9 C 347/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 991 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 619, , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 7 619, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit i částku , částka, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu ve výši , částka, (při úrokové sazbě 19,98 % ročně), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na den , datum, . Žalovaný však závazek nesplatil řádně a včas. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku , částka, , ode dne , datum, se žalovaný dostal do prodlení. Po postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován o změně věřitele. Žalobkyně tedy požaduje úhradu celkové dlužné částky , částka, (dlužná jistina , částka, a dlužná část poplatku , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní, resp. sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ), úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil ani po výzvě zástupce žalobkyně.

2. Žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel půjčky posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Jak plyne z čl. 12 Podmínek, žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet půjčku, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, žalovaný se k této výzvě, která mu byla řádně doručena, nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný jakožto zákazník uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaný měl podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, zahrnujícím úrok, administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek, a to v 59 pravidelných týdenních splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, , přičemž první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období.

6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal právního předchůdce žalobkyně o půjčku v částce , částka, . Uvedl, že žije s rodiči a je již zákazníkem , právnická osoba, O finanční prostředky žádal pro účely neočekávaných výdajů. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, . na pozici operátor logistiky, což doložil pracovní smlouvou. Jeho čistý měsíční příjem měl činit , částka, , a to dle výplatních pásek. Své měsíční výdaje odhadl částkou , částka, . Sdělil, že nesplácí žádné závazky.

7. Ze sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný z titulu smlouvy č. , hodnota, právnímu předchůdci žalobkyně splatil celkem , částka, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

9. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaný měl podle textu smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, v týdenních splátkách. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplatil, když zaplatil pouze , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ničeho již nezaplatil.

12. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne , datum, , věc byla soudem posuzována podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Přičemž dle § 657 obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

14. Podle § 1 ZoSÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 3 ZoSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání; a věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,16. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. půjčky. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce zkoumal situaci žalovaného. Zjistil, že žalovaný žádal právního předchůdce žalobkyně o půjčku v částce , částka, pro účely neočekávaných výdajů. Uvedl, že žije s rodiči a je již zákazníkem , právnická osoba, Právní předchůdce žalobkyně ověřil zaměstnání žalovaného u společnosti , právnická osoba, . na pozici operátor logistiky z pracovní smlouvy a jeho čistý měsíční příjem z výplatních pásek. Měsíční výdaje žalovaný uvedl odhadem částkou , částka, a sdělil, že nesplácí žádné závazky. Z těchto údajů měl právní předchůdce žalobkyně získat úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného.

18. Dle názoru soudu lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení situace žalovaného, resp. jeho úvěruschopnost, když její právní předchůdce vycházel zejména z jeho nepodloženého prohlášení ve smlouvě. Od žalovaného si nechal doložit pouze pracovní smlouvu a výplatní pásky, navíc sám žalovaný uvedl opakované využití půjček. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného nevyhledal v registrech dlužníků (např. NRKI, SOLUS), resp. toto žalobkyně pouze tvrdila a nijak neprokázala. Smlouva o půjčce uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 9 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatným právním jednáním.

19. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

21. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný řádně nesplatil, dosud na dluh zaplatil celkem , částka, . S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy vznikla žalovanému povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně pouze to, co mu bylo na základě neplatné smlouvy plněno. Pohledávka z tohoto právního důvodu byla podle § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil obdržené peněžní prostředky, které dosud nesplatil, tedy vydal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. ve výši , částka, .

22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zbývající požadované jistiny v částce , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky byly odvislé od podmínek neplatné smlouvy o půjčce.

23. Soud zamítl též požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku s odkazem na § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ, z něhož vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru (půjčky) má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit jeho majetkové poměry, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky a dalším okolnostem případu (zejména podmínky smlouvy, opakované zadlužování žalovaného).Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, a to s přihlédnutím k míře úspěchu / neúspěchu účastníků v řízení (žalovaný byl v řízení úspěšný v rozsahu 62,33 %, žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 37,67 %), i téměř nepatrné částky, která by měla náležet žalovanému – v tomto řízení nezastoupenému (24,66 % ) a též zcela nečinnému.