9 C 383/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 16 853,62 Kč s příslušenstvím a 31 657,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního nároku o zaplacení částky částka, tj. co do částky částka, úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá ve zbývající části žalobního nároku o zaplacení částky částka, tj. co do částky částka, úroku ve výši 10,4 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala u Okresního soudu v adresa (dále jen: soud) vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím (řízení původně pod sp. zn. spisová značka) a dále částku částka s příslušenstvím (řízení původně pod sp. zn. spisová značka). Řízení vedená pod sp. zn. spisová značka a spisová značka byla spojena ke společnému řízení usnesením soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřených mezi žalobkyní a právnická osoba. (dále jen: právní předchůdkyně žalobkyně; banka). Žalovaná uzavřela s bankou dvě dosud nesplacené smlouvy o úvěru – první z nich pod č.. Anonymizováno (žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím), druhou pod č. hodnota (žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím). Banka své povinnosti ze smluv i ze zákona splnila, před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jím poskytnuté informace , veřejně či neveřejně přístupné databáze, po posouzení všeho zjištěného finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný ovšem pohledávky žalobkyni ani bance neuhradil, a to i přes předžalobní výzvu. Banka dále oznámila žalovanému dne datum postoupení pohledávky ze smluv č. hodnota a č. hodnota na společnost B2 Jméno žalobkyně., a současně jej vyzvala k plnění na účet nového věřitele (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

2. Ohledně tvrzeného nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím žalobkyně zdůraznila: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěrovém účtu č. č. účtu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný uhradil na úvěr č. hodnota celkem částku částka.

3. Ohledně tvrzeného nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím žalobkyně poukázala na nesplacenou smlouvu o úvěru č. hodnota. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěrovém účtu č. č. účtu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný uhradil na úvěr č. hodnota celkem částku částka.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění, přičemž každý z důkazů hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech: 6. žalovaný uzavřel dne datum s bankou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu banka poskytla úvěr ve výši částka, úroková sazba 13,05 % p. a., RPSN 13,85 %, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, částka. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v 50 měsíčních splátkách ve výši částka spolu s úhradou pojištění ve výši částka, tedy celkem částka měsíčně, splátky splatné vždy ke každému 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum (důkaz: smlouva o úvěru ze dne datum). Dle zjištění banky žalovaný disponoval pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši částka, měl vyživovací povinnost ke dvěma osobám, náklady na bydlení činily částka, bydlel v nájmu a jeho dosavadní měsíční splátky činily částka (důkaz: posouzení úvěruschopnosti žalovaného ke smlouvě č. hodnota). Příjem žalovaného byl doložen potvrzením od zaměstnavatele právnická osoba. ze dne datum, podle něhož žalovaný za 1. čtvrtletí roku 2022 dosáhl v jednotlivých měsících čistého příjmu po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění a daně (částky ve výši částka, částka a částka), přičemž v prvním měsíci mu byla současně vyplacena náhrada za nemoc ve výši částka, takže celkový příjem v tomto měsíci činil částka. Celkový příjem za celé sledované období činil částka (důkaz: potvrzení o příjmu ze dne datum). Z platební historie smlouvy č. hodnota soud zjistil průběh splácení úvěru, vznik poplatků a dlužné částky. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovaného na dosud neuhrazenou pohledávku ke smlouvě č. hodnota ve výši částka vedenou na úvěrovém účtu č. č. účtu, současně jej vyzvala k jeho úhradě s poučením o následném zesplatnění dluhu (důkaz: upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne datum); 7. právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky ve výši částka vedené na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota vzniklé z titulu neuhrazených splátek, úroků a poplatků, přičemž žalovaný byl upozorněn na povinnost splácet úvěr a na další smluvní sankce v případě prodlení. (důkaz: upomínka ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky ve výši částka vedené na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota vzniklé z titulu neuhrazených splátek, úroků a poplatků, přičemž žalovaný byl upozorněn na povinnost splácet úvěr a na další smluvní sankce v případě prodlení (důkaz: upomínka ze dne datum); právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila pohledávku ke dni datum, s tím, že vyzvala zároveň žalovaného k zaplacení dlužné částky částka (důkaz: sdělení o zesplatnění a výzva k zaplacení)

8. Na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota byla ke dni datum žalobkyní evidována nesplacená jistina ve výši částka, s tím, že celková dlužná částka po splatnosti činila částka sestávající ze smluvního úroku, úroků z prodlení a poplatků. (důkaz: výpis z úvěrového účtu ze dne datum), právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou 13. 10 2025 k úhradě dlužné částky ve výši částka ze smlouvy č. hodnota, přičemž uvedl, že pohledávka byla zesplatněna ke dni datum a vyzval žalovaného k úhradě. (důkaz: předžalobní výzva ze dne datum, potvrzení podání dne 13. 10 2025) 9. žalobkyně jako postupitel podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum potvrdila, že úplata za jednotlivé pohledávky postoupené v rámci seznamu ze dne datum byla dne datum připsána na účet postupitele a že tím došlo v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek postupníkovi. (důkaz: potvrzení právnická osoba. ze dne datum, potvrzení právnická osoba. ze dne datum včetně Seznamu postoupených pohledávek).

10. Soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši částka, přičemž úroková sazba činila 10,40 % p.a., RPSN 10,89 %, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila částka. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum (důkaz: smlouva o úvěru ze dne datum). Při posuzovánbí úvěruschopnosti banka zjistila, že žalovaný disponoval pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši částka, měl vyživovací povinnost k jedné osobě, bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily částka, jeho dosavadní měsíční splátky byly ve výši částka. (důkaz: žádost o úvěr, posouzení úvěruschopnosti žalovaného ke smlouvě č. hodnota). Příjem žalovaného byl doložen potvrzením od zaměstnavatele právnická osoba. ze dne datum, podle něhož žalovaný za 1. čtvrtletí roku 2022 dosáhl v jednotlivých měsících čistého příjmu po odpočtu soc. a zdrav. pojištění a daně ve výši částka, částka a částka, přičemž v prvním měsíci mu byla současně vyplacena náhrada za nemoc ve výši částka, takže celkový příjem v tomto měsíci činil částka, a celkový příjem za celé sledované období činil částka. (důkaz: potvrzení o příjmu ze dne datum) 11. právní předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovaného dopisem ze dne datum na jeho dluh ve výši částka vedeném na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota a současně jej vyzvala k jeho úhradě, s tím, že v případě neuhrazení může dojít k prohlášení úvěru za splatný (důkaz: upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne datum). Přípisem ze dne datum banka sdělila žalovanému, že zesplatnila úvěr vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota, a to ke dni datum, přičemž vyčíslila celkovou dlužnou částku na částka a vyzvala žalovaného k její úhradě (důkaz: oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum) 12. právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou dne datum k úhradě dlužné částky ve výši částka ze smlouvy č. hodnota (důkaz: předžalobní výzva ze dne datum, doklad o odeslání ze dne datum) 13. na úvěrovém účtu č. č. účtu ke smlouvě č. hodnota byla ke dni datum evidována nesplacená jistina ve výši částka, přičemž celková dlužná částka po splatnosti činila částka sestávající ze smluvního úroku ve výši částka, úroků z prodlení ve výši částka a částka a poplatků ve výši částka. (důkaz: výpis z úvěrového účtu ze dne datum) 14. právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, potvrdila, že úplata za jednotlivé pohledávky postoupené v rámci seznamu ze dne datum byla dne datum připsána na účet postupitele a že tím došlo v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek postupníkovi, v uvedeném seznamu postoupených pohledávek je uveden žalovaný a jeho pohledávka ze smlouvy č. hodnota, položka 455 (důkaz: potvrzení právnická osoba. ze dne datum a seznam postoupených pohledávek)

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši částka, přičemž ke dni zesplatnění úvěru dne datum uhradil bance částku částka. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši částka, přičemž do zesplatnění úvěru dne datum splatil částku částka. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

16. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.) soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

17. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Dle ust. § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

18. Dle názoru soudu v obou případech právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně detailněji zkoumala měsíční příjmy a výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala jeho majetkové poměry, žalobkyně sice tvrdila, že tyto údaje zkoumány byly, ale nepředložila k tomu žádné důkazy. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného prostřednictvím opatřených výpisů z účtů, nikterak nežádala doložit nájemní smlouvu atd. Soud při pečlivém provádění dokazování zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zcela spokojila s tvrzenými výdaji žalovaného, aniž by je jakkoli více ověřovala. Z provedeného dokazování není prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně reálně zkoumala skutečnou výši výdajů, zejména náklady na bydlení a další výdaje na živobytí, například prostřednictvím výpisů z bankovního účtu. Nadto soud uvádí, že zejména při sjednávání v pořadí druhé úvěrové smlouvy vyplývá z provedené lustrace v bankovních registrech, že žalovaný měl již existující závazky s nemalými měsíčními splátkami, a proto se měla právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru ze smlouvy ze dne datum zabývat více tím, zda příjmy žalovaného skutečně postačují k jeho splácení při současném zatížení dalšími závazky. Soud má za to, že v daném případě existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a právní předchůdkyně žalobkyně přesto úvěr poskytla. Argumentace žalobkyně ani jí citovaná rozhodnutí soud o provedeném zkoumání úvěruschopnosti soud nepřesvědčily. Především žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila takové konkrétní listiny nebo jiné záznamy, z nichž by bylo zřejmé, z jakých individuálně ověřených údajů o skutečných příjmech a pravidelných výdajích žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela. Předložené tabulky, interní výpočty a obecný popis schvalovacího procesu samy o sobě neprokazují, že vstupní údaje byly nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené ve smyslu § 86 z. . Současně platí, že podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru měl poskytovatel pořizovat a uchovávat dokumenty a záznamy v rozsahu nezbytném pro hodnověrné osvědčení řádného plnění této povinnosti; neunesení tohoto důkazního břemene jde k tíži poskytovatele. Pokud jde o příjmovou stránku, žalobkyně odkazovala na potvrzení od zaměstnavatele ze dne datum. Z této listiny však nevyplývá tvrzený pravidelný čistý měsíční příjem částka, resp. částka; listina zachycuje příjmy žalovaného za 1. čtvrtletí roku 2022 v jednotlivých měsících v rozdílné výši, přičemž v jednom z nich byla vyplacena i náhrada za nemoc. Nadto šlo již v době první smlouvy o podklad starý více než půl roku a v době druhé smlouvy téměř rok. Takový podklad nemohl bez dalšího založit spolehlivý závěr o aktuálním a pravidelném příjmu žalovaného v částce, s níž právní předchůdkyně žalobkyně dále pracovala. Ještě zřetelnější nedostatky vykazuje posouzení výdajů žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že byly zohledněny náklady na bydlení, životní minimum, normativní náklady a údaje z registrů, tím však není prokázáno, že byly řádně zjištěny a ověřeny skutečné pravidelné měsíční výdaje žalovaného. U druhé úvěrové smlouvy je navíc patrný rozpor mezi žádostí o úvěr, v níž žalovaný uvedl náklady na bydlení částka, a interním posouzením, které vychází z částky částka. Tento rozpor ukazuje, že poskytovatel pracoval s modelovými či normativními hodnotami, aniž by bylo doloženo, jakým způsobem ověřil faktické náklady žalovaného. To však pro řádné posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. To platí tím spíše u druhé smlouvy, při jejímž sjednávání bylo žalovaného již zatěžováno dosavadní splácení dalších závazků ve výši částka měsíčně. Za takového stavu bylo třeba zvlášť pečlivě doložit, z jakých konkrétních a ověřených podkladů bylo možno učinit závěr, že žalovaný bude schopen bezpečně plnit i další dlouhodobý úvěrový závazek. Takové podklady však předloženy nebyly. Na tomto závěru nic nemění ani odkaz žalobkyně na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. V této věci věřitel nevycházel pouze z tvrzení spotřebitele, ale měl k dispozici rovněž údaje z běžného účtu vedeného pro dlužníka a výstupy z externí databáze o jeho splátkovém zatížení. Ve věci projednávané u zdejšího soudu však žalobkyně takové konkrétní podklady nepředložila. Její tvrzení o ověřování údajů z běžného účtu zůstalo v obecné rovině, aniž by bylo doloženo, že právní předchůdkyně žalobkyně takovými daty skutečně disponovala a při posouzení z nich vycházela. Nepřiléhavý je rovněž odkaz na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, neboť jde o rozhodnutí vydané v trestní věci úvěrového podvodu. Předmětem nynějšího řízení není trestní odpovědnost žadatele o úvěr, nýbrž otázka, zda poskytovatel unesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně řádného splnění své zákonné povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Naopak ustálená judikatura dovolacího i správního soudu potvrzuje, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačuje vyjít z ničím nepodloženého prohlášení spotřebitele ani z pouhých modelových či statistických údajů, nejsou-li ověřeny konkrétní příjmy a skutečné pravidelné výdaje žadatele; srov. zejména spisová značka, spisová značka a spisová značka. Žalobkyní citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 naopak zdůrazňuje požadavek přesvědčivého zkoumání toho, zda je splacení dluhu reálné; ani tento požadavek však v projednávané věci splněn nebyl. Soud také nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění v době sjednávání obou smluv o půjčce, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

19. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a že předmětné smlouvy jsou stiženy následkem předvídaným v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru – tj., absolutní neplatností; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předměty půjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen dosud nesplacené částky vrátit dle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

20. Bezdůvodné obohacení žalovaného u smlouvy č. hodnota ze dne datum vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s předmětnou absolutně neplatnou smlouvou o úvěru (částka), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil (částka). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum. Dle ustanovení § 573 o. z., upravujícího domněnku doby dojití, se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, což v daném případě připadá na den datum, přičemž touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 7 dnů od odeslání, tedy do datum, což žalovaný nesplnil, a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení, tedy od datum.

21. Bezdůvodné obohacení žalovaného u smlouvy č. hodnota ze dne datum vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s předmětnou absolutně neplatnou smlouvou o úvěru (částka), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil n (částka). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum. Dle ustanovení § 573 o. z., upravujícího domněnku doby dojití, se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, což v daném případě připadá na den datum, přičemž touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 7 dnů od odeslání, tedy do datum, což žalovaný nesplnil, a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení, tedy od datum.

22. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do částky částka, úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítl (výrok II.)

23. Výrokem IV. rozsudku soud dále zamítl z uvedených důvodů i žalobu co do nároku žalobkyně z titulu „2. úvěru“ – tj. co do částky částka, úroku ve výši 10,4 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem V. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 56,56 % z celkové výše nákladů (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,72 %). Tyto náklady v plné výši sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

25. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalším úkonům právní služby - písemným podáním, jimiž byla doplňována tvrzení zejména ohledně úvěruschopnosti žalovaného, neboť tyto měla být součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

26. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému nikoli dle § 160 odst. 1 o. s. ř., ale ve lhůtě delší než zákonné, a to v souladu se z. s. ú – přičemž soud přihlédl k absolutní neplatnosti smlouvy a dále i k výši částek, k jejichž úhradě byl žalovaný tímto rozsudkem zavázán. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.