9 C 431/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 9 168,94 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 168,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 20. 1. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek původní věřitelky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původní věřitelky ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Původní věřitelka se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 35 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s poplatkem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nejméně však částkou 1 000 Kč. Výše měsíční splátky a výše celkové dlužné částky byly žalovanému sdělovány výpisy. Předepsané splátky byly splatné vždy k 30. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal celkovou částku 75 200 Kč, a to dne 8. 11. 2016 částkou 8 000 Kč, dne 26. 1. 2017 částkou 8 000 Kč, dne 17. 3. 2017 částkou 10 200 Kč, dne 18. 4. 2017 částkou 11 000 Kč, dne 21. 4. 2017 částkou 11 000 Kč, dne 27. 7. 2017 částkou 11 000 kč, dne 22. 6. 2016 částkou 8 000 Kč, dne 7. 7. 2016 částkou 8 000 Kč. Žalovaný splátky úvěru včas a řádně nehradil, dle posledního výpisu splatného dne 22. 12. 2017 zůstal žalovaný na jistině dlužen částku 15 817,66 Kč. Po částečných úhradách žalovaného byla jistina ponížena na částku 9 168,94 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 na společnost [právnická osoba], která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení též zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 23. 12. 2017. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou zaslanou mu dne 30. 11. 2021.

2. Žalobkyně dále doplnila, že výpočet dlužné částky odpovídá částečným úhradám žalovaného a jejich započtení na dlužnou částku dle smluvních ujednání.

3. Žalovaný v písemném podání ze dne 5.12.2022 doručeným soudu dne 6.12.2022 vznesl námitku promlčení.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru datované dne 8. 11. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný označený ve smlouvě jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailem a číslem bankovního účtu uzavřeli dne 8. 11. 2016 za pomoci prostředků komunikace na dálku rámcovou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 8 000 Kč, který mohl být navýšen až na 35 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit původní věřitelce čerpané peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z výše čerpané částky, nejméně však částkou 1 000 Kč O výši měsíční splátky měl být žalovaný informován výpisy. Splatnost splátek byla sjednána na 30. den každého měsíce. Smlouva nebyla podepsána.

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27. 1. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný označený ve smlouvě jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailem a číslem bankovního účtu uzavřeli dne 27. 1. 2017 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 35 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit původní věřitelce čerpané peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z výše čerpané částky, nejméně však částkou 1 000 Kč O výši měsíční splátky měl být žalovaný informován výpisy. Splatnost splátek byla sjednána na 30. den každého měsíce. Smlouva nebyla rovněž nijak podepsána.

8. Ze standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, a obchodních podmínek ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice se podává, že tyto byly nedílnou součástí smluv a měly upravovat práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou.

9. Z dokumentů označených jako standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že žalovaný byl před uzavřením smluv právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s právy a povinnostmi vyplývajícími mu z uzavíraných smluv.

10. Z dokumentů označených jako [jméno] application info soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 6. 2016 částku 8 000, dne 7. 7. 2016 částku 8 000 Kč, dne 8. 11. 2016 částku 8 000 Kč, dne 26. 1. 2017 částku 8 000 Kč, dne 17. 3. 2017 částku 10 200 Kč, dne 18. 4. 2017 částku 11 000 Kč, dne 21. 4. 2017 částku 11 000 Kč a dne 27. 7. 2017 částku 11 000 Kč.

11. Z výpisu splatného dne 22. 7. 2016 soud zjistil, že žalovaný po výběru částky 8 000 Kč dne 7. 7. 2016 při započtení poplatku, úroku a zůstatku po poslední platbě 22,28 Kč dlužil celkovou částku 9 317,24 Kč.

12. Z výpisu splatného dne 22. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaný na zůstatku po poslední platbě a úrocích dlužil částku 8 523,22 Kč.

13. Z výpisu splatného dne 22. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaný po výběru částky 8 000 Kč dne 8. 11. 2016 při započtení zůstatku po poslední platbě 19,90 Kč, poplatku a úroku dlužil celkovou částku 9 997,04 Kč.

14. Z výpisu splatného dne 22. 2. 2016 soud zjistil, že po výběru částky 8 000 Kč dne 27. 1. 2017 při započtení přeplatku zůstatku po poslední platbě 168,94 Kč a započtení poplatku a úroku dlužil žalovaný celkovou částku 9 386,88 Kč.

15. Z výpisu splatného dne 22. 3. 2017 soud zjistil, že na zůstatku po poslední platbě a úroku dlužil žalovaný částku 8 217,23 Kč.

16. Z výpisu splatného dne 22. 5. 2017 soud zjistil, že po výběru částky 11 000 Kč dne 21. 4. 2017 a při započtení přeplatku po poslední platbě 65,73 Kč a poplatku a úroku dlužil žalovaný celkovou částku 13 261,43 Kč.

17. Z výpisu splatného dne 22. 6. 2017 soud zjistil, že po započtení úroku splatného ke dni 22. 6. 2017 a částky splatné dle minulého výpisu dlužil žalovaný celkovou částku 14 221,81 Kč.

18. Z výpisu splatného dne 22. 8. 2017 soud zjistil, že po výběru částky 11 000 Kč a 161,33 Kč při započtení přeplatku po poslední platbě 130,35 Kč a poplatku a úroku dlužil žalovaný celkovou částku 13 216,14 Kč.

19. Z výpisu splatného dne 22. 9. 2017 soud zjistil, že na zůstatku po poslední platbě 11 578,46 Kč a úroku dlužil žalovaný částku 12 482,10 Kč.

20. Z výpisu splatného dne 22. 10. 2017 soud zjistil, že na zůstatku po poslední platbě 11 578,46 Kč a úroku dlužil žalovaný částku 13 416,90 Kč.

21. Z výpisu splatného dne 22. 11. 2017 soud zjistil, že na zůstatku po poslední platbě 11 578,46 Kč, pokuty za prodlení a úroku dlužil žalovaný částku 14 632,86 Kč.

22. Z výpisu splatného dne 22. 12. 2017 soud zjistil, že na zůstatku po poslední platbě 11 578,46 Kč, pokut za prodlení a úroku dlužil žalovaný částku 15 817,66 Kč.

23. Svou aktivní legitimaci žalobkyně dokládala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, kterou původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, kterou společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2021 a ze dne 30. 11. 2021 a předžalobní upomínkou z téhož dne včetně podacího lístku žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky.

24. Z podacích archů ze dne 7. 11. 2020, ze dne 16. 10. 2020, ze dne 28. 1. 2021 a ze dne 27. 5. 2020 nebylo pro věc zjištěno ničeho, neboť dle nich nebylo žalovanému ničeho zasíláno (žalovaný není uveden jako adresát).

25. K ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a k platbám žalovaného nepředložila žalobkyně jediný důkaz.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: <i>27. Dle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 (1) K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu, (2) Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání. Podle § 629 o.z. (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>28. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>29. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>30. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>31. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>32. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>33. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>34. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>35. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>36. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 37. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

38. S přihlédnutím k námitce promlčení soud posuzoval, zda nárok žalobkyně je či není promlčený a shledal námitku promlčení žalovaného za zcela důvodnou, nárok žalobkyně vůči žalovanému plně promlčený. Již z tohoto důvodu (žalobu je namístě v plném rozsahu zamítnout, neboť žalobkyně uplatnila vůči žalovanému u soudu nárok až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty) by se soud vůbec nemusel zabývat dalšími skutečnostmi týkající se platnosti úvěrové smlouvy a existence případných nároků žalobkyně vůči žalovanému, přesto tak učinil.

39. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

40. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

41. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

42. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně v daném případě dostála své povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti GK), tedy že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

43. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

44. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (§ 2991 odst. 2 o.z.), tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil.

45. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o výplatě celkové částky 75 200 Kč ve prospěch žalovaného předložila pouze dokumenty ze své interní databáze o vyplacení částek (nazvané [jméno] application info) a částečně výpisy, v nichž byly zaznamenány výběry žalovaného. V obou případech jde o dokumenty vytvořené právní předchůdkyní žalobkyně, které ovšem neprokazují, že k vyplacení částek žalovanému skutečně došlo. Důkazem schopným tyto skutečnosti prokázat by byly například příkazy k úhradě, výpisy z účtu či potvrzení o provedených platbách. Ohledně plateb žalovaného ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně postrádá žaloba jakákoliv tvrzení, která nelze nahradit odkazem na pravidelná vyúčtování. Nadto výpisy, jimiž měl být žalovaný informován o výši celkové dlužné částky a o výši měsíční splátky, nebyly soudu předloženy za každý měsíc ode dne, kdy měl žalovaný peněžní prostředky čerpat. Výše žalovaným zaplacených částek ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z předložených výpisů není nejenom z důvodu absence výpisů za některé měsíce, ale i bez uvedení žalovaným zaplacení částky a rozepsání jejího započtení na jistinu, poplatek a úrok, zjistitelná.

46. Protože nárok žalobkyně vůči žalovanému je v plném rozsahu promlčený, soud žalobní návrh zcela zamítl. [příjmení] jiné soud zdůrazňuje, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, co do poskytnutí peněžních prostředků právní předchůdkyní žalovanému a co do výše plateb žalovaného ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně a k tomu co do platného uzavření smlouvy o úvěru a co do výše plateb žalovaného ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně neunesla žalobkyni ani břemeno tvrzení. I z tohoto důvodu by byla žaloba v plném rozsahu nedůvodná a soud by ji zamítl.

47. K prokázání aktivní legitimace žalobkyně soud dodává, že tuto bere za prokázanou z řádných oznámení postoupení pohledávky žalovanému, které jsou k prokázání této skutečnosti dostačující. Žalobkyně předložené smlouvy o postoupení pohledávek nemohly v prokázání převodu žalované pohledávky obstát, neboť smlouva o postoupení pohledávek mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a mezivěřitelkou [právnická osoba], byla podepsána a uzavřena dne 27. 12. 2019, tj. po smlouvě o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní, která byla podepsána a uzavřena dne 19. 12. 2019.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení by příslušela procesně úspěšnějšímu žalovanému, který však tuto náhradu vůči žalobkyni neuplatnil. Přesto, že by žalovaný mohl mít nárok na zaplacení částky 200 Kč z titulu náhrady nákladů řízení (jako právně nezastoupený účastník), soud přihlédl k předchozí nečinnosti žalovaného. Pokud by žalovaný totiž vznesl námitku promlčení již před zahájením soudního řízení lze důvodně předpokládat, že by žalobkyně žalobní návrh proti němu ani nepodala. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.