9 C 68/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, titul za jménem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 589 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 589 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 589 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen Soud) dne 8. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 10 589 Kč s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalovaný dne 15. 8. 2020 od 2:30 hodin do 03:00 hodin v obci [obec], [ulice a číslo], při konání akce [anonymizována dvě slova] [rok], fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení] a to tak, že jej úmyslně udeřil pěstí do hlavy, následkem čehož poškozený spadl ze schodů. Tímto jednáním mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Dále na stejném schodišti úmyslně fyzicky napadl opakovanými údery pěstí do hlavy poškozeného [jméno] [příjmení], kterému způsobil zranění spočívající v tržné ráně nad obočím vpravo, exkoriaci na krku a hematomy na hrudníku. Zranění si taktéž vyžádalo lékařské ošetření. Jednání žalovaného bylo předmětem řízení Okresního soudu v Mladé Boleslavi, který vydal rozsudek č. j. 2 T 155/2020 ze dne 08.10.2020, kterým byl žalovaný uznán vinným z přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.

2. V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnců [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], uhradila žalující [anonymizována dvě slova] náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 10 589,00 Kč. Rozsah zranění a s tím související léčba, včetně vyčíslení nákladů léčení je doložena Vyúčtováním zdravotní péče ze dne 28. 12.2020 a Rozpisem plateb k náhradě za léčení ze dne 28. 12. 2020. Dne 25. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení nákladů léčení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně proto nikterak nerozporoval.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud vzal za prokázaná rozhodná tvrzení žalobkyně výše uvedená, na která co do svých skutkových závěrů zcela odkazuje a zároveň zdůrazňuje: žalovaný dne 15. 8. 2020 způsobil poškozeným osobám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zranění, která si vyžádala lékařská ošetření ve zdravotnických zařízeních, a to [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec], [nemocnice]. Žalovaný byl v trestním řízení vedeném Okresním soudem v Mladé Boleslavi pod č.j. 2 T 155/2020 uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1,odst. 2 písm. a) tr. zákoníku z důvodu spáchání uvedeného protiprávního skutku (prokázáno zejména ze spisu vedeného soudem pod sp. zn. 2 T 155/2020, především v rozsudku této trestní věci ze dne 8. 10. 2020, právní moc rozsudku 17. 12. 2020). Žalobkyně uhradila náklady léčení poškozených, kteří byli jejími pojištěnci, ve výši 10 589 Kč celkem (prokázáno mj. z Vyúčtování zdravotní péče ze dne 28. 12. 2020 a Rozpisu plateb k náhradě za léčení ze dne 28. 12. 2020) a se svým regresním nárokem v této výši se na žalovaného obrátila dopisem ze dne 25. 5. 2021 s lhůtou k plnění do 15 dnů od doručení dopisu (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 25. 5. 2021). Žalovaný neuhradil do rozhodnutí soudu ničeho.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jsou pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby.

8. Žalobkyně vynaložila v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči svým pojištěncům náklady na jejich léčbu v celkové výši 10 589 Kč a vzniklo jí tak právo na náhradu těchto vynaložených nákladů vůči žalovanému. Svůj nárok žalobkyně vůči žalovanému uplatnila v souladu s § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Na výzvu žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval, ač mu výzva byla řádně doručena, a zůstal žalobkyni dlužen žalovanou částku. Soud tak žalobě výrokem I. zcela vyhověl co do žalované částky a vzhledem k prodlení žalovaného s jejím zaplacením i co do zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč spočívajících v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepsání žaloby) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

10. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odlišné rozhodnutí ve věci, přičemž tyto důvody ani žalovaný netvrdil (např. podmínky pro částečné zproštění povinnosti ze strany poškozených, § 150 o.s.ř. ohledně náhrady nákladů řízení, poskytnutí delší lhůty k plnění).