9 C 73/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobců: a/) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b/) celé jméno žalobce , IČO sídlem adresa 01 obec oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 111 142,50 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit a/žalobci [celé jméno žalobce], narozenému [datum], částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit b/žalobci [celé jméno žalobce], [IČO], částku 49 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 49 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> III. Žalovaná je povinna zaplatit a/žalobci [celé jméno žalobce], narozenému [datum], k rukám právního zástupce a/žalobce, 100% náhrady nákladů řízení ve výši 20 448,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit b/žalobci [celé jméno žalobce], [IČO], k rukám právního zástupce b/žalobce 100% náhrady nákladů řízení ve výši 10 976,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobci a/ [celé jméno žalobce], narozenému [datum], se vrací část soudního poplatku ve výši 560 Kč.</b> 1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen soud) dne [datum] se žalobce [celé jméno žalobce] (dále jen: žalobce), a to jednak jako osoba fyzická osoba nepodnikající (dále jen a/žalobce; žalobce a/), a dále jako fyzická osoba podnikající (dále jen b/žalobce; žalobce b/) domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovanou povinnou zaplatit a/žalobci částku 61 065 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a b/žalobci částku 50 077,50 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, s poukazem zejména na následující skutečnosti: 2. žalobce a/si pronajal od žalované bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa] (dále jen: byt), s tím, že účastníci uzavřeli ohledně tohoto pronájmu ústní nájemní smlouvu na byt (dále jen: Nájemní smlouva na byt). Při ústním uzavření Nájemní smlouvy na byt a/žalobce předal žalované vratnou kauci, jistotu (dále jen: kauce; jistota) ve výši 59 000 Kč, a zároveň uhradil žalované předem sjednané nájemné spolu se zálohami na služby. Celkem žalované a/žalobce zaplatil 230 000 Kč. Žalovaná daného dne neměla k dispozici žádné listiny, žádnou písemnou smlouvu, proto sjednali účastníci vše ústně, s tím, že žalovaná vyhotoví písemně smlouvu dodatečně, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce chtěl v případě garáže, kterou měla žalovaná v úmyslu pronajmout spolu s bytem, mít uzavřenou smlouvu jako fyzická osoba podnikající. Teprve v dalších dnech žalovaná předložila žalobci písemnou smlouvu na byt, která ovšem obsahovala některá odlišná ujednání (což zjistil žalobce dodatečně, při zahájení soudního řízení), a zároveň i písemnou smlouvu na garáž. Dohodou stran byla Nájemní smlouva na byt ukončena před datem uzavření v Nájemní smlouvě na byt, a to ke dni [datum]. I přes výzvy a/žalobce a jeho právního zástupce žalovaná ovšem a/žalobci kauci nevrátila, na výzvy vrácení nikterak nereagovala. V žalobním návrhu a/žalobce dále požadoval po žalované též úrok z jistoty za dobu jejího trvání, a to ve výši základní repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, tj. 7 % ročně, tedy 2 065 Kč, také úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího poté, co a/žalobce předal žalované byt, a žalovaná byla tedy povinna vrátit a/žalobci kauci. K obraně žalované a/žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 39 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobce a/ uvedl, že ke dni ukončení nájemního vztahu, ani ke dni zahájení řízení od žalované neobdržel jakékoli sdělení, že by započetla kauci nebo její část na nájem, na nedoplatek služeb za rozhodné období, ovšem obranu žalovanou v této části považuje za důvodnou, a žalobu bere částečně zpět co do částky 39 000 Kč s úroky z prodlení. Žalobce zároveň zdůraznil, že částečné zpětvzetí v žádném případě nezavinil, neboť žalovaná před zahájením soudního řízení námitku započtení nevznesla, naopak byla i přes výzvy žalobce zcela nečinná. V opačném případě by žalobce po žalované tuto částku 39 000 Kč vůbec nepožadoval. Dále vzal a/žalobce žalobu částečně zpět co do úroku z jistoty za dobu jejího trvání, a to ve výši základní repo sazby stanovené ČNB pro dané období, tj. 7 %, tedy částku 2 065 Kč, s poukazem na snahu a/žalobce skončit věc smírně a nezatěžovat řízení dalším dokazováním - například zjišťováním dalších rozhodných skutečností pro výpočet jistoty, a soud co do této části řízení zastavil; 3. žalobce, a to jako fyzická osoba podnikající (dále jen b/žalobce; žalobce b/) uzavřel s žalovanou dne [datum] i ústní nájemní smlouvu na uzavíratelnou garáž ve 2PP [adresa], tj. na shodné adrese jako adresa bytu, (dále jen: Nájemní smlouva na garáž). Žalovaná z tohoto titulu dluží b/žalobci částku 50 077,50 Kč s úrokem z prodlení za nevrácenou kauci, jistotu (dále jen též: kauce; jistota) ve výši 16 500 Kč, i nevrácený přeplatek nájmu ve výši 33 000 Kč. Při podpisu této Nájemní smlouvy na garáž b/žalobce uhradil žalované kauci ve výši 16 500 Kč a dále nájemné na garáž jeden rok dopředu ve výši 66 000 Kč. To, že žalobce předal žalované z tohoto titulu částku 66 000 Kč, odpovídá nejen skutečnosti, ale i obsahu písemné Nájemní smlouvy na garáž. Žalovaná zjevně měla již od počátku v úmyslu uzavřít s budoucím nájemcem, a to i s žalobcem, nájemní smlouvu na byt včetně garáže, ovšem b/žalobce chtěl využívat tuto garáž jako fyzická osoba podnikající, proto se s žalovanou při uzavírání ústní nájemní smlouvy na byt dohodl, že na nájem garáže bude uzavřena samostatná nájemní smlouva, a to na shodné období jako na byt. Nájemné na garáž včetně jistoty uhradil b/žalobce žalované v hotovosti, v souladu se zněním dané Nájemní smlouvy na garáž. Přestože skončila Nájemní smlouva na garáž ve shodný den jako Nájemní smlouva na byt, žalobce b/ předal žalované garáž a neměl již po daném dni možnost jakkoli garáž využívat (spolu s předáním bytu a vrácením klíčů od bytu zároveň žalobce žalované předal žalované nejen jediné dva ovladače od garážových vrat a též garáž), žalovaná ani v tomto případě nevrátila b/žalobci kauci z titulu nájmu garáže a též neuhradila žalobci b/ přeplatek na nájemném za garáž. Ani v tomto případě žalovaná na výzvu b/žalobce a jeho právního zástupce nikterak nereagovala, b/žalobci ničeho nezaplatila, je proto povinna zaplatit b/žalobci i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího poté, co žalobce předal žalované garáž, a žalovaná byla tedy povinna vrátit b/žalobci kauci. Žalobce b/ proto vedle dlužné částky a úroků z prodlení požadoval po žalované též částku 577,50 Kč - úroky z jistoty za dobu jejího trvání, opět ve výši základní repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, 7 % ročně. Ze shodných důvodů jako u úroků z kauce za byt vzal b/žalobce po zahájení řízení zpět též úroky z kauce (zejména zájem o vyřešení věci smírem, nezatěžovat řízení dalším dokazováním), a soud co do této části řízení zastavil.

4. Žalovaná s žalobním návrhem nesouhlasila, navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout. [celé jméno žalobce] nic nedluží, naopak jmenovaný dluží finanční prostředky jí. Mezi účastníky skutečně byly uzavřeny dvě nájemní smlouvy, a to na byt a garáž, přičemž Nájemní smlouva na garáž nebyla ovšem ukončena ke shodnému datu jako na byt, tj. ke dni [datum], ale až ke dni [datum] [celé jméno žalobce] předal žalované pouze jednu platbu, a to 230 000 Kč, za účelem zálohy na nájemné na byt i garáž. Žalobcem b/ tvrzenou částku 82 500 Kč žalované [celé jméno žalobce] vůbec nepředal. Žalobce b/ navíc předal žalované garáž ve velmi špatném stavu, proto vznikly žalované další náklady, které oproti pohledávce b/žalobce, respektive i a/žalobce žalovaná započítává. Prvotně sice uvedla žalovaná žalobci, že náklady na výmalbu a úklid garáže činily 22 000 Kč, došlo z její strany ovšem k přepisu, faktické náklady činily 28 000 Kč. Po koncentraci řízení dále žalovaná doplnila, že žalobce dlužil žalované za vyúčtování energií na byt ještě další částku, k úhradě této částky žalovaná žalobce nevyzvala, protože daný dluh nedosahoval částky 1000 Kč a žalovaná a/žalobci tento nedoplatek proto prominula. Tvrzení žalobce, že neobdržel vyúčtování kauce, nejsou pravdivá, protože žalovaná, spolu s upozorněním na zápočet částky nesprávně uvedené částky 22 000 Kč za garáž, zaslala žalobci dané vyúčtování a upozornění poštou, tzv. obyčejně, proto doklad o odeslání zásilky žalovaná nemůže mít k dispozici. Žalovaná též nemá žádné originály listin souvisejících s projednávanou věcí, pouze jejich fotokopie.

5. Soud provedl ve věci dokazování, a to vždy za nepřítomnosti žalované, která se i přes opakovanou výzvu soudu k jednání ve věci nedostavila, svou nepřítomnost omluvila těsně před zahájením konkrétního jednání. Z provedeného dokazování soud zjistil zejména níže uvedené rozhodné skutečnosti, a to především z těchto vyjmenovaných důkazů, přičemž každý z důkazů soud hodnotil jednotlivě i v jeho vzájemných souvislostech. Prvotně soud uvádí zjištěné skutečnosti, mezi účastníky nesporné, dále ke skutečnostem, které byly mezi účastníky sporné: <b>6. skutková zjištění soudu ke skutečnostem, které byly mezi účastníky [příjmení]</b> a které byly mimo jiné i podpořeny v řízení provedenými důkazy – mimo jiné výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a dále účastnickým výslechem žalobce: 7. dne [datum] a/žalobce, jako fyzická osoba, s žalovanou uzavřel ústní Nájemní smlouvu na byt, kterou účastníci následně zčásti stvrdili písemnou nájemní smlouvou vyhotovenou žalobkyní, která ovšem od ústní nájemní smlouvy obsahuje odlišná ujednání (například za jaké období bylo nájemné uhrazeno). Dle prvotní dohody účastníků měl nájemní vztah na byt trvat po dobu jednoho roku, dohodou účastníků byl ovšem ukončen ke dni [datum]; a/žalobce předal žalované dne [datum] byt, a to na základě dohody smluvních stran. Ke dni předání bytu žalobce neobdržel žádné vyúčtování jistoty, vyúčtování za uhrazené zálohy a služby, sdělení o zápočtu na neuhrazené nájemné, ani žádnou finanční částku. I přes opakované výzvy žalobce žalovaná žalobci z žalované částky ničeho nezaplatila, na výzvy strany žalující nereagovala; <i>důkaz: Nájemní smlouva na byt, výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce;</i> 8. dne [datum] b/žalobce, jako osoba fyzická podnikající, uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu, předmětem nájmu garáž umístněná ve stejném domě jako byt, měsíční nájem ve výši 5 500 Kč splatný dopředu na 12 měsíců, celkem nájemné na jeden rok ve výši 66 000 Kč. Dle prvotního ujednání účastníků byla Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou – do [datum] (pozn. soudu – v písemném ujednání nesprávně uvedeno datum – do [datum], pouze na dokladu předloženého žalovanou byl tento nesprávný údaj data zjevně opraven) <i>důkaz: Nájemní smlouva na garáž, výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce;</i> 9. dne [datum] žalobce předal žalované minimálně částku 230 000 Kč, a to dle ujednání účastníků, které stvrdili podpisem listiny obsahující vyúčtování dané částky, text: nájem bytu 29 500 Kč, záloha energií 5 500 Kč, celkem 35 000 Kč, dále 2x kauce 59 000 Kč, celkem 230 000 Kč <i>důkaz: listina ze dne [datum], výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce;</i> 10. žalobce žalovanou opakovaně vyzýval žalovanou k vyúčtování žalovaných částek a k vrácení celkové částky 111 142,50 Kč, mimo jiné i dopisem jeho zástupce ze dne [datum]. V písemné výzvě byly jednoznačně specifikovány dlužné částky - vedle úroků z kaucí činila kauce z titulu Nájemní smlouvy na byt částku 59 000 Kč, z titulu Nájemní smlouvy na garáž se jednalo o přeplatek na nájemném ve výši 33 000 Kč a kauci 16 500 Kč důkaz: výzva zástupce žalobce ze dne [datum] včetně podacího archu. <b>11. Skutková zjištění soudu ke skutečnostem, které byly mezi účastníky [příjmení]:</b> 12. z titulu Nájemní smlouvu na garáž b/žalobce předal žalované dne [datum] v hotovosti částku ve výši 82 500 Kč Částku 82 500 Kč tvořil: měsíční nájem ve výši 5 500 Kč splatný dopředu na 12 měsíců, tj. 66 000 Kč, dále jistota ve výši 16 500 Kč <i>důkaz: Nájemní smlouva na garáž, výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce; doklad o přijetí částky 230 000 Kč předložený žalobcem;</i> 13. nájemní vztah na garáž byl nejen„ zahájen“, ale též ukončen ve shodný den jako nájem bytu – tj. počátek nájmu ke dni [datum], ukončení nájemního vztahu ke dni [datum], a to dohodou stran smlouvy, přičemž k danému dni ukončení Nájemní smlouvy na garáž žalobce předal žalované veškeré ovladače od vrat garáže, které by mu umožnily garáže jakkoli užívat, klíče od domu i bytu, k tomuto datu žalobce i garáž zcela vyklidil a žalovaná si ji převzala důkaz: výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce, při zohlednění všech důkazů v řízení provedených – včetně ukončení Nájemní smlouvy na byt; <i>14. Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen: o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné;</i> <i>15. dle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou</i> <i>16. dle § 2205 o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu;</i> <i>17. dle § [číslo] odst. 1, 2 Pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá. Pronajímatel odevzdá nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání;</i> <i>18. dle § [číslo] odst. 1 Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.</i> <i>19. dle § 2225 odst. 1 o. z. Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis</i> <i>20. dle § 2254 odst. 1 o. z. Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2. téhož ustanovení o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.</i> 21. V návaznosti na výše uvedené skutkové závěry, též i platnou právní úpravu, zejména výše citovanou, soud shrnuje: žalobce v řízení zcela prokázal oprávněnost svého tvrzeného nároku, žalovaná neprokázala důvodnost své obrany ke kterékoli části žalobního nároku a/ žalobce i b/ žalobce, na kterém žalobce v průběhu řízení, setrval případně její tvrzení byla v řízení vyvrácena.

22. Žalobce (žalobce a/) prokázal, že z titulu nájemního vztahu na byt uzavřeného v ústní podobě dne [datum], předal žalované částku ve výši 230 000 Kč, nájemní vztah k bytu byl účastníky ukončen zákonným způsobem, a to dohodou stran, ke dni [datum]. Nejen ke dni ukončení nájemního vztahu, ale ani ke dni zahájení soudního řízení a soudního rozhodnutí, žalovaná nevrátila žalobci jistotu, která činila 59 000 Kč, ani její část, ke dni zahájení řízení neučinila žádné kroky k zápočtu jakékoli částky vůči pohledávce žalobce, například ani neupozornila na možnost požadovat po žalobci jakoukoli úhradu, ke které by byl žalobce povinen (například neuhrazenou část nájemného). Teprve v průběhu řízení vznesla žalovaná námitku započtení co do neuhrazeného nájemného. [příjmení] žalované, že částka 230 000 Kč, která byla žalobkyní od žalovaného prokazatelně v hotovosti přijata (přijetí této částky při zahájení smluvního vztahu žalovaná učinila v řízení i nespornou skutečností), zahrnovala i nájemné a jistotu na nájemní vztah na garáž, byla v řízení zcela vyvrácena, a to nejen svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalobce, ale i listinnými důkazy v řízení provedenými – zejména dokladem o přijetí dané částky 230 000 Kč zahrnujícím výpočet této částky (částku 230 000 Kč v souhrnu tvořily zjevně pouze částky související s nájmem bytu – tj. nájemné a jistota), též i Nájemní smlouvou na garáž. Žalobce tedy i toto své tvrzení, co do účelu platby 230 000 Kč pouze na nájem bytu, zcela prokázal. Soud podotýká, že žalovanou předloženou kopii dokladu obsahující i dovětek„ PRONÁJEM GARÁŽE +“ (tento dovětek neobsahoval doklad předložený žalobcem), žalobce rozporoval co do jeho pravosti a věrohodnosti, tento dovětek navíc zcela odporuje dalším, v řízení provedeným důkazům, například i výpočtu pro stanovení výše částky 230 000 Kč, k jehož znění žalovaná neměla při jednání soudu žádných výhrad. Soud proto daný doklad předložený žalovanou považuje za zcela nevěrohodný. Výrokem I. tohoto rozsudku soud proto vyhověl žalobnímu návrhu a/žalobce zcela a uložil žalované povinnost zaplatit a/žalobci částku 20 000 Kč. Zároveň soud přiznal a/žalobci proti žalované i právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z přiznané částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího poté, co byl ukončen nájemní vztah mezi účastníky a žalovaná měla povinnost jistotu a/žalobci vrátit. Lhůtu ke splnění této povinnosti soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal žádný ze zákonných důvodů pro poskytnutí delší lhůty pro plnění. Navíc ani žalovaná netvrdila žádný ze zákonných důvodů, proč by měla být poskytnuta lhůta k plnění delší.

23. Žalobce (žalobce b/) v řízení jednoznačně prokázal, že nájemní vztah účastníků na garáž skončil shodně jako nájem bytu, tj. [datum], a to též zákonným způsobem - dohodou stran, nikoli ke dni pozdějšímu – mimo jiné jak tvrdila žalovaná, až ke dni [datum] Smlouva uzavřená mezi účastníky na nájem garáže (která mimo jiné nemusela být ani v písemné podobě) nikterak nevylučovala možnost skončit nájemní vztah před původně dohodnutým datem, projev vůle účastníků skončit nájemní vztah dříve, než původně sjednaly, byl zcela jednoznačný, konkrétní a určitý. Žalovaná i svým konáním jednoznačně projevila vůli přistoupit na návrh b/žalobce k ukončení nájemního vztahu, převzala od něj předmět nájmu i ovladače ke garážovým vratům, mimo jiné i všechny klíče umožňující žalobci se do prostoru nájmu dostat. Po [datum] tak již neměl žalobce možnost garáž jakkoliv užívat, neměl v ní žádné věci, a to s plným souhlasem a vědomím žalované ohledně této skutečnosti. V tomto rozsahu byla tvrzení žalovaná ohledně ukončení nájemního vztahu dle předchozího ústního i písemného ujednání zcela vyvrácena. Žalovaná v řízení neprokázala, že má vůči b/žalobci jakýkoli započitatelný nárok z důvodu vzniku škody, kterou by b/ žalobce měl žalované způsobit, ať ve výši původně tvrzených 22 000 Kč nebo v obraně uplatněných 28 000 Kč. Soud má naopak za vyvrácené tvrzení žalované ohledně existence takových vad garáže, za které by odpovídal žalobce, a které by byl povinen nahradit. Soud nemá ani za prokázanou výši skutečných nákladů na žalovanou tvrzenou nezbytnou opravu garáže. [příjmení] jiné, jak žalovaná sama uvedla, zaslala prvotně žalobci sdělení, že náklady na úpravu garáže činí částku 22 000 Kč, poté, s tvrzením, že došlo k přepisu, již požadovala k započtení částku 28 000 Kč. I z listin předložených žalovanou je například zřejmé, že listina obsahující tvrzené uplatnění zápočtu ve výši 22 000 Kč byla vyhotovena až po zahájení řízení – dne [datum] (mimo jiné ovšem před datem, kdy podle žalované měla nájemní smlouva na garáž teprve skončit), žalovanou předložená faktura od třetí osoby (osoby podnikající ve zcela jiném oboru) na částku 28 000 Kč však měla být žalované vystavena až dne [datum] s tím, že datum zdanitelného plnění byl [datum], tj. více jak šest měsíců po skončení nájemního vztahu. Soud podotýká dále, že žalovaná mimo jiné v řízení neprokázala, že vůči žalovanému učinila i potřebné kroky k řádnému započtení tvrzených nároků souvisejících s nájmem garáže b/žalobcem, například, že by zaslala žalobci před zahájením řízení jakékoli vyčíslení nároku na úklid a výmalbu garáže. Přestože žalobce rozporoval nejen tvrzení žalované, že by byl povinen uhradit jakékoli náklady na výmalbu a úklid garáže, ale rozporoval i tvrzenou výši daných nákladů, soud se již výší tvrzených nákladů nezabýval, neboť důvody pro zápočet jakékoli částky oproti nároku b/žalobce neshledal. Protože žalobce prokázal, že předmět nájmu, garáž, vrátil žalované na základě mezi účastníky uzavřené ústní dohody, a to dne [datum], ve stavu zcela přiměřeném obvyklému užívání, a žalovaná důvodnost zápočtu jakékoli částky neprokázala, soud výrokem II. tohoto rozsudku uznal žalovanou povinnou zaplatit b/žalobci žalovanou částku 49 500 Kč. Zároveň soud přiznal b/žalobci proti žalované i právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky 49 500 Kč od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího poté, co byl ukončen nájemní vztah mezi účastníky a žalovaná měla povinnost jistotu i přeplatek na nájemném b/žalobci vrátit. I ohledně plnění tohoto nároku b/žalobce soud stanovil lhůtu ke splnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť ani v tomto případě neshledal žádný ze zákonných důvodů pro poskytnutí delší lhůty pro plnění, žalovaná tyto důvody pro poskytnutí lhůty delší též netvrdila.

24. Soud též uvádí, že v řízení další navrhované důkazy neprovedl, jejich návrhy zamítl, neboť se dle názoru soudu jednalo o důkazy nadbytečné, jejichž provedením by docházelo ke zbytečnému navyšování nákladů řízení a způsobení průtahů v řízení. Například z toho důvodu soud zamítnul návrh žalované na výslech svědka [jméno] [příjmení] za účelem zjištění existence vad v bytě k okamžiku předání bytu – neboť zde případný nárok nebyl zákonným způsobem vůči a/žalobci, ani v soudním řízení uplatněn. Přestože, jak již soud uvedl, neměl za prokázanou například i výši nezbytných nákladů na úpravu garáže, žalovaná od návrhu na svůj výslech odstoupila, mimo jiné i jí přislíbené podklady (například doručenky k výzvám) nepředložila.

25. Soud dále podotýká, že jak mu je z úřední činnosti známo, žalovaná je mimo jiné i osobou fyzickou – podnikající, v oblasti prodeje a nájmu nemovitostí není zcela neznalou. Proto by bylo spíše překvapivé, pokud by žalovaná neznala základní požadavky na smluvní vztah, na uplatnění zápočtů, nebo tyto požadavky zcela nedůvodně pomíjela (například viz žalovanou uváděná tvrzení co do úplné absence držení většiny originálů stěžejních listin – včetně příjmových podkladů, dále zasílání listin týkajících se zápočtů druhé osobě tzv. obyčejně, bez doručenek, též absence protokolu o předání garáže včetně data předání, převzetí ovladačů od garáže, nezdokumentování stavu nejen při převzetí, ale i při předání garáže s uvedením konkrétního data pořízené fotodokumentace apod.).

26. O náhradě nákladů řízení a/ žalobce rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. výrokem III. rozsudku, tak, že přiznal a/žalobci, jež byl v převážné většině sporu úspěšný (de facto neúspěšný byl co do úroků z jistoty, přičemž k tomuto neúspěchu soud při stanovení náhrady nákladů řízení nepřihlížel, ovšem ani z této částky náhradu nákladů řízení nevypočítával), nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 20 448,49 Kč (14 355,50 Kč + 5 324 Kč + 768,99 Kč). Uvedená částka 20 448,49 Kč zahrnuje níže uvedené: částku 14 355,50 Kč za část řízení, kde a/žalobce požadoval po žalované důvodně částku 59 000 Kč, tj. částku před zpětvzetím zaviněným žalovanou. Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku v částce 2 360 Kč (po odečtení částky 560 Kč dle výroku V. rozsudku a/žalobci vrácené, s tím, že částka a/žalobci nevrácená ve výši 1000 Kč jde k tíži žalované) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 000 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 730 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 550 Kč ve výši 2 005,50 Kč; částku 5 324 Kč po částečném zpětvzetí. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 400 Kč ve výši 924 Kč; částku 768,99 Kč – z titulu cestovní náhrady v 50 % z celkové výše 1 537,98 Kč, s přihlédnutím, že 50% cestovních nákladů je přiznáno výrokem IV. rozsudku b/žalobci. Náklady 50 % jsou z níže uvedených částek, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 768,99 Kč za 63 ujetých km v částce 568,99 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 768,99 Kč za 63 ujetých km v částce 568,99 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 537,98 Kč ve výši 322,98 Kč.

27. Výrokem IV. rozsudku soud přiznal b/žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 976,99 Kč, a to to dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť b/žalobce byl v převážné většině sporu úspěšný (de facto neúspěšný byl co do úroků z jistoty, přičemž k tomuto neúspěchu soud při stanovení náhrady nákladů řízení nepřihlížel, ovšem ani z této částky náhradu nákladů řízení nevypočítával). Tyto náklady sestávají z: částky 10 208 Kč, - tj. ze zaplaceného soudního poplatku, respektive odpovídající části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 980 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. z tarifní hodnoty ve výši 49 500 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč; dále z částky 768,99 Kč – z titulu cestovní náhrady v 50 % z celkové výše 1 537,98 Kč, s přihlédnutím, že 50% cestovních nákladů je přiznáno výrokem III. rozsudku a/žalobci. Náklady 50 % jsou z níže uvedených částek, a to v souvislosti s cestou realizovanou zástupcem žalobce k soudu a zpět ([obec] – [obec] – [obec]) dne [datum] - náhrada 768,99 Kč za 63 ujetých km v částce 568,99 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 768,99 Kč za 63 ujetých km v částce 568,99 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 537,98 Kč ve výši 322,98 Kč.

28. Ohledně lhůt k plnění co do náhrady nákladů řízení dle výroku III. a IV. rozsudku soud též stanovil žalované lhůtu ke splnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. tři dny od právní moci rozsudku, neboť neshledal žádný ze zákonných důvodů pro poskytnutí delší lhůty pro plnění, žalovaná tyto důvody pro poskytnutí lhůty delší též netvrdila.

29. Výrokem V. rozsudku soud deklaroval právo a/žalobce na vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 560 Kč, a to s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu před zahájením prvního jednání ve věci samé co do částky 39 000 Kč. Soud zohlednil, že žalobce uhradil soudní poplatek za obě části žalobního návrhu, ve výši 4446 Kč – dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků, Přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. v platném znění, před zahájením jednání ve věci samé vzal zpět žalobu co do částky 39 000 Kč. Proto dle § 10 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění soud vrátil a/žalobci část zaplaceného soudního poplatku sníženou o 1000 Kč. K dalším zpětvzetím až po zahájení řízení (úroky z jistin) soud již z titulu vrácení soudního poplatku nepřihlížel, neboť se jednalo o úroky (přestože by bylo možné je ovšem považovat též za jistinu), jednalo se ale zároveň o zpětvzetí učiněné až po zahájení prvního jednání ve věci samé, navíc by zde nebyla naplněna minimální hranice nevráceného soudního poplatku 1000 Kč.

30. Ze shodných důvodů, jako soud uvedl výše – v odst. 30. tohoto odůvodnění, soud ve výroku neuváděl skutečnosti týkající se ne/vrácení části soudního poplatku z titulu částečného zpětvzetí učiněného b/žalobcem v průběhu soudního jednání – zpětvzetí co do úroků z jistoty.

31. Pro úplnost soud uvádí, že v řízení neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odepření práva žalobkyni na zaplacení dlužné částky i příslušenství (rozpor s dobrými mravy), poskytnutí delší lhůty k plnění než je lhůta zákonná, či odepření náhrady nákladů řízení nebo jejich části z jiného důvodu než částečného neúspěchu ve věci (§ 150 o.s.ř.).