9 C 329/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 468 179,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 342 242,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 342 242,20 Kč od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 125 937,3 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 503,54 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky 464 579,5 Kč od [datum] do [datum] a co zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky 125 937,3 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 227,92 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 468 179,5 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě akvizice [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] skupinou [jméno] dne [datum] se žalobkyní stala společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit pravidelnou měsíční splátku úroku z překlenovacího úvěru ve výši 2 246 Kč a splátku stavebního spoření ve výši 1 140 Kč. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně splátky nesplácel, pročež žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila. Odstoupením od smlouvy se dluh žalovaného ve výši 468 179,5 Kč stal splatným v celém rozsahu. Žalovaný uhradil celkem částku 122 337,30 Kč. Dlužná částka ve výši 468 179,5 Kč představuje nezaplacenou jistinu ve výši 464 579,50 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 3 600 Kč. Žalobkyně podaným návrhem požadovala po žalovaném též zaplacení sjednaného kapitalizovaného úroku ve výši 12 503,54 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této.

2. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které poskytl v žádosti o úvěr. Žalobkyně vycházela z tvrzených příjmů a výdajů, z potvrzení o výši příjmu vystaveného zaměstnavatelem a z bankovních výpisů. Dále žalobkyně provedla lustraci v databázi neplatných občanských průkazů, insolvenčním rejstříku a rejstříku exekucí. Jako důkaz předložila soudu potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Společnost [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] uzavřela dne [datum] s žalovaným jakožto účastníkem stavebního spoření smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr na bydlení za účelem modernizace, rekonstrukce a údržby domu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek] na žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet], a to překlenovací úvěr do částky 500 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření až do výše cílové částky stavebního spoření. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit dluh z poskytnutého úvěru včetně příslušenství a úhrad za žalobkyní poskytované služby a prováděné úkony účtované podle sazebníku úhrad, a to ve 166 měsíčních splátkách úroku ve výši 2 246 Kč a povinného spoření ve výši 1 140 Kč. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 5,39 % ročně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr, smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám [anonymizováno] – [anonymizována tři slova], z jejichž článku IX. odst. 2. a 3. ověřil soud oprávnění žalobkyně odstoupit od úvěrové smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek a úvěr zesplatnit (prokázáno podmínkami pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám [anonymizováno] – [anonymizována tři slova]). Žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] (prokázáno stavem účtu překlenovacího úvěru ke dni odstoupení). Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, zcela neuhradil žádnou splátku za měsíce září 2021 – prosinec 2021. Žalobkyně upozornila žalovaného na možnost prohlášení úvěru za splatný a vyzvala jej k úhradě dlužné částky (prokázáno upozorněním na prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku ani poté neuhradil, uhradil celkem pouze 122 337,30 Kč, pročež žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení zesplatněné částky 480 683,04 Kč do [datum] (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a stavem překlenovacího úvěru ke dni odstoupení ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván právním zástupcem žalobkyně, a to upomínkou ze dne [datum], odeslanou žalovanému dle poštovního podacího archu téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu).

6. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný u zaměstnavatele [právnická osoba], dosahoval průměrného měsíčního čistého příjmu 23 757 Kč. Pracovní poměr měl sjednán na dobu neurčitou a nebyl ve zkušební době.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu částkou 27 500 Kč, výdaje částkou 10 741 Kč, kam spadají výdaje na splácení již existujících závazků ve výši 7 241 Kč, výdaje na bydlení a domácnost ve výši 3 000 Kč, pojistné 200 Kč a ostatní výdaje 300 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě a nemá vyživovací povinnost.

8. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Žalobkyně s žalovaným k jeho žádosti uzavřela smlouvu o stavebním spoření a k ní navazující smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 5,39 % ročně v 166 měsíčních splátkách po 2 246 Kč (úrok) a 1 140 Kč (povinné spoření). Žalovaný měsíční splátky včas a řádně nehradil, po zesplatnění úvěru a započtení úhrad žalovaného na stavební spoření zůstala na jistině úvěru dlužná částka 464 579,50 Kč a na poplatcích částka 3 600 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni na účet stavebního spoření celkovou částku 122 337,30 Kč.

10. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádosti o překlenovací úvěr vyplývá, že žalovaný by výší příjmu na splácení úvěru měl, přičemž výše měsíčního příjmu žalovaného byla doložena i potvrzením jeho zaměstnavatele. Z uvedené listiny však zároveň vyplývá, že žalobkyně nikterak nezkoumala výši měsíčních výdajů žalovaného, zejména výši nákladů na živobytí. Žalobkyně nikterak nezkoumala výši nákladů žalovaného spojených s bydlením, či výši jiných závazků.

11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>17. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 21. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

22. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 23. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.

24. Předmětná smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí žalovaný co do částky 342 242,20 Kč nevrátil. Žalovaný tak měl povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši 342 242,20 Kč (dlužná jistina 500 000 Kč mínus částka 122 337,30 Kč zaplacená žalovaným), která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), co do této částky tedy bylo žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohl dozvědět až z žaloby. Ode dne následujícího po doručení žaloby ([datum]) je tak žalovaný v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni prodlení žalovaného.

25. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 125 937,3 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 503,54 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky 464 579,5 Kč od [datum] do [datum] a co zákonného úroku ve výši 11,75 % z částky 125 937,3 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 227,92 Kč, přičemž tato částka představuje 46,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 73,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 728 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 468 179,50 Kč sestávající z částky 10 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 440 Kč ve výši 6 602,40 Kč.

27. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného).