9 C 478/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 535,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 535,26 Kč spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 21 115,26 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 115,26 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 066,27 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 896,38 Kč od [datum] do [datum], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru, č. žádosti [číslo], uzavřené dne [datum]. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 48 měsíčními splátkami ve výši 1 633 Kč spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 12,90 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku s tím, že je splátka splatná vždy 20. dne kalendářního měsíce. Lhůta pro čerpání byla stanovena do [datum] a úvěr měl být splacen do [datum]. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne [datum]. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením a žalobkyně proto celý dluh zesplatnil dopisem ze dne [datum], přičemž stanovila žalovanému lhůtu pro splacení dluhu do [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 58 684,45 Kč, zbývající částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 21 115,26 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 066,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 896,38 Kč a dlužných poplatků ve výši 420 Kč, žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12,90 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě vyhodnocení informací z registrů BRKI, NRKI, [příjmení], i interní databáze žalobkyně, z insolvenčního rejstříku a z databáze neplatných dokladů. Příjem žalovaného zkoumala žalobkyně v žádosti o poskytnutí osobního úvěru, ve kterém žalovaný uvedl měsíční příjem z podnikání ve výši 71 667 Kč. Dále žalovaný uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 2 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 2 500 Kč, celkovou výši půjček a úvěru ve výši 500 000 Kč, měsíční splátku půjček a úvěrů ve výši 3 800 Kč, celkovou výši hypotečních úvěrů ve výši 1 300 000 Kč a měsíční splátku hypotečních úvěrů ve výši 5 100 Kč Tyto informace byly zaneseny v žádosti o poskytnutí osobního úvěru [číslo].

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě žádosti ze dne [datum] [číslo] dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový jednorázový úvěr ve výši 60 000 Kč prostřednictvím čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 633 Kč s roční úrokovou sazbou 12,90 %. Každá splátka byla splatná vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatek za pojištění ve výši 60 Kč měsíčně. Lhůta pro čerpání úvěru byla stanovena na [datum]. Splatnost úvěru byla sjednána na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Všeobecné obchodní podmínky. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru. Žalobkyně svůj závazek splnila, když umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, celkem uhradil 58 684,45 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] prohlásila celý poskytnutý úvěr za okamžitě splatný a zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení částky 8 595,13 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho dalšího ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění ze dne [datum] vyzván.

7. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaný uvedl, že jeho příjem z podnikání činí 71 667 Kč měsíčně. O výdajích uvedl, že jsou tvořeny částkou 2 000 Kč za bydlení a částkou 2 500 Kč představující ostatní výdaje. Dále žalovaný uvedl, že celková výše půjček a úvěrů činí 500 000 Kč, měsíční splátka půjček a úvěrů činí 3 800 Kč, celková výše hypotečních úvěrů ve výši 1 300 000 Kč a měsíční splátka hypotečních úvěrů ve výši 5 100 Kč.

8. Soud má za prokázané, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že si vyžádala před poskytnutím úvěru informace od žalovaného a tyto následně hodnotila individuálně a porovnávala jeho příjmy ve výši 71 667 Kč a výdaje v celkové výši 24 738 Kč (ostatní výdaje ve výši 2 250 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 091 Kč, výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 16 737 Kč). Žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne [datum] podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,90 % p. a. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši 1 633 Kč měsíčně vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalobkyně po marné výzvě k zaplacení dlužných splátek úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého jeho dluhu do [datum]. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co jej k tomu žalobkyně v předžalobní upomínce vyzvala. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí 21 115,26 Kč na nesplacené jistině, 2 066,27 Kč na úroku z úvěru, 896,38 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále smluvní úrok ve výši 12,90 % p. a. z částky 21 115,26 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 21 115,26 Kč od [datum] do zaplacení.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 12,90 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 535,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tři dny od právní moci rozsudku), a to třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.

20. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 o.s.ř.).