9 C 477/2022
č. j. 9 C 477/2022-43
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 82 769,10 Kč s úroky a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnosti z úvěrové smlouvy a smlouvy o účtu, což umožnilo žalobkyni odstoupit od smluv. Rozhodnutí se opřelo o § 2395, § 2662 a § 2002 odst. 1 občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení byla přiznána podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 84 019,05 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 82 769,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 833,31 Kč od datum do datum, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 472,29 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 82 069,10 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 069,10 Kč od datum do zaplacení, částku ve výši 1 249,95 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 70,01 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 249,95 Kč od datum do zaplacení, a to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 785 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 82 769,10 Kč z titulu smlouvy o úvěru reg. číslo uzavřené dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník poplatků. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 12,50 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením a žalobkyně proto úvěr zesplatnila dopisem ze dne datum, přičemž žalovaného vyzvala k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 46 780,56 Kč, zbývající částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 82 069,10 Kč, dlužných poplatků ve výši 700 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 833,31 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 472,29 Kč, dále žalobkyně požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12,50 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě vyhodnocení informací z registrů BRKI, NRKI, příjmení, z interní databáze žalobkyně, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem z podnikání činí 50 000 Kč. Dále žalovaný uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 2 000 Kč měsíčně, spoření ve výši 3 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 2 500 Kč měsíčně, měsíční splátku půjček a úvěrů ve výši 1 262 Kč a měsíční splátku hypotečních úvěrů ve výši 12 937 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat.
2. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet číslo bankovní účet. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky, oznámení o úrokových sazbách a sazebník poplatků. Žalovaný však přečerpal peněžní prostředky na běžném účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nepovoleného debetního zůstatku, banka ke dni datum od smlouvy o vedení běžného účtu odstoupila a běžný účet žalovaného zrušila. Dlužnou částku žalobkyně vede na zvláštním účtu pohledávek. Ke dni datum činila dlužná částka 1 319,96 Kč a sestávala se z jistiny ve výši 1 249,50 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 70,01 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum, číslo dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit 96 měsíčními splátkami ve výši 1 674 Kč s roční úrokovou sazbou 12,50 %. Každá splátka byla splatná vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatek za pojištění ve výši 100 Kč měsíčně. Lhůta pro čerpání úvěru byla stanovena do datum. Splatnost úvěru byla sjednána na datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru (prokázáno žádostí o poskytnutí osobního úvěru, smlouvou o úvěru ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebníkem poplatků, pojistnými podmínkami pro volitelné kolektivní pojištění ke spotřebitelským úvěrům). Žalobkyně svůj závazek splnila, když umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky v celkové výši 100 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, celkem uhradil 46 780,56 Kč (prokázáno historickým výpisem). Žalobkyně proto dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení částky 8 963,67 Kč a zároveň žalovanému oznámila, že v případě, že dlužná částka nebude uhrazena, prohlásí žalobkyně celý poskytnutý úvěr za splatný ke dni datum (prokázáno dopisem ze dne datum včetně dodejky). Žalovaný na jeho dluh nezaplatil ničeho dalšího ani poté, co k tomu byl právní zástupkyní žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění ze dne datum vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum včetně potvrzení o podání z téhož dne).
7. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaný uvedl, že jeho příjem z podnikání činí 50 000 Kč měsíčně. O měsíčních výdajích uvedl, že jsou tvořeny částkou 2 000 Kč za bydlení, částkou 3 000 Kč na spoření a částkou 2 500 Kč představující ostatní výdaje. Dále žalovaný uvedl, že celková výše půjček a úvěrů činí 12 620 Kč, měsíční splátka půjček a úvěrů činí 1 262 Kč, celková výše hypotečních úvěrů činí 3 500 397 Kč a měsíční splátka hypotečních úvěrů činí 12 937 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí osobního úvěru).
8. Soud má za prokázané, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že si vyžádala před poskytnutím úvěru informace od žalovaného a tyto následně hodnotila individuálně a porovnávala jeho příjmy ve výši 50 000 Kč a výdaje v celkové výši 23 833 Kč (ostatní výdaje ve výši 2 500 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 091 Kč a výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 14 199 Kč, výdaje na závazky u žalobkyně ve výši 1 633 Kč). Žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z kopie jeho občanského průkazu. Žalovaný rovněž učinil prohlášení o svém zdravotním stavu (prokázáno žádostí o poskytnutí osobního úvěru, návrhem na rozhodnutí o poskytnutí, otiskem registrů, kopií občanského průkazu, prohlášením o zdravotním stavu).
9. Žalobkyně dále uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o vedení účtu balíček Můj účet příjmení, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“), oznámení o úrokových sazbách a sazebník. Z čl. 14 VOP soud ověřil oprávnění žalobkyně odepsat prostředky z účtu žalovaného i v případě, že na účtu vznikne nepovolený debetní zůstatek. Z čl. 13 VOP ověřil soud povinnost žalovaného neprodleně vyrovnat na účtu vzniklý nepovolený debetní zůstatek. Z čl. 10 VOP ověřil soud oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit v případě porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (prokázáno smlouvou o vedení účtu balíček Můj účet příjmení ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, oznámením o úrokových sazbách). Jelikož žalovaný přečerpal prostředky na účtu do nepovoleného debetu, žalobkyně dopisem ze dne datum od smlouvy o účtu odstoupila (prokázáno periodickými výpisy z účtu žalovaného za období od datum do datum, oznámením o odstoupení od smlouvy ze dne datum). Smlouva o účtu dne datum zanikla, pročež žalobkyně dne datum účet žalovaného zrušila a nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 249,95 Kč převedla na účet č. bankovní účet (prokázáno oznámením o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne datum). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný naposledy před podáním žaloby vyzván upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum včetně potvrzení o podání z téhož dne).
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2662 a násl. o. z., se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
13. Podle § 2664 o. z. věty prvé může majitel účtu nakládat s peněžními prostředky na účtu za podmínek ujednaných ve smlouvě.
14. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí s přiměřeně ustanovení o úvěru.
15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
16. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatné pohledávky ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne datum podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1000 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,50 % p. a. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 674 Kč měsíčně vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalobkyně po marné výzvě k zaplacení dlužných splátek úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co jej k tomu žalobkyně v předžalobní upomínce vyzvala. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12,50 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí 82 069,10 Kč na nesplacené jistině, 700 Kč na dlužných poplatcích, 7 833,31 Kč na úroku z úvěru, 2 472,29 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále smluvní úrok ve výši 12,50 % ročně z částky 82 069,10 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 069,10 Kč od datum do zaplacení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dále uzavřena dle § 2662 o. z. smlouva o účtu, na jejímž základě žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla účet a umožnila mu disponovat s peněžními prostředky na účtu. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, kdy nezajistil na účtu dostatek peněžních prostředků pro krytí plateb a započtení poplatků a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 1 249,95 Kč, o kterou žalovaný přečerpal svůj účet, na zákonný úrok z prodlení ve výši 70,01 Kč a dále na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 249,95 Kč od datum do zaplacení.
20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. a jejich výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 785 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 361 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 019,05 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč.
22. Lhůta pro splnění povinností uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného).
23. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.