9 C 370/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované toho času ve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 161 374,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 24,12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit i částku , částka, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu ve výši , částka, (při úrokové sazbě 24,12 % ročně), částku za zpracování zápůjčky , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, , a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na den , datum, . Žalovaná však závazek včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila ničeho, ode dne , datum, se tak dostala do prodlení. Po postoupení pohledávky byla žalovaná informována o změně věřitele přípisem právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyně nárokuje úhradu celkové dlužné částky , částka, (dlužná jistina , částka, a dlužná část poplatku , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (úrok ve výši 24,12 % ročně počítaný z dlužné jistiny , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do , datum, ), úroků ve výši 24,12 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná dluh nezaplatila ani po výzvě zástupce žalobkyně.

2. Žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalované sdělila, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů již před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru (viz Zákaznická karta). Pravdivost údajů v Zákaznické kartě žalovaná pak stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Poskytnuté informace byly ověřeny doklady uvedenými v Zákaznické kartě, zejména pracovní smlouvou a výplatními páskami za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvou.

3. Žalovaná se k žalobě jí doručené nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporovala. Soud rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně prokázala, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná jakožto zákazník uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaná měla podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, zahrnujícím úrok, částku za zpracování spotřebitelského úvěru, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a pojistné za doplňkové pojištění, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od uzavření smlouvy a každá následující pak vždy do 1 následujícího měsíce.

6. Dokumentem označeným „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě právního předchůdce žalobkyně.

7. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žádala právního předchůdce žalobkyně o spotřebitelský úvěr v částce , částka, . Uvedla, že bydlí v nájmu (bez další konkretizace nákladů, příp. podílu, který hradí), její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, byla svobodná, bez vyživovacích povinností. O finanční prostředky žádala pro účely neočekávaných výdajů. Žalovaná dále uvedla, že je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . na pozici pomocná skladnice, což měla doložit pracovní smlouvou od 6/2019 a dvěma výplatními páskami za období 11/2021 a 12/2021. Její průměrný čistý měsíční příjem z výplatních pásek činil , částka, . Své měsíční výdaje odhadla částkou , částka, .

8. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalovaná nezaplatila žádnou splátku.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, za žalovanou na žalobkyni.

10. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil postoupení pohledávek ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni a současně vyzval žalovanou k zaplacení.

11. Z dopisu ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, s tím, že v případě nezaplacení bude žalobkyně své pohledávky za žalovanou vymáhat soudní cestou.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně předal žalované finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaná měla podle textu smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, , vše ve 24měsíčních splátkách. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplatila, nezaplatila ani první splátku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámil. K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ničeho již nezaplatila.

13. Věc byla soudem posuzována podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).

14. Dle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, , právnická osoba, . vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. Odkázala zejména na zákaznickou kartu, kde jsou uvedeny údaje o příjmu a výdajích žalované s tím, že pravdivost těchto údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Právní předchůdce žalobkyně tak vycházel z údajů, že v době žádosti o úvěr byla žalovaná zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . na pozici pomocná skladnice, což měla doložit pracovní smlouvou od 6/2019 a dvěma výplatními páskami za období 11/2021 a 12/2021. Její průměrný čistý měsíční příjem dle výplatních pásek činil , částka, , měsíční výdaje odhadla částkou , částka, . Uvedla, že bydlí v nájmu bez konkretizace nákladů, byla svobodná, bez vyživovacích povinností. Dle těchto údajů mělo žalované měsíčně zůstat k dispozici , částka, . Žalovaná měla dle úvěrové smlouvy splácet měsíčně , částka, . Žalobkyně doplnila, že žalovaná neměla v době žádosti o úvěr záznam v insolvenčním rejstříku, což ovšem nijak nedoložila.

22. Lze proto uzavřít, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení situace žalované, resp. její úvěruschopnost, když její právní předchůdce vycházel zejména z neúplného a zjevně podhodnoceného tvrzení žalované (výdaje , částka, zahrnující bydlení, stravu, dopravu a další). Od žalované si nechal doložit pouze její příjmy, naopak její výdaje nijak doloženy nebyly. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou nevyhledal v dalších registrech dlužníků (např. NRKI, SOLUS), v tomto směru též spoléhal pouze na tvrzení žalované. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti zkoumat a posuzovat úvěruschopnost žadatele z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat a posuzovat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, , kterou žalovaná řádně nesplatila, nezaplatila ani první splátku či její část. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně pouze to, co jí bylo na základě neplatné smlouvy plněno. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť právní předchůdce žalobkyně postoupil platně a účinně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 o. z.

25. Soud proto výrokem I. uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila obdržené peněžní prostředky , částka, , tj. částku, kterou dosud nevrátila a o kterou se na úkor žalobkyně obohatila.

26. Soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl ve zbývajícím rozsahu žalobního návrhu, tj. co do zbývající požadované jistiny v částce , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 24,12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť tyto nároky byly odvislé od podmínek absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku soud zamítl mimo jiné s odkazem na § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ. Tímto ustanovením je upravena doba (okamžik) vrácení poskytnuté, a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok „pouze“ na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se kterým se soud zcela ztotožňuje).

27. Lhůtu k plnění soud stanovil delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Žalovaná nesdělila soudu své majetkové poměry, ve věci byla nečinná. Je ovšem zřejmé, že žalovaná, která je toho času ve výkonu trestu odnětí svobody, je v nepříznivé sociální situaci a nelze předpokládat, že by bylo v jejích možnostech uhradit přiznanou částku v zákonné lhůtě, spíše naopak. Při stanovení lhůty splatnosti soud proto zohlednil danou sociální situaci žalované, též i skutečnosti zjištěné ze spisu (např. výše splátek, tvrzené příjmy a výdaje žalované), dále výši přiznané částky, a stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Přestože lze důvodně předpokládat, že žalovaná po uplynutí této lhůty bude i nadále ve výkonu trestu odnětí svobody, má soud za to, že lhůta bude dostatečná aspoň pro případná mimosoudní jednání účastníků, resp. pro posouzení případné žádosti žalované žalobkyni ohledně delší lhůty k plnění, než byla soudem stanovena.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalobkyně a žalované byl téměř totožný (úspěch žalobkyně v 49,57 % oproti úspěchu žalované v 50,43 %).