9 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 31 114,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou , částka, , s úrokem kapitalizovaným částkou , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne , datum, žalobu částečně zpět, a to co do pohledávky z titulu smlouvy č. , hodnota, . Soud návrhu vyhověl a v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil usnesením č. j. EPR , č. účtu, -11, ze dne , datum, .

2. Nadále zůstal předmětem řízení nárok z titulu smlouvy č. , hodnota, . Žalobkyně se tak domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit i částku , částka, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu ve výši , částka, (při úrokové sazbě 20,88 % ročně) a částku za zpracování zápůjčky , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, , a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na den , datum, . Žalovaná však závazek nesplatila řádně a včas. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku , částka, , ode dne , datum, se žalovaná dostala do prodlení. Po postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována o změně věřitele. Žalobkyně tedy požaduje úhradu celkové dlužné částky , částka, (dlužná jistina , částka, a dlužná část poplatku , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (úrok ve výši 20,88 % ročně počítaný z dlužné jistiny , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní, resp. sedmidenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do , datum, ), úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná dluh nezaplatila ani po výzvě zástupce žalobkyně.

3. Žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalované sdělila, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované požadovanou částku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V samotné smlouvě je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Pravdivost údajů žalovaná pak stvrdila svým vlastnoručním podpisem.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporovala.

5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, žalovaná se k této výzvě, která jí byla řádně doručena dne , datum, , nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná jakožto zákazník uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaná měla podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, zahrnujícím úrok, částku za zpracování spotřebitelského úvěru, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 77 pravidelných týdenních splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, , přičemž první splátka byla splatná 5. den po uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období.

7. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žádala právního předchůdce žalobkyně o spotřebitelský úvěr v částce , částka, . Uvedla, že žije ve spolubydlení bez další konkretizace, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, byla svobodná, bez vyživovacích povinností. O finanční prostředky žádala pro účely neočekávaných výdajů. Žalovaná dále uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, na pozici operátor výroby, což doložila pracovní smlouvou. Její čistý měsíční příjem měl činit , částka, , a to dle 2 doložených výpisů z bankovního účtu (za období 3/2021 a 4/2021). Své měsíční výdaje odhadla částkou , částka, . Dále sdělila, že již právnímu předchůdci žalobkyně splácí , částka, měsíčně.

8. Z tabulky umoření vzal soud za prokázané, že žalovaná od , datum, do , datum, z titulu smlouvy č. , hodnota, právnímu předchůdci žalobkyně splatila celkem , částka, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

10. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Z výzvy k plnění ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně předal žalované finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaná měla podle textu smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, v týdenních splátkách. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplatila, když zaplatila pouze , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámil. K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho již nezaplatila.

13. Věc byla soudem posuzována podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Přičemž dle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, , právnická osoba, . vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. Odkázala zejména na zákaznickou kartu, kde jsou uvedeny údaje o příjmu a výdajích žalované s tím, že pravdivost těchto údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Právní předchůdce žalobkyně tak vycházel z údajů, že v době žádosti o úvěr byla žalovaná zaměstnancem, její čistý měsíční příjem činil , částka, . Měsíční výdaje pak žalovaná uvedla ve výši , částka, , dosavadní splátky ve výši , částka, . Dle těchto údajů jí měsíčně mělo zůstat k dispozici , částka, . Žalovaná měla dle úvěrové smlouvy splácet týdně , částka, , resp. , částka, v případě poslední splátky. Žalobkyně rovněž doplnila, že žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku. Lze proto uzavřít, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení situace žalované, resp. její úvěruschopnost, když její právní předchůdce vycházel zejména z jejího neúplného a zjevně podhodnoceného tvrzení (výdaje , částka, zahrnující bydlení, stravu, dopravu dle sdělení v zákaznické kartě). Od žalované si nechal doložit pouze pracovní smlouvu a 2 výpisy z bankovního účtu, přičemž není zřejmé, zda bylo přihlédnuto k výdajům žalované dle výpisů, neboť pracovní smlouva a výpisy byly dokládány jen pro účely zjištění čistého příjmu žalované (srov textaci v zákaznické kartě „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty …pracovní smlouva/ŽL a 2 výpisy z bank. účtu 3,4/2021“). Výdaje žalované tedy nijak prokázány, ani posuzovány nebyly. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou nevyhledal v dalších registrech dlužníků (např. NRKI, SOLUS), v tomto směru též spoléhal pouze na tvrzení žalované. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, , kterou žalovaná řádně nesplatila, dosud na dluh zaplatila celkem , částka, . S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně pouze to, co jí bylo na základě neplatné smlouvy plněno. Pohledávka z tohoto právního důvodu byla podle § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Soud proto výrokem I. uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila obdržené peněžní prostředky, které dosud nesplatila, tedy vydala žalobkyni bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši , částka, .

23. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zbývající požadované jistiny v částce , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky byly odvislé od podmínek neplatné úvěrové smlouvy.

24. Soud zamítl též požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku III. tohoto rozsudku s odkazem na § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ, z něhož vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, její možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky a dalším okolnostem případu (zejména podmínky smlouvy, finanční situace žalované dle předložených listin).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci z větší části úspěšná (úspěch žalované v 68,4 % oproti úspěchu žalobkyně v 31,6 %), žádné náklady řízení nevznikly, zůstala v řízení pasivní, jak vyplývá z obsahu spisu.