9 C 253/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 457,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalované poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené prostřednictvím webových stránek www.pujcka7.cz. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, , a žalovaná se zavázala k úhradě této částky včetně úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalovaná však sjednanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila. V důsledku prodlení žalované s úhradou dlužné částky nárokuje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. od , datum, , do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , když žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 50 % jistiny. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky zaslané e-mailovou zprávou (e-mailová komunikace byla mezi stranami sjednána v čl.

15. Úvěrových podmínek).

2. Žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalované sdělila, že žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobkyně www.pujcka7.cz. Při registraci uvedla požadované údaje zahrnující e-mailovou adresu, číslo účtu a číslo mobilního telefonu. Žalovaná k prokázání totožnosti předložila fotokopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Žalobkyně tak posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z účtu (popř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby Kontomatik), případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (European , právnická osoba, ) nebo CRIF provozovaného společností Czech , právnická osoba, . Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Dle žalobkyně ZSÚ upravuje posuzování úvěruschopnosti obecně, aniž by stanovil přesná kritéria. Rovněž tak nestanoví, jak mají být informace a doklady poskytnuté spotřebitelem aktuální. Lze tak mít za to, že toto posouzení má být přiměřené s ohledem na výši úvěru a také jeho splatnost. Rozsah posouzení je tak rozdílný u úvěru v částce , částka, , splatného za 28 dní od data poskytnutí jako v konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let. Nadto řízení, které je vedeno v předmětné věci, je řízením sporným. Sporné řízení je, a to i v případě, že jedním z jeho účastníků je spotřebitel, ovládáno principem rovnosti účastníků a zásadou projednací. , adresa, projednací vymezuje v občanském soudním řízení důkazní břemeno (a jemu předcházející břemeno tvrzení) jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, které stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou. Je zásadně věcí účastníků a nikoliv soudu, aby v řízení snesli tvrzení (a aby je v případě jejich spornosti prokázali), z nichž pro sebe dovozují příznivé právní následky (úspěch ve sporu) - viz § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Žalobce musí tvrdit (prokazovat) skutečnosti, které jím uplatněné právo zakládají. Dostojí-li této povinnosti, je na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti, která žalobcův požadavek vylučují. Tyto zásady se uplatní i ve vztahu ke skutečnostem, s nimiž hmotné právo spojuje neplatnost právního jednání, jehož existence je pro rozhodnutí věci právně významná. Žalobkyně především vycházela z údajů poskytnutých žalovanou při podání žádosti o úvěr, viz Profil klienta. Žalovaná uvedla měsíční příjem ve výši , částka, a souhrn pravidelných výdajů ve výši , částka, . Žalobkyně tedy oprávněně očekávala, že informace poskytnuté žalovanou jsou úplné a pravdivé. Podle výpisu z databáze CEE, ISIR, , jméno FO, , vyplynulo, že žalovaná neměla žádné (negativní) záznamy. Při posuzování výdajů vzala žalobkyně v úvahu pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaná tím, že měla v úmyslu získat od žalobkyně úvěr, musela předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů, tak, aby byla schopna úvěr splatit. Proto není pro posouzení úvěruschopnosti podstatný údaj o debetním zůstatku účtu. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně vzala v úvahu pouze ty, které byla žalovaná povinna splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a výši a dobu splatnosti požadovaného úvěru nebylo dle žalobkyně nezbytné a přiměřené, aby opatřovala výpisy z databází nebankovních a bankovních poskytovatelů úvěrů (NRKI/BRKI). Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s přihlédnutím k výši úvěru a jeho splatnosti a také vzhledem k předchozí úvěrové historii žalované zcela dostatečně.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporovala.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako Společnost a žalovaná jako Klient, označená mimo jiné i e-mailovou adresou , e-mail, , uzavřely smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, sdělený žalovanou. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s kapitalizovaným úrokem v částce , částka, (při úrokové sazbě 36 % ročně) a poplatkem za poskytnutí úvěru v částce , částka, do 28 dnů od odeslání finančních prostředků žalované, tj. do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky se žalovaná zavázala uhradit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná ocitne v prodlení. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky vydané žalobkyní.

5. Fotografií obličeje a fotografiemi občanského průkazu byla ověřena totožnost žalované.

6. Potvrzením o provedené platbě ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, zaslala žalované na jí sdělený účet č. , č. účtu, částku , částka, .

7. Z výpisů z účtu žalované za období od , datum, do , datum, je zřejmé, že žalovaná se svým příjmem nevycházela, její výdaje pravidelně přesahovaly příjmy, a to nejen příjmy ze zaměstnání, ale i příjmy zapůjčené (např. půjčky od společnosti Creamfinance ze dne , datum, v částce , částka, , ze dne , datum, v částce , částka, , CreditGo půjčka ze dne , datum, v částce , částka, , vyplacení půjčky č. , hodnota, v částce , částka, od společnosti , jméno FO, s.r.o. dne , datum, , zápůjčka od společnosti , právnická osoba, . v částce , částka, dne , datum, ).

8. Z dokumentu „Editace profilu klienta“ bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že je svobodná, žije v dvoučlenné domácnosti, nemá děti. Žalovaná měla platit , částka, za pronájem nemovitosti, její další výdaje činily , částka, . Uvedla, že splácí úvěr měsíčními splátkami po , částka, . Žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . na pozici prům. logistik od , datum, . Její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil , částka, .

9. Z registru EUCB vyplývá, že žalovaná opakovaně žádala o půjčky, dostávala se do prodlení a prodlužovala jejich splatnost. Ke dni , datum, měla žalovaná dluh v částce , částka, .

10. Z dokumentu REPI Credit Report Pool se podává, že ke dni , datum, měla žalovaná celkem , hodnota, spotřebitelských úvěrů, předchozí 4 úvěry již byly ukončeny. Jednalo se o úvěr v částce , částka, , zbývalo doplatit , částka, ; úvěr v částce , částka, , zbývalo doplatit , částka, ; úvěr v částce , částka, , zbývalo doplatit , částka, ; úvěr v částce , částka, , zbývalo doplatit , částka, a úvěr v částce , částka, , zbývalo doplatit , částka, . Co se týče ukončených smluv, spotřebitelský úvěr čerpaný v částce , částka, dne , datum, již byl po splatnosti vymáhán mimosoudně a zaplacen dne , datum, .

11. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínka podle § 142 o.s.ř. ze dne , datum, spolu s e-mailovou zprávou z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to na e-mailovou adresu sdělenou žalovanou , e-mail, .

12. Ze sdělení žalobkyně vyplývá, že žalovaná z titulu úvěru ničeho nevrátila.

13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní, smlouvu o úvěru. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v částce , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla podle smlouvy žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatkem do , datum, . Žalovaná však nevrátila ničeho. K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho již nezaplatila.

14. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Přičemž dle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, , právnická osoba, . vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované vedle jejích tvrzení rovněž z výpisů z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (European , právnická osoba, ) nebo CRIF provozovaného společností Czech , právnická osoba, .

21. Z listin doložených soudu však vyplynulo, že výše čistých příjmů žalované rozhodně nebyla dostatečná ani pro pokrytí jejích běžných a opakovaných výdajů. Žalovaná si opakovaně zapůjčovala finanční prostředky a její výdaje pravidelně přesahovaly příjmy. Soud sdílí názor žalobkyně, že ZoSÚ upravuje posuzování úvěruschopnosti obecně, aniž by stanovil přesná kritéria. Nestanoví konkrétně, jak mají být informace a doklady poskytnuté spotřebitelem aktuální, ani rozsáhlé. Nicméně ve zde posuzovaném případě je nade vší pochybnost zřejmé, že žalovaná nedisponovala dostatečnými prostředky (a zejména pak platební morálkou) pro její útraty, nebyla tudíž rozhodně úvěruschopná, tj. solventní pro udělení dalšího spotřebitelského úvěru. Nelze se přiklonit k názoru žalobkyně, že žalovaná tím, že měla v úmyslu získat od žalobkyně úvěr, musela předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů, tak, aby byla schopna úvěr splatit. Z dlouhodobého nakládání žalované s finančními prostředky a z předchozí úvěrové historie žalované muselo být i žalobkyni, která měla tyto údaje k dispozici, zřejmé, že žalovaná není a pravděpodobně ani nebude schopna splatit předmětný úvěr. Ač žalobkyně v souhrnu získala dostatek ucelených informací o situaci žalované, tyto nesprávně posoudila, když žalovanou shledala úvěruschopnou a úvěrové prostředky jí poskytla.

22. Dle názoru soudu lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení situace žalované, resp. její úvěruschopnost, když vycházela zejména z prohlášení žalované a od žalované si nechala doložit výpisy z bankovního účtu, ze kterých je navíc seznatelná neschopnost žalované vycházet s vlastními finančními prostředky (opakované čerpání půjček po částkách , částka, , , částka, i , částka, od společnosti , jméno FO, s.r.o. či od společnosti CreditPortal, prodlužování splatnosti, prodlení se splácením). V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , kterou žalovaná řádně nesplatila, nevrátila ničeho. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co jí bylo na základě neplatné smlouvy plněno. Soud proto výrokem I. uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila obdržené peněžní prostředky, které dosud nesplatila, tedy vydala žalobkyni bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši , částka, .

25. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zbývající požadované jistiny v částce , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky byly odvislé od podmínek neplatné úvěrové smlouvy.

26. Soud zamítl též požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku s odkazem na § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ, z něhož vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, její možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky a dalším okolnostem případu (zejména podmínky smlouvy, opakované zadlužování žalované).

27. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , tedy z 57,3 %, žalovaná byla úspěšná co do částky , částka, , tedy z 42,7 %. Žalobkyni proto náleží poměrná náhrada 14,6 % (57,3 % - 42,7 %) vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalobkyně má tedy právo na úhradu 14,6 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení na částku , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Rovněž lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla soudem prodloužena na délku 15 dnů s ohledem na absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, a na skutečnost, že poskytnutím delší lhůty k plnění bude umožněno žalované dle názoru soudu dobrovolné plnění a žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma.