu komukoli, proti komu jsou směřovány. Jednání žalobkyně tak považuje žalovaná za jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele dle § 301 ZP. Žalobkyně jednala prokazatelně v rozporu s oprávněnými zájmy svého zaměstnavatele – žalované, porušovala mimo jiné i ustanovení § 301 písm. d) ZP. Žalovaná intenzitu jednotlivých porušení pracovních povinností žalobkyně posoudila v souladu se zákoníkem práce a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ČR) - například rozsudky Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ČR): ze dne datum, sp. zn. spisová značka; ze dne datum sp. zn. spisová značka; ze dne datum sp. zn. spisová značka). V případě žalobkyně se jednalo o soustavné méně závažné porušení pracovní kázně, neboť žalobkyně se dopustila nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahovala intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovní kázně, jedno porušení pracovní kázně navazovalo na druhé (další), proto lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovní kázně. Důvody výpovědi žalovaná skutkově vymezila tak, aby je nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. K jednotlivým výpovědním důvodům žalovaná uvedla: k bodu ad 1/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: Žalobkyně sice nastoupila do zaměstnání v pondělí dne datum až v 10:00 hod., ihned po svém nástupu měla zajistit potřebná opatření k tomu, aby bylo zamezeno šíření zmíněné infekční nemoci poté, co byla o celé situaci informována. V dané době byla žalobkyně v pozici vedoucí učitelky mateřské školy, i dle její pracovní náplně bylo povinností nejen řídit a kontrolovat své podřízené, ale též informovat o výskytu infekčního onemocnění ředitele žalované, KHS a rodiče dětí, zajistit nezávadný stav objektů a technických zařízení ve smyslu bezpečnosti a ochrany zdraví Žalobkyně měla od soboty datum povědomí od matky nemocného dítěte, že u tohoto dítěte byla diagnostikována sedmá nemoc, přesto potřebné kroky neučinila, nepřijala žádná opatření k zamezení šíření zmíněné infekční nemoci. Vzniklou situaci však začala žalobkyně řešit až teprve dne datum, kdy na základě výslovného pokynu ředitele žalované, pověřila svou podřízenou, slečnu jméno FO, aby rozeslala rodičům dětí informační SMS zprávu. Ředitele žalované o výskytu uvedené nemoci vůbec neinformovala. k bodu ad 2/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: tvrzeného provinění, tj. předávání nepravdivých informací ohledně závěrů KHS, se žalobkyně dopustila, tuto informaci má žalovaná ověřenou přímo od paní jméno FO, mimo jiné na schůzce dne datum. jméno FO daného dne sama sdělila žalované, že byla žalobkyní manipulována, žalobkyně ji výslovně požádala, nechť ohledně informací o závěrech KHS nezmiňuje její jméno; k bodu ad 3/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění: i v tomto případě, tj. ohledně šíření lživých informací o paní jméno FO, měla žalovaná jednoznačné informace viz výše – tj. od paní jméno FO a dalšího rodiče pana Anonymizováno, také od pracovnic žalované - jmenované paní jméno FO, slečny jméno FO, paní Anonymizováno, paní jméno FO; k bodu ad 4/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění žalobkyně rodiče nepravdivě informovala ohledně tvrzené povinnosti učitelů žalované přijímat nemocné děti učitelek do výuky, zákazu dávat dětem odklady i topit ve školce. Tuto skutečnost má žalovaná opět ověřenu viz výše – tj. od paní jméno FO, dalšího rodiče pana Anonymizováno, od pracovnic žalované - paní jméno FO, slečny jméno FO, paní Anonymizováno, paní jméno FO. k bodu ad 5/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění žalobkyně opakovaně nejen před rodiči, ale i před dalšími zaměstnanci žalované, snižovala kvalifikaci svých spolupracovnic, kritizovala prakticky celý pedagogický sbor, přičemž doporučovala rodičům, aby si dávali děti do jiné školy. I v tomto případě mohou prokázat dané provinění žalobkyně paní jméno FO, další rodič pan Ďurech, pracovnice žalované - paní jméno FO, slečna jméno FO, dále paní Mikulášková (která byla svědkem toho, kdy žalobkyně zcela nevhodnými výrazy nazývala kolegyně před rodiči po skončení mimořádné rodičovské schůzky dne datum), paní jméno FO k bodu ad 6/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění Žalobkyně se dopustila daného provinění, když pustila paní Anonymizováno a paní jméno FO, rodiče žáků, do uzavřených prostor školky a ukazovala jim tvrzené závady. Rodiče sice předávají děti učitelkám do tříd osobně, ovšem nemají přístup jinam, než do vstupních prostor školky, do šaten a na chodbu před třídami, tj. do samotných tříd přístup nemají. Dle Školního řád u žalované není dovoleno se bez předchozí domluvy samovolně pohybovat v prostoru a areálu školy, kromě prostor určených k přivádění a odvádění (převlékání) dětí, rodiče se mohou ve škole zdržovat déle pouze s vědomím ředitele školy (viz čl. 14 školního řádu). Dle výslovného sdělení paní jméno FO na společné schůzce dne datum měla žalobkyně jmenované ukazovat vnitřní prostory školky, a to právě za účelem poukázání na nedostatky v úklidu, přenechávat jí fotografie, na nichž byla zachycená plíseň v rohu místnosti. Navíc dle paní jméno FO měla jmenovaná přístup do prostor školky kdykoli, bez jakéhokoli ohlášení. k bodu ad 7/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění ze strany žalobkyně se skutečně nejednalo o upozornění v rámci slušné komunikace. Způsob jednání žalobkyně s paní jméno FO navíc rozhodně neodpovídal tomu, že paní jméno FO je z pozice zástupce ředitele nadřízenou žalobkyně. K této záležitosti ze dne datum se paní jméno FO vyjádřila v písemném podání, svědky provinění žalobkyně byly mimo jiné paní jméno FO a paní jméno FO. Žalobkyní takový tvrzený hluk, že by dětí svěřené žalobkyni nemohly spát, děti ve vedlejší třídě nedělaly, navíc incident proběhl v době, kdy se děti teprve ukládaly ke spánku, ale ještě nespaly. Není pravdou, že by děti byly ve třídě bez dozoru. jméno FO měla děti na dohled po celou dobu, kdy se nacházela na chodbě. Oproti tomu žalobkyně v důsledku opuštění třídy ztratila dozor nad dětmi, které byly v její péči, protože na rozdíl od paní jméno FO nemohla z její pozice na chodbě do své třídy vidět. Žalobkyně tak snižovala důstojnost své nadřízené, a to za přítomnosti třetích osob. Rovněž žalobkyně svým jednáním porušila povinnosti dbát, aby jednání a vystupování zaměstnance před žáky, rodiči i širší veřejností bylo v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití a s výchovným působením školy stanovenou žalobkyni v pracovní náplni. k bodu ad 8/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění jak soud již výše uvedl, žalovaná sama výslovně uvedla, že tohoto tvrzeného provinění se žalobkyně nedopustila. k bodu ad 9/ Výpovědi specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění Žalobkyně zkonzumovala oběd, který neměla objednaný ani zaplacený, a to předtím, než byly vydány obědy všem dětem ve školce. K tomuto incidentu poskytla žalované svou výpověď paní jméno FO, která v uvedený den vydávala obědy, a byla tak svědkem celé události. Výpověď paní jméno FO tvoří přílohu tohoto vyjádření. Věrohodnost písemné výpovědi paní jméno FO prokazuje i přiložený jídelní lístek, z něhož vyplývá, že dne datum byla k obědu skutečně podávána gulášová polévka a vepřový řízek. Není ani pravdou další tvrzení žalobkyně, že konzumace zbývajícího jídla byla praktikována ze strany téměř celého pedagogického sboru. Pokud byl ze strany kohokoli z pedagogů či zaměstnanců konzumován oběd, tak tento byl vždy řádně uhrazen, a navíc byl konzumován až teprve poté, co se všechny děti najedly, aby nenastala situace, že by na některé z dětí oběd nezbyl, nebo si děti nemohly přidat, na což mají nárok dle vnitřního řádu školní jídelny – výdejny MŠ adresa. Z uvedeného vnitřního řádu školní jídelny plyne též povinnost uhradit za jídlo stanovenou cenu stravného. Uvedené jednání hodnotí žalovaná jako porušení povinnosti dle ust. § 301 písm. d) ZP střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Žalobkyně si popsaným jednáním neoprávněně přisvojila jídlo, které bylo hrazeno rodiči dětí, a navíc jídlo zkonzumovala přímo před zraky dosud nenajedených dětí, které na své obědy teprve čekaly. K dalším tvrzeným proviněním žalobkyně zmíněným žalovanou ve Výpovědi mimo výpovědní důvody, na které byla žalobkyně upozorněna žalovanou ve vytýkacích dopisech, žalobkyně uvedla: V blíže nespecifikované době měla žalobkyně dětem rozdávat sáčky s bílým krystalickým cukrem, což je nepřijatelné jednání, které není v souladu s výživovými normami. vytýkaným jednáním nebylo pouze to, že žalobkyně rozdala dětem sáčky s bílým krystalickým cukrem, ale též její následné nevhodné jednání vůči matce dítěte, která vzniklou situaci řešila, paní jméno FO, jemuž bylo přítomno i nezletilé dítě paní jméno FO. Konzumaci krystalového cukru nelze považovat za správný stravovací návyk, uvedené nepatří do zásad zdravé výživy. Navíc není pravdou, že by žádné z dětí ve školce cukr nekonzumovalo. Například nezletilý potomek paní Sezemské matce doma sdělil, že dostal ve školce od paní učitelky sáček s cukrem, který následně na zahradě školky rozdělal a cukr jedl. Tento mu však nechutnal, proto sáček zahodil. Jednáním žalobkyně spočívajícím v rozdávání sáčků s cukrem dětem, došlo ze strany žalobkyně k porušení výživových norem pro školní stravování. Navíc tímto jednáním došlo k porušení školního řádu mateřské školy č.j. 9/2019 (dále též jen „školní řád“), který v čl. 14 stanoví, že škola se snaží předcházet sociálně-patologickým jevům mimo jiné osvojováním a upevňováním návyků v rámci životosprávy a v čl. 8 stanoví, že skladba jídelníčku je pestrá a je sestavována dle zásad zdravé výživy. Další nevhodné chování žalobkyně vůči matce žáka, paní jméno FO, porušilo zejména povinnost žalobkyně respektovat obsah své pracovní náplně - dbát, aby jednání a vystupování zaměstnance před žáky, rodiči i širší veřejností bylo v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití a s výchovným působením školy, a dále též povinnosti zajistit výchovně vzdělávací činnosti směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků podle daného vzdělávacího programu školy. Skutečnost, že s obsahem své pracovní náplně byla žalobkyně seznámena lze mimo jiné doložit tím, že na závěr dokumentu obsahujícího pracovní náplň připojila svůj podpis; V pracovní době, ve dnech 3-datum, kdy se měla žalobkyně věnovat pedagogické činnosti s dětmi, se věnovala úklidu, který dočasně vykonávala na základě Dohody o provedení práce Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by následně proběhla domluva mezi žalobkyní a její nadřízenou ohledně toho, že bude pracovní doba, v níž si žalobkyně neplnila své pracovní povinnosti jakožto pedagog, odečtena z jejího fondu nadpracované pracovní doby. Dle vyjádření paní jméno FO, s kterou měla žalobkyně věc podle žaloby řešit, byla situace ze strany žalobkyně řešena nikoli domluvou, ale autoritativním oznámením o tomto, že si předmětnou dobu odečte z nadpracované pracovní doby. Navíc žalobkyně situaci řešila až teprve poté, co byla na pochybení upozorněna ze strany ředitele žalované v rámci pedagogické rady mateřské školy ze dne datum. jméno FO navíc výslovně popřela, že by žalobkyni informovala o tom, že pan ředitel s tímto řešením souhlasí. S tímto postupem nevyslovil souhlas ani ředitel žalované. Žalobkyně se tak žalobkyně dopustila porušení svých povinností využívat pracovní dobu k vykonávání svěřených prací stanovených v ust. § 301 písm. b) ZP, a dále porušení své pracovní náplně, konkrétně povinnosti dodržovat stanovenou pracovní dobu, dodržovat pracovní povinnosti a podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které jí vyplývají z pracovního poměru. Ohledně tvrzení žalobkyně, že ředitel žalované nařizoval učitelkám, aby v době, kdy realizovaly pedagogickou činnost, prováděly úklid, tak žalovaná zdůraznila, že se nemělo jednat o úklid jako takový, ale především o jednoduché úkony směřující k zajištění bezpečnosti. Je pravdou, že po pedagogickém personálu bylo požadováno, aby například v zimních měsících, nebo při velmi deštivém počasí, setřel mopem podlahu, aby v prostorách školky někdo neuklouzl a nezranil se. Nejednalo se však o úklid, jímž by měla být nahrazována práce uklízečky, ale pouze o dodržování povinnosti předcházení možnosti úrazu dětí tak, jak je stanovena v čl. 14 školního řádu.

3. Soud provedl ve věci dokazování, na základě kterého zjistil tento skutkový stav, a to zejména z níže uvedených důkazů. Každý z důkazů soud hodnotil jednotlivě i v jejich souvislostech: 4. skutečnosti mezi účastníky nesporné - skutková zjištění k jednotlivým výpovědním důvodům: V průběhu řízení učinili účastníci za nesporné tyto rozhodné skutečnosti, přičemž tyto nesporné skutečnosti soud považuje zároveň za prokázané, a to i v souladu s důkazy provedenými v tomto řízení: Pracovní poměr žalobkyně u žalované vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne datum, přičemž v době výpovědi pracovala žalobkyně na pozici učitelka mateřské školy, do datum na pozici vedoucí učitelky mateřské školky (zjištěno i z pracovní smlouvy žalobkyně); Žalobkyně obdržela celkem tři upozornění na porušení pracovních povinností, tzv. vytýkací dopisy, a to ze dne datum (chybně je uvedeno datum datum), dále datum a datum, v každém z vytýkacích dopisů byla žalobkyně žalovanou upozorněna na možnost výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce, předmětem vytýkacích dopisů byla tvrzená provinění uvedená pod body 1) až 9) Výpovědi (zjištěno i z uvedených vytýkacích dopisů); Dopisem datovaným dne datum zrušila žalovaná s žalobkyní pracovní poměr v souladu s § 55 odst. 1 písm. g) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci. Dle Výpovědi žalovaná shledala porušení pracovních povinností ve skutečnostech uvedených odstavci 1) tohoto odůvodnění, tj. 1) V neurčené době při výskytu infekční nemoci ve škole neinformovala vedení školy, neinformovala pracovnici údržby a nevydala žádný pokyn k zamezení šíření infekční choroby v prostorách mateřské školy; 2) Dne datum měla telefonicky informovat paní jméno FO o výsledcích kontroly Krajské hygienické stanice (dále jen: KHS) v prostorách školy, přičemž měla uvést lživé údaje s cílem očernit provozní zaměstnankyni paní jméno FO, kdy měla uvést údaje, které jsou v rozporu se závěry uvedené kontroly, čímž měla porušit závazek mlčenlivosti ve věci interních záležitostí ZŠ a MŠ adresa a zároveň tím měla jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; 3) Měla podávat rodičům v blíže nespecifikované době lživé informace o paní jméno FO, především že je na dovolené, na kterou nemá nárok, a kterou jí pan ředitel proplatí, ačkoliv měla vědět, že paní jméno FO je na OČR s nemocným synem 4) právnická osoba od ní měli v blíže nespecifikované době získat informace, že ředitel ZŠ a MŠ adresa přikázal přijímat děti učitelek i když jsou nemocné, že ředitel zakázal dávat dětem odklady nebo že zakázal ve školce topit; 5) před rodiči snižovala kvalifikaci svých spolupracovnic, v blíže nespecifikované době se měla o paní jméno FO vyjádřit, že má „jenom maturitu“ a o slečně jméno FO, že je „jenom servírka“ a vyzvat rodiče k podání podnětu na inspektorát práce a prošetření údajné nekvalifikovanosti těchto osob; 6) Do vnitřních prostor školky měla bez vědomí ředitele školy vpustit rodiče – paní Vích a paní jméno FO – kterým měla ukazovat místa, kde byly nedostatky v úklidu a společně s učitelkou paní jméno FO jim poskytnout fotodokumentaci s plísní rohu místnosti mateřské školy; 7) Dne datum měla křičet před přítomnými rodiči na její nadřízenou paní jméno FO, že jí děti ve třídě dělají „bordel“ a že si je má zklidnit; 8) – nezapsání docházky dětí do třídní knihy (ohledně tohoto bodu je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně se tohoto tvrzeného provinění nedopustila) 9) Dne datum měla v prostorách jídelny MŠ zkonzumovat oběd, který údajně neměla objednaný a uhrazený, a tento oběd měla zkonzumovat před dětmi, které na svůj oběd stále čekaly. Na tato uvedená tvrzená porušení pracovních povinností byla žalobkyně upozorněna vytýkacími dopisy ze dne datum, datum a datum s poučením o možnosti rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm g) zákoníku práce. Dále s poukazem na další provinění, kterých se žalobkyně měla dopustit po obdržení uvedených vytýkacích dopisů, a to že v blíže nespecifikované době měla žalobkyně dětem rozdávat sáčky s bílým krystalickým cukrem, což je nepřijatelné jednání, které není v souladu s výživovými normami; dále že v pracovní době, ve dnech 3 - datum, kdy se měla žalobkyně věnovat pedagogické činnosti s dětmi, se věnovala úklidu, který dočasně vykonávala na základě Dohody o provedení práce důkaz: Výpověď; žalovaná zaslala pro informaci žalobkyně Výpověď i poštou, na adresu žalobkyně, tato listina byla žalobkyni doručena datum důkaz: odmítnutí převzetí Výpovědi dne datum zjištěno i z Výpovědi a též výslechu ředitele žalované, co do doručení Výpovědi pro informaci žalobkyně poštou i z informace o zásilce; Ve výpovědi ze dne datum (i dále jen Výpověď) byla žalobkyně poučena o délce výpovědní doby dle § 51 odst. 1 zákoníku práce – tj. dva měsíce od 1. dne následujícího měsíce po doručení Výpovědi, s tím, že pracovní poměr žalobkyně má skončit ke dni datum důkaz: zjištěno i z Výpovědi; Žalobkyně žalované dopisem ze dne datum projevila s Výpovědí jednoznačný nesouhlas, písemně sdělila, že považuje výpověď za neplatnou, a trvá na pracovním poměru i dalším zaměstnávání důkaz: mimo jiné i dopis žalobkyně žalované ze dne datum; žalovaná k dopisu ze dne datum sdělila zástupci žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce, že na Výpovědi trvá důkaz: mimo jiné i dopis žalované ze dne datum Dne datum žalobkyně doručila Okresnímu soudu v adresa, jako soudu věcně a místně příslušnému, žalobu na neplatnost výpovědi důkaz: zjištěno z evidence soudu; Žalobkyně se dopustila jednání uvedených pod body 1) a 2) na str. 2 žaloby (zjištěno i z výpovědi žalobkyně a ředitele žalované); Jednání uvedené pod bodem 8) se nestalo tak, jak je ve výpovědi uvedeno (zjištěno i z výpovědi žalobkyně).

5. Mezi účastníky zůstaly sporné zbývající rozhodné skutečnosti, které se staly předmětem dokazování, zejména: Den doručení výpovědi; Zda lze jednání uvedená ve Výpovědi specifikované pod body 1) a 2) považovat za porušení pracovních povinností či nikoli; Zda se žalobkyně dopustila dalších jednání vytýkaných/zmiňovaných ve Výpovědi 6. Před zhodnocením skutkových zjištění k jednotlivým sporným bodům Výpovědi soud prvotně uvádí: k osobě svědkyně paní jméno FO: po zhodnocení všech souvisejících důkazů i výpovědi jmenované svědkyně, tuto svědkyni soud považuje za nevěrohodnou. Jmenovaná opakovaně v textových zprávách sdělovala žalobkyni, že svá tvrzení vůči třetím osobám nepravdivě upravuje, například za účelem zjištění, kdo získané informace předává mimo vytvořenou WhatsApp skupinu, které byla členkou. Svědkyně je mimo jiné i osobou co do svých názorů poměrně jednoduše ovlivnitelnou (například sdělení soudu při výslechu, že tvrzením ředitele žalované ohledně žalobkyně věří, neboť je sdělil …). Proto pro soud není mimo jiné ani rozhodná nejen výpověď této svědkyně, ale ani jakákoli komunikace této svědkyně s žalovanou. 7. k osobě svědka pana Anonymizováno: shodně tak soud považuje za nevěrohodnou i výpověď svědka pana Anonymizováno. I přes tvrzení jmenovaného je zcela zřejmé, že vůči žalobkyni trpí záští. Soud mimo jiné nemohl přijmou jako důkaz ani WhatsAppovou konverzaci mezi ním a žalobkyní, neboť ze strany svědka byla úmyslně soudu předložena pouze zprávy žalobkyně svědkovi, naopak zprávy svědka žalobkyni nikoli. Soud tak nemohl danou korespondenci dostatečně zhodnotit.

8. Soud ke sporným skutečnostem uvádí svá skutková zjištění: Zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno v místě pracoviště žalobkyně dne datum, Výpověď žalobkyně odmítla převzít důkaz: výslech ředitele žalované i paní jméno FO 9. K jednotlivým výpovědním důvodům, respektive skutečnostem mezi účastníky sporným: Výpovědní důvod ad 1), tj. V neurčené době při výskytu infekční nemoci ve škole neinformovala vedení školy, neinformovala pracovnici údržby a nevydala žádný pokyn k zamezení šíření infekční choroby v prostorách mateřské školy; Žalobkyně obdržela od žalované vytýkací dopis ze dne datum (v dopise uvedeno nesprávné datum datum), dle kterého měla získat od rodiče dítěte z mateřské školky (dále jen dítěte MŠ) informaci o výskytu infekčního onemocnění „sedmá nemoc“. Žalobkyně si v pátek dne datum u rodiče žáka prověřovala jeho zdravotní stav (pupínky), byla ovšem matkou žáka ujištěna, že se nejedná o infekční onemocnění, ale alergii. V době svého pracovního volna byla žalobkyně neoficiálně seznámena matkou žáka, že v případě nezletilého se jedná o infekční nemoc „tzv. sedmá nemoc“. V době následujícího pracovního dne, a to do 10 hodin, kdy ještě neměla žalobkyně pracovní směnu, informovala svou podřízenou paní jméno FO, a vyzvala ji ke krokům směřujícím k informování rodičů obvyklým způsobem (na informační nástěnce MŠ – nástěnce sloužící pro předávání informací MŠ rodičům dětí z MŠ). Po splnění této povinnosti se paní jméno FO ředitele žalované dotázala, zda mají být činěny další kroky, byla však ředitelem žalované výslovně ujištěna, že další kroky ze strany MŠ již nemají být činěny, tj. nemají být informováni telefonicky rodiče, KHS, nemají být činěny žádné další kroky – např. dezinfekce místností Soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno tvrzené provinění žalobkyně. Naopak soud z výpovědi paní jméno FO má za to, že potřebné kroky ze strany MŠ byly učiněny. Uvedené není ani v rozporu s výpovědí starosty obce – zřizovatele důkaz: mimo jiné výslech svědkyně jméno FO i výslech žalobkyně K tomuto tvrzenému provinění soud konstatuje: provedeným dokazováním nebylo zjištěno jakékoli provinění žalobkyně. Vytýkané tvrzené porušení lze sice do určité míry identifikovat, přestože žalovaná nespecifikovala všechny rozhodné skutečnosti (například kdy se měla žalobkyně dozvědět o tzv. sedmé nemoci u žáka, jaké zákonné povinnosti měla porušit). Soud má u přes tyto určité nedostatky za prokázané, že žalobkyně se žádného provinění nedopustila. Potřebné kroky, a to kroky dostatečné - i dle výslovného ujištění ředitele žalované (vyvěšení informace na nástěnce), žalobkyně zajistila, a to i ve své nepřítomnosti; 10. výpovědní důvod ad 2), tj: Dne datum měla telefonicky informovat paní jméno FO o výsledcích kontroly KHS v prostorách školy, přičemž měla uvést lživé údaje s cílem očernit provozní zaměstnankyni paní jméno FO, kdy měla uvést údaje, které jsou v rozporu se závěry uvedené kontroly, čímž měla porušit závazek mlčenlivosti ve věci interních záležitostí ZŠ a MŠ adresa a zároveň tím měla jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; Soud považuje pravdivost tohoto tvrzeného porušení pracovních povinností žalovanou za neprokázanou, respektive i za de facto nelogickou. V řízení bylo prokázáno, že paní jméno FO byla vůči KHS oznamovatelkou, následně po skončení kontroly obdržela přímo od KHS všechny potřebné informace o výsledku kontroly. Žalobkyně pouze umožnila KHS vstup za branku MŠ, neboť ředitel žalované nebyl v tu chvíli k dispozici, a k tomuto kroku byla vyzvána KHS. Žalobkyně nikterak nezasahovala do činnosti KHS, nebyla informována o závěrech kontroly. 11. výpovědní důvod ad 3), tj. Měla podávat rodičům v blíže nespecifikované době lživé informace o paní jméno FO, především že je na dovolené, na kterou nemá nárok, a kterou jí pan ředitel proplatí, ačkoliv měla vědět, že paní jméno FO je na OČR s nemocným synem; tento skutek pro svou časovou neurčitost nesplňuje základní náležitosti výpovědního důvodu. Navíc žalovaná toto provinění v řízení neprokázala. 12. výpovědní důvod ad 4) právnická osoba od ní měli v blíže nespecifikované době získat informace, že ředitel ZŠ a MŠ adresa přikázal přijímat děti učitelek i když jsou nemocné, že ředitel zakázal dávat dětem odklady nebo že zakázal ve školce topit; ani v tomto případě tento skutek pro svou časovou neurčitost nesplňuje základní náležitosti výpovědního důvodu, žalovaná toto provinění v řízení navíc ani neprokázala. Mimo jiné soud podotýká, že jiné osoby se na uvedené žalované veřejně dotazovaly, a to na základě svých osobních zkušeností (například paní jméno FO ohledně přijímání nemocných dětí učitelů, paní Vích ohledně teploty ve školce..); 13. výpovědní důvod ad 5) před rodiči snižovala kvalifikaci svých spolupracovnic, v blíže nespecifikované době se měla o paní jméno FO vyjádřit, že má „jenom maturitu“ a o slečně jméno FO, že je „jenom servírka“ a vyzvat rodiče k podání podnětu na inspektorát práce a prošetření údajné nekvalifikovanosti těchto osob; i ohledně tohoto tvrzeného provinění žalobkyně soud uvádí, že ani tento tvrzený skutek pro svou časovou neurčitost nesplňuje základní náležitosti výpovědního důvodu, žalovaná toto provinění v řízení navíc ani neprokázala; výpovědní důvod ad 6) Do vnitřních prostor školky měla bez vědomí ředitele školy vpustit rodiče – paní Anonymizováno a paní jméno FO – kterým měla ukazovat místa, kde byly nedostatky v úklidu a společně s učitelkou paní jméno FO jim poskytnout fotodokumentaci s plísní rohu místnosti mateřské školy; i ohledně tohoto tvrzeného provinění žalobkyně soud uvádí, že ani tento tvrzený skutek pro svou časovou neurčitost nesplňuje základní náležitosti výpovědního důvodu, žalovaná toto provinění v řízení navíc ani neprokázala. Mimo jiné soud uvádí, že z výpovědi svědkyně Anonymizováno lze považovat dané tvrzení žalované za vyvrácené důkaz: výslech svědkyně Anonymizováno ; výpovědní důvod ad 7) Dne datum měla křičet před přítomnými rodiči na její nadřízenou paní jméno FO, že jí děti ve třídě dělají „bordel“ a že si je má zklidnit; v řízení bylo pouze prokázáno, že došlo k situaci, kdy žalobkyně požádala paní jméno FO o zklidnění dětí, které byly pod jejím dozorem. V tomto případě soud považuje ovšem za prokázané, že chování žalobkyně vůči její nadřízené nebylo vhodné. Soud má z provedeného dokazování za to, že žalobkyně skutečně nejednala vůči paní jméno FO profesionálně, její „upozornění“ nebylo adekvátní. V tomto případě soud tvrzení žalované, že žalobkyně se dopustila porušení pracovních povinností svým nevhodným chováním, považuje za prokázané. Vedle uvedeného zjištění soud ovšem zdůrazňuje: že za poměrně „nešťastné“ považuje kroky žalované, která z důvodu spíše osobních výhrad zaměnila postavení žalobkyně (v osobním životě tchýně paní jméno FO) za její dříve podřízenou – snachu, paní jméno FO. Přestože uvedené nemůže být omluvou pro chování žalobkyně vůči paní jméno FO, lze předpokládat, že k jiné pracovnici žalované by se takovéhoto chování žalobkyně spíše vyvarovala. Soud sice může považovat profesionální chování mezi zaměstnanci školky za naprosto nezbytné, z důkazů v řízení provedených, zejména z výpovědí kolegyň a nadřízených žalobkyně vyplývá, že tomu tak nebylo vždy. výpovědní důvod ad 8) – nezapsání docházky dětí do třídní knihy (ohledně tohoto bodu je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně se tohoto tvrzeného provinění nedopustila) výpovědní důvod ad 9) Dne datum měla v prostorách jídelny MŠ zkonzumovat oběd, který údajně neměla objednaný a uhrazený, a tento oběd měla zkonzumovat před dětmi, které na svůj oběd stále čekaly. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v převážné většině nehradila obědy přivážené třetí osobou. Nebylo prokázáno ovšem tvrzené provinění žalobkyně, že žalobkyně zkonzumovala daný oběd před tím, než byl oběd vydán přítomným dětem, a to na jejich úkor. Například i z výpovědi kuchařky školky |paní jméno FO, též z výslechu paní jméno FO, má soud za to, že obdobně jako žalobkyně postupovali i další zaměstnanci žalované – tj. že vyzvednuté obědy nehradily. Zejména tuto skutečnost soud považuje za prokázanou u ředitele žalované, který zcela běžně, a to bez jakékoliv úhrady, konzumoval nejen obědy, ale též i svačiny, které byly přiváženy do školky. Bylo dále v řízení prokázáno, že dodavatel jídla předpokládal, že v některých případech budou konzumovat jídlo bez úhrady i učitelky mateřské školky. Soud ale pouze podotýká, že z provedeného dotazování (zejména platby žalobkyně i ředitele školky a školy) je zjevné, že žalobkyně si byla vědoma, že zkonzumované obědy je povinna zaměstnavateli uhradit, a také, že je povinna předem tyto obědy objednat. Soud tak může zčásti považovat dané provinění žalobkyně za prokázané. Neprokázané ovšem bylo, že by žalobkyně daného dne datum, a ani v jiných dnech, postupovala při odebrání oběda a jeho konzumaci k možné újmě dětí školky a školy. Toto tvrzené porušení pracovních povinností tak soud musí celkově zhodnotit jako nedůvodné, neprokázané. důkaz. výslech svědkyň paní jméno FO, paní jméno FO, přehled objednaných a hrazených obědů 14. K dalším porušením pracovní kázně, mimo důvody Výpovědi uvedené v písemných upozorněních žalované: V blíže nespecifikované době měla žalobkyně dětem rozdávat sáčky s bílým krystalickým cukrem, což je nepřijatelné jednání, které není v souladu s výživovými normami; V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně rozdala dětem po jednom sáčku krystalického cukru. Bylo však též v řízení jednoznačně prokázáno, že se jednalo o zcela výjimečný krok, kdy předmětný cukr nebyl ani majetkem žalované, ale žalobkyně a její kolegyně. Žalovaná respektovala zcela, že dětem byly ve školce podávány potraviny za účelem jejich seznámení s jednotlivými typy chutí (sladké, slané ….), navíc ani rodiče proti uvedenému neměli žádných námitek, shodně jako stěžovatelka paní jméno FO. Soud samozřejmě může chápat zejména postoj paní jméno FO (odmítání požívání krystalického cukru dítětem), ovšem i přes uvedené nelze považovat daný krok žalobkyně za porušení pracovní kázně, ale za způsob výuky, který neměl nepříznivý dopad do majetkové situace žalované, ani dětí. Na druhé straně nelze bez dalšího akceptovat argument žalobkyně, že rodiče dávají dětem do školky v době jejich svátků, narozenin jiné sladkosti obsahující velké množství cukru, a že i v případě, že by bylo tvrzení žalované pravdivé, jednalo by se o omluvitelný krok ze strany žalobkyně důkaz: mimo jiné uvedené prokázáno i výslechem paní jméno FO a též žalobkyně; Měla v pracovní době ve dnech 3. - datum, kdy se měla věnovat pedagogické činnosti s dětmi, se věnovat úklidu, který dočasně vykonává na základě dohody o provedení práce Soud uvádí, že v tomto případě lze shledat jednání žalobkyně skutečně za porušení jejích pracovních povinností. To, že žalobkyně si opakovaně ,,neuvědomila‘‘, kdy jí končí pracovní doba, nemůže být omluvou, a to již i s přihlédnutím k době, kdy pracovní doba pro ni byla takto upravena (odstup cirka tří měsíců od změny pracovní doby). Postoj žalované ovšem mohl důvodně vyvolat v žalobkyni, že žalovaná její omluvu a vysvětlení přijala, a dané porušení, respektive navrhovanou nápravu, respektovala (neodpracované hodiny nahrazeny ihned po upozornění ze strany žalované). Zde soud zejména shledal nedostatečnou komunikaci mezi žalobkyní a jejími spolupracovníky, především v době tvrzených provinění žalobkyně. Je bohužel zjevným důsledkem určitých, nepříliš otevřených vztahů mezi zaměstnanci školky, že na toto provinění nebylo jinou pracovnicí žalované reagováno neprodleně, naopak byl upozorněn ředitel žalované, který se jednoznačně k tomuto tvrzenému provinění nevyjádřil. Soud samozřejmě chápe, že výrazně mladší kolegyně nechtěla do uvedeného zasahovat, a žalobkyni na nedodržení pracovní doby upozorňovat, ovšem zejména ředitel žalované měl uvedené provinění řešit neprodleně. Pro úplnost soud uvádí, že další důkazy v řízení již neprováděl, a to pro jejich zjevnou nadbytečnost (například výslech paní Anonymizováno), případně i nemožnost prokázat věrohodnost daných listin (například korespondence s paní Anonymizováno). Z dalších, nevyjmenovaných důkazů (například výslech zástupce zřizovatele) soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení platnosti Výpovědi.

15. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:

16. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

17. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 zákoníku práce), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat.

18. S ohledem na to, že zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne datum na jejím pracovišti, přičemž žalobkyně odmítla Výpověď převzít, soud považuje daného dne Výpověď za řádně předanou (viz § 334 odst. 3 zákoníku práce). Další doručování Výpovědi prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb soud považuje, shodně jako žalovaná, pouze za zaslání informace žalobkyni. K datu datum tedy započala běžet dvouměsíční výpovědní doba, s tím, že pracovní poměr na základě výpovědi měl skončit dne datum. Žaloba na určení neplatnosti Výpovědi byla soudu doručena dne datum, soud tak s přihlédnutím k uvedenému dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas.

19. Dle §52 písm. g) ZP: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi 20. V této souvislosti soud z ustálené judikatury poukazuje zejména na rozsudky Nejvyššího soudu ČR , zejména ze dne datum sp. zn. spisová značka:, dle kterého „O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost“;, dále i rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je zároveň nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce, jež ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou nebo morální.“ 21. Po provedeném dokazování, aplikaci výše citované právní úpravy i s přihlédnutím k ustálené judikatury, soud uzavírá, že žalovaná neprokázala důvodnost Výpovědi, respektive, že žalovaná se dopustila tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost, respektive, že žalobkyně se v uvedeném období dopustila nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost“.

22. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, tj. , že Rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí ze dne datum dle § 22 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, zákoník práce, je n e p l a t n é.

23. Výrok III. tohoto rozsudku soud opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého je neúspěšný účastník povinen státu zaplatit náhradu jím vynaložených nákladů – v tomto případě nákladů spojených s výslechem jmenované svědkyně.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající ze čtrnácti úkonů právní služby, tj. částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za žalobní návrh dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 3 x částka (tj. částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum (3 úkony právní služby), z částky 3 x částka (tj. částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum (3 úkony právní služby), z částky částka za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky právnická osoba 500 Kč (tj. částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, a z částky částka za písemné podání (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení i náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.). Pro úplnost soud uvádí, že neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odlišné rozhodnutí soudu ve věci, případně co do náhrady nákladů řízení například § 150 o. s.ř.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.