9 C 478/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 535,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 535,26 Kč spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 21 115,26 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 115,26 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 066,27 Kč od datum do datum a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 896,38 Kč od datum do datum, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru, č. žádosti číslo, uzavřené dne datum. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 48 měsíčními splátkami ve výši 1 633 Kč spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 12,90 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku s tím, že je splátka splatná vždy 20. dne kalendářního měsíce. Lhůta pro čerpání byla stanovena do datum a úvěr měl být splacen do datum. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne datum. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením a žalobkyně proto celý dluh zesplatnil dopisem ze dne datum, přičemž stanovila žalovanému lhůtu pro splacení dluhu do datum. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 58 684,45 Kč, zbývající částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 21 115,26 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 066,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 896,38 Kč a dlužných poplatků ve výši 420 Kč, žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12,90 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení.

2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě vyhodnocení informací z registrů BRKI, NRKI, příjmení, i interní databáze žalobkyně, z insolvenčního rejstříku a z databáze neplatných dokladů. Příjem žalovaného zkoumala žalobkyně v žádosti o poskytnutí osobního úvěru, ve kterém žalovaný uvedl měsíční příjem z podnikání ve výši 71 667 Kč. Dále žalovaný uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 2 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 2 500 Kč, celkovou výši půjček a úvěru ve výši 500 000 Kč, měsíční splátku půjček a úvěrů ve výši 3 800 Kč, celkovou výši hypotečních úvěrů ve výši 1 300 000 Kč a měsíční splátku hypotečních úvěrů ve výši 5 100 Kč Tyto informace byly zaneseny v žádosti o poskytnutí osobního úvěru číslo.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě žádosti ze dne datum číslo dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový jednorázový úvěr ve výši 60 000 Kč prostřednictvím čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 633 Kč s roční úrokovou sazbou 12,90 %. Každá splátka byla splatná vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatek za pojištění ve výši 60 Kč měsíčně. Lhůta pro čerpání úvěru byla stanovena na datum. Splatnost úvěru byla sjednána na datum. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Všeobecné obchodní podmínky. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy s okamžitým zesplatněním úvěru. Žalobkyně svůj závazek splnila, když umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky v celkové výši 60 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, celkem uhradil 58 684,45 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum prohlásila celý poskytnutý úvěr za okamžitě splatný a zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení částky 8 595,13 Kč nejpozději do datum. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho dalšího ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění ze dne datum vyzván.

7. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaný uvedl, že jeho příjem z podnikání činí 71 667 Kč měsíčně. O výdajích uvedl, že jsou tvořeny částkou 2 000 Kč za bydlení a částkou 2 500 Kč představující ostatní výdaje. Dále žalovaný uvedl, že celková výše půjček a úvěrů činí 500 000 Kč, měsíční splátka půjček a úvěrů činí 3 800 Kč, celková výše hypotečních úvěrů ve výši 1 300 000 Kč a měsíční splátka hypotečních úvěrů ve výši 5 100 Kč.

8. Soud má za prokázané, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že si vyžádala před poskytnutím úvěru informace od žalovaného a tyto následně hodnotila individuálně a porovnávala jeho příjmy ve výši 71 667 Kč a výdaje v celkové výši 24 738 Kč (ostatní výdaje ve výši 2 250 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 091 Kč, výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 16 737 Kč). Žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne datum podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,90 % p. a. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši 1 633 Kč měsíčně vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalobkyně po marné výzvě k zaplacení dlužných splátek úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého jeho dluhu do datum. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co jej k tomu žalobkyně v předžalobní upomínce vyzvala. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí 21 115,26 Kč na nesplacené jistině, 2 066,27 Kč na úroku z úvěru, 896,38 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále smluvní úrok ve výši 12,90 % p. a. z částky 21 115,26 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 21 115,26 Kč od datum do zaplacení.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 12,90 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 535,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tři dny od právní moci rozsudku), a to třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.

20. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.