9 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Heleny Hrubé Ph.D., a přísedících Jaroslavy Čermákové a Jitky Rodové ve věci žalobce: celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa proti žalovanému: název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení zákonných nároků při pracovním úrazu <b>I. Žaloba o zaplacení částky 263 332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 263 332 Kč od 6. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 % celkové výše náhrady nákladů řízení, tj. částku ve výši 23 909,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývající části 50% náhrady nákladů řízení se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaného k rukám jeho právního zástupce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.</b> <b>IV. Česká republika – Okresní soud v Mladé Boleslavi nemá právo na zaplacení soudního poplatku.</b> 1. Žalobou ze dne 16. 12. 2019 doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen soud) dne 16. 1. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud přiznal žalobci jako bývalému zaměstnanci žalovanou částku 263 332 Kč s příslušenstvím z titulu pracovního úrazu žalobce u žalovaného. Žalobce zdůraznil, že jako zaměstnanec žalovaného utrpěl dne 16. 1. 2017 pracovní úraz (dále jen: pracovní úraz), který jako pracovní úraz dle § 265 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve zněních předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen„ ZP“) žalovaný též uznal. V návaznosti na pracovní úraz má žalobce vůči žalovanému nárok na bolestné (dále jen: bolestné) a ztížení společenského uplatnění (dále jen: ZSU), a to dle ZP a prováděcího nařízení [číslo] Sb. (dále jen: nařízení [číslo] Sb.). Ohledně bolestného má žalobce nárok na zaplacení 15 000 Kč, respektive s přihlédnutím k částečnému plnění ze strany žalovaného výši 1 500 Kč nárok na zaplacení 13 500 Kč. Výše nároku z titulu ZSU činí celkem 225 000 Kč (900 bodů à 250 Kč), z této částky žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. Nároky žalobce jsou prokázané lékařským posudkem vypracovaným podle nařízení [číslo] Sb., lékařský posudek zpracován znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen: znalkyně [příjmení] [příjmení]), lékařský posudek znalkyně zpracovala dne 7. 3. 2018 (dále jen: lékařský posudek). Za lékařský posudek žalobce zaplatil částku 1 600 Kč, tyto účelně vynaložené náklady též požaduje po žalovaném v tomto řízení zaplatit.

2. Žalobce poukázal v žalobě i v průběhu řízení zejména na následující skutečnosti: dne 9. 8. 2016 účastníci uzavřeli pracovní smlouvu na pracovní pozici řidič nákladního vozidla (dále jen: pracovní smlouva), pracovní poměr byl ukončen dne 28. 2. 2017. Dne 16. 1. 2017 kolem 6.30 hod. žalobce utrpěl pracovní úraz, a to při nakládce zboží – tedy při plnění pracovních povinností. Žalobce při chůzi k zadní části vozidla špatně došlápl a upadl, přičemž si při pádu pod sebe přimáčkl levou ruku a poranil si malíček (dále jen: pracovní úraz). Pracovní úraz žalobce nahlásil neprodleně žalovanému, o pracovním úrazu byl sepsán záznam. Žalobce při pracovním úrazu utrpěl následovná poranění: zhmoždění malíku vlevo, traumatickou lézi n. ulnaris vlevo, hypestezie malík + malíková strana čtvrtého prstu, paréza n. ulnaris vlevo traumatická, těžká axonálně demyelinizační léze n. ulanris v oblasti lokte vlevo (dále jen: poranění). Dne 19. 4. 2018 zaslal žalobce žalovanému uplatnění zákonných nároků poškozeného při pracovním úrazu. Na uvedené reagoval žalovaný přípisem ze dne 14. 5. 2018, s tím, že uvedené uplatnění postoupil zákonnému pojistiteli – [právnická osoba], respektive nyní [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], - tj. vedlejšímu účastníku na straně žalovaného (dále jen„ zákonný pojistitel“; vedlejší účastník na straně žalovaného“). Dále žalovaný žalobci sdělil, že dle informace zákonného pojistitele tento již žalobci za pracovní úraz plnil, zaplatil mu náhradu způsobené újmy za bolestné a ztrátu na výdělku. Dne 6. 8. 2018 zaslal zákonný pojistitel žalobci sdělení, dle kterého zákonný pojistitel žalobcem uplatněné nároky předal k posouzení reviznímu lékaři, a na základě vyjádření revizního lékaře nebyla poranění žalobce shledána, respektive nebyla posouzena, jako poranění způsobená žalobci v souvislosti s pracovním úrazem, proto dosud vyplacené plnění ohodnocené na 6 bodů, tedy částku ve výši 1 500 Kč, je konečné a není možné provést doplatek bolestného, též ani ZSU. Dne 14. 6. 2019 zaslal žalobce zákonnému pojistiteli námitku, a to i s rekapitulací požadovaného nároku, přičemž přiložil i lékařskou zprávu z Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne 28. 5. 2019 (dále jen: zpráva z FN [anonymizováno] [část obce]). I ze zprávy z FN [anonymizováno] [část obce] je zcela zjevné, že zranění žalobce má jasný úrazový původ. I přes tuto skutečnost dne 12. 8. 2019 sdělil vedlejší účastník žalobci, že i nadále setrvává na svém zamítavém stanovisku, s odůvodněním, že v záznamu o úrazu vypracovaném žalovaným, a též i z výpisu MUDr. [příjmení] – tj. lékaře, který ošetřil žalobce v den úrazu na III. Poliklinice [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen: MUDr. [jméno]), nevyplývá zranění lokte. Žalobce nesouhlasí s postupem i názory žalovaného a vedlejšího účastníka, uvedený nesouhlas žalované straně i sdělil a vyzval žalovaného k plnění. Žalobce požaduje vedle žalované částky a náhrady nákladů řízení po žalovaném i zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po uplynutí 15. dne od doručení přípisu žalobce žalované straně, tj. od 6. 7. 2019, neboť námitka žalobce byla žalovanému doručena dne 20. 6. 2019, splatnost dluhu tak nastala nejpozději 5. 7.2019. K nesouhlasu žalovaného s žalobním návrhem žalobce zdůraznil, že s obranou žalovaného nesouhlasí, na žalobním návrhu v plném rozsahu trvá. Ze Záznamu o úrazu byla poranění žalobce zřejmá, žalovaný o ostatních zraněních žalovaného věděl, musí mu být jasná výše bolestného i výše ZSÚ, neboť uvedené vyplývá nejen z doložených lékařských zpráv žalobce obsažených v lékařském posudku znalkyně [příjmení] [příjmení], tak i z tohoto lékařského posudku. Žalobci nelze klást v tíži, že v okamžik zranění nemohl jako laik vědět o svém mnohem rozsáhlejším zranění, přičemž některá zranění, která jsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, se mohou objevit až později. Diagnosa stanovená žalobci [příjmení] [příjmení] byla stanovena na RTG, žalobci však byla diagnostikováno poranění, hypestezie – tj. lokalizované nebo generalizované snížení citlivosti kůže nebo částečná ztráta citlivosti na smyslové podněty, která se vyskytne po poškození periferních nervů, jež snižuje vzrušivost senzorických nervových zakončení. U žalobce se jednalo o poruchu neurologickou, RTG snímek neukázal žádné kostní traumatické změny a toto poranění ukázat nemohl. Dne 11. 4. 2018 zaslal žalobce žalovanému, spolu s uplatněním zákonných nároků žalobce při pracovním úrazu, též lékařskou dokumentaci žalobce. Žalobce má za to, že příčinnou souvislost mezi úrazem žalobce a zraněními uvedenými v lékařském posudku MUDr. [příjmení] prokazuje zpráva z FN Královské [část obce] ze dne 28. 5. 2019, která potvrzuje, že popsané zranění žalobce má jasný úrazový původ. Žalobce v době před nehodou neměl s horní končetinou vůbec žádné potíže. V důsledku úrazu nyní na postižené horní končetině necítí dva prsty vůbec, a to malíček a prsteníček. Tyto prsty sice ohne, ale necítí je. V postižené ruce nemá skoro žádnou sílu, když potřebuje nějakou práci vykonat manuálně s postiženou končetinou, musí se na práci více soustředit a postižená ruka se mu pravidelně rozklepe, čímž je vykonání nějaké práce značně ztíženo.

3. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil, navrhl jej v plném rozsahu zamítnout a žalovanému přiznat náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobce neprokázal příčinnou souvislost tvrzených zranění s pracovním úrazem. Žalobce byl dne 16. 1. 2017 ošetřen MUDr. [příjmení], dle jehož lékařské zprávy vyhotovené dne 16. 1. 2017 je zřejmé, že žalobce při sepisování Záznamu o úrazu žádnou jinou zraněnou část těla, než malíček levé ruky, neuvedl, předmětná tvrzená zranění nebyla tímto lékařem zjištěna, a to ani na RTG. Ani bezprostředně po tomto vyšetření žalobce žalovanému změnu rozsahu poranění neuvedl. Žalovaný pracovní úraz žalobce oznámil vedlejšímu účastníku, u kterého je dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, a který žalobci zaplatil zákonné odškodnění. Žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jím uvedenými zraněními a pracovním úrazem, přičemž i MUDr. [příjmení] v lékařském posudku pouze popisuje zranění žalobce uvedená v lékařských zprávách z období 31. 1. 2017 až 5. 3. 2018 a provádí bodové ohodnocení tvrzených poranění, a to bez toho, že by osobně žalobce viděla.

4. Na stranu žalovaného vstoupil do řízení vedlejší účastník, který se zcela ztotožnil se stanoviskem žalovaného – navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti, a to zejména z těchto vyjmenovaných listinných důkazů, přičemž každý z důkazů hodnotil soud jednak samostatně a jednak v jejich vzájemných souvislostech: 6. ke dni 16. 1. 2017 byl žalobce v pracovním poměru u žalovaného, a to na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 9. 8. 2016, pracovní pozice řidič nákladního vozidla <i>důkazy: pracovní smlouva, nesporná tvrzení účastníků;</i> 7. dne 16. 1. 2017 cca v 6.30 hod. žalobce utrpěl poškození zdravotního stavu, a to při plnění pracovních povinností. Při nakládce zboží žalobce při chůzi k zadní části vozidla špatně došlápl a upadl, při pádu pod sebe přimáčkl levou ruku a poranil si malíček. O daném poranění, které žalobce neprodleně žalovanému nahlásil, sepsal žalovaný záznam o Pracovním úraze <i>důkazy: Záznam o pracovním úraze, Lékařský posudek MUDr. [jméno] [příjmení], nesporná tvrzení účastníků;</i> 8. Dne 19. 4.2018 zaslal žalobce žalovanému uplatnění nároků poškozeného při pracovním úrazu. Žalovaný sdělil žalobci přípisem ze dne 14. 5. 2018, že toto uplatnění postoupil zákonnému pojistiteli, který již žalobci zaplatil prokázané bolestné a ztrátu na výdělku. Dne 6. 8. 2018 zaslal zákonný pojistitel žalobci sdělení, že po posouzení nároku žalobce revizním lékařem zákonného pojistitele další částky nebudou žalobci uhrazeny, tvrzená další poranění žalobce nebyla posouzena jako poranění způsobená žalobci v souvislosti s pracovním úrazem. Dne 14. 6. 2019 zaslal žalobce zákonnému pojistiteli námitku spolu s lékařskou zprávu z FN [anonymizováno] [část obce] ze dne 28. 5. 2019 <i>důkazy: korespondence účastníků – zejména Uplatnění zákonných nároků poškozeného při pracovním úrazu ze dne 19. 4. 2018, Přípis zástupce žalovaného ze dne 14. 5.2018, Sdělení k požadovanému nároku ze dne 6. 8. 2018, Námitka proti výši pojistného plnění ze dne 14.6.2019, Přípis zákonného pojistitele ze dne 12. 8.2019, Záznam o úraze ze dne 16.1.2017; dále [ulice] zpráva z FN [anonymizováno] [část obce] ze dne 28. 5. 2019 a nesporná tvrzení účastníků;</i> 9. dne 16. 1. 2017 vypracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. lékařský posudek, v němž MUDr. [příjmení] popsala zranění žalobce uvedená v lékařských zprávách vypracovaných od 31. 1.2017 do 5. 3. 2018, a provádí bodové ohodnocení jednak zhmoždění malíku vlevo, a dále traumatického poranění ulnárního nervu vlevo. MUDr. [příjmení] se nevyjádřila k mechanismu vzniku obou zranění, uzavřela, že dokumentace z ošetření ze dne 16. 1. 2017 nebyla předložena a žalobce osobně neviděla, neví, zda je tzv. pravák nebo levák. Ztížení společenského uplatnění žalobce bylo ohodnoceno MUDr. [příjmení] celkem 900 body a´ bod 250 Kč, tj. částkou 225 000 Kč, s tím, že ohodnocení bylo učiněno v polovině bodového rozpětí pro dané poškození zdraví <i>důkaz: lékařský posudek MUDr. [jméno] [příjmení];</i> 10. před zahájením řízení žalobce předložil žalovanému, a následně též vedlejšímu účastníku, lékařské zprávy popisující zdravotní stav žalobce při předmětném lékařském vyšetření, a též lékařský posudek, z nichž bylo prokázáno, že nejméně v období od 31. 1.2017 do 5. 3. 2018 žalobce trpěl žalobce uvedeným poškozením zdravotního stavu: zhmoždění malíku vlevo, traumatickou lézi n. ulnaris vlevo, hypestezie malík + malíková strana čtvrtého prstu, paréza n. ulnaris vlevo traumatická, těžká axonálně demyelinizační léze n. ulanris v oblasti lokte vlevo (i dále jen: poranění) <i>důkazy: například lékařská zpráva ze dne 31. 1. 2017, ze dne 28. 5. 2019, lékařský posudek</i> <i>11. Podle § 265 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.</i> <i>12. Dle § 271k odst. 1 ZP Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení se jako pracovní úraz posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.</i> <i>13. Dle § 269 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (odst. 1). Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (odst. 2). Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (odst. 4).</i> <i>14. Podle §271c ZP Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (odst. 1). Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (odst. 2).</i> 15. Dle § 271s ZP odst. 1 Soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

16. V návaznosti na výše uvedené soud uvádí. I přes opakované poučení soudu žalobce, který měl v řízení mimo jiné i důkazní břemeno, neprokázal žalobce příčinnou souvislost mezi úrazovým dějem při pracovním úrazu žalobce uvedeným v Záznamu o úrazu, a jeho tvrzenými zraněními žalovaným neodškodněnými, respektive zraněnými uvedenými v lékařském posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne 11. 4. 2018, lékařský posudek zpracovaným touto lékařkou v návaznosti na prováděcí Nařízení vlády [číslo] Sb. Soud opětovně podotýká, že tento lékařský posudek nelze považovat za důkaz prokazující oprávněnost žalobního návrhu, respektive příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a poraněními žalobce. Například i sama jmenovaná lékařka uvedla, že při zpracování posudku vyjádření vycházela pouze z části dokumentace a nedostatečných rozhodných informací o žalobci (například viz záznam, že dokumentace z chirurgie MUDr. [jméno] ze dne 16. 1. 2017 nepředložena, nedostatek informací o žalobci) . MUDr. [příjmení] jí předložené lékařské zprávy pouze zkonstatovala, dále nehodnotila, nevyjádřila se mimo jiné ani k mechanismu vzniku obou zranění, nevyjádřila se, zda že při pracovním úrazu žalobce – tj. při jeho pádu dne 16. 1. 2017 - žalobce utrpěl i zmiňované traumatické poranění ulnárního nervu vlevo, které bylo zjištěno dne 31. 1. 2017. Dále MUDr. [příjmení] nikterak neodůvodnila, proč lodnotí axonální postižení ulnárního nervu vlevo jako těžké a proč jej hodnotí v polovině bodového rozpětí – tj. počtem bodů 900. Soud podotýká, že předmětná lékařská zpráva by mohla z větší části naplňovat ustanovení nařízení vlády 276/2015 Sb., ale pro účely tohoto řízení je zcela nedostatečná a bylo na místě vypracování znaleckého posudku.

17. Přestože sám žalobce v průběhu řízení uvedl, že si je vědom absence rozhodných důkazů, a soudu předloží znalecký posudek k prokázání rozhodných tvrzení, následně přestal se soudem jakkoli spolupracovat, byl k opakovaným výzvám soudu nečinný, k soudem nařízenému jednání dne 27. 1. 2021 se nedostavil a svou nepřítomnost u soudu nikterak neomluvil. Soudu proto nezbylo nic jiného, než žalobní návrh výrokem I. tohoto rozsudku zamítnout, a to pro neunesení důkazního břemene.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II tohoto rozsudku, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 150 o. s. ř., tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, proti žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 50 % zákonné náhrady nákladů řízení – tj. 23 909,50 Kč Lhůtu k plnění soud poskytl žalobci delší než zákonnou, a to 15 dnů od právní moci rozsudku. Celkové náklady ve výši 47 819 Kč, které by soud žalovanému přiznal v případě nekrácení náhrady nákladů řízení o 50%, sestávají z nákladů na zastoupení advokátem dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 263 332 Kč – tj. z částky 9 380 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 800 Kč za 8 půlhodin á 100 Kč při cestě k jednáním soudu dne 10. 6. 2020 a 27. 1. 2021 ze sídla zástupce žalovaného [příjmení] do sídla podepsaného soudu a zpět, dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedeného – tj. 8 299 Kč. Soud ovšem přihlédl k předmětu sporu a osobám účastníků, kdy přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému ve výši 50% a poskytnutí delší lhůty než zákonné (dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zákonná lhůta 3 dny od právní moci rozsudku) nebude mít dle názoru soudu vážný dopad do jeho majetkových práv, naopak umožní žalobci, aby přiznanou částku zaplatil žalovanému dobrovolně, bez dalšího vymáhání. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný po žalobci nepožadoval cestovné k jednáním soudu, na které by měl též zákonný nárok. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám jeho zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)

19. Výrokem III. tohoto rozsudku soud přiznal vedlejšímu účastníku, který vstoupil do řízení na stranu zcela úspěšného žalovaného, náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (dle návrhu vedlejšího účastníka přiznány pouze 3 režijní paušály a´ 300 Kč v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř.). Zde soud ve výroku III. tohoto rozsudku výslovně neuvedl lhůtu k plnění, která je ovšem dle již citovaného ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci tohoto rozsudku. Není nikterak rozhodné, že tato lhůta absentuje ve výroku rozsudku, žalobce je povinen v této lhůtě plnit ze zákona.

20. Pouze pro právní jistotu stran sporu soud výrokem IV. tohoto rozsudku deklaroval, že Česká republika – Okresní soud v Mladé Boleslavi nemá právo na zaplacení soudního poplatku. Žalobce byl od povinnosti zaplatit tento soudní poplatek dle zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, v platném znění osvobozen, na zcela úspěšnou protistranu tato povinnost proto nepřechází.

21. Soud též uvádí, že neshledal v řízení žádný ze zákonných důvodů pro odlišné rozhodnutí nebo postup soudu, např. vypracování znaleckého posudku ve věci z úřední činnosti, nepřiznání náhrady nákladů řízení ve výši nad 50% úspěšnému žalovanému, nebo poskytnutí ještě delší lhůty k plnění žalobci, než byla určena, a v případě vedlejšího účastníka, než je zákonem stanovena.