9 C 39/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 13 656,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 656,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 656,86 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 656,86 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u nadepsaného soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 656,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance, poté co původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat elektřinu, dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec, anonymizována dvě slova: číslo. Dne datum vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou číslo splatnou dne datum cenu odebrané elektřiny za období datum až datum částkou 17 656,86 Kč. Žalovaný na tuto fakturu uhradil dne datum částku 4 000 Kč a dále ničeho neuhradil. Před podáním žaloby pak byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou zaslanou mu dne datum. Žalobkyně požadovala i úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně jako dodavatel poslední instance zajišťovala dodávky elektřiny pro odběrné místo žalovaného ulice a číslo, PSČ obec, anonymizována dvě slova: číslo. K ukončení režimu dodavatele poslední instance vyúčtovala žalobkyně žalovanému v období od datum do datum dodanou elektřinu o objemu anonymizována dvě slova kWh fakturou číslo ze dne datum se splatností dne datum částkou 17 656,86 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum podanou k poštovní přepravě téhož dne (faktura číslo ze dne datum, všeobecné podmínky dodávky elektřiny, předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího archu).

4. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na fakturovanou částku uhradil pouze dne datum částku 4 000 Kč.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Žalobkyně dodávala jako dodavatel poslední instance dle § 12a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, žalovanému elektřinu, neboť jeho smluvní dodavatel elektřiny, s nímž měla uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, pozbyl možnost obchodovat s elektřinou. Dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, byl žalovaný povinen platit platbu za dodanou elektřinu včetně záloh na dodávku elektřiny stanovených dodavatelem poslední instance. Žalovaný svou povinnost řádně a včas uhradit cenu za dodávku elektřiny nesplnil.

7. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedeného vyúčtování, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.

9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.