9 C 245/2025
č. j. 9 C 245/2025-68
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k vyplacení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti po skončení nájmu. Soud uznal, že žalovaný bez právního důvodu užíval nemovitost a musí zaplatit částku odpovídající obvyklému nájemnému. Rozsudek založil na platnosti kupních smluv a závěrech vyšších soudů o vlastnickém právu. Soud uložil žalovanému zaplatit částku s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení do 30 dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 240 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v adresa (dále jen: soud) se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovaného povinným vydat bezdůvodné obohacení ve výši částka s příslušenstvím, a to za období od datum do datum, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 103 adresa, objekt bydlení, v katastrálním území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota (dále jen: Nemovitost). Účastníci uzavřeli Smlouvu o nájmu domu, jejímž předmětem bylo úplatné užívání Nemovitosti žalovaným (dále jen: Nájemní smlouva), přičemž doba trvání nájemního vztahu byla od datum do datum. Po uplynutí této doby žalovaný žalobkyni ničeho neplatil, vlastnické právo žalobkyně opakovaně rozporoval. Žalobkyně se tak již v soudním řízení vedeném soudem pod sp. zn. spisová značka domáhala zaplacení dlužné částky za období od datum do datum, za toto období jí byla, a to dosud nepravomocně, soudem přiznána částka částka se zákonnými úroky z prodlení, přičemž daná částka odpovídala obvyklému nájemnému ve výši částka měsíčně. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení další dlužné částky za období od datum do datum, žalobkyně navrhla soudu připuštění rozšíření žaloby i o období od datum do datum při jednání soudu ve věci účastníků vedené pod sp. zn. spisová značka, a to dne datum, rozšíření žalobního návrhu bylo ovšem soudem zamítnuto. Žalovaný nemá i nadále žádný právní důvod Nemovitost užívat, je proto povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení za období od datum do datum ve výši žalované částky částka, zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ode dne datum do zaplacení a též náhradu nákladů řízení. Žalovanou částku vypočetla žalobkyně opět z předchozího nájemného ve výši částka měsíčně, přičemž tuto částku považuje za zcela přiměřenou v místě a čase, shodně jako žalovaný – který tak učinil již v soudním řízení vedeném soudem pod sp. zn. spisová značka. Při jednání soudu ve věci spisová značka dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, a to za období od datum do datum, žalovaný ovšem žalobkyni ničeho nezaplatil, je tak povinen žalobkyni i uhradit úrokem z prodlení z částky částka ode dne následujícího po doručení výzvy – tj. od datum až do zaplacení.
2. Soud nařídil ve věci jediné jednání, a to na datum. K tomuto jednání se dostavil pouze žalovaný, žalující strana svou nepřítomnost u soudu řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalující strany, přičemž vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů v řízení provedených (viz § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.).
3. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil, žalobu navrhl v plném rozsahu zamítnout, přičemž zdůraznil již v předchozím řízení uváděné skutečnosti. Žalobkyně se dle názoru žalovaného podílela na legalizaci výnosu z trestné činnosti, které se dopustil předseda představenstva Bytového družstva Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. tituly před jménem právnická osoba. Jmenovaný prokazatelně úmyslně zamlčel podstatné informace, porušil povinnosti při správě cizího majetku. Žalovaný podal na žalobkyni trestní oznámení, a to před zahájením insolvenčního řízení. Policie ČR ovšem trestní řízení odložila, žalovaný podal stížnost na její postup, Krajské státní zastupitelství v Praze tuto stížnost zamítlo. O určení vlastnictví k nemovité věci, pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, v k. ú. adresa, zapsaných na LV č. hodnota, pro obec a k. ú. adresa, probíhal incidenční spor, rozsudkem Vrchního soudu v Praze byla připuštěna neplatnost smlouvy mezi družstvem a žalobkyní, ovšem Krajský soud v Praze vydal rozsudek, se kterým žalobce nesouhlasí z důvodu nesprávného posouzení věci, a využije lhůtu na dovolání. Žalovaný je i nadále přesvědčen, že je výučným vlastníkem Nemovitosti a žalobkyně tak není oprávněna po něm požadovat jakoukoli částku.
4. Žalovaný v rámci tohoto řízení opět učinil nesporným tvrzení žalobkyně, že obvyklé nájemné v místě a čase za užívání Nemovitosti v období od datum do datum činí částka měsíčně. Žalovaný v tomto období Nemovitosti užíval, nájemné žalobkyni za rozhodné období nehradil, na toto období nájemní smlouvu neuzavřel, neplatil ani částku odpovídající obvyklému nájemnému – tj. částka měsíčně, která odpovídá i dle žalovaného obvyklému nájemnému v místě a čase.
5. Soud zjistil rozhodné skutečnosti, a to zejména z níže specifikovaných důkazů, přičemž každý z důkazů hodnotit jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:
6. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno adresa, objekt bydlení, v katastrálním území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota je žalobkyně.
7. Ze smlouvy o nájmu domu uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem vzal soud za prokázané, že smlouva o nájmu domu byla uzavřena na předmětnou Nemovitost, žalobkyně přenechala žalovanému Nemovitost - dům č.p. 103 včetně pozemku parcela č. St 127, vše v k.ú. adresa, obec adresa, do užívání, žalovaný se zavázel hradit žalobkyni nájemné ve výši částka za každý měsíc trvání doby nájemního vztahu, nejpozději do 5. v měsíci. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to od datum do datum, smluvní strany se písemnou dohodou mohly dohodnout na prodloužení nájemního vztahu, ale maximálně do datum.
8. Z obsahu spisu účastníků vedených soudem pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že v tomto řízení se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky, bezdůvodného obohacení, ve výši částka, a to za období od datum do datum, dále i zákonných úroků z prodlení; žalobkyni byla požadovaná částka přiznána soudem 1. stupně, ovšem dosud nepravomocně (odvolání žalovaného proti rozsudku soudu k soudu nadřízenému).
9. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum, v celkové výši částka, a to při jednání soudu v další věci účastníků vedené soudem pod sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, přičemž daného dne žalovaný tuto výzvu obdržel, žalobkyni ovšem ničeho z požadované částky neuhradil.
10. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum č. j. KSPH spisová značka-právnická osoba soud zjistil úpadek žalovaného a povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven tituly před jménem jméno FO, IČO IČO.
11. Usnesením Okresního soudu v adresa ve věci č.j. spisová značka ze dne datum bylo přerušeno řízení o určení vlastnictví k nemovité věci do pravomocného skončení řízení ve věci u Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH spisová značka-B-11 ohledně soupisu majetkové podstaty do které byla sepsána Nemovitost, která je předmětem tvrzeného nájmu.
12. Dne datum podal insolvenční správce žalovaného odpůrčí žalobu ve věci o určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka, proti žalovanému Bytovému družstvu Jak bydlet doma II. a žalovanému právnická osoba Žalobu podával insolvenční správce, který zjistil, že dne datum převedl žalovaný kupní smlouvou ze dne datum na žalovaného právnická osoba., nemovitost č.p. 103, adresa za částka s tím, že první část kupní ceny částka měla být do deseti dnů od podpisu kupní smlouvy, druhá část kupní ceny částka měla být do deseti dnů od podpisu kupní smlouvy na účet 1. žalovaného BD….Sjednaná kupní cena dle žalobce je minimálně částka. Dle insolvenčního správce se nejedná o přiměřené protiplnění.
13. Z rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. incidenční spisová značka a z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka má soud za prokázané, že oba soudy se podrobně zabývaly platností smluv, jejichž neplatnost žalovaný namítá. Krajský soud v Praze v odůvodnění uvedl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že v dané věci nedošlo k žalobcem vykonstruovanému komplotu, kdy žalovaní 1. a 2. měli společným jednáním spočívajícím v řetězci uzavřených kupních smluv vyvést majetek dlužníka, aniž by mu za něj poskytli přiměřenou protihodnotu. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že to byl dlužník, jenž se nejprve snažil svou neuspokojivou finanční situaci a dluhy řešit prodejem nemovitosti žalovanému 1. a vstupem do jeho bytového družstva, přičemž když se jeho finanční situace v průběhu druhé poloviny roku 2020 nadále zhoršovala, inicioval prostřednictvím společnosti právnická osoba konsolidaci svých závazků (nové úvěrování), jež zahrnovala i prodej nemovitosti žalovanému 2. Obě kupní smlouvy tak představují zcela samostatná jednání, na něž je třeba dívat se osamoceně. Zcela vyvrácena pak byla teze žalobce, že kupní cena z kupní smlouvy 1 byla sjednána (určena) až kupní smlouvou 2, když v řízení bylo prokázáno (a žalobce tak učinil i nesporným), že současně s kupní smlouvou 1 byla uzavřena i dohoda o kupní ceně, jež byla beze zbytku splněna nejpozději dne datum, kdy dlužníku na jeho účet přišla poslední část kupní ceny. Insolvenční soud dále neshledal žádné známky lichvy dle § 1796 o. z. (uzavření smlouvy zneužívaje tísně, nezkušenosti, rozumové slabost, rozrušení nebo lehkomyslnosti dlužníka) při uzavírání kupní smlouvy 1; ostatně žalobce je ani netvrdil. smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.), když tvrzená nižší kupní cena za nemovitost nemůže sama o sobě zakládat nemravnost jejího sjednání (srov. shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Text jak kupní smlouvy, tak dohody o kupní ceně je zcela přehledný, nedávající pochybnosti o tom, za jakou cenu jsou nemovitosti kupovány, jaké závazky dlužníka z kupní ceny budou hrazeny a kolik dlužník z kupní ceny dostane na svůj účet. Ostatně jak plyne z provedené SMS komunikace mezi dlužníkem a žalovaným 1., ani dlužník proti jejímu naplnění původně nic nenamítal, pouze se dožadoval dřívějšího vyplacení posledních 2 částí kupní ceny. Až v srpnu 2020 se opět obrátil na žalobce, že nemá částka na úhradu nájemného za nemovitost. Nelze přehlédnout, že dlužník prodejem nemovitosti získal vedle družstevního nájmu a členského podílu také právo vykoupit nemovitost prakticky kdykoliv zpět, a to pouze za úhradu nákladů žalovaného 1. (včetně jeho pohledávek za dlužníkem na nájemném), tedy nikoliv za obvyklou (tržní) cenu. Rovněž pak byl žalovaný 1. omezen v nakládání s nemovitostí, když k jejímu prodeji mohlo dojít jen s jeho souhlasem [§ 751 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“)]. Je proto pochopitelné, že v takových případech neodpovídá kupní cena ceně tržní. Ostatně, dlužník o snížené kupní ceně byl informován v prohlášení k výši kupní ceny, kde se i vzdal nároků z neúměrného zkrácení (§ 1793 odst. 1 a § 1794 odst. 2 o. z.). Žalobce pak ani netvrdil, že by se dlužník či insolvenční správce sám dožadoval u soudu zrušení smlouvy v prekluzivní lhůtě 1 roku od jejího uzavření z důvodu neúměrného zkrácení (§ 1795 o. z.). Žalobcem namítaná vědomost žalovaných 1. a 2. o úpadkové situaci dlužníka sama o sobě jako důvod neplatnosti kupní smlouvy 1 (a potažmo dohody o ukončení členství a kupní smlouvy 2) být nemůže; žalovaní by totiž museli mít úmysl zkrátit dlužníkova věřitele a současně by takový úmysl musel mít dlužník. Úmysl dlužníka zkrátit věřitele ovšem žalobce vůbec netvrdil, naopak ho spíše popíral. Vědomost žalovaných 1. a 2. by pak mohla být relevantní v případě úmyslně zkracujícího právního jednání dle § 242 insolvenčního zákona, i tato skutková podstata však vyžaduje úmysl zkrátit věřitele na straně dlužníka, jenž vůbec tvrzen nebyl. Jinými slovy; pokud právní úprava s vědomostí žalovaných 1. a 2. o zkrácení věřitelů dlužníka spojuje toliko neúčinnost určitého jednání, a to pouze pokud takový úmysl je i na straně dlužníka, nemůže být samotná vědomost žalovaných o existenci věřitelů a jeho případné úpadkové situaci důvodem neplatnosti takového jednání. Krajský soud v Praze, stejně tak jako odvolací Vrchní soud v Praze tedy dospěli k závěru, že kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení jsou platné.
14. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání nemovitých věcí, s tím, že nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum, a od datum již žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání, z tohoto důvodu byl žalovaný vyzván k vyklizení předmětů nájmu a jeho předání nejpozději do datum.
15. Z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi BD Jak bydlet doma II. jako prodávajícím, žalobkyní jako kupujícím a žalovaným jako vedlejším účastníkem soud zjistil, že předmětem kupní smlouvy byla Nemovitost, prodávající se zavázal prodat Nemovitost kupujícímu za kupní cenu částka a kupující se zavázal zaplatit tuto kupní cenu. Vedlejší účastník a kupující se zavázali uzavřít nájemní smlouvu, kde vedlejší účastník bude nájemce a kupující pronajímatel. Dále se dohodli, že smlouva o nájmu bude opravňovat žalovaného užívat Nemovitost a po skončení nájmu má povinnost předat žalobkyni vyklizenou nemovitost.
16. Z výpisu z Katastru nemovitostí ke dni datum bylo zjištěno, že na Nemovitosti vázne zástavní právo smluvní k zajištění budoucí pohledávky, pro oprávněného Hetta & právnická osoba., IČO IČO.
17. Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo rozhodnuto o zastavení řízení o částka z titulu neuhrazeného nájemného, a to z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro řízení, neboť dle § 109 odst. 1 písmena a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona nemohou být od zahájení insolvenčního řízení uplatněny žalobou pohledávky a jiná práva týkající se majetkového podstaty, lze-li je uplatnit přihláškou, insolvenční návrh zahájen dne datum, řízení o zaplacení částka došlo k podání žaloby ze dne datum, lhůta pro podání přihlášek končila datum.
18. Žalobkyně podala žalobu na vyklizení nemovité věci proti žalovanému ze dne datum, adresovanou Okresnímu soudu v adresa, s tím, že žalovanému nesvědčí žádný právní důvod užívání nemovitosti, řízení nebylo dosud soudem 1. stupně rozhodnuto.
19. Z informací o pozemku LV Anonymizováno ke dni datum soud zjistil, že vlastníkem nemovitostí byla žalobkyně, nebyly evidovány žádné omezení vlastnického práva.
20. O žalobě věci o určení vlastnictví k nemovité věci podané žalobce – jméno FO Krumpholcem proti žalované právnická osoba a BD Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum, tak, že soud žalobu na určení vlastnictví k nemovité věci zamítl s odůvodněním, že uzavřené kupní smlouvy na Nemovitost byly uzavřeny platně. Usnesením ze dne datum č. j. spisová značka byly opraveny zjevné nesprávnosti v psaní daného rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno žalobcem dne datum odvolání.
21. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum č. j. spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum potvrzen.
22. K podnětu jméno FO Anonymizováno k výkonu dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v adresa s. z. spisová značka, Krajské státní zastupitelství v Praze dopisem ze dne datum sdělilo, že nebyl zjištěn důvod pro přijetí opatření. V jednání v době uzavření kupních smluv s Bytovým družstvem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Jméno žalobkyně. nebylo zjištěno naplnění znaků skutkové podstaty žádného trestného činu.
23. Usnesením Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum byl ustanoven tituly před jménem právnická osoba žalobci Jméno žalovaného jako zástupce k podání dovolání a pro dovolací řízení, dle výslovného sdělení žalovaného nebylo návrhu žalovaného jako dovolatele vyhověno.
24. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně byla v období od datum do datum včetně, výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno adresa, objekt bydlení, v katastrálním území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota (i dále jen Nemovitost). Mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva na do určitou od datum do datum, výše nájemného byla stanovena na částka. Žalovaný po skončení nájmu, tedy i v době od datum do datum, Nemovitost užíval, a nehradil žalobkyni nájemné ani jinou platbu. Obvyklé nájemné za užívání Nemovitosti činí v uvedeném rozhodném období částka měsíčně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, a to dne datum, žalovaný žalobkyni nic neuhradil.
25. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že obvyklé nájemné v místě a čase za užívání Nemovitosti v období od datum do datum činí částka měsíčně. Žalovaný v tomto období Nemovitosti užíval, nájemné žalobkyni za rozhodné období nehradil, na toto období nájemní smlouvu neuzavřel, neplatil ani částku odpovídající obvyklému nájemnému 26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
27. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
28. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.
29. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
30. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. V dané věci jediným argumentem žalovaného k zamítnutí žaloby bylo tvrzení, že žalobkyně není vlastníkem Nemovitost, tímto skutečným vlastníkem je žalovaný je vlastníkem Nemovitosti. Sám žalovaný tvrdil, že Nemovitost v předmětném období užíval a žalobkyni nehradil nájemné. O tom, zda je žalovaný vlastníkem nemovitosti bylo již rozhodováno, a to především Krajským soudem v Praze sp. zn. incidenční spisová značka, kdy soud zamítl žaloby na určení, že kupní smlouvy, kterými žalovaný převedl Nemovitost jsou neúčinné a neplatné. Soud své rozhodnutí podrobně odůvodnil a vypořádal se všemi námitky, a posoudil kupní smlouvy platnými a shledal, že žaloba na neúčinnost kupních smluv také nemůže být úspěšná. Rozhodnutí Krajského soudu bylo potvrzeno i Vrchním soud v Praze. Dále pak o vlastnickém právu žalovaného rozhodoval i Okresní soud v adresa pod sp. zn. spisová značka, kdy zamítl žalobu na určení vlastnictví k nemovité věci, s odůvodněním i s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze, že neměl důvody danou věc posoudit jinak, že žalovaný převedl Nemovitosti platnou kupní smlouvou na BD Jak bydlet doma II, která pak následně Nemovitosti převedla platnou kupní smlouvou na žalobkyni. V dané věci již jednou bylo rozhodnuto o platnosti a účinnosti kupní smlouvy a také rozhodnuto u určení vlastnického práva, přičemž v mezidobí nedošlo k žádné změně podstatných okolností, nemá soud důvod se právně odlišovat od závěrů učiněných soudy v jiných (avšak úzce souvisejících) řízení, které jsou již pravomocně skončeny, a nadto byly konečné rozhodnutí soudů podpořeny taktéž právním názorem soudu odvolacích.
33. Z provedeného dokazování tak soud zjistil oprávněnost žalobního návrhu v plném rozsahu. Žalobkyně byla v období od období od datum do datum výlučným vlastníkem Nemovitosti, za toto období žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně dne datum k uhrazení částky částka za období od datum do datum. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva pouze na období od datum do datum. Dle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit žalobkyni nájemné ve výši částka. Žalovaný Nemovitost užíval v období od datum do datum bez platně uzavřené nájemní smlouvy. Pokud žalovaný nemovitost nevyklidil po skončení nájmu ve stanovené lhůtě, má žalobkyně právo na náhradu bezdůvodného obohacení za dobu, kdy žalovaný nemovitost užíval bez právního titulu, výše bezdůvodného obohacení byla stanovena dle shodného tvrzení účastníků o obvyklé výši nájmu i s přihlédnutím k tomu, že částka částka byla výše posledního sjednaného nájemného. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a dále uložil povinnost žalovanému uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky částka, ode dne, kdy se žalovaný prokazatelně ocitl v prodlení, a to dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (přiznány dva úkony s přihlédnutím, že předžalobní upomínka byla de facto doručena při jiném soudním jednání, prostřednictvím soudu), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
35. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s úroky z prodlení i náhradou nákladů řízení nikoli v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (dle § 160 odst. 1 o. s. ř zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku.), ale ve lhůtě delší, a to 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k výši nejen přiznané částky i náhrady nákladů řízení, ale i s přihlédnutím k nepříznivé sociální situaci žalovaného, kterou soud zjistil již v předchozího řízení ve věci spisová značka. Soud považuje za prokázané, že žalovaný je uznán povinným, i když dosud nepravomocně, zaplatit žalobkyni i další částky, které nehradí z důvodu, že je i nadále přesvědčen o svém vlastnickém právu k nemovitosti. Tento argument žalovaného není ovšem zcela rozhodný, proto soud umožnil žalovanému dlužnou částku zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, nikoli ve lhůtě delší. Soud též zohlednil, že dle jeho názoru nebude mít poskytnutí delší lhůty k plnění vážnější dopad do majetkových práv žalobkyně, naopak žalovanému umožní dobrovolné plnění nebo aspoň kroky ke sjednání prodloužení lhůty k uhrazení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.