9 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 962,09 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 14 962,09 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 18. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, společnosti [právnická osoba], dne 21. 11. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, zadáním unikátního identifikačního kódu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila totožnost žalovaného a posoudila jeho úvěruschopnost. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 35 000 Kč a žalovaný se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, minimálně však splátkou ve výši 1 000 Kč, splatných každého 30. dne kalendářního měsíce. O výši splátky a čerpané částky byl žalovaný informován měsíčním výpisem. Žalovaný vyčerpal celkovou částku 19 100 Kč, měsíční splátky však řádně a včas nehradil. K zaplacení žalovanému zůstala jistina úvěru ve výši 14 962,09 Kč, uvedené v posledním výpisu se splatností 22. 9. 2018. Na úroku za období od 20. 6. 2018 do 21. 9. 2018 zůstal žalovaný dlužen částku 3 854,65 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, které jsou smluvní pokutou dle čl. 10 všeobecných podmínek smluvní pokutou za týden prodlení ve výši 2 x 250 Kč, a poplatek za čerpání dle čl. 2 všeobecných podmínek ve výši 62,50 Kč, zůstal žalovaný dlužen celkovou částku 562,50 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 na společnost [právnická osoba], která ji dále postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastnici řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, i přes to, že došlo k částečnému zamítnutí žaloby. Zamítavý výrok je pouze důsledkem právního hodnocení těchto důkazů soudem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009).

3. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 11. 2017, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 4. 2018, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice má soud za prokázané, že za pomoci prostředků komunikace na dálku měla být žalovaným s právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřena dne 21. 11. 2017 smlouva o revolvingovém úvěru, kterou měla být právní předchůdkyně žalobkyně zavázána poskytnout žalovanému úvěr s limitem 35 000 Kč. Následně dne 20. 4. 2018 měl uzavřít žalovaný s toutéž právní předchůdkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou měla být právní předchůdkyně žalobkyně zavázána poskytnout žalovanému úvěr s limitem 50 000 Kč. Žalovaný byl ve smlouvách identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Nedílnou součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které v bodu 4 upravovaly postup uzavření smlouvy o úvěru za pomoci prostředků komunikace na dálku. O právech a povinnostech ze smluv byl žalovaný informován standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Smlouvy nebyly podepsány.

5. Z dokumentů označených jako loan application info má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně interně vedla, že na účet č. [bankovní účet] dne 20. 11. 2017 částku 10 000 Kč, dne 23. 1. 2018 částku 2 400 Kč, dne 20. 4. 2018 částku 1 200 Kč, dne 7. 5. 2018 částku 4 500 Kč, dne 5. 6. 2018 částku 500 Kč a dne 22. 6. 2018 částku 500 Kč. Potvrzením o provedené platbě ze dne 5. 6. 2018 žalobkyně dokládala převod částky 500 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet].

6. Výpisy z účtu za listopad 2017 až srpen 2018 žalobkyně dokládala, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného v celkové výši 9 824,81 Kč – souhrn plateb ve výši 1 250 Kč, 1 189,81 Kč, 1 388,79 Kč, 1 310, 07 Kč, 1 246,36 Kč, 1 364,24 Kč a 2 075,54 Kč, které odpovídají předepsaným splátkám dle jednotlivých měsíčních výpisů, které následným měsíčním výpisem nebyly evidovány jako dlužné. Lze tedy usuzovat, že byly žalovaným zaplaceny.

7. Svou aktivní legitimaci žalobkyně dokládala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek, kterou původní věřitelka, společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], jako postupníka. Postupník podepsal smlouvu o postoupení pohledávek dne 27. 12. 2019, postupitel dne 16. 12. 2019. Předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek, dokládala žalobkyně, že společnost [právnická osoba], jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka. Obě smluvní strany podepsaly smlouvu dne 19. 12. 2019.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2020, předžalobní upomínkou z téhož dne a podacím lístkem z téhož dne žalobkyně dokládala, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně byla žalovanému jejím právním zástupcem zaslána předžalobní výzva.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1725 věty prvé o. z. smlouva je uzavřena, jakmile strany ujednaly její obsah.

12. Dle § [číslo] osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Podle § 1880 odst. 2 o. z. platí, že postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

21. Podle § 1882 odst. 1 o. z. platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1887 o. z. platí, že postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

23. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno v prvé řadě, že žalovaný a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru, resp. že žalovaný projevil souhlas se zněním úvěrové smlouvy. Ani jedna z předložených smluv nebyla opatřena podpisy smluvních stran a žalobkyně nepředložila jediný důkaz, že by žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu za pomoci prostředků komunikace na dálku v souladu s bodem 4 všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Zadruhé žalobkyně nikterak neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Porušením této povinnosti právní předchůdkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť uvedené ustanovení chrání také celou společnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Proto by byla smlouva o úvěru, pokud by byla žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena, neplatná, neboť by odporovala § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti by soud musel přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.). Za třetí žalobkyně předloženými listinami neprokázala, že by žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 18 600 Kč, když k částkám 1 200 Kč, 4 500 Kč, 500 Kč (ze dne 22. 6. 2018), 10 000 Kč a 2 400 Kč. Interní dokumenty [anonymizována tři slova] dokazují pouze, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla ve svých databázích, že poskytla na účet č. [bankovní účet] částku 18 600 Kč, neprokazují však, že tyto peněžní prostředky skutečně žalovanému poskytla. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovanému poskytla dne 5. 6. 2018 částku 500 Kč, když k této jediné částce předložila potvrzení o provedené platbě. Za čtvrté žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaná pohledávka byla řádně postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 an. o. z. Smlouva o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], byla uzavřena dne 27. 12. 2019 (určující pozdější datum podpisu smlouvy). K prokázání, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, předložila žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, tedy smlouvu, která časově předchází smlouvě o postoupení, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba] Tato společnost tedy nemohla postoupit žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, ale až poté, co nabyla vlastnické právo k žalované smlouvě na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019.

24. Vzhledem k uvedeným skutečnostem pak musel soud konstatovat, že žalobkyně především dostatečně neprokázala svou aktivní legitimaci, tj. své oprávnění vyplývající z hmotného práva a prokazující, že žalobkyně je skutečně nositelkou práva, o něž v řízení jde, v daném případě vlastníkem předmětné pohledávky. Vedle tohoto, žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovaným platně uzavřela smlouvu o úvěru, a že by se žalovaný na úkor její právní předchůdkyně bezdůvodně obohatil, když neprokázala, že by její právní předchůdkyně vyjma částky 500 Kč žalovanému poskytla i jiné peněžní prostředky. K platbám žalovaného ve prospěch její právní předchůdkyně žalobkyně odkázala na pravidelná vyúčtování, ze kterých soud seznal, že žalovaný pravděpodobně uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 9 824,81 Kč. Jelikož žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání své aktivní legitimace, platného uzavření smlouvy o úvěru a vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, však z obsahu spisu je zřejmé, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.