9 C 292/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 44 295,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 44 295,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 295,12 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 44 295,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum úvěr. Celkem žalovaná čerpala úvěr ve výši 220 152 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 10,50 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 255 845,97 Kč a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 44 295,12 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovaném spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10,50 % měsíčně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovaném spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR). Žalovaná celkem čerpala převodem na bankovní účet č. bankovní účet celkem částku ve výši 220 152 Kč, a to dne datum částku 10 000 Kč, dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 15 000 Kč, dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 3 500 Kč, dne datum částku 5 100 Kč, dne datum částku 800 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 10 500 Kč, dne datum částku 9 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 9 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, dne datum částku 4 000 Kč, dne datum částku 5 001 Kč, dne datum částku 5 001 Kč, dne datum částku 3 000 Kč, dne datum částku 7 000 Kč, dne datum částku 13 000 Kč, dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 6 000 Kč, dne datum částku 6 000 Kč, dne datum částku 4 000 Kč, dne datum částku 6 000 Kč, dne datum částku 3 400 Kč, dne datum částku 13 000 Kč, dne datum částku 13 000 Kč, dne datum částku 5 150 Kč, dne datum částku 2 300 Kč, dne datum částku 10 500 Kč, dne datum částku 12 000 Kč, dne datum částku 9 500 Kč, dne datum částku 1 200 Kč a dne datum částku 1 700 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a ze dne datum).

5. Žalobkyně k prokázání úvěruschopnosti doplnila, že právní předchůdkyně konkrétně nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrálního registru exekucí, databáze příjmení, NRKI a BRKI. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti a bylo tak žádosti o úvěr vyhověno.

6. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku do datum. Žalovaná celkem na dlužnou částku uhradila 255 845,97 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum), což žalované oznámila dopisem ze dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou podle podacího lístku téhož dne (předžalobní upomínka ze dne datum, podací lístek z téhož dne). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny dluhu ve výši 31 486,40 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč dle čl. VI odst. 1 písm. a) smlouvy o revolvingovém úvěru a úroku za období čerpání úvěru ve výši 12 058,72 Kč dle čl. II odst. 4 smlouvy o revolvingovém úvěru. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky 44 295,12 Kč za období od datum do zaplacení.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále z. číslo Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, právnická osoba GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

16. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla jí spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumala její výdaje. Z dokazování vyplynulo, že byla žalované poskytnuta částka ve výši 220 152 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 255 845,97 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila více, než jí žalobkyně poskytla, soud výrokem I. rozsudku celý nárok žalobkyně, tj. co do zaplacení částky 44 295,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 295,12 Kč od datum do zaplacení, zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení by příslušela procesně úspěšnější žalované, která byla ovšem ve věci nečinná a žádné náklady jí nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.