9 C 329/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela jako věřitel se žalovanou jako dlužníkem Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaná souhlasila. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizační doložky připojené ke smluvní dokumentaci, tak rovněž z navazujících úkonů žalované (zejména zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Na základě porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované dne datum první upomínku, jíž vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto dne datum zaslala žalované druhou upomínku, jíž opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Přes zaslání několika písemných upomínek nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne datum, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila na jistinu pohledávky ničeho. Nárokovaná částka částka představuje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, žalobkyně dále požaduje náklady na upomínkování v celkové výši částka (upomínka č. hodnota, upomínka č. hodnota), zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení. Závěrem žalobkyně doplnila, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Žalovaná však žalobkyni své splatné závazky neuhradila ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum ve spojení s potvrzením o verifikační platbě částka ze dne datum (Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba, ID operace Anonymizováno) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala žalované vyplatit úvěr ve výši částka. Podle čl. 4. 3. smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: částka částka měla být vyplacena na účet žalované č. č. účtu. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců, byl tedy původně splatný do datum. Zápůjční úroková sazba činila 15 % p.m., RPSN činilo 435,03 % p.a. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny žalovanou hrazen formou pravidelných měsíčních splátek v částce částka bez umoření jistiny. Každá jednotlivá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku pak byla splatná poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Podle článku IX. Smlouvy o úvěru si strany pro účely doručování právních úkonů vyplývajících ze smlouvy stanovily korespondenční a e-mailovou adresu (adresa žalované v záhlaví: e-mail). Podle článku V. odstavce 5.4. smlouvy poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, jak je níže uvedeno. Poskytovatel zašle spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailové adresy uvedené v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou částka. Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e- mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. V případě, že spotřebitel dlužnou částku ve lhůtě neuhradí, poskytovatel zašle spotřebiteli druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka je zpoplatněna částkou částka. Smluvní strany výslovně sjednaly doručení fikcí, tzn. upomínka se považuje za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy nebo do datové schránky spotřebitele. Účelem upomínek je upozornit spotřebitele na vícenáklady spojené s dalším vymáháním úhrady spotřebitelského úvěru.

5. Z detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne datum, ID operace Anonymizováno se podává, že dne datum zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě částky částka na účet žalované č. č. účtu, pod VS var. symbol (jedná se o číslo smlouvy o úvěru).

6. Upomínka č. hodnota ze dne datum včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovanou prokazuje, že žalobkyně odeslala žalované s ohledem na její prodlení s uhrazením měsíční splátky částka splatné dne datum výzvu k úhradě a naúčtovala jí poplatek za upomínku ve výši částka.

7. Upomínka č. hodnota ze dne datum včetně emailové zprávy odeslané na adresu sdělenou žalovanou prokazuje, že žalobkyně odeslala žalované s ohledem na její prodlení s uhrazením měsíční splátky částka splatné dne datum výzvu k úhradě a naúčtovala jí další poplatek za upomínku ve výši částka za druhé upomínání, celkem tak požadovala zaplatit částka do datum. Současně žalobkyně žalovanou upozornila na možné zesplatnění úvěru v plné výši a naúčtování sankcí a smluvních pokut, pokud dlužná částka nebude připsána na bankovním účtu společnosti ve stanoveném termínu.

8. Z listiny označené „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“ ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne vyplývá, že zástupce žalobkyně v důsledku prodlení žalované s hrazením jejích závazků plynoucích ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum oznámil žalované zesplatnění nesplacené jistiny úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na částka a vyzval žalovanou k jejímu zaplacení do datum. Pro případ nezaplacení dlužné částky byla žalovaná informována o možném soudním vymáhání.

9. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalované, tato v příloze č. hodnota ke smlouvě - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele - uvedla, že je svobodná, bez zaměstnavatele. Průměrný příjem žalované za poslední 3 měsíce činil částka měsíčně, náklady žalovaná vyčíslila částkou částka měsíčně (z toho částka na bydlení, částka na splátku úvěru, částka na sázky). Žalobkyně žalovanou lustrovala v evidenci SOLUS a v insolvenčním rejstříku s výsledkem bez záznamu, rovněž v databázi REPI – registr platebních informací (CRIF) byla žalovaná lustrována s výsledkem bez negativního záznamu. Kontrolou platnosti občanského průkazu v databázi odcizených dokladů bylo ověřeno, že se jedná o platný doklad. Žalobkyně na základě porovnání příjmů a výdajů žalované došla k závěru, že žalované po odečtení jejích nákladů a závazků zbývá měsíční zůstatek v částce částka, tedy je schopna splácet měsíčně částka.

10. Žalovaná předložila žalobkyni výpisy z účtu za poslední 3 měsíce předcházející smlouvě o úvěru. Z výpisu za období od datum až datum se podává, že žalované byla na účet připsána částka částka, z účtu bylo odepsáno částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu za období od datum až datum se podává, že žalované byla na účet připsána částka částka, z účtu bylo odepsáno částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu za období od datum až datum se podává, že žalované byla na účet připsána částka částka, z účtu bylo odepsáno částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek částka. Z výpisů je zřejmé, zejména pak z říjnového), že žalovaná jen stěží vyšla se svými příjmy, přičemž vysoký příjem představoval téměř pouze doplatek důchodu od ČSSZ za období od datum do datum. Žalovaná však částku přesahující částka byla schopna během měsíce utratit. Co se týče příjmu žalované, bylo doloženo rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ze dne datum, přičemž žalované byla z tohoto titulu od datum přiznána částka částka měsíčně.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku částka vyplacenou převodem na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně a dostatečně. Z výpisů z účtu žalované za období září až listopad 2023 plyne, že žalovaná si tento účet zřejmě teprve zakládala, tedy v září a říjnu zde neprobíhaly téměř žádné transakce a naopak v listopadu byla žalované připsána částka převyšující částka z titulu doplatku invalidního důchodu. Přičemž žalované tuto částku během téhož měsíce vydala za své útraty. Je tedy zjevné, že jí uváděné výdaje neodpovídaly skutečnosti, jejímu chování. Žalobkyně však nikterak nezkoumala měsíční výdaje žalované, které vynakládá na své živobytí (např. na bydlení, jídlo), spokojila se s tvrzením žalobkyně o částce částka na bydlení a částce částka na ostatní výdaje, ač toto rozhodně neodpovídalo výpisu z účtu (v listopadu bylo z účtu odepsáno celkem částka, zůstatek na účtu by sotva pokryl sjednávanou splátku nového úvěru. Současně žalobkyně nepřihlédla ani ke ztížené situaci žalované, kdy tato je příjemcem dávky invalidního důchodu, a s ohledem na stanovenou invaliditu třetího stupně je žalovaná bezpochyby omezená i při získávání finančních prostředků za práci.

20. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 21. Soud má za to, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z doloženého příjmu žalované (z titulu invalidního důchodu), blíže nezkoumala její výdaje na bydlení, jídlo, dopravu, koníčky (ač měla k dispozici výpis z jejího bankovního účtu), nepřistoupila k podrobnějšímu prověření ani poté, co žalovaná uvedla relativně nízké měsíční náklady (zahrnující výdaje na bydlení, sázky), přitom z předložených výpisů z účtu bylo zřejmé, že měsíčně utratí mnohem více. Z výpisů je zřejmé, že příjem žalované jen stěží pokryl její výdaje. Až v případě, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup mimo jiné dle § 86 odst. 1 ZoSÚ.

22. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

23. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je tato spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla poskytnuta částka částka, žalovaná ničeho neuhradila. adresa 000 Kč představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, žalobkyně tak po právu nárokuje svou pohledávku co do uvedené výše. Výrokem I. rozsudku soud proto vyhověl žalobě co do částky částka, přičemž rovněž uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka s odkazem na § 122 odst. 1 ZoSÚ (žalobkyně účtovala částka za každou ze dvou upomínek k úhradě, což avizovala již ve smlouvě).

24. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy soud výrokem II. rozsudku zbývající část nároku žalobkyně, tj. co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení, zamítl.

25. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky z níže uvedených důvodů. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z většinové části úspěšná (poměrně nepatrnou část – zamítnutou – představuje úrok z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Lhůta k plnění, zejména k vrácení bezdůvodného obohacení, by měla být v tomto případě soudem určena dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná, a v možnostech soudu nebylo zjistit její majetkové poměry, možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu delší než zákonná lhůta, a to třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Tuto lhůtu třicet dnů od právní moci rozsudku považuje soud za zcela přiměřenou s ohledem na důvody částečného zamítnutí žaloby (absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), také vzhledem k výši přiznané částky, výši splátek dle neplatné smlouvy, či ztížené sociální situaci žalované. Nadto má soud za to, že ve stanovené lhůtě bude mít žalovaná možnost projednat s žalobkyní delší lhůtu k úhradě nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jejích majetkových schopnostech pohledávku uhradit dle rozsudku a současně žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.